. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

13. října 2020

Mimořádný projev Romana Prymuly



Ministr zdravotnictví Roman Prymula vystoupil v předvečer zavedení lockdownu s mimořádným projevem k občanům. Přinášíme kompletní přepis.

Vážení, jak jistě víte, vláda České republiky včera jednala až do večerních hodin a přijala po celodenním rokování soubor dalších opatření, která zasáhnou do života každého z nás.

   Je přirozené, že nutně musel vzniknout celospolečenský dojem velké frustrace a zklamání, že Prymula opět něco utahuje, přikazuje, zakazuje. Že vláda jedná zmatečně, nerozhodně, nepřesvědčivě – i já jsem jen člověk a umím se do těchto pocitů vžít. A proto bych vám všem chtěl sdělit věci, které mě opravdu tíží, možná ze všeho nejvíce.

   S plným vědomím jsem na sebe přijal zodpovědnost za to, že udělám maximum pro to, abych zabránil explozivnímu šíření viru v naší populaci, čemuž právě nyní neoddiskutovatelně čelíme. S plným vědomím jsem přijal tento nelehký úkol a pozici. Protože jsem stále přesvědčen, že zachraňovat lidské životy a postarat se o nemocné má svůj hluboký význam, a mohu-li tomu být jakkoli nápomocen, tak tak činím. A jednám.

   S plným vědomím od začátku vypuknutí epidemie jsem konzistentně nahlas a veřejně říkal, že boj s jakoukoli epidemií je dlouhodobě trvající proces a je potřeba k jeho úspěšnému zvládnutí stanovit jasnou a promyšlenou strategii – a to od samého začátku.

   Ano, možná jsem nebyl v létě dostatečně důrazný a netrval jsem na opatřeních, která by nás chránila před druhou vlnou. Možná jsem měl více apelovat na lidi tak, jako to umí jiní. Neudělal jsem to a omlouvám se vám za to. Mým oborem je medicína a epidemiologie. Nejsem bezchybný.

   A teď to nejdůležitější, které tu doposud nezaznělo nebo si jej mnozí neuvědomují. Zkrotit jakoukoli epidemii nelze nikdy a nikde na světě bez ztrát ekonomických a sociálních. Nejsem povolán k tomu a nemohu na sebe přijmout tíhu odpovědnosti za odpověď na otázku, jakou cenu má jeden lidský život, jakou cenu jsme schopni obětovat v boji proti koronaviru a kolik tento boj všechny z nás bude stát. To musejí jiní.

   Já jsem za sebe přesvědčen pouze o tom: Není pravda, že volba stojí mezi ekonomikou a zdravím. Ekonomika funguje, jen když je epidemie pod kontrolou. Nejsou plné nemocnice a lidé se ze strachu před virem nezavírají doma.

   Jak všichni vidíme, stav v České republice se prudce zhoršuje a nárůst počtu případů je globálně jeden z nejvyšších. Nás všechny napadá mnoho otázek o vývoji viru, například zda nedošlo k jeho oslabení. Navzdory některým signálům zatím ale nemáme přesvědčivé důkazy o takovém vývoji a musíme vycházet z exaktních dat. Na nich postavené modely ukazují, že v následujících týdnech dojde k výraznému nárůstu hospitalizací, těžkých případů a nárůstu jednotlivých úmrtí. A to je takřka jisté. Čekají nás opravdu tři složité a neveselé týdny.

   Vím, že přijetí omezujících opatření vyvolalo velkou vlnu kritiky a nenávisti a že občané často vnímají některá opatření jako nelogická, nebo dokonce šikanózní. A zasahující do jejich svobody a každodenního života. Zcela chápu, jak jste na to citliví. Ano, zcela chápu a chci se za tyto zásahy omluvit. Ale věřte, že pokud bychom nereagovali, tak by se šíření viru vymklo jakékoli kontrole. Musíme jednat rychle a mnohdy překotně. A já současně deklaruji a dávám vám své slovo, že budeme stále monitorovat dopady jednotlivých opatření a vyhodnocovat jejich nutnost a funkčnost. I když se vám nebudou líbit. I když vás budou štvát. I když budete propadat různým pocitům, které máme všichni. Pocitu osamocení, nejistoty a smutku, když nemůžete žít svůj život tak, jak jste zvyklí.

   Proto jasně říkám, že bude-li to situace umožňovat, budeme opatření, která nebudou nutná, okamžitě uvolňovat. Zatímco uvolňování všech opatření bude záviset na parametrech vývoje epidemie, jako je například reprodukční číslo, docházku na první stupeň znovu otevřeme bez podmínek již druhého listopadu. Opatření jsou promyšlená, a protože se jako epidemiologové snažíme obsáhnout činnosti, které jsou nejvíce rizikové, tak často zasahujeme do osobního života každého z vás. Není nám to příjemné, ale prosím, věřte nám, opravdu víme, co děláme a proč to děláme. Nechceme zavřít celou zemi tak, jako na jaře. Nechceme lockdown, mým primárním cílem je se tomuto stavu vyhnout. Nechceme zavírat obchody, služby a fabriky. Jak chci tohoto cíle dosáhnout? Společně. Jen společně. Všichni.

   Má strategie stojí na třech základních pilířích. Robustní posílení kapacity lůžek s covidem-19, krizové spoluřízení všech státních nemocnic a zajištění jejich dodatečného, dostatečného financování a plošné testování české populace s trasováním infekčních pacientů. Změna způsobu komunikace a zlepšení informování veřejnosti je dalším pilířem.

   Prvním pilířem a kritickým faktorem je pro nás kapacita zdravotnických zařízení. Proto jsem si svolal všechny ředitele fakultních a přímo řízených nemocnic v této zemi, abych je seznámil se svým plánem na koordinaci všech zařízení. S okamžitou platností vydávám nařízení ministra k vyčlenění kapacity intenzivní péče v nemocnicích, cílem je vyčlenění kapacit až na 10 tisíc lůžek a rozdělení péče na kapacity covid pacientů, urgentní medicíny a neodkladné péče. S okamžitou účinností zřizuji pracovní skupinu v čele s hlavním náměstkem Všeobecné zdravotní pojišťovny Davidem Šmehlíkem, dále šéfem chytré karantény plukovníkem Petrem Šnajdárkem a profesorem Vladimírem Černým pověřenou splněním tohoto úkolu a zajištěním dohledu nad permanentním sledováním dostatku kapacit. Dále zajistím systém sdílení zdravotníků v jednotlivých nemocnicích. Zajistím i dofinancování zvýšené kapacity nemocnic.

   To, zda budeme muset opatření zpřísňovat, nebo naopak uvolňovat, budeme primárně rozhodovat podle toho, jaká bude míra jejich naplněnosti. Musíme se za každou cenu vyhnout situaci, kdy bychom se o některého z nemocných nedokázali z kapacitních důvodů postarat. Nejvýznamnější bude naplněnost kapacit jednotek intenzivní péče, na druhém místě samozřejmě i celkové zatížení nemocnic. Zahajujeme přitom akční plán, jehož cílem bude centrální koordinace řízení těchto kapacit. Cílem bude jednak vytvořit dodatečné kapacity jednotek intenzivní péče a dále i kapacity pro stabilizované pacienty, kteří zůstávají v nemocnici především proto, že je pro ně obtížné se v infekčním stavu vrátit do domácí péče. O dopadech tohoto programu a vývoji naplnění kapacit budeme občany pravidelně informovat. Bude tak k dispozici objektivní údaj, který, jak věřím, umožní občanům rozumět tomu, kde v boji s pandemií jsme.

   Druhým pilířem boje proti šíření viru musí být plošné testování. Pracujeme teď velmi intenzivně na průzkumu a odpilotování metody testování na bázi antigenních testů. Tyto testy jsou rychlé, levné a snadné. Prakticky umí ukázat výsledek testu do 15 minut. Pokud by se nám povedlo je zajistit, pak by testování pro všechny občany bylo zdarma a umožnilo by nám, laicky řečeno, zachytit obrovskou množinu infekčních, tedy příznakových pacientů. Tento způsob testování by nám zásadně pomohl identifikovat nakažené pacienty virem a izolovat je od seniorů a zranitelných skupin obyvatelstva a v důsledku toho neohrozit ekonomiku a chod společnosti. Pokud se nám podaří toto testování provést celoplošně a úspěšně, získáme tím jednak zásadní data o chování viru a především nám to umožní nastavit výrazně cílenější systém karantény. O zapojení do systému testování požádáme praktické lékaře, nemocnice, aktuální odběrová místa a dále speciální odběrná místa posílená až o 7 tisíc studentů lékařských fakult a dalších až 10 tisíc studentů jiných vysokých škol. Věřím, že v přípravě tohoto projektu budeme postupovat velmi rychle a účinně. Proto jsem požádal ministra zahraničí Tomáše Petříčka o srovnávací studii ze zemí, kde tento model zavedli a úspěšně funguje, například Jižní Korea, Lichtenštejnsko nebo Dánsko.

