. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

7. července 2020

Chcete abychom lež prohlásili za pravdu a pravdu za zločin?



Jaroslav Foldyna v poslanecké sněmovně.
Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny 27. května 2020
Moji kolegové a kolegyně,
mluvím vlastně k vám, ale současně mluvím k občanům, ale také mluvím k těm, co za celou kauzou stojí. Nejsem naivní, že to je náhoda. Nejsem naivní, protože vím, že existují i další velmi podobné kauzy a určitě tady o nich budu mluvit. Tohle chcete, abychom drželi hubu a krok? Teď mluvím k těm, kteří za tím stojí, za tím omezováním svobody. Abychom mlčeli, abychom lež prohlásili za pravdu a pravdu za zločin? S kolika lidma tady člověk mluví na chodbě a mluví úplně stejně jako ta Maříková. Jen ta Maříková si jako chlap dovolila to napsat na Facebook. Nepodělala se a napsala to, co si myslí většina národa a hodně z vás politiků, napsala prostě na Facebook. Není to nic překvapujícího.




Pravda, pravda, se přece nedá porazit tím, že někdo má sílu a někoho obviní. My jsme se z historie poučili, stokrát jsme to viděli. I Mussolini si myslel, že má pravdu a skončil za nohy hlavou dolu. I Urválek si myslel, že má pravdu a poslal na šibenici Horákovou. A všichni víte, jak to dopadlo. Pravda prostě není o tom, že ji přetlačíme zákonem. To se přece takhle nedá trestat někoho za to, jak přemýšlí.

Tady jsme se začali zabývat formou a pojmem předsudečná nenávist. Co to je za blbost? Přátelé, co to znamená ta předsudečná nenávist? To znamená, vy - nebo budeme obviňováni a budeme obviňovat lidi za to, co si myslí? Pojďme ho obvinit za to, že někoho vyzývá k nějaké nenávisti z hlediska rasy, náboženství. Tomu rozumím, na to všechno máme paragrafy, ale žádná předsudečná nenávist není.

Nezneužívejme policii. Já si nesmírně vážím práce našich policistů. Víte, že se jim to nechce dělat, tyhle politické nesmysly? Oni to neřeknou otevřeně, oni taky nemůžou, ale mají toho plný zuby.

My jsme tady na čtyři roky. Oni tam budou dvacet let, nebo třicet let budou dělat svojí práci - ti policisté. Já je vyzývám, hoďte jim to na hlavu těm politikům, nebojte se. My si váš vážíme, my víme, že s tím také nesouhlasíte. Celá řada soudců i státních zástupců toho má plný zuby, že se tady vymýšlí takovéhle pseudokauzy, pseudokauzy, o kterých se pravda, pravda se prohlašuje za zločin. To už tady všechno bylo. Všechno tady bylo. Vy se nebojíte. Vy, co za tím stojíte, že jednou vy budete tady se zpovídat národu za to, co jste dělali. Ne Maříková. Maříková jenom řekla to, co si většina lidí myslí. My jsme biologicky úplně stejní lidé jako ti, kteří žijí v Africe. Ano, jsme úplně stejní lidé. Ale kulturně, společensky a nábožensky jsme úplně jiní! To potvrzují miliony mrtvých našich předků, kteří bojovali za to, aby my v Evropě a v křesťanském světě jsme mohli žít, tak jak žijeme.

O to tady jde! O to, a o nic jiného. My nezpochybňujeme právo Afričanů na jejich život v Africe. Nevměšujme se do toho, nevměšujme se jim do života. A tady není Mogadišo, to je Somálsko. A já se nechci plést Somálcům do toho, jak mají žít. Somálec ví nejlépe, jak má žít on. Maďar zase nejlépe, jak má žít Maďar. Snažme se pochopit a snažme se být stejní. Proč bychom se do toho vměšovali. Ale někdo jiný si myslí, že když k nám implantuje ty Somálce, ty Afghánce - a já nevím, koho všechno, takže naředí naši kulturu. No, vždyť o to bojovali u té Vídně naši předkové. Umírali na těch válečných polí, aby vy a my jsme mohli žít, tak jak žijeme. Aby naše kultura byla zachována. Aby židovství a křesťanství v Evropě bylo tím nosným náboženstvím. A my tu budeme soudit Maříkovou za to, že si to dovolila říct nahlas, neřkuli napsat. Přátelé, mně je z toho smutno. Před třiceti lety jsem si myslel, že to skončilo. Neskončilo to. Nacisti, komunisté a teď tady přichází nějací neoliberálové, víceméně neomarxisti nebo blázni, kteří znovu rozpoutávají tenhleten boj, rozdělují národ na to, či ono. Lítá tady fašista sem, fašista tam. Nacista sem, nacista tam. Že se nestydíte před těmi miliony těch mrtvých z Mauthausenu a z těch front, kteří za to bojovali. Vždyť je to všechno úplně jinak.

Je tady jenom a jenom zájem globálního kapitálu, aby prosperoval, aby měl nemyslící masu a my tomu podléháme. Nevydám Karlu Maříkovou. Nevydám nikoho z vás, kdo máte nějaký názor. Můžete ho mít byť jiný, byť jiný, ale je to názor, a to je ta svoboda. Svoboda, to nejcennější, co jsme kdy mohli získat. A proto vám děkuji za to, když se postavíte k tomu, že tu Karlu Maříkovou dneska nevydáte. To je ten dílčí kousek z té mozaiky svobody.

Děkuji vám.

Cílem předsednictví Německa je vnutit nám migranty



Vyhrožování zemím V4 pokračuje. Poslanec Bundestagu za AfD, interpeloval německého ministra zahraničí Heiko Maase.
Petr Bystroň, poslanec Bundestagu za AfD: Pane ministře, ve své řeči jste vyzdvihl solidaritu a suverenitu. Současně jste řekl, že chcete solidaritu vyžadovat. To musí vyvolat ve všech zemích střední a východní Evropy obavy z toho německého předsednictví EU, když jim vyhrožujete, že od nich budete něco vyžadovat. Vy jste totiž jedním dechem i řekl o co Vám jde - a sice, že si chcete vynutit přerozdělování migrantů po celé Evropě. Přitom jste nám dnes ráno ve výboru sám říkal, že tady zrovna včera byl český ministr. Vy znáte obavy zemí Vyšehradské čtyřky a přesto jdete hlavou proti zdi. Nechcete si to rozmyslet? Střední a východní Evropa Vás v tomto již léta nenásleduje, lidé v těchto zemích to nechtějí, tak jim odsud z Berlína nediktujte a nenuťte je k něčemu, co nechtějí. Děkuji.

Heiko Maas, ministr zahraničí Německa za SPD: Nedělejte si naděje, ja si to nerozmyslím, protože jsem pevně přesvědčen o tom, že členství v EU s sebou přináší jak práva tak povinnosti. Mnozí v EU profitují v obrovském rozsahu z členství v EU, finančně, ale nejen finančně. Jsou ale i jiné věci, jiné základní hodnoty, ke kterým jsme se členstvím v EU zavázali. A proto uvnitř EU nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené. A to bude téma německého předsednictví.


Video:
Vyhrožování zemím V4 pokračuje - video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Vyhrožování zemím V4 pokračuje ...

Autor: Phoenix, Berlin, Německo, TGM, Praha, ČR, 3.7.2020

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Rusko má dvě tváře



Tři rozhovory s paní Veronikou Salminen o Rusku, Putinovi, Ukrajině, Krymu a dalších aktuálních tématech, o kterých máte jistě spoustu informací z médií a tedy většinou informací, které šíří novináři. Většina těchto informací je bohužel zatížená propagandou a neznalostí autorů, kteří jsou většinou v publikovaných názorech poplatní svým chlebodárcům mnohem více než realitě.

Veronika Salminen (nar. 1976) vystudovala historii na FF UK a doktorát z oboru antropologie obdržela na FHS UK. Dlouhodobě se věnuje východoevropským a středoevropským moderním dějinám s přesahem do politologie a částečně postkoloniálních studií. Je autorkou více než dvou desítek odborných studii a recenzí. V roce 2015 ji vyšla první monografie věnovaná současné ruské politice „Za vlády Vladimira Putina“, což je první původní česká publikace k tomuto tématu. Věnuje se publicistice a politické analýze se zaměřením především na postsovětský prostor, ale i na českou politiku.

Veronika Salminen 1. díl: Informace a názory o Rusku jsou v mainstreamu většinou negativní


Délka: 38:05
Datum: 27.3.2020
Spisovatel Maxim Gorkij prý kdysi prohlásil: „Rusko má dvě tváře. Jednu laskavou, tu slovanskou. A druhou tatarskou, krutou a zlou.“ Zní to zajímavě, mnohem zajímavěji, než mnoho současných textů o Rusku. Ale je to výstižný popis? Není poněkud černobílý? Co na tom. Černá a bílá jsou základní barvy, které dnes používáme při popisu světa. Faktem je, že o Rusku dnes mluví prakticky každý – a prakticky nikdo mu nerozumí.

A stejně často, a možná pokud je to vůbec možné, ještě častěji se mluví o jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je právě v těchto dnech 20 let u moci v nejvyšší pozici ruského státu. Jak vnímá Západ jeho osobu? Když to zestručníme, tak dostaneme opět jen dva černobílé pohledy. Velká část politiků se ho usilovně snaží vykreslit jako ztělesnění všeho zla ve světové politice. A někteří lidé v něm naopak vidí naději a spásu. Kde je pravda? Jak už to tak bývá, asi bude někde uprostřed. Barevnější obraz Vladimira Putina se pokusíme nakreslit s historičkou Veronikou Sušovou-Salminen, která se dlouhodobě zabývá jak Ruskem, tak i osobou Vladimira Putina, a napsala na toto téma několik knih. Je autorkou více než dvou desítek odborných studií a recenzí. V roce 2015 jí vyšla první monografie věnovaná současné ruské politice „Za vlády Vladimira Putina“, což je první původní česká publikace k tomuto tématu.

Přepis úvodní části rozhovoru:

Martina: Pan Veroniko, začnu názvem jedné z vašich knih, protože se dá předpokládat, že jste o této věci a této otázce důkladně přemýšlela. Je to otázka, která je přetřásána v mnoha rozhovorech, článcích, diskusích – otázka zní jednoduše, ale odpověď je velmi složitá. Máme se bát Ruska?

Veronika Salminen: Tak já jsem tuto otázku mimochodem čekala…

Martina: Opravdu? Jsem tak čitelná?

Veronika Salminen: Myslím, že je to stěžejní otázka. Samozřejmě tvrdím ve své poslední knížce, že ne. Že strach není dobrý rádce a není to způsob, jak budovat jakoukoliv zahraniční politiku – a snažit se ji budovat na bázi bezpečnosti pro všechny. Nejenom tedy pro vybrané, ale aby bezpečnost sdíleli všichni, kterých se to týká. Takže podle mého názoru strach z Ruska není koncepce, skrze kterou bychom se měli na Rusko dívat a budovat s ním jakékoliv vztahy.

Martina: A jak byste tedy nazvala cit, pocit, emoci, kterou bychom z Ruska měli mít, když ne strach?

