Informace

Myslím, že je na čase zrušit všechna protipandemická opatření.
Kdybychom byli společností moudrých lidí, nebyla by to dobrá volba.
Protože jsme ale společností modlící se k bohatství, penězům a ekonomickému růstu, mám pocit, že je to potřeba.

   Čím víc se ukazuje, že u nás v důsledku pandemie skutečně neumírá tolik lidí jako jinde, tím víc sílí hlasy těch, kteří si myslí, že se v podstatě nic neděje. Tato stále se zvětšující skupina má v čele i poměrně hodně mediálně známých lidí, kterým novináři rádi dávají prostor pro jejich vyjádření. Při podrobnějším prostudování podobných článků často zjistíte, že obsah až tak úplně neodpovídá bombastickému titulku. Na podobné triky novinářů jsme ale už zvyklí. Obsah článku pak většinou opakuje známé a obecné pravdy, se kterými souhlasí skoro všichni, dokonce pravděpodobně i vláda se svým krizovým štábem.

   Podstatný rozdíl mezi těmi, co rozhodují a těmi, co kritizují je ten, že křiklouni v novinách, videích a peticích nenesou žádnou zodpovědnost za své jednání. Na rozdíl od těch, co rozhodují. Ti co rozhodují budou kritizováni vždy. Ať už rozhodnou jakkoli, bude polovina národa i mediálních exhibicionistů křičet, že je to špatně. Ti, co neustále publikují svá odmítavá stanoviska v podstatě k čemukoli, nemají co ztratit. Maximálně prohlásí, že "mýlit se je lidské" a že "změnit názor je normální". A když se ukáže, že měli pravdu, uslyšíme neustále "já jsem to říkal". Jak malé děti. Ve skutečnosti jsem velmi, velmi dlouhou dobu nenarazil na nějaký článek, který by se alespoň trochu snažil hodnotit situaci objektivně. Většinou je to pouhá reklama (většinou na ego autora nebo jeho politickou stranu).

Proč bych teď zrušil protipandemická opatření?

   Můj důvod je jediný. Lidé se potřebují poučit. Potřebují si uvědomit, které věci jsou důležité. Je evidentní, že při současném stavu naší společnosti nestačí jen varování, kterým tato pandemie je. Pořád je zde příliš mnoho lidí, pro které je nutné, aby umíralo mnoho lidí a aby umírali i jejich blízcí. Pak by možná pochopili, o co v životě skutečně jde a na čem skutečně záleží. No možná, že někteří by to nechápali ani v takovém případě a sveřepě i přes všechny oběti by se snažili vrátit k původnímu způsobu života. Vždy bude část lidí nepoučitelných, to ale nevadí, důležité je, aby se poučila většina.

Ukončeme všechny restrikce
   Pokud to nastane a skupina křiklounů o nesvobodě, ekonomické katastrofě a nekompetentnosti každého kromě nich samotných zvítězí, pak možná uvidíme více poučených lidí, kteří přehodnotí své osobní zájmy a priority.

   Pokud to nastane, dostaneme se paradoxně do podobné situace, jako kdyby šlo o nějakou hodně smrtelnou nákazu nebo jiný typ velké katastrofy. V aktuálním případě nás vláda nebude nijak omezovat ani chránit, protože si to lidé nepřejí. V případě velké katastrofy nás vláda nebude omezovat a ani chránit, protože to reálně nepůjde a ani se s tím nepočítá.
V obou případech nastane situace, kdy si musí každý poradit sám. Ukáže se, kdo je připravený. Opět konečně začne fungovat základní pravidlo přírody a evoluce:
PŘIROZENÝ VÝBĚR
(ano teď to bude jen jako, v případě velké katastrofy by to bylo už naostro)
   Pravidlo, které se poslední dobou snažíme různými způsoby obcházet a myslíme si jak jsme dobří, že přirozenému výběru bráníme v jeho neúprosné selekci. Tím si ovšem kopeme vlastní hrob. V době, kdy se budete muset rozhodovat sami, kdy nebudete jen čekat na to, co vám kdo dovolí nebo zakáže, se ukáže kdo si zaslouží přežít. Dříve nebo později už ani bohatství a peníze nepomohou k přežití. Nevyhnutelně nastane doba, kdy přežijí připravení, zkušení a moudří. Přežijí ti, kteří si zaslouží mít potomky. Přirozený výběr u lidí je trochu jiný než u ostatních živočichů. U lidí nejde už jen o přežití a zplození další generace. U tvorů myslících kromě toho jde také o kvalitu života budoucí generace. Znovu tedy nastane doba, kdy staří, zkušení a moudří budou pro společnost stejně důležití jako třeba mladí, silní a zdraví.

Podle mého názoru k poučení většího procenta lidstva současná "lehká forma" pandemie nebude stačit. Bude asi muset přijít něco daleko horšího.
Jiří Hrbáček