   Třetí pilíř. Komunikace a informování občanů. Sebekriticky přiznávám, že způsob komunikace působí často dojmem nesrozumitelnosti, často nelogičnosti a také invazivním a agresivním dojmem. Ve skutečnosti jsme opravdu v situaci, kdy musíme reagovat na aktuální vývoj nákazy, která se šíří skoro už nekontrolovatelně. Zároveň je to do velké míry dáno tím, že epidemiologie je exaktní vědou založenou na tvrdých datech. Zvenčí se může jevit nelogická, ale jde nám o celou populaci naší země a věřte, že víme, co děláme. Nečiní mi skutečně žádné potěšení vydávat permanentní zákazy a omezení a mají-li mít jednotlivá opatření efektivní dopad a mají-li oploštit křivku, je potřeba vám vysvětlit smysl jejich zavádění. Mým dalším důležitým úkolem je tedy najít jasnou a srozumitelnou komunikační linii. Chcete-li: překladač do běžné řeči. Důkladně a názorně. Jednoduše a lidsky. Budu se proto vždy snažit klást důraz na vysvětlení, proč je zavádím, z jakých důvodů a na základě jakých parametrů. Slibuji vám to, protože mi záleží na tom, aby se každý občan naší země orientoval, a udělám pro to vše, co bude v mých silách. A pokud se vyskytne komunikační nedokonalost, vždy ji opravím, aby měl každý ty nejaktuálnější informace.

   Také prosím každého, pokud má tu možnost, ať už na svém počítači, nebo v mobilním zařízení, ať sleduje můj Twitter, kde se pokouším jednoduše sdělovat velice důležité věci, a je to v současnosti nejrychlejší kanál přenosu zpráv. Myslím, že je vám v tuto chvíli již jasné, že pokud všichni nepřispějeme disciplinovaným chováním ke zpomalení šíření viru, situace se bude prudce zhoršovat a jakékoli úsilí státu o boj s pandemií nemůže být úspěšné.

   Fakticky nám vy sami můžete dost pomoct a i vaše disciplinovanost rozhodne o tom, zda budeme muset opatření dále přitvrzovat, nebo uvolňovat. Věřím, že zmíněná otevřená a jasná komunikace hlavního kritéria boje s pandemií, čili naplněnosti zdravotnických kapacit, nám pomůže, aby občané situaci skutečně chápali a neměli pocit, že restrikce jsou zbytečné.

   Také bych chtěl apelovat na všechny občany, kteří šíří obsah z dezinformačních zdrojů, podněcují občany k nenošení roušek a nepodřizování se opatřením, aby to nedělali. Každý, kdo toto dělá, je přímo zodpovědný za ovlivňování populace naší země nesmírně škodlivými dezinformacemi, které dopadají nejen na lidi, kteří se můžou nakazit a umřít, ale i na zdravotníky a zdravotnický personál. Na lidi, kteří se každý den snaží zachraňovat životy na pokraji svých sil. A to jsou lidé, na kterých to momentálně stojí.

Prosím, myslete na to. Nešiřte neověřené a lživé zprávy.

   Na závěr využívám tento mimořádný prostor, abych vás provedl posledními opatřeními, která jsme museli přijmout, abychom se vyhnuli celoplošnému lockdownu. Prodiskutoval jsem je se všemi členy vlády, Ústředním krizovým štábem a svým odborným týmem složeným i z expertů ze zahraničí. Pojďme si teď všichni společně projít nová opatření.

   Školy s výjimkou mateřských přecházejí od zítřka na distanční způsob výuky. Vím, že je to velký zásah pro všechny rodiny, ale dobrá zpráva pro vás, rodiče žáků prvního stupně, je, že 2. listopadu se vaše děti do školy vrátí. Vím, že toto opatření má řadu odpůrců. I my jsme o něm velmi dlouho diskutovali. Jsou zde však jasná data, která ukazují, že nejčastěji jsou právě postiženi pedagogové a pracovníci ve školství, dokonce častěji než zdravotničtí pracovníci. Tento prudký nárůst začal 12. září a neustále raketově stoupá. Dosáhl už více než 4,5 tisíce případů. Pokud vezmeme pozitivní osoby podle povolání či podle oboru činnosti, je na prvním místě s více než 16 % právě kategorie žák, student, učeň. Je tedy zcela samozřejmé a naprosto nezbytné, abychom neohrozili poskytování péče v našich nemocnicích, že zajistíme pro děti pracovníků naší kritické infrastruktury přístup do vybraných škol a vytvoříme ve spolupráci s řediteli našich nemocnic prostor pro to, aby bylo možné jejich děti pohlídat. Omezili jsme sice provoz na vysokoškolských kolejích, nabízíme všem ale možnost zdarma se otestovat. Studenty, kteří se obávají odjet domů, aby právě po otestování mohli jet a nenakazili potenciálně své bližní. Další opatření, která platí od zítřka a budou končit s koncem nouzového stavu, v případě nutnosti ale může být tento nouzový stav prodloužen a mohou být prodloužena i některá opatření. Vše v závislosti na vývoji epidemie.

   Tím opatřením je například omezení shromažďování na šest osob. Je to opatření nutné, abychom snížili počet kontaktů ve společnosti, abychom například omezili setkávání žáků, kteří nemohou chodit do školy.

   Dalším opatřením je dočasné uzavření restaurací, barů a klubů. Ano, dočasně uzavíráme restaurace. Je to samozřejmě radikální opatření a omlouvám se všem restauratérům, ale po diskusi se všemi odborníky jsme se rozhodli omezit už i restaurace. V gastronomii a pohostinství se přímo nakazilo sice jen 722 osob, ale další významné počty nakažených souvisejí s nákazou v restauracích, barech a klubech. Naše statistiky je vykazují pod kategorií nákaza na pracovišti, při volném čase, běžných aktivitách a společenských akcích. Pokud bychom to kumulativně sečetli, tak právě tyto aktivity napomohly k významnému šíření viru. Proto jsme museli omezit provoz, za což se omlouvám jak podnikatelům, tak ale i běžným lidem, kterým jsme tak zkomplikovali život. Také jsme naslouchali sociologům, kteří správně řekli, že pokud bychom zavřeli školy, a nikoliv restaurace, tak bychom vyslali silně negativní signál celému národu, že nám nezáleží na vzdělání. Souhlasím s nimi.

   Dalším opatřením je zákaz pití alkoholu na veřejně přístupných místech. Toto opatření má jediný cíl. Je to zamezení přenosu při popíjení alkoholu při zavření restaurací, barů a klubů na venkovním prostranství. Toto opatření jde ruku v ruce s uzavřením právě zmíněných stravovacích provozoven.

   Je tu ještě jedno opatření, které z legislativních důvodů platí na rozdíl od ostatních od dnešního rána, nikoliv do konkrétního data, ale až do odvolání. Za tuto nelogičnost se chci omluvit, ale pokud chceme vyhlásit opatření právně korektně, musíme to takto udělat.

   Jsou tou roušky. Roušky na zastávkách veřejné dopravy. Tedy na nástupištích, přístřešcích a čekárnách veřejné dopravy jsme je zavedli z toho důvodu, že toto opatření je logickým doplňkem v minulosti zavedené povinnosti nosit roušky v MHD. Na zastávkách se shromažďují velké počty cestujících při čekání na spoje. Snažili jsme se nezavírat obchody ani služby s výjimkou fitness center, saun a dalších volnočasových služeb. Místo toho jsme zvolili cestu režimových opatření a apeluji na vás a znovu vás prosím, abyste se, pokud to bude jen trochu možné, vyhýbali blízkým kontaktům s ostatními zákazníky a dodržovali hygienu rukou. Pokud tato opatření budou dodržována, není skutečně důvod obchody ani služby zavírat.

   Pokud se podaří nárůst případů snížit a stabilně se pohybovat na úrovni reprodukčního čísla 0,8, budou jednotlivá opatření postupně uvolňována v co nejkratších intervalech. Aktuálně máme reprodukční číslo 1,5 a musíme jej srazit co možná nejrychleji.

   Na závěr můj osobní apel na všechny z vás, snad ten nejdůležitější: Bez vás, bez každého z vás, bez vašeho porozumění pravidlům a opatřením, bez vaší důvěry v to, že mají svůj smysl, a bez jejich dodržování ten virus neporazíme. Prosím, pomozte. Pomozte mi v mé práci. Týká se to nás všech. Ano, každého z vás, kdo mě teď posloucháte nebo kdo má slova čtete. Opravdu se to týká jednoho každého z nás. A pokud snad někdo z vašich blízkých neměl možnost tuto výzvu slyšet, prosím, řekněte mu o ní. Děkuji.

13.10.2020

Vlastimil Vondruška: Světová válka s K probíhá!



To, co nás letos zasáhlo, rozhodně změní celý svět – válčíme s koronavirem. Můžeme sice diskutovat, zda je to epidemie či podle nějakých tabulek to epidemie stále není, lze se hádat o to, zda je nošení roušek porušením našich lidských práv, je legitimní se ptát, co bude s těmi, kteří přišli o své příjmy. To je jen několik z mnoha otázek, které dnes společnost trápí. Nebo abych byl přesný, trápí především média, protože mnohé z toho by nás asi netrápilo, pokud by média tyhle v podstatě nesmyslné otázky nenastolila a tvrdošíjně neopakovala. Média ráda kloužou po povrchu, protože hledání příběhů je publicistické řemeslo. Jenže někdy je třeba zahodit novinářskou machu a podívat se pravdě do očí.

   To, co se děje, je totiž válka. Nepadají sice bomby, nestřílí se, ale o to je ta válka nebezpečnější, protože bojujeme s neviditelným, ale zcela reálným nepřítelem. Na jedné straně jsme my a na druhé virus jako prodloužená ruka přírody. O tom, co se děje na této planetě, nerozhodujeme totiž my, ale neuvěřitelně složitá struktura přírodních i společenských procesů, které nejsme při vší moderní technice a vědě schopni zcela pochopit, popsat a už vůbec ne měnit k obrazu svému. Ano, je to válka, v níž musíme obhájit svou existenci proti mikrosvětu virů a bakterií, který proti nám bojuje už celá tisíciletí.