Veronika Salminen: Myslím, že především pragmatický pohled, který vidí plusy i negativa Ruska, a uvědomí si jejich zahraničně politické charakteristiky. Rusko je velmoc, a to samo o sobě s sebou nese určité charakteristiky, určitý styl politiky. A zároveň každá velmoc v Evropě má své specifikace, své charakteristiky. Rusko má specifika, se kterými musíme počítat, brát je vážně, ale to neznamená, že máme vztah budovat na tom, že mu budeme pořád jenom něco vyčítat, nebo se bát, případně se ho budeme snažit změnit. Velice často je kritika Ruska spojena s pocitem, že by se mělo změnit, a pak bychom ho začali brát vážně. Ale to je naprosto naivní představa.


Celý rozhovor najdete na YouTube:
Veronika Salminen 1. díl: Informace a názory o Rusku jsou v mainstreamu většinou negativní


Poslechnout si ho můžete na SoundCloudu:


Poslech rozhovoru v novém okně prohlížeče ...

Celý přepis rozhovoru ...


Veronika Salminen 2. díl: Putin moc dobře ví, co si může dovolit. Není blázen a nikdy by nešel do rizika, kterým by ohrozil Rusko


Délka: 46:56
Datum: 3.4.2020
„Každá velmoc má svá specifika a charakteristiky. Má je také Rusko a musíme s nimi zkrátka počítat. To však neznamená, že bychom měli náš vztah s Ruskem založit jen na tom, že mu budeme donekonečna něco vyčítat, neustále se ho bát nebo se ho permanentně budeme snažit změnit. Kritika Ruska je totiž často spojena s naším pocitem, že by se mělo změnit, a pak teprve ho budeme brát vážně. Ale tato představa je naivní.“

Tato slova zazněla v našem předchozím rozhovoru od historičky a spisovatelky Veroniky Salminen. Ta dále řekla, že „nálada, kterou u nás vytvářejí politici převažujícího proudu, je postavena na rusofobii, a postoji k Rusku, který zdůrazňuje jen negativa.“ Paní Salminen míní, že „o Rusku se musíme snažit dozvědět maximum reálných informací, jak negativních, tak pozitivních. Klidně se na Rusko dívejme s nedůvěrou, ale stejně tak se dívejme s nedůvěrou i na ostatní velmoci.“ V naší minulé debatě o Rusku a jeho politice jsme se samozřejmě nevyhnuli ani ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, o kterém jsme se zatím jen letmo zmínili. A právě otázkami o něm dnes na minulý rozhovor navážeme.

Přepis úvodní části rozhovoru:

Martina: V těchto dnech oslaví prezident Putin 20 let v nejvyšších funkcích ve vedení Ruska. Vy jste mu věnovala knihu. Řekněte mi, když parafrázuji otázku, kterou jsem položila jako první, máme se bát Vladimira Putina?

Veronika Salminen: Moje odpověď je, že strach není dobrý rádce a není to způsob, jak hodnotit Vladimira Putina. Vladimir Putin je specifická osobnost, určitě obrovským způsobem zapadá do ruské politické kultury, která je charakteristická silnými muži a lídry. Zapadá do tradice, která zdůrazňuje silnou roli státu, který je dominantní a dominuje společnosti, což zase není západoevropskou tradicí. Ta stojí na tom, že vlastně by měla být silná společnost, a stát poskytuje společnosti určitý servis, vzájemný vztah by měl být vyrovnaný. A stát a jeho moc by měl dostávat brzdy od občanské společnosti, politických stran občanů.

Toto v Rusku samozřejmě částečně existuje, ale je to slabé. Vždy tam měl stát silnou roli pro společnost a Putin to opakuje od roku 2000, kdy vydal svůj programový dokument, co chce s Ruskem dělat. Tam je jasně řečeno, že na Západě je stát chápán takto, ale my stát chápeme jinak. Pro nás je to nenahraditelná instituce, která nám zajišťuje národní přežití. Takže není žádné překvapení, že v čele Ruska je někdo jako Putin.
Když se podíváte na ruské dějiny, na to, co se dělo v Sovětském svazu, jak Sovětský svaz a sovětský systém fungoval, tak Putin je podle mého názoru člověk, kterého se mohou mnozí obávat, protože má dostatek státnického umění. Má zdravou kombinaci předvídavosti a nepředvídatelnosti, což samozřejmě budí obavy. Mimo to, jak jsme mohli vidět například v případě Krymu, je to politik, který se nebojí rizik. Jde do rizika.

Martina: Jaký je Putin podle vás jako státník? Řekla jste: předvídavý, nepředvídatelný. Ale když se podíváme na vyjádření západních politiků, tak ti akcentují spíše tu nepředvídatelnost, zdůrazňují, že je to jakýsi samovládce. Jak to vnímáte vy?

Veronika Salminen: Otázkou je, jestli ta nepředvídatelnost není opět důsledkem minulosti. Protože když neznáte tuto zemi, když máte předsudky a na základě nich hodnotíte, pak jste překvapeni, že Putin jedná nějakým způsobem. Zatímco když víte, máte informace, tak nejste zase tak překvapená. Putin se nebojí rizika, a to zřejmě budí, nebo může budit obavy, protože překvapuje i vlastní společnost. Když budeme mluvit o ústavní reformě, o jeho posledním projevu, tak to byl blesk z čistého nebe, nikdo neočekával, že toto bude projednávat ve výročním projevu a že hned padne vláda. Někteří tvrdí, že on dokáže dělat politiku ve stylu rychlé vojenské operace. Takže je to více méně seskládané.


Celý rozhovor najdete na YouTube:
Veronika Salminen 2. díl: Putin moc dobře ví, co si může dovolit


Poslechnout si ho můžete na SoundCloudu:


Poslech rozhovoru v novém okně prohlížeče ...

Celý přepis rozhovoru ...


Veronika Salminen 3. díl: Rusko je a bude velmoc, která bude formovat mezinárodní vztahy a prosazovat své zájmy ve vztazích k jiným velmocem


Délka: 44:19
Datum: 10.4.2020
„Rusové si v případě Krymu velmi dobře uvědomovali, kde je čára, kam až mohou zajít. A nepřekročili ji ani při podpoře separatistů na Donbase, kterým pomohli jen do té míry, aby nebyli kyjevskou armádou poraženi. Ale nekonala se žádná invaze na Ukrajinu, vytvoření Novorossije, nebo dokonce dobytí Kyjeva, jak se v jedné chvíli na Západě spekulovalo. Nic z toho se nestalo a myslím, že to ani nebylo v plánu. Vladimír Putin se sice neobává jít do rizika, ale není to blázen, nešel by do nesmyslného hazardu. Je to dobrý taktik.“

Tento názor zazněl v předchozí části rozhovoru od historičky a politoložky, která se věnuje Rusku a Vladimiru Putinovi, Veroniky Salminen. Dále jsme hovořili o tom, v jakém stavu Vladimír Putin převzal moc v Rusku. Slyšeli jsme srovnání propadu ruského HDP na začátku devadesátých let s velkou hospodářskou krizí ve Spojených státech na začátku třicátých let. A dostali jsme se až k opatřením a reformám, které prezident Putin udělal, a k nebývalé popularitě, kterou mu přinesly. A právě o těchto tématech budeme pokračovat i v této části rozhovoru s paní Veronikou Salminen.

Přepis úvodní části rozhovoru:

Martina: Když se podíváme zpětně, tak doba nástupu reforem – zmínili jsme reformy ekonomické, sociální, právní a za malou chvíli se ještě zeptám i na politické – zajišťovala Putinovi obrovskou popularitu, která rostla přímo raketově. Řekněte mi, čím především oslovil lidi, čím si je získával?

Veronika Salminen: On ji má do určité míry dodnes, i když teď mu rating klesá. Jsou to dva ratingy, to mohu potom vysvětlit, ale jeden z ratingů mu klesá. Mám s tím vývojem reálnou zkušenost, sledovala jsem ho, když jsem začala jezdit do Ruska, které se docela rychle měnilo k lepšímu. I když nemohu tvrdit, že jsem byla na Sibiři nebo v takzvané glubince, kde to šlo pomaleji. Většinou jsem byla ve velkých městech, kde bylo vidět změny možná dynamičtější, rychlejší, to je jasné, ale mohla jsem sledovat třeba ruské železnice, jak mění služby atd. Touto reálnou zkušeností bylo, že přišla stabilita. Předtím se stávalo, že lidé běžně i 10 měsíců nedostávali žádný plat, ačkoli chodili do práce, nedostávali po řadu měsíců důchody a podobně. Putin jasně řekl, že tohle musí začít fungovat a dokázal to.

Martina: Fascinuje mě, že lidé stále do té práce chodili…

Veronika Salminen: Chodili, ale práci potom využívali k získávání neformálních příjmů, protože jim nic jiného nezbylo. Policisté brali úplatky. Šla jste skládat zkoušku na univerzitu a musela jste zaplatit profesorovi za zkoušku, protože nedostával plat, tak si holt zkoušky zprivatizoval. Nic jiného mu nezbylo. Teď si představte situaci, že opravdu nedostáváte nic, nemáte peníze a do toho ještě řádí inflace. Takže reálná zkušenost lidí s Vladimirem Putinem byla v tomto ohledu určitě pozitivní, protože tyto věci za něj začaly postupně fungovat.
Jak jsem říkala, bylo to i tím, že ruský stát měl vyšší příjmy na základě světové konjunktury, což bylo velice důležité. Putin měl v tomto ohledu štěstí a reformy také podpořily tento vývoj. Tudíž lidé určitě jednak prodělali zkušenost, že za vlády Putina se mnoho podstatných věcí zlepšilo. A za druhé měl Vladimir Putin vždy velmi dobré PR, uměl komunikovat s veřejností. V Rusku tomu říkají politická technologie, prostě politický marketing. Vzali to za dobrý konec a byli schopni jeho práci dobře prezentovat lidem.
Všimněte si, že Putin má určité charisma a když se stal premiérem a později prezidentem, působil docela normálně. Dnes už tomu tak možná není, protože po dvaceti letech ve vrcholné politice se člověk mění, to není normální život. Ale on tehdy působil jako člověk, který je pracovitý, oproti Jelcinovi vypadal zdravě a čile, do dnešních dnů je sportovec, mimochodem nepije, což byl u Jelcina obrovský problém, a lidé to samozřejmě vnímali. Jelcin bohužel začal symbolizovat rozpad a na jeho osobě to lidé mohli vidět. Putin je člověk, který se nebál říct některé věci natvrdo tak, že to obyčejný prostý člověk pochopil. Existuje slavný výrok, kdy Putin, když došlo k teroristickým útokům, dokonce použil slangové výrazy z mafiózního prostředí, že si to s nimi prostě vyřídí. Takže PR mu, myslím, velice pomohlo – a do dnešních dní myslím, že mu pomáhá. Je to dobře vymyšlené, když umí využívat média a televizi, umí dobře mluvit – i když ne nutně konzistentně.


Celý rozhovor najdete na YouTube:
Veronika Salminen 3. díl: Rusko je a bude velmoc


Poslechnout si ho můžete na SoundCloudu:


Poslech rozhovoru v novém okně prohlížeče ...

Celý přepis rozhovoru ...

16. června 2020

Rozzuření Němci Američanům: To jste už opravdu přehnali!



Nové americké sankce proti Nord Stream 2 jsou hrubým zásahem do evropské energetické bezpečnosti a suverenity EU, uvedlo popuzeně německé ministerstvo zahraničí.

Úředníci ministerstva zahraničí jsou přesvědčeni, že extrateritoriální sankce jsou nepřijatelné. Ke kritice Američan se rovněž připojili poslanci Bundestagu, referoval Frankfurter Allgemeine.

Zdá se, že, že zatím jde o dělostřeleckou přípravu. Jaká bude odpověď Německa na americké plány ještě není jasné.

