Informace

Milý Micíku,
ptáš se, co nás nyní čeká. Nikdo přesně neví. Ze současných dat se zdá, že nákazu koronavirem bude muset prodělat asi 60% populace, abychom dosáhli kolektivní imunity. Tedy aby jeden nakažený dokázal v průměru nakazit už méně než jednoho nenakaženého (a neimunního) a virus tak ztratil schopnost se v naší populaci šířit.

   To nezní příliš optimisticky – když vynásobíme 10 milionů obyvatel Česka 0,6 a poté pravděpodobností, že nakažený zemře, řekněme 0,02, získáme tak vysoké číslo, že se mi ho tady ani nechce uvádět.

   Jenže ono to nejspíš bude trochu jinak. Virus mutuje a neustále tak přizpůsobuje svou virulenci (to, jak moc ubližuje nakaženým) i svou infekčnost (to, jak dobře se v populaci šíří) momentálním podmínkám. Jestliže jsme si nyní nasadili roušky a v rámci možností se ve větších skupinách nestýkáme, ztížili jsme mu možnost přenosu z nakaženého na nenakažené. Tím jsme zvýhodnili ty varianty viru, kteří si svého nakaženého šetří. Podobně funguje i to, že jsme začali aktivně vyhledávat a izolovat nakažené, a přednostně ty z nich, co mají vážný průběh nemoci. Virus tak bude proto postupně ztrácet jak infekčnost, tak virulenci – jeho reprodukční konstanta (počet nenakažených, které nakazí jeden nakažený) se bude snižovat, a i zabíjet bude méně. K tomu přispěje i fakt, že v populaci bude postupně přibývat osob, které už nemoc prodělaly a jsou už proti ní imunní. Nižší infekčnost znamená i nižší procento imunních osob potřebných k dosažení kolektivní imunity. Kdyby ses Micíku učil kybernetiku, tak by sis nejspíš všiml, že se zde dokonce uplatní princip pozitivní zpětné vazby – čím menší infekčnost, tím větší pokles infekčnosti – který celý proces poklesu škodlivosti viru ještě urychlí.

Takže kdybych měl citovat jistého bývalého pražského primátora „situace je nadmíru výtečná“.
   No, ve skutečnosti tak úplně není. Jakmile totiž polevíme v ostražitosti, sundáme roušky, pošleme děti do škol, nebo otevřeme divadla a stadiony, opět se začne dařit zlejším mutantům viru lépe než těm hodnějším. Takže mnohá z opatření, která tak drasticky změnila náš život, budeme muset dodržovat podstatně déle, než jsou ochotní politici i epidemiologové sobě a společnosti přiznat. Přitom pokušení prohlásit situaci za zvládnutou a opatření za nadále nepotřebná bude natolik silné, že jim naši populističtí (a až na výjimky i dosti hloupí) politici jen těžko odolají. A to ještě není celé. Jakmile se otevřou hranice, budou obyvatelé států a regionů, které první nápor epidemie zvládly hůře, importovat své zlejší varianty viru do naší populace. Takže čas od času budou i u nás vznikat na lokální úrovni malé zlé epidemie uvnitř té velké mírnější. Kdy a jak to celé skončí závisí na mnoha věcech, v první řadě na charakteru imunity proti viru – jak dlouho vydrží a zda bude účinná proti všem variantám viru.

   Tak Micíku, teď už víš, co nás zhruba čeká. Jak dlouho to bude trvat ti radši ani neřeknu – to bys mi snad ani nevěřil. Ale můžeš být klidný – nejspíš si budeš užívat celodenního drbání na bradičce mnoho, mnoho měsíců.

Jaroslav Flegr

Převzato z facebooku Jaroslava Flegra
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha) je český profesor ekologie a evoluční biologie.

Zajímavé jsou i komentáře k textu, z nichž vybírám:

Petra:
Můžu se Vás pane profesore zeptat, co byste tedy nám všem poradil v této situaci? Jestli tedy mladí a celkem zdraví tomu viru mají jít spíš naproti teď co nejdřív nebo je cesta této izolace správná, což se dělá hlavně kvůli zmírnění přetížení zdravotnictví a systému, ale na úkor velkých ekonomických dopadů. Přijde vám lepší švédský model? Nebo se prostě máme smířit že tu bude do budoucna bude neustále virus mezi námi a my budeme s tím žít neustále a staří budou běžně na koronavirus umírat a bude tu už neustále tento strach? Chřipka přichází cca 2x ročně ve vlnách a takto to bude i s koronavirem, který je ale evidentně zákeřnější a nebo se jen bude čekat jestli vědci vymyslí účinnou vakcínu, která ale na mutace nebude zabírat?

Jaroslav Flegr:
Rozhodně nechoďte viru naproti. To by se muselo dělat nějak řízeně, nejlépe třeba jen v několika okresech, aby bylo jisté, že to naše zdravotnictví zvládne. Optimistickým prohlášením epidemiologů nevěřím. Mám dojem, že i za normální situace byl nedostatek zdravotnického personálu a pochybuji, že by se to nyní nějakým zázrakem zásadně zlepšilo. I když budeme mít nakonec dost ventilátorů a lůžek, bez lidí nám moc nepomohou. Je třeba epidemii tlumit a doufat, že co nejdříve najdeme lék a vyvineme vakcínu. Kdo může zůstat doma, měl by zůstat doma, protože mnoho jiných tak učinit nemůže, aby hospodářství nezkolabovalo. Ti budou průběžně plnit ta lůžka a obsazovat ty ventilátory.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...