   Jako v každé válce nelze předjímat, jak bude pokračovat, s jakým překvapením nepřítel vyrukuje a jaké budou ztráty. Proto bychom se měli chovat opravdu tak, jak se na válečný stav sluší. To není literární nadsázka, ale každý dobrý psycholog potvrdí, že v případě krize a války existují osvědčené modely chování.

1. Opatrnost je matkou moudrosti, protože neznáme zbraně nepřítele
   Měli bychom se chránit raději více než méně, protože bezpříznakový průběh onemocnění neznamená, že se později nemohou v organismu objevit nepříjemné následky. Bojujeme proti neznámé zbrani, to si uvědomme! Je tedy asi zbytečné vést do omrzení diskuze, zda roušky pomáhají či nepomáhají. V tuhle chvíli to nikdo nedokáže říci se stoprocentní jistotou, i když média do omrzení opakují názory obou táborů. Co má taky Česká televize pořád vysílat, že? Ale jsou to jen názory, i když halasně zabalené do pozlátka, kdy se ideologie vydává za pravdu. Pokud budeme nosit roušky, a nakonec se ukáže, že tak moc nepomáhají, prosím, bylo to nepohodlné, ale nezničili jsme si tím zdraví, nejvýše pošramotíme ego některých vyznavačů přemrštěných lidských práv. Pokud je ale nosit nebudeme a pak se ukáže, že to je jeden z hlavních nástrojů, jak se chránit, pak co? Ve válce je vždycky lepší být opatrný a prozíravý.

2. V těžkých chvílích ctí jednotlivce solidarita, a národy jednota
   V každá válce je klíčem k vítězství solidarita. To znamená změnit na čas své chování. Ve válce nemá přednost naše zábava, musíme rezignovat na blahobyt a zisky, je třeba vydržet nepohodlí, ale současně nepropadat hysterii a zlosti jen proto, že se musíme omezovat kvůli lidem, s nimiž jsme na jedné lodi. Jsme jeden národ, jedno lidstvo, a naším nepřítelem nejsou lidé, ale virus. Ten musíme porazit.

3. Bez velení není vítězství
   Ideologie každé války je založena na tom, že nehledáme nepřítele ve vlastních řadách, ale vždycky jen na straně skutečného nepřítele. Díky zaslepenosti naší politické opozice a části médií se však nenávist vůči Babišovi zhmotnila v představu, že boj proti koronaviru je bojem za zájmy vládních stran. Odmítat opatření je proto aktem politického odporu vůči Babišovi. Je to hloupé, nebezpečné a výsledkem téhle představy je totéž, jako zradit vlastní vojsko a otevřít bránu nepříteli, který nás obléhá. Prosím, uvědomme si, že tohle není boj proti Babišovi, ale proti koronaviru! A média by zasloužila nařezat na holou, protože tohle ještě živí a místo aby nás uklidňovala, přenášejí nekonečné diskuze o tom, že se všechno dělá špatně, lidé opatřeními trpí a skoro to tak vypadá, že nás netrápí koronavirus, ale pouze opatření vlády.

4. Válka přináší škody všem a nedá se s tím nic dělat
   V každé válce, i když se nakonec vyhraje, se ničí národní bohatství, klesá životní úroveň, hrozí hlad a já nevím co ještě. Jsme generace, která skutečnou válku naštěstí nezažila, ale zeptejte se prarodičů, co znamenal život za druhé světové války. A to se na našem území prakticky neválčilo, pokud nepočítáme epizodu posledních měsíců, kdy nás osvobodily sovětská a americká armáda. Přesto byly škody obrovské a následovalo několik let obnovy. Musíme vědět, že tohle nás čeká rovněž a každý rozumný člověk by si měl udělat zásoby na horší časy. Nejde jen o zásoby jídla a dalších potřeb, ale rozhodně je nesmyslné utrácet a nemít finanční rezervy. Stát nemá kouzelného oslíčka, který se otřese, kdykoli si zamaneme. V tuhle chvíli se ještě stále rozdává, někdy až příliš, ale pozor! Tohle budeme muset jednou z našich daní my všichni splácet (tedy ti, co nežijí jen na sociálních dávkách, z dotací a grantů). Ale co je z krátkodobého hlediska horší, pokud bude tahle válka trvat i v dalším roce, a nedej bože i v roce 2022, pak prostě zdroje vyschnou. A na to musíme být připraveni, protože se může stát, že se prostě výrazně sníží naše příjmy a některým dokonce na čas úplně vyschnou. Boj není o luxusu, ale o přežití!

5. Bez optimismu a víry, ale také pokory a rozumu, je každá válka předem prohraná
   Žili jsme si blahobytně, ale v dějinách nesvítí slunce pořád. Stalo se to, co se periodicky opakuje – přišla krize. Za tu nemůže žádný politik, žádný národ, žádné náboženství či ideologie. Prostě to přišlo a my se musíme začít chovat adekvátně odpovědně a skromně a ne čekat, kdo nás po téhle bolístce pofouká. Musíme se přestat chovat jako rozmazlené děti a dospět. Každá válka totiž klade obrovské nároky na psychiku lidí a odolnost společnosti jako takové. Chceme přežít? Tak se o to prostě musíme snažit a postarat sami. Jsme v situaci, kdy to nikdo za nás neudělá. Je vím, že po létech, kdy jsme neměli žádnou odpovědnost, je to těžké. Ale co jiného nám zbývá? Jen ti, kteří nefňukali, v dějinách podobné krize přežili.

6. V časech válečného stavu je třeba v první řadě vydržet
   Každá válka znamená mít plán pro chod země v časech válečných a další pro obnovu poté, kdy válka skončí. Klíčovým krokem podle mne je, aby politici zakopali válečné sekery a my ostatně také. Musíme si promyslet, jak budeme jinak trávit volný čas ve vztahu k tomu, co je možné. Musíme se zbavit rozežranosti a spočítat, na co opravdu máme a co prostě kupovat nemůžeme a nebudeme, ať se nám to líbí nebo ne. Politický systém musí začít fungovat výhradně na bázi pragmatismu a rozumu, a ne pod tlakem krásné, ale reálně bezobsažné ideologie. Chceme-li vydržet, musíme kráčet osvědčenými cestami našich předků a chránit tradiční hodnoty. Těmi hodnotami je ochrana našich životů, fungování rodiny, podpora hospodářství (škoda, že jsme tolik podniků prodali do rukou cizinců) a zájmů vlastního národa. Celý svět má problémy, všude umírají lidé a nedá se s tím dělat nic, než vydržet a nechat každého, aby se s krizí vyrovnal po svém, protože svět není šachovnice, kde by se hrála jedna partie podle jedněch pravidel. Nenajíme se tím, že se budeme starat o demokracii za našimi hranicemi a dělat si nepřátele v jiných a mnohdy větších a silnějších zemích, než jsme my sami. Musíme se začít starat v první řadě o to, jak tuhle válku vyhrát u nás doma a jak restartovat chod naší společnosti. A je úplně jedno, co si o naší či jiné demokracii myslí v Bruselu, Washingtonu, Pekingu či v redakcích některých médií. Buďme alespoň na chvíli tolerantní a vnímaví k tomu, co se opravdu děje. Žijeme pod tlakem událostí, které nemáme ve svých rukách! Naše víra ve všemocnost vědy a moderního světa se s tím těžko vyrovnává, ale je to tak. Začala opravdu válka a je na nás, jak dopadne.

Autor: Vlastimil Vondruška

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.





24. září 2020

Kdyby Černobyl vybuchl dnes



A teď si představte, že by vybuchl Černobyl a úřady to netutlali jako v roce 1986, ale normálně to řekli, jmenovali krizového managera a uložili třeba zákaz vycházení - kdyby to bylo dnes, co by se stalo?!


1) Nic nevidím!

2) To je hoax, fake news! Manipulují námi!

3) Nestrašte nás!

4) Šíříte paniku!

5) Stejně tím musíme projít všichni!

6) Berou nám práva!

6) Doma zůstávají jen ovce! (offce!)

7) Petici za svobodu podepište zde, demonstrace zítra ve 14:00, slunečník nebo opalovací krém je zločin proti lidskosti! Děti s sebou!

8) Znáte někoho, kdo na to umřel? Ne, tak vidíte!

9) Kamarád sestřenice mého kolegy byl ve Fukušimě a to město stojí! Lžou nám!

10) Víte kolik lidí umře každý den?

11) Chtějí nás umlčet!

12) Každý musíme umřít!

13) Ty přístroje měří vzduch podle toho, jak s nima hejbete, žádnou radiaci, lžou nám!

14) Moje kamarádka pracuje ve vrcholovém managmentu uklízecí čety v televizi a viděla, jak to natáčí v kulisách, není to pravda, nedejte se zblbnout!

15) Hlavní krizový manager má firmu na opalovací krémy!

16) V Halifaxu 1917 vybuchly výbušniny o síle atomové bomby. Jak to, že nikdo nezemřel na ozáření?

17) Nikdo nezemřel na ozáření! Umřeli s ozářením!

18) Záření je přirozené, nedělejte ze sebe offce!

19) Děti se chtějí opalovat, bez opalování jim poškodíme zdraví!

20) Zdi Vás před radiací neochrání, do bytu Vám pronikne vzduch, tak proč by tam neproniklo o hodně menší záření!

21) Proč k tomu neřeknou jasná opatření?

22) Proč k tomu říkají tolik opatření?

23) Otec mého kamaráda pracoval v elektrárně na Slapech, v elektrárnách žádné záření není!