Američtí senátoři neopustili svůj záměr zabránit dostavbě Nord Stream 2, píše Frankfurter Allgemeine. Chtějí přijmout nový balíček sankcí proti společnostem a útvarům podílejícím se na výstavbě rusko-německého plynovodu. Kromě provozovatelů plavidel na kladení potrubí budou nyní sankcionováni také dodavatelé projektu, provozní, certifikační a pojišťovací společnosti Nord Stream-2 a vládní agentury, které řídí jejich činnost. Seznam sankcí může zahrnovat německé energetické společnosti EON a Wintershall.

V Berlíně, jak se dalo očekávat, plán Američanů tvrdě zkritizovali. Na ministerstvu zahraničních věcí Německa byl tento krok nazván „hrubým porušením energetické bezpečnosti Evropy a suverenity EU“. Podle pracovníků ministerstva jsou extrateritoriální sankce nepřijatelné.

Sankce USA proti Nord Stream 2 zasáhnou i německou vládu !

Američany kritizovali také přední poslanci Bundestagu. Zástupce Sociálně demokratické strany (SPD) v parlamentním obranném výboru Fritz Felgentreu uvedl, že Washington sleduje politiku „hegemonie“. Roderich Kizewetter, vedoucí koalice CDU/CSU ve Výboru pro zahraniční politiku Spolkového sněmu, obvinil Spojené státy z „dvojí morálky“, protože oni sami kupují ruskou ropu. „Tímto způsobem Putinovi dávají mnohem více peněz než Nord Stream," zdůraznil. Zástupce vůdce zelených Oliver Krischer uvedl, že Američané........ „rozhodně zašli se svými sankčními plány příliš daleko“.

M.W.K.S.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

10. června 2020

Co v blízké době čeká Ameriku?



Jako věčný student americké historie i současnosti si dovolím nabídnout svůj odhad toho, jak se v blízké budoucnosti bude vyvíjet situace v USA. Půjde o dost odvážný odhad, který od běžných amerikanistů pravděpodobně neuslyšíte.

Během prezidentování Donalda Trumpa jsme zaznamenali rozšíření fenoménu “sanctuary cities”. Šlo o města, která prohlásila, že nebudou v součinnosti s federálním bojem vůči ilegální migraci, a ilegální migranti v těchto městech najdou útočiště. Jednalo se zpravidla o větší města, která mají stále nižší procento bílých obyvatel, a jsou díky tomu obvykle ovládána americkými Demokraty. Což je cokoliv od klasické levice, až po ultralevici.

   Jakým směrem se mohou Spojené státy nyní vyvíjet ukázalo město Minneapolis. Tedy město, kde došlo k úmrtí onoho nešťastného Floyda. Minneapolis má s kriminalitou opravdu problémy. Na škále od 1 do 100, kdy 1 je nejhorší a 100 nejlepší má číslo 4. A to není dobré skóre. K doplnění mozaiky, běloši v tomto městě s necelým půl milionem obyvatel tvoří asi polovinu. A rada města, ve kterém vládne americká levice, si nyní odhlasovala, a už přes to nejede vlak, že rozpustí celý policejní sbor, a nahradí ho něčím pokrokovým. Důraz prý bude kladen na prevenci, práci s mládeží a drogově závislými.

   Vzhledem k tomu, že se z toho nápadu ihned stala celostátní kampaň, dá se očekávat, že se připojí i další města s levicovou většinou. Budou tedy existovat města bez policie, ale plná sociálních pracovníků, kteří žijí v iluzi, že každý člověk je v jádru dobrý, a jen se s ním musí umět vlídně jednat. Že takové iluze už stokrát selhaly po celém světě tyto sociální inženýry vůbec nezajímá. Oni věří v socialismus, potažmo komunismus, a nyní dostali konečně příležitost to dotáhnout do konce.

   Co můžeme očekávat? Propagandistická mašinérie těchto lidí bude chrlit tisíce pozitivních příběhů a levičáci z Evropy se budou do Ameriky jezdit učit. Bude to něco jako když světoví levičáci jezdili ve 20. a 30. letech do Sovětského svazu a zpět přinášeli báječné příběhy o tom, jak je v Sovětském svazu všechno nádherné.

   Samozřejmě se iluze střetne s realitou, a v těchto městech budou vycházet velmi bizarní zákony ne nepodobné románu 1984. Určitou výhodou bude to, že se z těchto měst bude možné vystěhovat. A bude kam. Měst, bašt normálnosti, bude víc než dost. Amerika se tak bude ještě víc polarizovat a jistě se budou objevovat separatistické tendence. Protože revoluce přeci musí být celosvětová a revolucionáři z Chicaga budou usilovat o to, aby se stejně revolučními stala i konzervativní města.

   Další vývoj už je spíše z kategorie křišťálové koule. Možné je vše od občanské války, po rozkouskování Ameriky, vítězství socialistické revoluce, nebo potlačení těchto tendencí silou federální vlády. Bílá Amerika je ale nyní v největším ohrožení za dobu své existence.

Filip Vávra

Převzato z Pravého prostoru.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

4. června 2020

Submission - masochistická dekadence policie



Policisté, představitelé státní moci, se v Londýně pokorně "omlouvají" řvoucí lůze. Za co, proboha? Za svoji rasu? Za to, že existují? Chápu, jsou lidi, kterým se u toho postaví. Ale do normální veřejné komunikace bych to fakt netahala, stejně jako chodit nahý s obojkem. Je to perverzní.

Je mi za západní bílou civilizaci, která se "dopracovala" od vynálezu demokracie, humanismu a zázraků technické revoluce k rozbředlé masochistické dekadenci, opravdu stydno. Na tenhle Západ nepatřím a patřit nechci. Propadla bych se hanbou.

Eva Svobodová

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Další videa a fotky z USA a Anglie:
Police Officer takes a knee outside Downing Street at Black Lives Matter march in London
Portland Police take a knee to support Black Lives Matter protest



3. června 2020

Totální vymývání mozků



Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá.

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY
V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Foto: Hans Štembera, Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

   Když čtu nebo poslouchám diskuse o současné společnosti a problémech, které nás trápí, jímá mne smutek. Ne kvůli problémům samotným, ty jsou od toho, abychom je řešili, ale jsem skoro zoufalý z toho, jak hanebně se pracuje s fakty a logikou. Aby se dal nějaký problém řešit, musíme ho především přesně definovat. Někteří lidé si vůbec neuvědomují, jak důležitou funkci má přesný význam slov. A ti, kteří si to uvědomují, pracují často s významem slov naprosto demagogicky, neboť dobře vědí, jak snadno se dá obecné mínění zmanipulovat.

   Dovolte mi kratičký exkurz, abych na konkrétních příkladech objasnil, co mám na mysli. Když v padesátých letech minulého století vyháněli komunisté sedláky, neoznačovali je názvem, který platil po staletí, ale dali jim hanlivou nálepku kulaků. Když jim kradli majetek, bylo to združstevňování. Nakonec společnost díky masáži ze strany médií a ideologů přijala, že majetek nebyl sedlákům ukraden, ale legitimně združstevněn.

   Okupanti nás v roce 1968 nenapadli, ale poskytli internacionální pomoc. A byli tu dočasně umístěni. Vlastenci, kteří s okupací nesouhlasili, byli prohlášeni za protistátní živly, které rozvracejí socialismus. Jejich pronásledování se pak nazývalo kádrovou prací.

Místo argumentů padají v diskusích snůšky urážek

   Úmyslně uvádím příklady, které jsou všem srozumitelné. Pokud bychom šli hlouběji do minulosti nebo zabrousili mimo Evropu, najdeme stovky podobných. Vyvražďování celých národů se pojmenovalo podle okolností jako pokřtění či demokratizace. Upalování kazatelů jiné víry se prohlašovalo za očistu křesťanstva. Popravy neoblíbených panovníků se konaly pod hlavičkou spravedlivého trestu, ať již z rukou Kristových věrných, občanů revoluce, pěsti dělnické třídy nebo odpůrců totality. Je to pořád stejné. Realitu se snaží vládcové a jejich nohsledi pojmenovat tak, aby vyhovovala jejich mocenským cílům.

   Dnes skoro nikdo ve vášnivých diskusích nepřemýšlí o skutečné podstatě problémů. Chytáme se slov, která nám vtloukají do hlav politici a média, a hádáme se o ně, jako by šlo o život.

   Ale pokud se nad tím zamyslíme, pak by nám mělo dojít, že se ve skutečnosti hádáme o chiméry, o pseudoproblémy, že proti sobě stavíme ideje, které jsou iluzorní, neboť pojmenovávají všechno jiné, jen ne podstatu věci. A pak se samozřejmě nikdy nemůžeme dohodnout.

   Bolestí většiny dnešních diskusí je navíc absolutní absence racionality, faktů a logiky. Na názor, který se nějakému oponentovi nelíbí, často odpovídá urážkami. Zažil jsem to i já. Na mnoho mých článků jsem obdržel snůšky urážek, aniž ovšem oponent vysvětlil, v čem se tedy mýlím a proč se mnou nesouhlasí. Za racionální argument se dnes považuje pouhé konstatování, že ten druhý je sluníčkář, komouš, Putinův agent, Obamův agent nebo prostě jen idiot.

   Risknu tuhle škálu odsouzení a dovolím si předložit několik dnes běžně používaných termínů, k nimž se pokusím přiřadit reálný obsah, což znamená správné a logické české pojmenování.

Nejde o migrační krizi, ale nájezd hord, které u nás nemají co dělat

   A čím začít jiným než slovy „migrační krize“. Slovo krize se používá pro různé problémy, ať už jde o stav po živelní katastrofě nebo o hospodářskou cyklickou krizi. Krizí je zlomový stav pacienta nebo neshoda v manželství. Je to však vždy něco, co vzniká více či méně nezávisle na naší vůli. Slovy „migrační krize“ se tak politici snaží navodit dojem, že jde o proces, který se děje mimo nás a my se mu musíme podvolit (stejně jako se podvolíme zemětřesení nebo krachu na burze).

   Jenže to je lež! Tahle událost není krize, protože my ji řešit můžeme! Je to pustý nájezd hord, které nemají na našem území legitimně co dělat. Jistě, existují i ohledy humanitární, ale ty se musejí řešit vždycky v rámci zákonů dané země a při respektování suverenity jejích hranic. Cokoli jiného je zvůle (a neohánějme se vnucenými mezinárodními pakty a úmluvami, jsou-li navíc v rozporu s naší ústavou).

   Příliv migrantů není krize, je to výsledek neschopnosti bruselských vládnoucích elit plnit povinnosti, které jako správci Evropy mají. Nikdo dnes nechrání evropské hranice, vedou se jen nekonečné žvásty, že je to třeba udělat. Ať už německá kancléřka stoupence islámu pozvala, či nikoli, nemají tu legitimně co dělat a překročení našich hranic je trestný čin.

   Skutečná migrace je ve skutečnosti něco, co má jistý zákonný nebo alespoň hospodářský rámec. Přistěhovalec musí žádat o legalizaci pobytu, musí se v nové zemi přizpůsobit, musí v ní pracovat a uživit sebe a svou rodinu. Nic z toho přicházející hordy neplní, nerespektují a nejsou toho ani potenciálně schopny. V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů.

Zničí byt, obsadí cizí objekt, krade, ale je jen nepřizpůsobivý

   Stejně fatálně se dnes pracuje s pojmem „nepřizpůsobivý“. Zákon stanoví jasně, že člověk je buď bezúhonný, protože zákony plní, nebo je zločinec, případně podle vážnosti přestupku pachatel, neboť zákony a předpisy porušuje.