24) Všichni umřete strachem! Chachacha! (poznámka: smějící se pisatel umírá v křeči na podlaze na infarkt s výrazem šíleného Jokera)

25) Nenechte poškodit ekonomiku a budoucnost našich dětí?!

26) Nesmíme se uzavírat, ale normálně žít! Slunečníky pro učitele!

27) A to chcete být zavření do konce života?! Záření tady s námi bude navždy!

28) Musíte si posilovat imunitu, záření nás dělá odolnějšími!

29) Nechceme za ministra experta na dozimetrii, chceme zubaře, říká, co chceme slyšet! Petici podepiš zde.

a můj nejoblíbenější:

30) Záření neexistuje! Nikdo ho neviděl, nedá se změřit! Je to jen reakce na opalovací krémy! Video ZDE... (pět článků z ARFA, CZ24, AZ24, video experta, co má zákaz praktikovat v ČR...).

Napadá mne ještě mnoho dalších ("Drábová vypadá divně... hahaha, to její přijmení říká všechno, chce nás jen zavřít" atd.), ale jistě si dokážete doplnit i svoje "oblíbené" výkřiky dneška...

Tomáš Tyl

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

31. srpna 2020

Proč je bojkot covidu hodně špatný nápad



Drzá předpověď: roušky budou. Všechno bude, celá triáda opatření, roušky, distanc a dezinfekce bude, všude ve veřejných prostorách. Ze začátku lokálně, nakonec stejně po celé zemi, postupně během září. Tak a teď k věci.

Z největších ustrašenců největšími chlapáky
   Pamatujete ještě na letošní jaro? Totální uzamčení, roušky všude, strach se ke komukoli přiblížit, slova jako “zákaz vycházení”, jako kdyby byla válka, “výjímečný stav” a podobně. A národ tleskal, jak ta vláda správně a rychle reagovala.
   O čtyři měsíce později, v prakticky stejné (epidemiologické) situaci: odpor k opatřením, až jejich bojkot. Pro (nemalou!) část lidí je to humbuk, žádný covid neexistuje, je to jen rafinovaný plán USA-Ruska-Číny-Merkelové-Kalouska-světového kapitálu-reptiliánů, nehodící se škrtněte na ovládnutí lidské populace. Pro podstatně větší část populace je to přehnané a zbytečné opatření: vždyť se nic neděje, nikdo na to neumírá, jestli někdo umře, tak nejspíš proto že je mu 80 a má beztak smrt na jazyku, “nám se nemůže nic stát”. Roušky jsou zbytečné, pojďme je bojkotovat!

Tento postoj je masivní - jsem přesvědčený, že ho více či méně sdílí VĚTŠINA české populace, a nejspíš je to světový unikát. Má ale své, specifické důvody:
1) Je to akce-reakce. Strašení na jaře bylo enormní a z první ruky mohu podat svědectví, že dost lidí, zejména seniorů, bylo doslova zcepenělých strachem. Byli přesvědčení, že už si pro ně jde zubatá, že se blíží konec (trochu mně to připomíná strach z uprchlíků, stejná vyděšenost bránící normálně myslet). Jsem mimochodem přesvědčený, že jarní strašení bylo též marketingovým počinem ze strany vy-víte-koho, s úvahou, která byla vlastně správná: národ totálně vystrašíme a pak se ukážeme jako jeho zachránce, to nemůže nefungovat.
   Nyní na přehnanou akci následuje přehnaná reakce - protože se vlastně jakoby “nikomu nic nestalo” (právě proto že jsme rychle přijali opatření, naprosto se jim podřídili a náš zdravotnický systém se ukázal jako dobrý!), tak se cítíme jako podvedení, ošizení a reagujeme bojkotem a odmítáním.

2) Extrémně důležitým důvodem jsou názory řady významných a známých osob (viz obrázky), vnímaných jako autorit-celebrit, kteří Covid silně bagatelizují. Video p. Žaloudíka (prof. MUDr. CSc, sice v oboru chirurgie a onkologie) viděly stovky tisíc lidí. Rozporuplnost názorů autorit vyúsťuje v to, že lidé “nevěří ničemu”.

3) Velmi zajímavé a specifické je, že bojkot Covidu je spojen s odporem k Babišovi. Lze to například vysledovat ve facebookových skupinách, které sdružují jeho odpůrce. Jak ukazují průzkumy, tak 70% populace Babiše (řekněme) “nemusí”, ale vnímám že je zde silná část populace, která jej vnímá doslova jako zločinnou, odpornou a odpudivou osobu, které nevěří ani slovo, kteří se na něj už ani nemohou podívat a kterým se dělá zle, když slyší jeho mečivý hlas. A protože si (logicky a správně) spojí opatření proti Covidu s Babišem, pak bojkot těchto opatření je vlastně bojkot Babiše.

4) Poslední věcí jsou pak rysy české povahy. Hrozně nerad takto generalizuji, ale některé rysy jsou u nás opravdu silné a časté. Jsme skeptici, vynikáme preventivní negativní skepsí - pokud něco není potvrzeno na tisíc procent s pevností matematické rovnice, odmítáme. (To je dobře vidět na odmítání klimatické změny a jejího původu). Současně pak máme tendenci nebrat moc vážně to, co se děje ve světě a vyzvedávat naši odlišnost: “no jo, to je v Brazílii, kdoví na co tam umíraj. Do toho nevidíme. A my Češi jsme zdraví, naočkovaní proti TBC a Slované jsou proti tomu odolnější a máme to v genech”.
   I když zde máme vysvětlení, stejně je to bizarní situace obratu o sto osmdesát stupňů: z nejvíce vystrašeného, poslušného národa jsme se najednou stali frajery-popírači. Fakt to nikomu nepřijde praštěné?

Je to opravdu jen chřipečka?
Ať vás dlouho netrápím, shrnu několik známých faktů:
- celosvětově se už nějakou dobu drží stejná čísla: 250 000 nových případů denně, 5000 úmrtí. Nemění se to. Žádný postup, ale taky žádný ústup.
dosavadní smrtnost z uzavřených případů je 5% (850 000 vs 17 mil.). Je jasné že tento údaj má jen částečnou výpovědní hodnotu, ale přesto na to nezapomínejme.
Covidem se dosud, zejména díky přísným opatřením, nakazilo JEN (skutečně JEN) 25 mil. lidí, což je 0.3% světové populace, tři z tisíce. I když si namodelujeme, že dvě třetiny lidí se jim nenakazí nikdy, ani kdyby byli vystaveni jeho silného působení (což ale nevíme), pak lze říci, že při ponechání volného průběhu šíření bychom zde měli nyní 80 miliónů mrtvých. (Nejspíše mnohem více, viz dále)
   To že vás Covid nezabije neznamená že vás posílí. Za prvé, průběh nemoci bývá extrémně nepříjemný. Mám v okolí několik lidí, kteří jej prodělali a naštěstí nezemřeli: jeden, mladý kluk, říká že to je zkušenost kterou by už nechtěl nikdy zažít (extrémní bolesti hlavy několik týdnů a celková slabost), druhý, starší pán si s Covidem poležel tři měsíce ve špitálu a když jsem jej viděl po návratu, byl poloviční. Přežil, ale co si na něm nemoc vybrala, to je strašlivá daň.
   A za druhé je dnes dost indikací, že Covid může zanechat následky, buď dlouhodobé nebo i trvalé. Studie - byť zatím nejsou dostatečně potvrzené a ověřené - hovoří o poškození vnitřních orgánů, plic, krevního oběhu či mozku. I jiné virózy samozřejmě poškozují člověka, Covid se ale jeví být dosti drsným.

Slábne virus?
   Diskuse o slábnutí viru mně přijdou jako největší mystifikace ze všech. I kdyby to totiž byla nakrásně pravda, tak bez kvantifikace je to bezcenná informace. Slábne o 5%? V čem přesně slábne a v čem ne, co je toho důsledkem? Najednou všude svítí emotivní výkřik “virus slábne”, z čehož podprahově vyplývá, že se stává menším a stále menším, až se stane nejmenším na celém světě a můžeme se tím pádem na všechno vykašlat.

   Pravdou je to, že slábnutí viru (ať už to znamená cokoli) je skutečně jen nepotvrzenou hypotézou, která vychází z toho, že se na něj skutečně nyní méně umírá než na začátku. Jenomže zde je právě ta mystifikace: my vidíme jev (méně se umírá) a okamžitě vystřelíme od pasu příčinu. Přitom dalších právě tak možných příčin lze snadno vidět několik:
- naučili jsme se chránit tu nejzranitelnější populaci, tedy “nemocné seniory”. Ač si to málokdo uvědomuje (protože to nemáme neustále před nosem), tak v seniorských zařízeních a léčebnách se stále dodržují velmi přísná opatření a virus se tím daří držet před dveřmi těchto institucí.
- Naučili jsme se také virus lépe léčit. Toto zdravotnické systémy zvládají - vyměňují si zkušenosti, vytvářejí účinné procesy a dodržují je. To na začátku nebylo, nikdo moc nevěděl co s tím. Zdravotnická zařízení jsou lépe vybavená (ventilátory atd).
- Protože jsme - bez ohledu na nařízení - přece jen opatrnější, což je vidět na první pohled (zejména dodržování vzdálenosti a dezinfekce u vchodů do obchodů, vnitřních prostor), dostáváme menší nálož viru. To že rozdíl mezi velkou a malou prvotní náloží je v důsledku dramatický je už velmi dobře potvrzeno.
- Jistě hraje roli i léto: vyšší přirozená imunita, hodně sluníčka a vzdušné vlhkosti, jsme venku na proudění vzduchu, naše dýchací cesty jsou na tom přirozeně lépe než někdy na konci zimy. Povšimněme si že virus v Evropě vlastně zaútočil v tom obecně nejzranitelnějším období, kdy lidé vůbec nejvíce umírají, tj. v předjaří a v časném jaře. Pak se obecně (u většiny nemocí) situace lepší rok co rok, takže vzniká optický klam o slábnutí viru. Neblíží se náhodou podzim, zima a předjaří?

   Aby virus slábl, musel by se měnit (mutovat): pokud bychom měli tvrdá fakta o významných mutacích, mělo by to nějakou váhu. Ale informace jsou spíše opačné: vědci uvádějí, že tenhle virus je docela “samoopravný” a vůči mutacím poměrně odolný, a proměňuje se zatím velmi málo.

Až budou dva tisíce nakažených denně…
   Zásadní podcenění viru spočívá v tom, že bereme hrozbu jako lineární: ok, bude tisíc, budou dva tisíce nakažených denně, takže to bude čtyřikrát horší než dnes, takže jestli se dnes neděje nic, tak to bude čtyřikrát nic. Občas někdo umře a pár lidí bude ležet ve špitále, jestli dnes stovka, tak to budou čtyři. V ČR ročně umře sto tisíc lidí a hospitalizovaných je mnoho set tisíc, takže zase bouře ve sklenici vody.

   Jenomže to tak nebude. Nízká čísla v těchto ohledech jsou dána tím, že systém (zdravotníci, hygiena i další) to stíhají kapacitně zvládat. Trochu funguje trasování, pro lidi s horším průběhem jsou k dispozici přístroje a nemocniční kapacity. Jakmile to ale začne eskalovat, dojde k několika věcem. Za prvé už absolutně nebudou stačit kapacity na trasování (vyhledávání kontaktů nakaženého a “odchyt” těchto osob), takže šíření se ještě zrychlí. Nebudou stačit testy - nemáme na to testovat 4x víc, takže se opět budeme pohybovat v mlze a nebudeme vědět kdo je infikovaný (a tím pádem i infekční) a kdo ne. A nakonec samozřejmě přestanou stačit i léčebné a nemočniční kapacity, což znamená, že začnou umírat ti, kteří by jinak neumřeli.

Nejasná role dezinfa
   Dezinfo scéna - tedy desítky webů, stovky Youtube kanálů, tisíce facebookových skupin a stránek, řetězové maily - byla ve věci Covidu dlouho docela pasivní. Ale před pár týdny se to vyrojilo a už to jede ve velkém - narativ přitom je všude stejný, tedy je to humbuk, Bill Gates/Soros, chtějí vás ovládnout, lidé nedejte se!

   Jsem zatím zdrženlivý a netroufám si to přímo označit za další akci orchestrátorů dezinfo scény; dezinfo scéna totiž docela často jede kontroverzní témata i bez nějakého zřetelného cíle, jen aby si udržela pozornost. Načasování a náhlý sjednocený postup by ale neměl zůstat bez pozornosti a zkoumání.

Rozhodování podle Facebooku
   Neplýtvám silnými slovy, ale rozhodování vlády v této věci považuji za strašlivé. Vzpomeňme si: rychlý růst případů a blížící se školní rok vedl k vyhlášení ochranných opatření - poměrně mírných, nedusících ani ekonomiku, ani život. Jenomže následovala zejména na sociálních sítích, které koncernové hnutí pečlivě a neustále monitoruje, bouře proti rouškám, a vláda rozhodnutí odvolala.

   Ano, čtete správně: o opatřeních proti zlé nemoci se nerozhoduje na základě tvrdých dat, analýz a matematických prognóz, ale podle nálad lidí na sociálních sítích, protože tyto nálady se promítají do voličské přízně.

   Jak je to možné? Inu, jednoduše. Když jste premiér, kterému hrozí hned z několika stran kriminál a když moc dobře víte, že ztratíte-li ochranu, kterou vám dává moc, je vaším jediným motivátorem to, vyhnout se tomuto pádu. Nic jiného není důležité. V březnu obětujete ekonomiku, v září lidi. Co obětuje příště?

Ať roušky přijdou nebo ne, nebojkotujme je
   Svět se poučil a naučil se proplouvat mezi dvěma skalami: mezi skálou totálního uzamčení ekonomiky (a následných dramaticky větších škod, včetně těch na zdraví a životech obyvatel!) a mezi skálou bezbřehého šíření choroby. Z poučení vzešla triáda, která je od začátku - nikdy neodvolaná, nezrušená a stále dodržovaná - například v západoevropských zemích: roušky, odstup, dezinfekce, vše pouze uvnitř, ne venku. Nic z toho není smrtící - je to jen trochu nepříjemné a otravné. Ale dá se to přežít, zejména v chladnějších měsících.

   Když jsem cestoval v létě po západoevropských zemích, byl jsem překvapený, jak v klidu tam tento režim funguje a jak současně pohodově funguje žití s tímto režimem. Lidé jdou venku - bez roušky, jakmile vcházejí do budovy, automaticky si ji nasadí, úkon na dvě vteřiny. Dají ruce pod dezinfekční přístroj, vteřina, v chůzi dál si je promnou, stejně nemají nic lepšího na práci. Při vlastním fungování se drží odstup, opět s rozmyslem: nikdo neměří centimetry krejčovským metrem, ale drží se prostě raději větší než menší. Lidé nedělají hloučky dlouho, když už potřebují diskutovat ve shluku, tak prostě udělají větší kolečko než obvykle. Jsou to vlastně jen nepatrné změny v chování, nic víc.

   Vše, či prakticky vše lze dělat s tímto omezením jako dříve, a jak ukazují statistiky, daří se držet Covid na přijatelném minimu, aniž trpí země i lidé. Dělejme to taky tak a vyhneme se průšvihům.

Jiri Hlavenka

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

24. srpna 2020

Půl Běloruska za 52 milionů eur



V neděli zveřejnila část prozápadní běloruské opozice „svůj“ program. Pokud by uspěli v opakovaných volbách chtějí v zemi provést totální privatizaci ekonomiky, neprodyšně uzavřít hranici s Ruskem a zakázat používání ruštiny. Prozápadní část opozice má podle odhadů podporu asi 10% obyvatel. Je to ta „parta“, které EU podle rozhodnutí Evropské rady posílá na jejich činnost 52 milionů eur. Přispívá jim i český státní rozpočet 40 miliony korun z kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí.

   Politický program „západniků“ byl zveřejněn ve formě letáků a na internetu. Většina textu byla dvojjazyčná – v běloruštině i ruštině. Ve verzi psané rusky však byla vynechána pasáž o privatizaci. Více než 80% občanů Běloruska mluví rusky, ale nikoli bělorusky. Připomíná to situaci v Irsku, kde jsou úředními jazyky angličtina – jazyk bývalých okupantů, jimž ale hovoří většin národa - a irština, coby původní řeč keltské většiny, kterou však dnes ovládají jen vlastenečtí „fajnšmekři“.

   Během dneška už text kompletně přeložili stoupenci proruské opozice. Těch je mezi opozičníky naprostá většina. Z dvojí hry „západniků“ udělali pořádný skandál a už mobilizují občany do budoucího politického střetu. Jde o hodně. O více než polovinu podniků v zemi. A také o to, aby Bělorusko nedopadlo jako Ukrajina. Tedy naprostým ekonomickým rozvratem, který nastal po podpisu Asociační dohody EU-Ukrajina, která byly podmíněna zrušením společného trhu s Ruskem.

   V Bělorusku je 60% podniků ve státním vlastnictví. Současný prezident Alexandr Lukašenko se v roce 1994 dostal k moci s programem zastavení divoké privatizace, která do té doby i v Bělorusku, stejně jako v Rusku, probíhala podle západních not. Pro většinu podniků se po nějaké době nutnosti dotování ze státního rozpočtu podařilo najít smysluplnou výrobní náplň. Pomohla jim zejména konsolidace ruského hospodářství, k níž došlo po nástupu prezidenta Vladimíra Putina. Strojírenské výrobky z devítimilionového Běloruska našly dobré uplatnění na stopadesátimilionovém společném trhu Euroasijské ekonomické unie.

   Běloruské podniky se úspěšně účastní i ruských zbrojních zakázek. Exportně nejúspěšnější protiletadlové systémy na světě S 300 míří mimo Ruskou federaci na podvozcích z Běloruska. Kromě toho však na hospodářské spolupráci se zeměmi bývalého SSSR, kterou inspirovalo a organizuje Rusko, Bělorusové vydělávají i nákupem surovin – zejména ropy a plynu - za výhodnější než světové ceny.

   Tohle všechno by chtěli „západnici“ financovaní z Bruselu zničit. Za „pár drobných“ by podle not z Bruselu měly být běloruské podniky rozprodány západním firmám. Nebo zlikvidovány. Po odpojení od společného trhu s Ruskem a dalšími postsovětskými republikami by je čekaly velmi těžké časy. Zde je nutné připomenout, že většina postsovětského asijského trhu rozhodně nejsou žádné „žebrácké státy“. Na tomto území se těží téměř celá Mendělejevova tabulka prvků. Některé z těchto středoasijských států mají na to, aby do svých nemocnic lákaly na lukrativní platy západní lékaře, aby ty jejich učili nejnovějším léčebným postupům. A rádi tam jezdí nejen čeští, ale i němečtí a američtí špičkoví experti.