   Co je to nepřizpůsobivý? Člověk, který se rozhodne, že některé zákony a normy dodržovat nebude. Dostane byt, ale zničí ho. Vláme se do cizího objektu a ve jménu svých ušlechtilých myšlenek ho obsadí. Na ulicích dělá nepořádek, v noci hluk, páchá drobné krádeže, nechce pracovat. To vše se dnes označuje jako nepřizpůsobivost. Proč, vždyť každý, kdo tohle dělá, je přece v dikci zákona pachatel nebo zločinec. Politici a mediální komentátoři to snad nevědí? Pak by si měli zopakovat základy práva.

   Stejně tak je podivné, aby se různé skupiny společnosti přejmenovávaly podle aktuální situace. Před několika lety se vedly vášnivé polemiky na téma, jak hanebná je česká komunistická strana, protože se odmítá přejmenovat (navzdory tomu, že propagace komunismu byla zákonem prohlášena za trestnou – typický právní Kocourkov).

   Komunisté věrni revolučním písním na své barikádě vytrvali a komunisty podle názvu zůstali. Zachovali se rozhodně seriózněji než cikáni (historický název doložený již ve 14. století), kteří nedůvěryhodnou firmu vyměnili za označení „Rom“. Přiznám se, že neznám národ, který by se po staletích existence přejmenoval jen proto, že se mu jeho označení nezdá dostatečně důstojné. A až bude zpochybněno tohle slovo (ono už vlastně je tím, jak ochotně se příslušníci této etnické menšiny přizpůsobují), najdou si třeba jiné označení.

Předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní

   Přemýšleli jste, kdo vlastně je „sociálně potřebný“, nebo dokonce „sociálně slabý“? Hledal jsem na stránkách našich institucí, ale ani na marxistickém ministerstvu není definice, kdo to vlastně je. Všichni se však tím pojmem ohánějí. Takové termíny jsou na nic, protože nikdo pořádně nechápe, co exaktně znamenají.

   Označují totiž to, co se hodí politikům, úředníkům a aktivistům. Buďme však jazykově korektní. Ve společnosti existují lidé bohatí a chudí. Je-li někdo chudý, má smůlu. Nicméně podle křesťanství chudoba cti netratí. Navíc každý chudý může zbohatnout, pokud se bude snažit. Nebo pokud bude mít štěstí. Žijeme v době pokrokové, která chudobu nepřipouští. Všichni bohatí ovšem být nemohou.

   Dávat peníze na chudé, to se jaksi nenosí. Ale na sociálně potřebné? Kdo by mohl odmítnout pomáhat potřebným? Mimochodem, potřebný je ve své podstatě každý člověk v této zemi. Soused má jaguára, ale já ne. Jsem potřebný, protože bych ho chtěl taky. Být potřebný je psychologicky nebezpečné, je to slovo politicky nabubřelé a prázdné. Být chudý nebo bohatý je však označení jasné, srozumitelné a z hlediska reality správné.

   Pokud chceme tuhle společnost napravit, je třeba říkat pravdu. A to znamená označovat věci správnými termíny, neskrývat nepříjemné skutečnosti za balast eufemismů. O tom, co sdělujeme, musí rozhodovat věcná správnost, a nikoli politická korektnost, jemnocit či osobní ambice. Na všechny děje a stavy společnosti máme prověřené pojmy, nevytvářejme nové.

   Český jazyk je mimořádně bohatý, používejme jen ty obraty, které jsou známé po staletí. Pak se rozhodně budeme na svět dívat reálněji a jednat pragmatičtěji. Protože naši předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní a bránit svou svobodu a majetek.

Mimochodem, obrat „bránit svou zemi, víru a majetek“ není urážkou!

   Ale dokáže to dnes ještě někdo? Vyrostly nám tady generace „mužů“, které neumí vystřelit ani z praku, mimo jiné proto, že nevědí, co to je. Hrdinové jsou jenom u počítače, ale jinak jsou to větší srabi, než dříve držitelé tzv. modrých knížek. Kdo za to může a jak to napravíme? Jsme možná jediný národ, který vychovává nové generace absolutně bez vztahu k vlasti, státnímu nebo národnímu majetku a jakýmkoliv duchovním hodnotám, bez úcty k autoritám, k ženám, zkušenostem starších generací a vůbec ke stáří.

A to je opravdu smutné.

Autor: Vlastimil Vondruška
Komentář: Jindřiška Plšková

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Pomůže zvolení nových členů televizní rady?



O práci ČT byly napsány stovky článků a dokonce i knihy. Autoři většinou označují zpravodajskou práci tohoto média za neobjektivní a nekvalitní, a řekl bych, že plným právem. Pravdou je, že ČT se zprofanovala převážně nekvalitním zpravodajstvím, které většinou ani za zpravodajství považovat nelze. Je to často spíše propagandistické vysílání namířené proti prezidentovi, premiérovi a všemu a všem, kdo se neřídí současným proamerickým a probruselským diskursem. Bez ohledu na morálku, zdravý rozum a národní zájem.

   (Před časem si sama televize nechala zpracovat něco jako studii objektivity svého zpravodajství a když studie nedopadla v její prospěch, pokusila se ji utajit – a následně zpochybnit.)

   Když se před několika dny Trump rozhodl jednostranně ukončit dohodu „Volné nebe“ , která byla jednou z posledních pojistek vojenské stability, francouzské, italské, britská a německé zpravodajské společnosti, bez výjimky, zařadily tuto zprávu ihned a jako první zprávu. ČT ji zveřejnila pozdě, jako jednu z běžných zpráv, a ihned přispěchala s vysvětlením, že to byli spíše Rusové, kdo smlouvu nedodržovali, a tak ji Trump ukončit musel. Je to klasický příklad, kdy nezávislá média silných zemí smějí, ale ta vazalská ne.

   Posluchač (poplatník) si platí médium, které permanentně útočí na demokraticky zvolenou vládu a prezidenta, které nepřináší (kromě těch špatných) zprávy ze zemí, které máme nakázáno odsuzovat – Maďarsko, Rusko, Srbsko, Írán, Bělorusko a desítky dalších. Výběrově informuje například i o dění na Slovensku, kde je v nemilosti bývalý premiér Fico.

   Samostatným bodem hodným pozornosti je neustávající, asi povinná, protiruská propaganda. ČT se neštítila ve svém pořadu napadnout ostravské divadlo jen a pouze proto, že její herci nazpívali píseň Kaťuša. (Toho bychom se v roce 89 asi opravdu nenadáli.)

   A tak jsme opakovaně ČT informováni, že v Rusku odsoudili někoho na týden do vězení, ale už se nedozvídáme o amerických tajných zařízeních, kde jsou drženi lidé bez obvinění a kde američtí agenti mučili a možná i zabíjeli, a to bez soudu atd. Jsme Českou televizí denně školeni o tom, jak vyspělé sáty „na západ od našich hranic“ jsou našimi demokratickými vzory, ale že ani jeden z těchto států se nebyl schopen vypořádat s pandemií tak jako naše země, už není důvodem ke zmínce.

   Česká televize dává téměř neomezený prostor hnutím, které mají jasně za úkol svrhnou zvolenou vládu a velmi aktivně spolupracuje s weby a novináři, kteří jsou placeni Zdeňkem Bakalou.

   Česká televize obvykle nerespektuje základní pravidlo, že mají být slyšeny obě strany, neváhá, a odvysílá jakoukoli absurdní informaci, např. o ruském diplomatovi cestujícím s ricinem, bez toho, aby zpráva byla ověřena.

   Kritizovat americkou politiku není v ČT dovoleno a objektivně o ni informovat také ne. Dalším, nad kým se vznáší aura bezchybnosti, je Evropská unie, a cokoli, co se týká bývalých disidentů.

   Všimněme si, že do ČT má přístup jen velmi málo lidí, jsou to ti prověření, u kterých je jistota, že se nedopustí nějakého vlastního soudu, či nezmíní něco, o čem se dnes nemluví.

   Tak je v podstatě zakázán např. Jan Keller (příliš bystrý a nezávislý), Ilona Švihlíková (odmítá jásat nad ekonomikou), Zdeněk Zbořil (mluví příliš logicky), Ivan David (moc nezávislý a těžký soupeř), těžko se objeví na obrazovce i Jaromír Nohavica (překládal ruské autory), komentátor Ivan Hoffmann (dovolil si uvést, že naše informační služba je filiálkou té americké) a mnoho dalších.

   Naopak neomezený přístup do televize mají některé „speciální“ neziskové organizace, které jsou dobře placeny ze zahraničí a jejich činnost je téměř výhradně politická. (Některé z nich měly i problémy s podporou terorismu.)

   Sami komentátoři, kteří u nás, jako v jediné evropské zemi, umravňují při rozhovorech politiky, jsou lidově řečeno „pod psa“. Jen připomeňme, že ČT opakovaně mluvila o premiérovi Babišovi jako expremiérovi. Nemluvě o tom, že se ČT domnívá, že existuje oblast „národní Karachab“, v titulcích jsou pravidelně hrubé chyby a verbální projev bývá často mizerný.

   Podaří se změnit tento dlouhotrvající stav? ČT se netěší důvěře veřejnosti, ale má k dipozici pravděpodobně neomezené prostředky z rozpočtu. Vzhledem k tomu, že Česká televize je státem ve státě, a vypadá to, že je nedotknutelná, nemohu se zbavit dojmu, že ani nová rada pokud jim nepomůžeme mnoho nezmůže.

J.Ž.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Otevřený dopis poslancům kvůli volbě do Rady České televize



Po zvolení nových radních České televize přišel poslancům otevřený dopis od zástupců některých neziskovek a novinářských federací. Pod otevřeným dopisem jsou podepsáni Lutz Kinkel, generální ředitel Evropského centra pro svobodu tisku a médií (ECPMF), Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ), Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu a Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky.



Vážené poslankyně, vážení poslanci,
před plánovanými březnovými volbami jsme vás vyzvali, abyste zvolili z kandidátů do Rady České televize (Česká televize) nezávisle na jakémkoli politickém zásahu nebo údajných pokusech o ovlivnění. Toto rozhodnutí bylo zásadní pro svobodu a nezávislost veřejnoprávní televize v České republice. Výsledek voleb zbývajících kandidátů dne 27. května je však z našeho pohledu velkým důvodem k obavám.

Jsme znepokojeni, že složení Rady již nelze považovat za nestranné a vyvážené napříč politickými skupinami. Zvolení kandidáti odrážejí jednostrannou politickou nerovnováhu, a to otevírá riziko přímého politického vlivu.

Pokusy vládní strany politizovat Radu ČT a ovlivnit vaše rozhodnutí byly zveřejněny v březnu, v době, kdy byla veřejnoprávní média v České republice již pod tlakem. E-mail zveřejněný na českém webu info.cz obsahoval rady poslancům, aby volili kandidáty podle jejich politických preferencí a postoje k vládní straně ANO. Zvolení kandidáti získali podporu od předsedy volební komise dolní komory s argumentem, že tito kandidáti sdílejí s ČT stejně kritický postoj jako ANO.

Michal Klíma, předseda českého národního výboru IPI, novinář a bývalý šéf nakladatelství Economia a Vltava Labe Media, získal v prvním kole největší počet hlasů, ale přesto nebyl zvolen navzdory své zkušenosti poté, co poslanci obdrželi důrazné doporučení hlasovat proti němu. Takové doporučení je jasným pokusem ovlivnit nestranné rozhodování.