   Pro objektivitu bych chtěl dodat, že v Bělorusku se samozřejmě objevily obavy i z "divoké privatizace" ruskými oligarchy. Ti mají z dob Jelcina bohaté zkušenosti. A někteří i taková pěkná jména, jako třeba bankéř jménem Wekslberg... Bělorusko zkrátka stojí na křižovatce. Jedno je jisté - cesta směr Majdan a ukrajinizace je ta nejhorší možná.

MUDr. Ivan David

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.




7. července 2020

Chcete abychom lež prohlásili za pravdu a pravdu za zločin?



Jaroslav Foldyna v poslanecké sněmovně.
Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny 27. května 2020
Moji kolegové a kolegyně,
mluvím vlastně k vám, ale současně mluvím k občanům, ale také mluvím k těm, co za celou kauzou stojí. Nejsem naivní, že to je náhoda. Nejsem naivní, protože vím, že existují i další velmi podobné kauzy a určitě tady o nich budu mluvit. Tohle chcete, abychom drželi hubu a krok? Teď mluvím k těm, kteří za tím stojí, za tím omezováním svobody. Abychom mlčeli, abychom lež prohlásili za pravdu a pravdu za zločin? S kolika lidma tady člověk mluví na chodbě a mluví úplně stejně jako ta Maříková. Jen ta Maříková si jako chlap dovolila to napsat na Facebook. Nepodělala se a napsala to, co si myslí většina národa a hodně z vás politiků, napsala prostě na Facebook. Není to nic překvapujícího.




Pravda, pravda, se přece nedá porazit tím, že někdo má sílu a někoho obviní. My jsme se z historie poučili, stokrát jsme to viděli. I Mussolini si myslel, že má pravdu a skončil za nohy hlavou dolu. I Urválek si myslel, že má pravdu a poslal na šibenici Horákovou. A všichni víte, jak to dopadlo. Pravda prostě není o tom, že ji přetlačíme zákonem. To se přece takhle nedá trestat někoho za to, jak přemýšlí.

Tady jsme se začali zabývat formou a pojmem předsudečná nenávist. Co to je za blbost? Přátelé, co to znamená ta předsudečná nenávist? To znamená, vy - nebo budeme obviňováni a budeme obviňovat lidi za to, co si myslí? Pojďme ho obvinit za to, že někoho vyzývá k nějaké nenávisti z hlediska rasy, náboženství. Tomu rozumím, na to všechno máme paragrafy, ale žádná předsudečná nenávist není.

Nezneužívejme policii. Já si nesmírně vážím práce našich policistů. Víte, že se jim to nechce dělat, tyhle politické nesmysly? Oni to neřeknou otevřeně, oni taky nemůžou, ale mají toho plný zuby.

My jsme tady na čtyři roky. Oni tam budou dvacet let, nebo třicet let budou dělat svojí práci - ti policisté. Já je vyzývám, hoďte jim to na hlavu těm politikům, nebojte se. My si váš vážíme, my víme, že s tím také nesouhlasíte. Celá řada soudců i státních zástupců toho má plný zuby, že se tady vymýšlí takovéhle pseudokauzy, pseudokauzy, o kterých se pravda, pravda se prohlašuje za zločin. To už tady všechno bylo. Všechno tady bylo. Vy se nebojíte. Vy, co za tím stojíte, že jednou vy budete tady se zpovídat národu za to, co jste dělali. Ne Maříková. Maříková jenom řekla to, co si většina lidí myslí. My jsme biologicky úplně stejní lidé jako ti, kteří žijí v Africe. Ano, jsme úplně stejní lidé. Ale kulturně, společensky a nábožensky jsme úplně jiní! To potvrzují miliony mrtvých našich předků, kteří bojovali za to, aby my v Evropě a v křesťanském světě jsme mohli žít, tak jak žijeme.

O to tady jde! O to, a o nic jiného. My nezpochybňujeme právo Afričanů na jejich život v Africe. Nevměšujme se do toho, nevměšujme se jim do života. A tady není Mogadišo, to je Somálsko. A já se nechci plést Somálcům do toho, jak mají žít. Somálec ví nejlépe, jak má žít on. Maďar zase nejlépe, jak má žít Maďar. Snažme se pochopit a snažme se být stejní. Proč bychom se do toho vměšovali. Ale někdo jiný si myslí, že když k nám implantuje ty Somálce, ty Afghánce - a já nevím, koho všechno, takže naředí naši kulturu. No, vždyť o to bojovali u té Vídně naši předkové. Umírali na těch válečných polí, aby vy a my jsme mohli žít, tak jak žijeme. Aby naše kultura byla zachována. Aby židovství a křesťanství v Evropě bylo tím nosným náboženstvím. A my tu budeme soudit Maříkovou za to, že si to dovolila říct nahlas, neřkuli napsat. Přátelé, mně je z toho smutno. Před třiceti lety jsem si myslel, že to skončilo. Neskončilo to. Nacisti, komunisté a teď tady přichází nějací neoliberálové, víceméně neomarxisti nebo blázni, kteří znovu rozpoutávají tenhleten boj, rozdělují národ na to, či ono. Lítá tady fašista sem, fašista tam. Nacista sem, nacista tam. Že se nestydíte před těmi miliony těch mrtvých z Mauthausenu a z těch front, kteří za to bojovali. Vždyť je to všechno úplně jinak.

Je tady jenom a jenom zájem globálního kapitálu, aby prosperoval, aby měl nemyslící masu a my tomu podléháme. Nevydám Karlu Maříkovou. Nevydám nikoho z vás, kdo máte nějaký názor. Můžete ho mít byť jiný, byť jiný, ale je to názor, a to je ta svoboda. Svoboda, to nejcennější, co jsme kdy mohli získat. A proto vám děkuji za to, když se postavíte k tomu, že tu Karlu Maříkovou dneska nevydáte. To je ten dílčí kousek z té mozaiky svobody.

Děkuji vám.

Cílem předsednictví Německa je vnutit nám migranty



Vyhrožování zemím V4 pokračuje. Poslanec Bundestagu za AfD, interpeloval německého ministra zahraničí Heiko Maase.
Petr Bystroň, poslanec Bundestagu za AfD: Pane ministře, ve své řeči jste vyzdvihl solidaritu a suverenitu. Současně jste řekl, že chcete solidaritu vyžadovat. To musí vyvolat ve všech zemích střední a východní Evropy obavy z toho německého předsednictví EU, když jim vyhrožujete, že od nich budete něco vyžadovat. Vy jste totiž jedním dechem i řekl o co Vám jde - a sice, že si chcete vynutit přerozdělování migrantů po celé Evropě. Přitom jste nám dnes ráno ve výboru sám říkal, že tady zrovna včera byl český ministr. Vy znáte obavy zemí Vyšehradské čtyřky a přesto jdete hlavou proti zdi. Nechcete si to rozmyslet? Střední a východní Evropa Vás v tomto již léta nenásleduje, lidé v těchto zemích to nechtějí, tak jim odsud z Berlína nediktujte a nenuťte je k něčemu, co nechtějí. Děkuji.

Heiko Maas, ministr zahraničí Německa za SPD: Nedělejte si naděje, ja si to nerozmyslím, protože jsem pevně přesvědčen o tom, že členství v EU s sebou přináší jak práva tak povinnosti. Mnozí v EU profitují v obrovském rozsahu z členství v EU, finančně, ale nejen finančně. Jsou ale i jiné věci, jiné základní hodnoty, ke kterým jsme se členstvím v EU zavázali. A proto uvnitř EU nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené. A to bude téma německého předsednictví.


Video:
Vyhrožování zemím V4 pokračuje - video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Vyhrožování zemím V4 pokračuje ...

Autor: Phoenix, Berlin, Německo, TGM, Praha, ČR, 3.7.2020

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

10. června 2020

Co v blízké době čeká Ameriku?



Jako věčný student americké historie i současnosti si dovolím nabídnout svůj odhad toho, jak se v blízké budoucnosti bude vyvíjet situace v USA. Půjde o dost odvážný odhad, který od běžných amerikanistů pravděpodobně neuslyšíte.

Během prezidentování Donalda Trumpa jsme zaznamenali rozšíření fenoménu “sanctuary cities”. Šlo o města, která prohlásila, že nebudou v součinnosti s federálním bojem vůči ilegální migraci, a ilegální migranti v těchto městech najdou útočiště. Jednalo se zpravidla o větší města, která mají stále nižší procento bílých obyvatel, a jsou díky tomu obvykle ovládána americkými Demokraty. Což je cokoliv od klasické levice, až po ultralevici.

   Jakým směrem se mohou Spojené státy nyní vyvíjet ukázalo město Minneapolis. Tedy město, kde došlo k úmrtí onoho nešťastného Floyda. Minneapolis má s kriminalitou opravdu problémy. Na škále od 1 do 100, kdy 1 je nejhorší a 100 nejlepší má číslo 4. A to není dobré skóre. K doplnění mozaiky, běloši v tomto městě s necelým půl milionem obyvatel tvoří asi polovinu. A rada města, ve kterém vládne americká levice, si nyní odhlasovala, a už přes to nejede vlak, že rozpustí celý policejní sbor, a nahradí ho něčím pokrokovým. Důraz prý bude kladen na prevenci, práci s mládeží a drogově závislými.

   Vzhledem k tomu, že se z toho nápadu ihned stala celostátní kampaň, dá se očekávat, že se připojí i další města s levicovou většinou. Budou tedy existovat města bez policie, ale plná sociálních pracovníků, kteří žijí v iluzi, že každý člověk je v jádru dobrý, a jen se s ním musí umět vlídně jednat. Že takové iluze už stokrát selhaly po celém světě tyto sociální inženýry vůbec nezajímá. Oni věří v socialismus, potažmo komunismus, a nyní dostali konečně příležitost to dotáhnout do konce.