Výsledek volby považujeme za znepokojivý vývoj vzhledem k udržení mezinárodních standardů a nezávislosti veřejnoprávní televize. Veřejnoprávní vysílání musí sloužit veřejnému zájmu, nikoli zájmům jedné politické strany nebo dokonce vlády.

Ujišťujeme vás, že nadále sledujeme stav svobody tisku v České republice.

S pozdravem,
Lutz Kinkel, generální ředitel, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF)
Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ)
Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu
Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

1. června 2020

Před soudem za komentář na sociální síti



Jsem v ŠOKU a to nikterak nepřeháním. Ocitnout se před soudem v České republice za komentář na sociální síti se stává již běžným jevem, to bohužel vím, ale aby státní zástupce trval na nepodmíněném trestu vězení, to je už jiná liga. Jestli nás toto nekatapultovalo zpět před rok 89 do doby tvrdé normalizace, tak už nevím co jiného by to mohlo více připomínat. Jsem zděšen z prokurátora, ano, používám předrevoluční termín, Martina Bílého, který se své role zhostil s fanatickou chutí do práce. Je to celkem příznačné, jelikož si v těchto dnech připomínáme politický proces s Miladou Horákovou, takže pro pana Bílého musí být prokurátor Urválek jistě velkým vzorem.
   Lidé si neuvědomují, že tím největším problémem, který tu máme, je pomalá likvidace SVOBODY SLOVA A PROJEVU. Jakýkoliv jiný problém je oproti tomuto banální, poněvadž nemožnost o problémech mluvit, se rovná nemožnosti je i vyřešit.
   Teď si dovolím rozebrat onen příspěvek, který paní napsala. Souhlasím, že terorismus by se schvalovat neměl, ale... Nechápu, jak může být někdo souzen za schvalování něčeho, co se stalo mimo Českou republiku, notabene, když to napsala v době, kdy oficiálně onen člověk za žádný trestný čin terorismu odsouzen nebyl (nevím, v jaké fázi se to momentálně nachází).
   Jak může náš stát trestat lidi za něco, na co nemá důkazy, když to vezmu ad absurdum. Soudce nemá oficiální spis k danému útoku, ví jen to, co si přečetl v novinách nebo viděl v televizi. Věc druhá, kdo určí, že to byl teroristický čin? My nebo oni? Když Saudská Arábie rozhodne, že jít do křesťanského kostela je podle jejich práva teroristický čin a někdo zde napíše, že chození do kostela schvaluje, bude i jemu hrozit 15 let za schvalování terorismu?
Doufám, že přátele chápete co se tím vším snažím naznačit. Je to celé nesmysl, který se skutečně rovná totalitě.
   Ona žena nenapsala reálně nic nebezpečného. Vím to JÁ, ví to jistě i soudce a ví to i onen prokurátor. Můžeme se jistě bavit o tom, zda byl její názor hloupý, případně jak moc, ale určitě by tu neměl být prostot pro to, zda to je či není trestný čin.
   Je šílené, že státní zástupci jsou spokojení s podmínkami u závažných trestných činů, kdy dojde k vysoké újmě na majetku, korupci či fyzickému násilí, ale u slovního projevu žádají trest vězení.
   Příspěvek dané paní neschvaluji, ale ani neodsuzuji. Napsala něco, co bych JÁ nikdy nenapsal, ale jen proto nepatří do vězení. Podobné věci má řešit přestupková komise v rámci nějaké pokuty, nikoliv trestní soud.

Matouš Bulíř

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



28. května 2020

Americké jaderné zbraně v Polsku?



Asi tak prolétlo v médiích vyjádření paní Georgette Mosbacherové, velvyslankyně Spojených států ve Varšavě, která uvedla, že Spojené státy hledají náhradu za Německo, které se s jaderným programem rozchází. A nejen v otázce jaderných zbraní. Německo již zahájilo i demontáž a první odstřely svých jaderných elektráren. Tzv. zelená politika, která zachvátila Německo, realizuje své první destrukční kroky, píše v komentáři pro prvnizpravy.

   Jaderné zbraně na území Polska? Ještě včera nemyslitelné, ale dnes možné. Spojené státy totiž dlouhodobě vyslovují znepokojení nad vývojem v Německu a současný úřadující americký prezident, Donald Trump, nešetří nelichotivými slovy. Kancléřce Merkelové raději ani nepodává ruku . Amerika vyčítá evropským státům nezájem podílet se na společném zbrojení a zároveň se diví, že tytéž státy vykřikují, jak si to USA představují, že snad nehodlají plnit své závazky ze smlouvy o NATO. Pravda bude někde uprostřed, Američané chtějí především prodat své zbraně a Evropané hodlají financovat své nesmyslné sociální projekty spojené s dovozem migrantů.

   Co ale v Evropské unii nevnímají správně je to, že aféra s „ruskou stopou“, která se pomalu a jistě mění na Obamagate, neustále již tři roky pomocí hlavních médií štvala Američany do negativního vztahu s Ruskou federací. Donald Trump má v listopadu před volbami a protiruskou kartu hrát musí, i kdyby nechtěl. Názor na Rusko se za půl roku nedá v USA změnit a tak nápad s jadernou zbraní umístěnou v Polsku má možná zabít hned tři mouchy jednou ranou.

   Zaprvé se ukáže Američanům, že Spojené státy se před Ruskem účinně brání. Zda-li to je, či není potřeba, to prostý volič v USA vůbec není chopen posoudit. Zadruhé se Německu ukáže, že je nahraditelné a satisfakce, takto vzniklá, nepostrádá půvab, protože neláska Poláků k Němcům, historicky vzniklá, je známá. Zatřetí to možná donutí Německo nakoupit nějaké ty zbraně z USA.

   Tahem s umístěním jaderných zbraní v Polsku Američané nic neriskují, navíc původní spolehlivý jaderný spojenec, Turecko, je dnes asi vším, jen ne spolehlivým spojencem. Výměna Turecka za Polsko sice jen tak neproběhne, ale odstranění jaderných zbraní z Turecka, které se chce vrátit do doby před Atatürkem , tedy do doby, kdy islám byl rozhodující politickou veličinou v životě Turků, je více než žádoucí. Ostatně válka v Sýrii ukázala, kdo je kdo a jaké má cíle. Pokládat Turecko za spojence v NATO je proto dnes odvážné tvrzení.

   Případným umístěním jaderných zbraní do Polska se v Evropě pokračuje v „novém trendu“. Podle zveřejněných informací jde o naplňování americko-polského plánu Three Seas Inititaive, tedy plánu Trojmoří. Moc se asi Polákům divit nemůžeme, zvláště poté, co jim Evropská komise neustále vyhrožuje absurdními žalobami, navíc před soudem, jehož nestrannost je více než zpochybněna.

   Připomeňme, že USA s podporou všech ostatních členů NATO počátkem února vypověděly smlouvu z roku 1987, která zakazovala vývoj a rozmísťování kategorie střel s doletem 500 až 5 000 kilometrů. Následně stejný krok učinila i Moskva. Závody ve zbrojení se vrací. Je vhodné se ptát, kdo to vše způsobil. Pro osu Brusel-Paříž-Berlín je viníkem Moskva, která zabrala část Ukrajiny a posléze anektovala Krym. Moskva má ale opačný výklad k tomu, co se stalo.

   Moskva musela údajně ochránit ruskojazyčné obyvatele a Krym měl nejen právní základ pro referendum, ale také jej i provedl. Ostatně nově postavený most z Ruska na Krym signalizuje, že Moskva Krym vrátit nehodlá. Proto pod kuratelou EU vyjednané tzv. minské dohody neplní ani jedna ze stran a k nějakému míru je daleká cesta. EU jako vyjednávač míru zjevně selhala a Německo reaguje tak, že si staví, s vyloučením Ukrajiny a Polska, nové plynovody z Ruska tzv. projekt Nord Stream. A to EU v roce 2014 vyzvala členské státy k sankcím proti Ruské federaci. Výmluvně proto skončilo celé ukrajinské majdanské dobrodružství, a to výměnou zajatců mezi „Lidovými republikami “ Doněcka s Luhanskem na jedné straně a Ukrajinou na druhé straně za trapného mlčení EU. Nepřekvapí, že zvuk harašení zbraní v Evropě zesílil.

   Jaderná politika se tak vrací do doby studené války a to není nic povzbudivého. Někdo namítne, že je lhostejné, kdo je tu viníkem, a kdo není. Jenomže Moskva i Washington reagují i na podněty z Evropské unie (EU). A ty nejsou vůbec optimistické, spíše naopak.

   Pro Česko je zajímavé si položit otázku, zda jaderné zbraně na území Polska jsou pro nás lepší, než umístěné na území Německa, byť stále ovládány americkou armádou. Je na politicích, aby si odpověděli. Ale Evropská unie dnes není žádným garantem míru, jak o sobě sama tvrdí. Tak tomu mohlo být v letech paktu Uhlí a ocel, a dále v době EHS, tedy počínaje rokem 1950 do roku 2005. Od této doby se EU natolik změnila, že tvrdit, že je zárukou míru, je přinejmenším nadsazené, zvláště poté, co Velká Británie, nikoliv v dobrém, z EU odešla a vzestup kritických (nacionalistických) stran v EU je nepřehlédnutelný. A předmětem nelibosti těchto nových stran a hnutí je především politika osy Brusel-Paříž-Berlín. Slibovaný politický úplatek 500 miliard eur na odstranění následků pandemie koronaviru ze strany Německa a Francie má odstranit nejen nelibost nových stran a hnutí, ale přesvědčit mnohé vlády k další spolupráci s EU. Ale je to jen šáráda na uklidnění, ve skutečnosti se nic nezmění, protože se nemění sama nedemokratická podstata EU.

   Nedemokratická politika z EU se valí do všech stran, a protože je stále tvrději a ostřeji kritizována, nasazuje EU vůči této kritice nikoliv zlepšení, ale cenzuru a pronásledování. Přesně podle modelu všech totalit, kterým to ale k udržení moci v Evropě nakonec nestačilo. Navíc EU pokračuje s přívaly migrantů jiného náboženství a jiné kultury na území členských států EU. O to více je směšné až dětinské tvrzení, že konec EU by prý znamenal konec vlády křesťanské kultury v Evropě.Jenomže toto vedení EU je dnes právem podezíráno, že usiluje o zničení evropských křesťanských národů, čemuž se právě Polsko a další členské státy velmi vehementně brání.

   Možná, že i to je jádrem úvahy, kam a proč umístit americké jaderné zbraně. Protože cílem jejich umístění je především působit odstrašující silou. Ke skutečnému nasazení by zřejmě jen tak nedošlo, ale v politice platí: Nikdy neříkej nikdy. Stejně tak je k zamyšlení, že potenciálním cílem příp. umístěných jaderných zbraní v Polsku vůbec nemusí být Ruská federace.

   V Evropě se totiž líhne nepřítel mnohem závažnější: Fanatismus. Fanatismus zelený, migrační, antinárodní a další. Stejně nebezpečný jako byl fanatismus nacistický či komunistický. Opět se do Evropy vrátil, opět je nenávistný a zákeřný, skrývající se za líbivá slovíčka povinných solidarit, ekologických vznešených cílů, údajných společných zájmů a pomocí. Slovník, který Evropa zná a pamatuje. Dnes se skrývá pod pojmem: Liberální demokracie, když tento původní demokratický pojem je dnes zcela vyprázdněn a nahrazen novým cílem.

   S případnými jadernými zbraněmi dislokovanými na území Polska, nebo dokonce států V4 (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Polsko) by se studená válka vrátila s plnou silou. Nikoliv ta původní, ale díky politice osy Brusel-Paříž-Berlín upgradovaná. Možná tu už dávno je, jenom jsme si toho v zápalu řešení banalit nevšimli.

R.M.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

26. května 2020

Budeme platit západu za koronavirus?



Různé pohledy na záchranný fond na obnovu unijní ekonomiky po koronavirové krizi. Už 23.4.2020 prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Ve středu 27.5.2020 šéfka Komise Ursula von der Leyenová představí návrh nového finančního rámce EU včetně konkrétnější podoby záchranného fondu. Podívejte se na některé zajímavé pohledy na rozdělení peněz z připravovaného fondu.

Jako první se podívejte na rozbor Michala Svatoše v tomto videu:
MaP 441 EU - Potraviny zdraží až o 100%! Východoevropané mají platit životní standard západoevropanů


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 2 díly):
Východoevropané mají platit životní standard západoevropanů 1/2 ...


Přepis prvních pár minut videa, celé video má přes 30 minut:
Inflace v České republice je o 2% větší než v Evropské unii. Proč se to děje? Děje se to proto, protože Evropská unie zejména Němci, Francouzi a Španělé a Italové se dohodli, že oni budou utrácet, nebudou toho moc dělat, budou utrácet evropské peníze, které si budou půjčovat od hodných bankéřů jako od pana Sorose a ty dluhy budou platit východoevropané, hlavně východoevropané. A východoevropané peníze dostávat nebudu, protože jsou pracovití, nepotřebujou je a protože se zjistilo, že si s covidem dovedou poradit. Tak není třeba, aby peníze dostávali. Takže vy všichni, kteří máte problémy s tou současnou ekonomickou situací, s těma kovidama, tak si dejte na Evropskou unii pozor. My vám vysvětlíme zase, co mají v plánu.
Hodlají utrácet astronomické částky, hodlají utratit jenom z evropských peněz pro začátek 500 miliard euro. Ty máte zaplatit ze svých daní, tedy hlavně vy. Pro vaši představu je to 12 a půl bilionu korun. Tedy asi 3 roky celé České republiky, kdyby pracovala zadarmo. Tedy pokud Všichni Češi budou pracovat zadarmo, bez jídla, bez vody, bez pití bez ubytování, tak za tři roky tu částku zaplatí. Ta částka je astronomická. Češi představují malou část evropské populace, Evropanů je 440 milionů, Čechů je skoro 11 milionů takže vidíte, že Evropa se v budoucnu nadře aby tuto částku zaplatila. No a co se s touto částkou má dít. Takže my vám vysvětlíme nejprve kdo jí tedy bude hodlat utrácet a proč to tedy bude zdražovat východ a v druhé části tedy jak se to má platit. Proč to máme platit my. Takže první je kdo to má dostat. Východoevropané jsou už z toho poměrně vyloučeni, protože Němci s Francouzema a se Španělama a s Italama se domluvili, hlavně tedy Němci s Francouzema, že ty peníze dostanou hlavně ti, kteří jsou postiženi v tom turistickém průmyslu, v tom cateringu, v těch službách pro miliardáře a kteří mají budoucnost, mají ty velké podniky, které jsou pro Evropskou unii důležité, nebo ta důležitá místa jako jsou italská a španělská letoviska, která se nesmějí dostat do rukou čínským a hlavně americkým investorům. My se zaměříme v první části na jižní národy, jak to mají v plánu utrácet. Nicméně musíme vám ještě před tím vysvětlit proč to v Evropě tak je. Evropa totiž zvláštní ekonomický systém, ve kterém Němci mají takzvanou podhodnocenou měnu protože platí Eurem a díky tomu jejich Výrobky jsou levnější a vy si je můžete lépe kupovat i Číňané si je mohou lépe kupovat, Němci si je mohou lépe kupovat. Kdyby totiž každý stát v Evropské unii vlastní měnu, německé výrobky by byly drahé. Musíte si to představit asi tak, že kdyby Spojené státy americké najednou schlamstly celou Jižní Ameriku a zavedly tam dolar a stejný systém jako mají evropané, tedy jednotný dolar, ale různé státy, tak hodnota dolarů by poklesla Američané by spokojeně mohli vyvážet svoje zboží by o mě zájem. Takže takto to vymysleli Němci. To je první systém, ve kterém oni likvidují. Likvidují tedy východoevropan, protože ti si kupují takzvané levné německé přebytkové zboží. To jsou ty nekvalitní potraviny, Protože ty jsou tady díky tomu levnější. Zároveň tím likvidují zbytek Evropy jako Španěly, Francouze, Italy, protože jejich zboží Průmyslové je dražší, protože tak jako mají euro tak zase jim se zvedá hodnota. Proto v Itálii nejsou takzvané montovny, ani nejsou ve Francii, ani nejsou ve Španělsku. Tyto montovny tam nejsou tak rozmnožené, protože by se to nevyplatilo. Proto jsou montovny na východě Evropy. Takže jsme si vysvětlili jak to ti vychytralý Němci dělají a takto hromadí mnohem více peněz než takzvaně Evropě zpátky.
Pokračování je ve videu ...


Dále se podívejte na názory z Ministerstva financí a od tří ekonomů v TV pořadu CNN Prima News:
(vysíláno 21.5.2020 ve 21:45)
Záchranný fond na obnovu unijní ekonomiky



Další zdroje:
Studie: V Merkelové fondu na obnovu ekonomik by Česko bylo čistým plátcem
Rozbřesk: Jak dopadne bitva “jihu proti severu” o záchranný fond EU?
Východ bude platit dovolené Západu! Každý Ital má dostat 500 EURO na letošní dovolenou! (video)

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Turci obsadili 16 hektarů řeckého území



Turecko zkouší co si může dovolit okupací malé kapsy řeckého území u pohraniční řeky Evros.
Turecké ozbrojené síly provedly invazi na řecké území a okupují malou kapsu řeckého území u příhraniční řeky Evros. Jedná se o další incident ze série provokací islamistické vlády v Turecku, která nejspíše zkouší co vše si může vůči Řecku dovolit. Zatím EU a NATO všechny turecké provokace tichým souhlasem schvalují ...
Všechno to začalo před asi týdnem v jižním Evrosu poblíž Feres, když tam Turecké vojenské a policejní síly vstoupily do malé kapsy řeckého území a odmítly opustit oblast. Tato oblast, ve které turečtí muži z bezpečnostních sil zřídili stan a mění si směny, patří do Řecka, jak je znázorněno na mapách Google.

   Zdá se však, že sami řečtí politici nejsou v otázce jednotní. V rozhovoru pro ERT se ministr zahraničí Nikos Dendias pokusil tuto záležitost bagatelizovat. "Doufám, že můžeme dosáhnout dohody" Je zde otázka přesného určení hranic kvůli změnám v korytu řeky. Nerad vytvářím napětí mezi dvěma zeměmi, které jsou spojenci", řekl Dendias. Naproti tomu řecký ministr obrany Thodoris Dritsas a opoziční ministr George Katrougalos onoho Dendiase kritizovali: "Myslíte si, že příslušný obranný výbor měl být svolán dříve, než v této oblasti podnikla Geografická služba armády?" Odpověď nedostali... Závěrem zdůrazňují, že tyto otázky vyžadují znalosti, vyrovnanost, obezřetnost a odhodlání a varují, že „nedostatek strategie a diplomatické vakuum, které se objeví ve vztahu k Turecku, představuje pro zemi zjevná rizika.“

   Vůdce „Pratta“ a bývalý řecký ministr zahraničních věcí Nikos Kotzias se k této otázce rovněž vyjádřil a na Twitteru uvedl :"Turci obsadili 16 hektarů řeckého území. Zvedli bojovou vlajku. Vláda hovoří diskrétně o řecké zemi. Podporuje dnešní evropskou teorii tzv. „mírně těhotných“ ve věcech svrchovanosti a územní celistvosti. Potřebujeme aktivovat armádu. Musíme bránit každý centimetr Řecka,“ řekl na Twitteru.

   Nedávno také turecké vojenské letadla provedla simulovaný útok na řecké ostrovy Lesbos a Chios. Jednalo se o záměrné narušení řeckého vzdušného prostoru s výraznou simulací bombardování řeckých cílů. EU a NATO k těmto tureckým útokům mlčí. Je možné, že islamističtí vládci v Turecku si mlčení EU a NATO interpretuji jako souhlas se svou politikou vůči Řecku.



Zdroj informací: greekcitytimes.com.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

25. května 2020

Po stopách Extinction Rebellion. Nadšení mládežníci, nebo nekalý byznys?



Pojďme se podívat, kdo a jaké zájmy stojí za rádoby bohulibými, ekologickými projekty a hnutími v ČR. Je to skutečně tak spontánní a masový jev, jak se snaží vypadat?
Začněme tedy "drobnými" a tím, jak u nás funguje aktivistická scéna (pak dojde i na ty milióny)...

VYPEČENÉ INICIATIVY
Začalo to tím, že jsem si všiml, kolik se poslední dobou ve virtuálním prostoru vyrojilo "spontánních" iniciativ za "udržitelnou budoucnost", "soucitný způsob života" (pod kterým si můžeme představit jen jedno - striktní veganství) a jak mají nejen podobný obsah a odkazují se jedna na druhou, ale jak mají také téměř totožný přístup ke kritice = zneviditelnit kritické (byť slušné) komentáře a udržovat svou socialní bublinu čistou (jeden až čeká, kdy se začnou po vzoru Svědků Jehovových oslovovat "bratři a sestry v Pravdě").
   Zaujal mě tedy občanský spolek "Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku". Na první pohled vypadá jako iniciativa nějakých mladých, neznámých nadšenců, notabene, když na celých stránkách není zmíněno jediné jméno a v kontaktu naleznete hlavně číslo účtu (samozřejmě ne transparentního) pro "příspěvky na dobrou věc". Člověk by mohl malinko zastříhat ušima v momentě, kdy toto číslo účtu střelí do strýčka googleho a vyskočí na něj dalších X stránek s různými projekty a iniciativami.
   Co mají společného? Jednu osobu a tou je Nikola Hurychová. Tato činorodá aktivistka má na sebe registrováno 24 doménových jmen různých podobných iniciativ a aktivit, které však vypadají autonomně, s její osobou ji na první pohled nijak nespojují a v kontaktech najdete, jak jinak, stejné číslo účtu o kterém jsem se již zmiňoval...
   Každá z těchto iniciativ má pochopitelně svou stránku na facebooku a co je komičtější, tak v příspěvcích těchto stránek se nezřídka odkazuje jedna na druhou...

SCHOPNÁ NIKOL
Tak si říkám, proč, když chce člověk něco propagovat, nevytvoří jeden projekt, dva, tři, pod ty se transparentně nepodepíše a nevěnuje se jim? Možná proto, že je lepší vzbudit dojem "probuzené společnosti", která, chápajíce do jaké katastrofy se to řítíme, zakládá jednu iniciativu za druhou a nabádá společnost k "probuzení" a obrácení na víru pravou. Tu a tam pochopitelně za příspěvek, nebo získaný grant:
   Ale čert to ber, každý se nějak živíme... Pojďme tedy k těm masovějším, "spontánním" akcím, které k nám nemohly neproniknout... Vzpomínáte na "stávky za klima" známe jako "Fridays for Future"? Kdo myslíte, že spravuje stránky této odnože u nás a má zaregistrovanou doménu fridaysforfuture.cz? Ano, samozřejmě, naše Nikol Hurychová, (ne)profesionální aktivistka... A myslíte, že se to na stránkách dočtete?
   No, ale nechejme už slečnu Nikol na pokoji. V době, kdy se ve velkém "marketinguje" politika, co by si někdo neměl "zmarketingovat" aktivismus? Koneckonců to vypadá, že slečna Nikol tomu sama i skutečně věří, papá jenom samé "soucitné" potraviny a budoucnost vidí veskrze zeleně...