   Co můžeme očekávat? Propagandistická mašinérie těchto lidí bude chrlit tisíce pozitivních příběhů a levičáci z Evropy se budou do Ameriky jezdit učit. Bude to něco jako když světoví levičáci jezdili ve 20. a 30. letech do Sovětského svazu a zpět přinášeli báječné příběhy o tom, jak je v Sovětském svazu všechno nádherné.

   Samozřejmě se iluze střetne s realitou, a v těchto městech budou vycházet velmi bizarní zákony ne nepodobné románu 1984. Určitou výhodou bude to, že se z těchto měst bude možné vystěhovat. A bude kam. Měst, bašt normálnosti, bude víc než dost. Amerika se tak bude ještě víc polarizovat a jistě se budou objevovat separatistické tendence. Protože revoluce přeci musí být celosvětová a revolucionáři z Chicaga budou usilovat o to, aby se stejně revolučními stala i konzervativní města.

   Další vývoj už je spíše z kategorie křišťálové koule. Možné je vše od občanské války, po rozkouskování Ameriky, vítězství socialistické revoluce, nebo potlačení těchto tendencí silou federální vlády. Bílá Amerika je ale nyní v největším ohrožení za dobu své existence.

Filip Vávra

Převzato z Pravého prostoru.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

8. června 2020

Americký Majdan



Rozbor toho, že současné takzvané celonárodní protesty v USA nejsou dílem spontánní reakce na domnělou policejní brutalitu vůči černochům, ale pokusem o "barevnou revoluci" podle ukrajinského scénáře
Žijeme v podivné době. „Pandemie“, na níž umírá několikrát méně lidí než na rakovinu a řadu dalších nemocí (o budoucích obětech koronapsychózy, které zemřou například na nedostatek lékařské péče, ani nemluvě), finanční krize, z níž bohatnou oligarchové, a barevná revoluce v USA vyvolaná klasickými metodami samotných Spojených států amerických za podpory herců, sportovců, Evropské unie a především – Německa. Není pochyb, v USA již druhý týden působí mechanismus klasické barevné revoluce. Velmi podobně jako v Sýrii, Egyptě, Srbsku, Ukrajině a v dalších zemích včetně České republiky v r.1989. (tzv. sametová revoluce) A vzhledem ke zkušenostem Bidena a Clintonů na Ukrajině je možné současné události v USA ztotožnit se situací v Kyjevě roku 2013, a to doslova. Nejsmutnější na všem je, že zadavatelé této destruktivní show zatím jasně vyhrávají.

DEHONESTACE POLICIE
   První etapa barevné revoluce – vytvoření obrazu nepřítele z ochránců pořádku – již byla završena. Stejné jako u nás po událostech ze 17. listopadu 1989 na Václavském náměstí v Praze. Počet urážek policie a výzev k napadání jejích příslušníků jde do milionů - a vše podporují média, která otevřeně píší o tom, že k americké policii se dávají lidé zdegenerovaní a drogově závislí. Policisté, kteří vystupují na obranu zákona, se sami ocitli mimo zákon a stát ztratil monopol k represi. Všechno je podobné jako v Kyjevě, kde se z rozhánění protestujících Berkutem vytvořil obraz zlých pořádkových sil a z výtržníků se stali hrdinové. Svět zaplavují videa o tom, co se děje v „baště demokracie“. V nich policisté klečí před „pokojnými demonstranty“ na kolenou. Otřesný obrázek!
Teď už ani nikdo neskrývá, že hlavním účelem protestů je násilím svrhnout Trumpa, a známé heslo z Hongkongu „Panda Get“ se po úpravě na dané podmínky změnilo na „Trump Get“.
„Policejní úřad státu Florida zahájil vyšetřování a uvolnil policistu ve Fort Lauderdale ze služby poté, co shlédl video ukazující, jak důstojník strká do klečícího demonstranta během víkendových protestů,“ oznámil náčelník policie Rick Maglione na pondělní tiskové konferenci. Přitom policisté, kteří sami padají na kolena, jsou vychvalováni. Guvernér státu New Yorku Andrew Cuomo prohlásil bez obalu: „Pašáci, takhle začínají pozitivní změny!“

PODRAZ NA PREZIDENTA
   Ale to není ani zdaleka všechno. Vlády některých států a velkých měst masivně sabotují Trumpovy pokusy nastolit pořádek: od New Yorku, kde mezi protestující vyrazila dcera tamního starosty (a byla zatčena), přes Washington, jehož primátor označil počínání federální policie před Bílým domem za „hanebné“, až po mnohé guvernéry státu americké unie.
Primátor Bostonu demonstrantům poděkoval, guvernér státu Nevada Steve Sisolak obvinil prezidenta z „podněcování agresivity, vyvolávání rasového napětí a vytváření rozkolu, když potřebujeme jednotu jako nikdy předtím“. Guvernér státu Washington Jay Inslee byl v útoku ještě otevřenější: „Trump opakovaně prokázal, že není způsobilý vládnout.“ Michiganský guvernér reagoval na Trumpův záměr povolat armádu slovy: „Nechci, aby se tak stalo.“ Guvernér státu Illinois řekl totéž. Oregonský guvernér odmítl nasadit proti protestům Národní gardu – a tak bychom mohli pokračovat. Přitom samo oficiální vyšetřování spouštěcího incidentu je teprve na počátku. Euronews celý jeden den vysílala reportáž o tom, jak poprvé v historii vystoupil vysoký představitel EU pro zahraniční politiku s tvrdým prohlášením týkajícím se jednání americké vlády: „Jsme šokováni a otřeseni smrtí George Floyda. ( náš Zivčák , alias student Šmíd) Jedná se o zneužití moci, a to je nutné odsoudit. Je třeba tomu učinit přítrž, ve Spojených státech a kdekoli jinde. Prosazujeme právo na pokojný protest, rovněž odsuzujeme násilí a rasismus všeho druhu a vyzýváme ke snížení napětí,“ uvedl Josep Borrell. Připojil se k němu i německý ministr zahraničí, když veřejně prohlásil, že protesty v USA jsou pochopitelné a legální. „Mohu jen vyjádřit naději, že pokojné protesty nepovedou k násilí. Ale ještě více doufám, že tyto protesty budou mít pro Spojené státy kýžený efekt,“ uvedl Heiko Maas. O jakémpak "kýženém efektu" asi mluví?

PROPAGANDISTICKÁ KAMPAŇ
   Navzdory dekretu amerického prezidenta podpořila Evropská komise bezprecedentní jednání šéfů Twitteru. Sociální síť předtím označila zprávu amerického prezidenta Donalda Trumpa o situaci v Minneapolis, (kde černoch George Floyd zemřel), za porušení stanovených pravidel a oslavu násilí. Evropský komisař Thierry Breton k tomu napsal:
„Nedávné události v USA ukazují, že musíme najít správné odpovědi na obtížné otázky. Jakou roli by měly digitální platformy hrát při předcházení šíření dezinformací během voleb, nebo zdravotní krize? Jak zabránit šíření nenávistných projevů na internetu?“ Jak vidno, globální internetové korporace vyhlásily již zcela otevřenou propagandistickou válku americkému prezidentovi a dostaly v tom podporu od globalistických evropských byrokratů. A bitvy zuří naplno: Facebook zablokoval stránky a účty dvou skupin Trumpových příznivců, kteří získali nálepku „bílí supremacisté“ (čili jako obvykle „náckové“). V první skupině jsou skuteční nacionalisté, kteří hovořili o potřebě ozbrojeného odporu proti rabujícím vzbouřencům. Druhou skupinu zablokovali jednoduše proto, že kritizovala protesty jako takové.

ZAPOJENÍ CELEBRIT
   Hned za „progresivními politiky“ z EU nastoupily „hvězdy“ showbyznysu. „Na pozadí protestů v USA proti policejní zvůli vyvolaných smrtí George Floyda se tvůrci a hvězdy populárních televizních seriálů o policii rozhodli podpořit protestující. Darují peníze do zvláštního fondu, který má pomoci zatčeným účastníkům demonstrací probíhajících po celé zemi,“ ( u nás tehdy- kuturní fronta)
Jak jinak by měly hollywoodské hvězdy podpořit „demokracii“, než sponzorstvím pogromistů?
Následovaly je i sportovní hvězdy. „Útočník Borussie Mönchengladbach poklekl na památku George Floyda – Afroameričana, kterého brutálně zavraždil policista Derek Chauvin v Minneapoli. Hráč dortmundské Borussie a anglický reprezentant Jadon Sancho využil vstřelený gól, aby vyjádřil svůj postoj. Angličan šel dál – předem si připravil speciální tričko s nápisem „Justice for George Floyd.“ „FC Liverpool“ se pak vyšvihl na novou úroveň protestu – celý tým poklekl v centrálním kruhu stadionu „Anfield“. „V jednotě je síla,“ podepsal fotografii scénky záložník James Milner,“ hlásí pro změnu Sport24.