JSOU TADY ALE JINÍ ŠÍBŘI...
Pojďme se tedy podívat na ono již zmiňované hnutí Extinction Rebellion. Kdo si zaregistroval tuto doménu v ČR? Zdánlivě neškodně právnická osoba Extinction Rebellion Czech Republic - Rebelie proti vyhynutí, z.s. Zajímavější však už je, kdo za touto právnickou osobou stojí...Kdo je Arne Springorum? Zjistíme podle adresy...
   Na této adrese má trvalé bydliště a je majitelem pozemku manželský pár Arne Kai Springorum a Olga Springorumová. Paní Springorumová je podle všeho učitelka někde v Praze Dejvicích a není na ní nic zajímavého. Naopak osoba pana Arneho už je poněkud zajímavější...
   Hydrogeolog původem z Německa, který poněkud přilnul nejen k ekologii, ale také k byznysu kolem ní. Dle výpisu z obchodního rejstříku je tento pán nejen předsedou "Rebelie proti vyhynutí", ale také byl zakladatelem, jednatelem, společníkem a následně pak "ničím" ve firmě HE Consulting s.r.o., na kterou se podíváme...
   Tuto firmu zabývající se poradenstvím v oblasti úspory energií založil p. Arne v r. 2013 jako jediný majitel i jednatel. Načež firma v rejstříku listin vykazovala v rozvahách účetních uzávěrek průměrná aktiva okolo 2 milionů korun ročně (což nám mnoho neřekne). Z výkazů zisků a ztrát, které má ale uvedeny pouze za roky 2013 - 2016 lze ale tušit, že firma svůj obrat rok od roku zvyšovala až na nějakých 9,5 milionů korun ke konci roku 2016.
   Rok 2019 byl však přelomový co do účetní rozvahy a aktiv firmy, která se oproti minulému roku zvedla o 25% a rokům předchozím se dokonce více než zdvojnásobila (dost by mě tedy zajímal onen "výkaz zisků", který ale firma od r. 2016 do registru nedodala...).
   No a v tomto roce se stala ještě jedna zajímavá událost. A to sice, že v nejúspěšnějším roce firmy HE Consulting s.r.o. se p. Arne Springorum rozhodl svůj jediný a 100% podíl ve firmě přepsat na 3 další osoby. Alfreda Krause, Martina Zwardoně a Kryštofa Hánu.
   Za jakých podmínek a proč tak učinil se můžeme jenom dohadovat, když dále zůstává hlavním "program directorem", dle údajů samotné firmy. Nicméně další práce s veřejně dostupnými zdroji může ledacos naznačit.

EXPERTI
Napřed se podívejme, koho že to pan Springorum jmenoval jednatelem celé společnosti. Pan Alfred Kraus to přes různé posty v Penzijním fondu České spořitelny dotáhl až na člena představenstva, načež koučoval zaměstnance finanční skupiny České spořitelny. Jistě, kdo jiný je erudován v energetických úsporách, než právě finanční štika ve velkokapitálu... A komu taky jinému by chtěl předat "své dítě" enviromentální aktivista, zakládající u nás odnož hnutí, jenž se vyznačuje, mimo jiné, naprostým odporem k současnému kapitalistickému systému a netají se touhou jej zcela zbořit?
   Ale tak co, řeknete si, třeba to kluci myslí upřímně, žádná levá v tom není a už vůbec ne žádná malá domů, že ano... Vždyť je tady ještě pan Martin Zwardoň, kterému se zajisté nedá upřít erudovanost v oblasti energetického managementu. Sice nebyl jmenován jednatelem, ale v čem je tedy problém?
   No za mě možná v tom, že pan Zwardoň byl jmenován do "expertního týmu pro energetiku a klimatickou změnu" Svazu průmyslu a dopravy České republiky, který je mimo jiné lobbistickou skupinou v Parlamentu ČR a členem tripartity.

   To už pak i člověk pochopí, že chlapci nechtějí pracovat pro kdejaké příštipkáře:
Ale tak řeneme si "OK, kluk aktivistická to chtěl posunout dál, tak firmu přepsal na jednoho finančního dravce, druhého frajera, co má kontakty v tripartitě a třetího člověka, co je tam do počtu. Co je na tom divného? Už toho asi měl plné zuby..."
   Ale tak abychom měli hlavu ještě víc v pejru, podívejme se, co se stalo hned necelé 3 měsíce po tom, co pánové převzali podíly na firmě od pana Springoruma. Opět je o tom záznam ve veřejném rejstříku listin.
   Všichni tři pánové, Kraus, Zwardoň i Hána postoupili svou účast na valných hromadách společnosti, jakožto i hlasování o jejich podílech a výkonu práv na advokáta Mgr. Jana Najmana a ten následně všechny tři podíly, formou substituční plné moci, převedl na koncipientku Lucii Skopalovou. A co je to vlastně "Valná hromada" společnosti s ručením omezeným? Nic důležitého..... Prosím pěkně:
   Sečteno podtrženo, mně se nezdá jako úplně blbý business plán rozpoutat debatu o "klimatické krizi, až apokalypse" a prostřednictvím fanatiků z Extinction Rebellion volat po "revoluci", když mám se "společníky" firmu s milionovými obraty, která radí výhradně koncernům, jak této "hrozící apokalypse" zabránit a potažmo se vlastně vyhnout nezbytnému. Protože pokud rychle něco neuděláme, přijdou společenské nepokoje (jak vyhrožuje pán v odkazu) a kolaps systému... Který koncern by tomu "za těch pár drobných" odolal, no řekněte?

TAKŽE, CO TÍM VŠÍM CHTĚL BÁSNÍK ŘÍCT?
Že on někdy možná ten aktivismus není tak úplně tím, čím se zdá být. A to sice "nevinnou, spontánní snahou citlivých, mladých (mnohdy školou povinných), krásných lidiček, kteří by jen a pouze rádi nezištně zlepšili naše společné místo k životu, mnohdy i za cenu odporu nás ostatních... Že někdy je ten promyšlený marketing, business, ve kterém se točí miliony velice úzce propojen se zdánlivou snahou právě tento business a systém položit na lopatky, zmuchlat a zahodit. Někdy si mohou docela dobře rozumět a sloužit jeden druhému...
   A to je jen tady ten náš malý, bezvýznamný rybníček a střípky toho, co se podařilo z veřejných zdrojů dohledat takovému čučkaři, jako jsem já... Co teprve, kdyby se na to podívaly se svými kontakty a možnostmi opravdové investigativní špičky nejen naší, ale i světové žurnalistiky...
Tož tak na světě...
V.S.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

21. května 2020

Výzva k podřezání prezidenta je přestupek, dokreslení tykadel politikům ODS skončilo vězením



Příspěvkem na Facebooku, ve kterém zastupitel středočeské Jesenice Martin Lang (ODS) také uvedl, že Miloš Zeman je „druhý Hitler a je potřeba podřezat ho jako svini”, se podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 Lang nedopustil trestného činu, ale maximálně přestupku.

   Když to porovnáme s případem tzv. tykadlového řidiče Romana Smetany, který před volbami přikreslil tykadla politikům ODS a KDU-ČSL na autobusech olomoucké MHD, kde sám pracoval jako řidič, tak můžeme vidět, proti komu a pro koho rozhodují naše soudy.

   V obou kauzách figuruje politická strana ODS. V kauze, kdy byla politikům ODS přikreslena tykadla, padl trest obecně prospěšných prací, který byl později změněn na trest vězení. Kauza ve které politik, který je členem ODS, veřejně vyzve k likvidaci prezidenta republiky, je zhodnocena jako "maximálně přestupek".

   Svoboda dostal za tykadla 100 hodin obecně prospěšných prací, které ale odmítl vykonat, a soud mu za to trest přeměnil na 100 dnů vězení. NS před rozhodnutím vyslechl samotného Smetanu, který konstatoval, že jeho čin představoval projev jeho politické vůle a motivací k pomalování reklam bylo jeho znechucení ze sledování politické scény. „S nelibostí jsem dlouhodobě vnímal i polistopadový vývoj v zemi, rozkrádání společného majetku, zotročování lidí - dnes lidských zdrojů - ve jménu trhu, konkurenceschopnosti, produktivity. Politici napříč politickým spektrem mají, dle mého mínění, na tomto stavu podíl a profitují z něj,“ poznamenal ve vyjádření Smetana.
Smetanu odsoudila u olomouckého soudu soudkyně Markéta Langerová, manželka někdejšího ministra vnitra Ivana Langera (ODS).

V Langově kauze samosoudce Miloslav Sládek prohlásil, že by Langův případ neměl být řešen trestněprávně, ale v přestupkovém řízení nějakou pokutou.
Lang slova napsal loni v dubnu na svůj soukromý facebookový profil v reakci na Zemanův souhlas se zdaněním církevních restitucí.
Kromě přirovnání Zemana k Hitlerovi se také vyjádřil, že poslanci, kteří pro zdanění církevních náhrad zvedli „své ničemné pazoury“, jsou „smradlavá, proradná prasata”.

   „Chci zdůraznit, že se cítím naprosto nevinný a svým příspěvkem jsem pouze uplatňoval svá ústavní práva zaručená Listinou základních práv a svobod,“ uvedl na začátku své výpovědi Lang.
„Své trestní stíhání považuji za zneužití práva mocí výkonnou za účelem zastrašení obyvatel, aby zvedli hlavu a využili svého práva na názor,“ dodal.

Jiří Hrbáček

Zdroje informací např.:
Smetana, který kreslil politikům tykadla, se musí vrátit do vězení
Příspěvek na sociální síti o podřezání Zemana je maximálně přestupek, rozhodl soud

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Domácí vězení pro Evropany, amnestie pro ilegální imigranty



K tomuhle využili epidemii! Statisíce dalších již čekají na hranicích. Výměna národů za rasu "euronegroidů" pokračuje naplno.

Pozor, je tady vytvořená klouřová koronavirová clona k dalšímu "rozpuštění" stovek tisíc migrantů mezi krizí postižené národy. Evropské vlády využívají pandemii koronaviru jako kouřovou clonu k udělování hromadných amnestií – k legalizaci pobytu - stovkám tisíc ilegálních imigrantů z Afriky, Asie a Středního východu.
   Zatímco Evropa zažívá bezprecedentní hospodářský šok a desítky milionů Evropanů přišly o živobytí, ilegálním migrantům je v Evropě automaticky poskytováno bezplatné bydlení a bezplatná zdravotní péče.

V Itálii,
   kde se očekává, že veřejný dluh letos vzroste na 160 % HDP, oznámila koaliční vláda plán na udělení amnestie nejméně 600.000 migrantů pobývajících v zemi ilegálně. Povolení k pobytu má být platné zpočátku jen po dobu šesti měsíců, ale poté může být samozřejmě donekonečna prodlužováno. Takzvaný Marshallův plán pro zemědělství vymyslela ministryně zemědělství Teresa Bellanova, která tvrdí, že migranti jsou důležití, protože během koronavirové krize sklízejí úrodu a starají se o seniory. Odpůrci tohoto plánu namítají, že v Itálii v současné době pracuje v zemědělství nebo v oblasti péče o seniory pouze velmi malý počet ilegálních migrantů bez platných dokladů.
   V Itálii pracuje každý rok legálně přibližně 100.000 zemědělských dělníků z východní Evropy, ale letos to v důsledku pandemie koronaviru kvůli zákazům cestování není možné. Podle zemědělských odborů chybí v zemědělství aktuálně 200.000 pracovníků. Toto číslo odpovídá zhruba jedné třetině ilegálních migrantů, jejichž pobyt v Itálii by ministryně Bellanova chtěla legalizovat.
   Bývalý ministr vnitra Matteo Salvini, který nyní vede opozici, prohlásil, že je pro dočasné udělování pracovních povolení těm, kteří v současné době pracují v zemědělství, ale masová amnestie stovek tisíc migrantů je neospravedlnitelná. Navrhl alternativní plán: Nezaměstnaní imigranti, kteří pobývají v zemi legálně a pobírají sociální dávky, by měli být povoláni na práci v zemědělství.
   Matteo Salvini řekl, že legalizace pobytu stovek tisíc ilegálních imigrantů je "fackou do tváře" milionům nezaměstnaných Italů. Varoval, že by tento krok mohl také vyvolat novou vlnu ilegální imigrace do Itálie. Teresa Bellanova pohrozila svojí rezignací, pokud nebude po jejím.
   Ačkoliv se výzvy k masové amnestii ilegálních migrantů objevovaly již několik let před koronavirovou krizí, byly v předchozí vládě důsledně blokovány Matteem Salvinim a jeho stranou Lega. Současná vláda, vládnoucí od září 2019, je k ilegální imigraci daleko liberálnější. Zdá se, že ministryně Bellanova, podporovaná skupinami aktivistů, nyní využívá demokratické vakuum vytvořené nouzovým stavem kvůli koronaviru k vyhlášení amnestie bez souhlasu parlamentu.

V Portugalsku
   vláda 28. března 2020 oznámila, že se všemi migranty, kteří čekají na vyřízení žádosti o azyl, bude nejméně do 1. července zacházeno jako s trvalými rezidenty, aby měli během pandemie koronaviru přístup k veřejným službám. Ilegálním migrantům tak byl poskytnut přístup k lékařské péči, sociálním dávkám, bankovním účtům a pracovním a nájemním smlouvám. Tento krok Portugalska vyvolal výzvy k masovým amnestiím ilegálních migrantů i v ostatních evropských zemích.

Ve Francii
   podepsalo více než 100 francouzských poslanců dopis adresovaný premiérovi Édouardovi Philippeovi, v němž vyzvali vládu, aby kvůli pandemii koronaviru zlegalizovala pobyt všech migrantů bez platných osobních dokladů pobývajících ve Francii. V dopisu, zveřejněném týdeníkem Le Journal du Dimanche 12. dubna, napsali: "Se vší vážností žádáme francouzskou vládu, aby přijala stejná opatření jako vláda portugalská. Zdravotní katastrofa, kterou zažíváme, nás nutí jednat odpovědně a bez průtahů, tak jako to udělali naši přátelé v Portugalsku."
   Skutečný počet ilegálních imigrantů ve Francii není znám, ale v roce 2017 odhadla organizace Pew Research Center jejich počet na 300.000 až 400.000. Dnes jich je díky pokračující masové imigraci pravděpodobně mnohem více než půl milionu.

Ve Španělsku,
   kde je nyní na podpoře od státu závislá polovina obyvatel z celkového počtu 47 milionů lidí, požádalo 200 nevládních organizací vládu o "mimořádné zlegalizování" pobytu ilegálních imigrantů v zemi kvůli koronaviru. "Široká a mimořádná legalizace pobytu všech migrantů žijících na španělském území je nejefektivnějším a nejkomplexnějším opatřením, které zaručí, že se všichni lidé budou schopni vypořádat s touto zdravotní a ekonomickou krizí," uvedli ve svém prohlášení ze 14. dubna 2020. Podle španělské rozhlasové stanice COPE se počet ilegálních imigrantů ve Španělsku odhaduje na více než 800.000.

Ve Spojeném království
   vyzvali katoličtí představitelé 3. května 2020 premiéra Borise Johnsona, aby během pandemie koronaviru umožnil žadatelům o azyl a ostatním imigrantům s "vratkou existencí" možnost v zemi svobodně žít a pracovat. Podle průzkumu organizace Pew Research Center v Británii žije nejméně 1,2 milionu ilegálních migrantů - přibližně čtvrtina všech migrantů, kteří ilegálně vstoupili do Evropy.
   Mezitím komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović vyzvala evropské vlády, aby kvůli koronaviru propustily z detence žadatele o azyl, jimž byl azyl zamítnut, a zadržené ilegální migranty. Ve svém prohlášení zveřejněném 26. března 2020 napsala:
"Vzhledem k celosvětové pandemii nemoci COVID-19 muselo mnoho členských států pozastavit nucené deportace osob, které již nemají povolení k pobytu na jejich územích, včetně tzv. Dublinských návratů – to je vracení migrantů do zemí jejich vstupu do EU podle Dublinských dohod - a není jasné, kdy by mohly být obnoveny. Detence zadržených migrantů za účelem jejich deportace je z hlediska lidských práv legální pouze v tom případě, že k deportaci skutečně dojde. Tato vyhlídka je v současné době v mnoha případech v nedohlednu..."
   "Propuštění těch nejzranitelnějších by mělo být prioritou. Vzhledem k tomu, že detence dětí bez ohledu na to, zda jsou bez doprovodu nebo se svými rodinami, není nikdy v jejich nejlepším zájmu, měly by tyto děti být okamžitě propuštěny. Orgány členských států by rovněž neměly vydávat nové příkazy k detenci osob, které pravděpodobně nebudou moci být v blízké budoucnosti deportovány."

Ve Španělsku,
   kde byl kvůli koronaviru vyhlášen nouzový stav 14. března 2020, propustila vláda z detence tisíce ilegálních imigrantů zadržovaných v tzv. Internačních centrech pro cizince (Centro de Internamiento de Extranjeros, CIE). Španělské zákony umožňují zadržovat migranty před deportací v CIE - dočasném detenčním zařízení - po dobu maximálně 60 dnů. Protože hranice uzavřené v důsledku pandemie koronaviru znemožnily deportace, nechalo je španělské ministerstvo vnitra prostě odejít. Mnoho migrantů bylo posláno do tzv. Center pro přijímání uprchlíků (Centro de Acogida a Refugiados, CAR), kde jim bude po dobu šesti měsíců poskytnuto ubytování a stravování.

V Belgii
   vláda propustila z detenčních středisek několik set migrantů. Zpravodajský portál Brussels Times napsal: "300 zadržovaných migrantů, zejména mužů, bylo propuštěno z detence s příkazem opustit Belgii do 30 dnů. Ilegální imigranti tedy v tomto případě nebyli nuceně usazeni do letadel letících do jejich vlasti, ale jednoduše jim bylo umožněno odejít hlavními dveřmi detenčního střediska. Lze očekávat, že mnoho z nich zmizí v podsvětí. Protože nemají žádné osobní doklady, bude jejich sledování od nynějška obtížné, ne-li nemožné."

Ve Spojeném království
   propustila vláda z Deportačních detenčních center (Immigration Removal Centers, IRC) více než 700 migrantů, protože nemohli být deportováni kvůli pandemii koronaviru. Soudní tribunály donutily ministerstvo vnitra propustit desítky migrantů navzdory obavám, že by mohly představovat riziko pro veřejnost. "Více než 40 zemí, do nichž je ministerstvo vnitra mělo v úmyslu deportovat, buď uzavřelo své hranice, nebo omezilo cestování, což deportace znemožnilo," uvedl zpravodajský portál The Telegraph.
   Zdá se, že shovívavost Spojeného království vyvolala další vlnu ilegální imigrace. Od 23. března 2020, kdy byla kvůli koronaviru vyhlášena ve Spojeném království karanténa, překročilo podle organizace Migration Watch UK kanál La Manche ilegálně téměř 900 lidí. 8. května zastavily hlídky Pohraničních sil osm agentů, kteří přepravovali 145 migrantů, což je podleministerstva vnitra denní rekord. Předpokládá se, že v roce 2020 již úspěšně přeplulo Lamanšský průliv z Francie více než 1 200 ilegálních migrantů.
   Národní agentura pro trestnou činnost informovala britský parlament, že cílem pašeráků a migrantů je nechat se britskými orgány "zadržet" a odvézt do některého britského přístavu, kde jich většina (přes 90 %) požádá o azyl.
   Podle organizace Migration Watch UK: "Největší pobídkou pro ty, kteří se pokoušejí o nebezpečné přeplutí kanálu La Manche, je vědomí toho, že když je vyzvedne plavidlo britských Pohraničních sil (Border Force) nebo se jim podaří vstoupit na náš břeh, tak mají velkou šanci na získání trvalého pobytu."

U sousedů
   8. května 2020 informoval německý deník Die Welt o dokumentu uniklém z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), podle něhož se agentura připravuje na nový příliv migrantů na hranici mezi Řeckem a Tureckem, jakmile turecká vláda zruší omezení zavedená v důsledku pandemie koronaviru:
"Omezení týkající se nemoci COVID-19 byly postupně zrušeny ve většině provincií Egejského regionu, ale v provinciích Canakkale, Istanbul a Izmir jsou omezení stále v platnosti. Až bude v těchto provinciích obnovena svoboda pohybu, lze očekávat masivní přesuny migrantů směrem k řecko-turecké hranici." Ministr vnitra spolkové země Sársko Klaus Bouillon (CDU) v rozhovoru s deníkem Die Welt řekl, že německá veřejnost by už další vlnu ilegální migrace nepřijala vlídně: "Ochota přijímat migranty je dnes v naší zemi nižší. Pravděpodobně bychom už nebyli schopni aktivovat dostatek dobrovolníků. Velkým problémem je kromě toho i absorpční kapacita."
"Mezi obyvatelstvem je velká nespokojenost, protože každý migrant, který sem přijde, má okamžitě právo na sociální dávky a lékařskou péči a má dokonce přednost před někým, kdo zde celý život pracoval."
"V rozhovorech s lidmi slyším každý den velké rozhořčení a frustraci. Základní výše sociálních dávek jsou stanoveny zákonem a dokonce, i když někdo zahodí svůj cestovní pas a nespolupracuje s úřady, tak mu mohou být jeho sociální dávky sníženy jen minimálně."
   Německá vláda stále přijímá další migranty. Kancléřství nedávno oznámilo, že usiluje o vytvoření "koalice ochotných" evropských zemí, které by přijaly děti z uprchlických táborů v Řecku. Plán by měl pomoci 1 500 dětem, které byly identifikovány jako zvláště ohrožené: Jedná se o děti bez doprovodu mladší 14 let a děti, které potřebují neodkladnou lékařskou péči. Německá vláda se zavázala přijmout 350 dětí a zdůraznila, že nejvyšší prioritou je zachránit mladé dívky. Když 18. dubna přistálo v Hannoveru první letadlo se 47 dětmi, byly v něm jen čtyři dívky.
Invaze prostě pokračuje naplno - a nyní ještě zesílí.

S.K.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...