JAKO PODLE PRAVÍTKA
   Je čím dál víc zřejmé, že „spontánní protesty“ ve skutečnosti nikdy spontánní nebyly. „Zdá se, že alespoň některé z těchto nepokojů jsou koordinované a předem naplánované. John Miller, policejní komisař newyorské zpravodajské a protiteroristické policie v New Yorku, v neděli řekl, že existují důkazy o tom, že některé z těchto skupin si předem připravily zvědy, lékaře a zásoby kamenů, lahví a katalyzátorů, a vláda již zajistila velké množství zatčených za hranicemi státu. A policie v Minneapolis uvedla, že se našly láhve na vodu naplněné benzínem ukryté v křoví po celé oblasti, kde vzplály požáry,“ informují alespoˇněkterá americká média.
V celém dění existuje tolik shodných jevů s Ukrajinou, že nelze mluvit o náhodě. Trump ovšem není Janukovyč a nehodlá uprchnout do Rostova. Kromě toho bylo do Washingtonu převeleno přes 10.000 vojáků ze 101. výsadkové divize, jak poznamenal Trump na Twitteru, a ti by měli anarchistům vysvětlit, jak mají milovat svoji vlast.
„Prezidentovy poznámky vedou k předpokladu, že by Trump mohl uplatnit zákon o povstání z roku 1807. Jedná se o zřídkakdy používaný zákon, ale Bílý dům může vzhledem k rozšířenému chaosu dospět k názoru, že je to ta nejméně špatná volba. Nasazení armády na potlačení povstání v amerických městech má jistě svá vlastní nebezpečí. Už nyní je však jasné, že role federálních orgánů vnitra a výkonné vlády poroste,“ uvádí USA today.
Mezitím hrozba zafungovala a Trump mohl nechat armádu zase stáhnout.

TRUMP NENÍ JANUKOVYČ
   Bylo by proto dosti hloupé odepisovat Donalda Trumpa.( A to ho pro jeho blbost a aroganci vůbec nemám rád. ) On sám dobře ví, že zemi, v níž globalisté zorganizují barevou revoluci, mohou zachránit pouze pevní legální vůdci, kteří se nedají zastrašit.
Sázky jsou tentokrát samozřejmě násobně vyšší než v předchozích případech: Jde přece jen o USA a ne o Ukrajinu, Sýrii nebo Venezuelu. Na Trumpa teď budou architekti pokusu o převrat tlačit všemi pákami – včetně „spojenců“. Kromě jiného i proto, aby odvedli pozornost občanů od přerozdělování bilionů dolarů do kapes oligarchů, od nepochopitelné pandemie a jejích důsledků, od vakcinace a čipování.Pořád ještě věří, že po „nové světové revoluci“ přejdou pod vedením globalistů k přímé digitální diktatuře.
Pokud totiž Trump padne, začnou „vzpoury menšin“ úplně všude. Mimochodem, Francie již také opět hoří a právě Euronews tam aktivně přikládá pod kotel kvůli „policejnímu rasismu“:
„Ve Francii se konala řada demonstrací na památku Adama Traoré. Stalo se to v den zveřejnění výsledků nového šetření soudních znalců, které se týkalo okolností jeho smrti. Demonstranty oslovila sestra Adama Assa Traore. Na Adama se navalili tři četníci, podobně jako se tři policisté vrhli na George Floyda. A obě oběti sípaly totéž: Nemohu dýchat. I tentokrát - dle inspirace z USA - patologové provedli novou pitvu na žádost rodiny. Jde o to znehodnotit předchozí šetření, které jednoznačně potvrdilo nevinu četníků, kteří čtyřiadvacetiletého obyvatele čtvrti Val-d'Oise před čtyřmiu lety zadrželi." Jsou to ale bohatýři, že si po čtyřech letech vzpomněli.
Rozjíždějí se prostě zvláštní „série demonstrací“ – jak se pokusům svrhnout demokraticky zvolené představitele dnes "politicky korektně" říká. Ostatně i bouřlivě připravované české provokace „Miliónu chvilek pro demokracii“ do toho obdivuhodně zapadají. I u nás již slyšíme, jak se policie dopředu zaklíná, že proti demonstrujícím nezasáhne, přestože porušují nařízení ministerstva zdravotnictví.
Nevyšel pokus s "klimatickou" revolucí, s rozvrácením států pomocí podivné pandemie, tak přichází na řadu již otevřené násilí a vyvolávání předpokladů pro státní převraty.

P.P.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

5. června 2020

Jaroslav Dušek: Kdybych měl covid-19, šel bych si koupit melatonin



Ministerstvo si stěžovalo na záznam pořadu s Jaroslavem Duškem o koronaviru. Youtube, Ulož.to i Seznam ho stáhly. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra obeslalo v březnu internetové servery s varováním před záznamem pořadu, ve kterém účinkuje i herec Jaroslav Dušek. Důvodem bylo, že v představení Malá vizita zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronavirové nákazy. Video později zmizelo ze všech oslovených portálů.

Rozhovor s Jaroslavem Duškem na Aktuálně.cz:


Pokud video zmizí, tak ho najdete zde:
Video na Aktuálně.cz ...

Pokud i toto video zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 2 díly):
Jaroslav Dušek v DVTV 1/2 ...


Přepis začátku rozhovoru s Jaroslavem Duškem:
- Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra v březnu varovalo internetové servery před záznamem pořadu ve kterém učinkuje i herec Jaroslav Dušek. V představení Malá Vizita údajně zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronaviru. Jak zjistil Český rozhlas video později zmizelo ze všech oslovených portálů včetně YouTube nebo Seznamu. Jaroslav Dušek je teď hostem DVTV. Dobrý den.
- Dobrý den. Já jsem tady jako pracovník Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.
- A kdybychom se vrátili k herci Jaroslavu Duškovi, cítíte se jako oběť cenzury?
- Né. Já myslel, že jde o nedorozumění. Že tam jde o nějaký omyl. Oni to stahli z takového strachu z toho zmatku. To bylo 15. března jsme to vysílali. V té době nebylo moc informací byl takový chaos. Spíš se říkalo, že se nic neví. Pořád se toho vlastně neví úplně dost. A tehdy Milan Calábek vystoupil s určitými návrhy, možnostmi, doporučeními na možnou léčbu nebo prevenci ohledně tohohle toho viru a zřejmě byli z toho tak neklidní, že by se někdo mohl uzdravit, že to raději sundali.
- My se k tomu obsahu samozřejmě dostaneme. Nicméně to samotné stažení videa z těch jednotlivých portálů vy jako cenzuru tedy nevnímáte?
- Já nevím, jestli to je cenzura. Já vůbec nevím co to provedli, protože my jsme s nikým nemluvili konkrétně, aby mi někdo řekl, jestli udělal cenzuru nebo necenzuru. Nám napsali z YouTube že jsme porušili pravidla komunity. No tak člověk nezná všechna pravidla komunity, možná jsme byli oblečení nějak jako chybně pro tu komunitu a ze Seznamu nám zase řekli že to stáhli po poradě redaktorů na základě článku z Deníku N a toho stažení z toho YouTube a UložTo zase dostalo, ty nám to vyřadili, dostali email z ministerstva vnitra. Takový jako, jakoby informativní, doporučující, ale samozřejmě nic nezakazovali. Je to celé postavené tak, že ministerstvo vnitra jakoby upozornilo, že tam je takové nějaké závadné video a bylo to už na nich, jak se rozhodnou. Takže oni se rozhodli a oni mají právo se rozhodnout to sundat, tudíž tak cenzura ve smyslu té státní cenzury tam jakoby není i když tam samozřejmě je.
- A Vás to zaskočilo, že se rozhodli tak, jak se rozhodli?
- Ne, nezaskočilo, mě to jenom překvapilo, jakoby rozesmálo, ono to vidělo půl milionu lidí že jo, to byl ten problém, za týden.
- To byl problém podle Vás?
- Ano. To se vsadím. Kdyby to vidělo sto diváků, tak jim je to jedno, tak se o to nebudou zajímat, ale tam byl ohromný nárůst sledovanosti a během jednoho týdne to vidělo půl milionu lidí a dokonce i ten novinář z toho Deníku N přímo tam když psal to svoje podání na to ministerstvo vnitra tak tam píše: "Víte, že už to vidělo skoro půl milionu lidí? Nestálo by za to toto video vyvrátit?", navrhuje ten samý novinář, který pak o tom píše článek jako o kauze.
- Který tady dnes není, aby třeba něco uváděl na pravou míru, kdyby to náhodou ...
- Není tady, ale jeho SMSky mám tady v mobilu, můžu Vám je ukázat, celou mailovou korespondenci můžeme tady zveřejnit na obrazovku.
- Jak jste se dozvěděl o tom, že se Vaším představením zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra?
- To mám psal ten novinář. Ten, co o tom psal ten článek.
- Novinář Deníku N?
- No, no, no, nejmenovaný novinář.
- To byl ten první impulz, který Vy jste dostal o tom, že se něco děje.
- Ne ne ne. První impulz byl z YouTube, který napsal do divadla Kampa: Stáhli jsme Vaše video, video bylo odstraněno, myslím takovéto slovo tam bylo, z důvodů porušení pravidel komunity, můžete se odvolat. No tak jsme se odvolali. Napsali jsme, že jsme připraveni tedy označené závadné pasáže případně vystříhnout, protože nás velice zajímalo, co je tam teda závadného. No a voni to odvolání.. Na to tam máte dva řádky, jo v tom YouTube, to je takovém jako krátké odvolání. A na to nám napsali, že to znova posoudili a že to prostě nejde, že je to prostě porušení pravidel komunity. Pak se ozval novinář, že o tom bude psát, jestli to vím, že to stáhli a takový a ten v té emailové korespondenci, kterou mi přeposlal, mi ukazoval, že vlastně se tím zabývalo ministerstvo vnitra CTHH a ministerstvo zdravotnictví.
- Napadlo Vás někdy, že by se Vaše umělecké dílo a projev mohly stát předmětem zájmu ministerstva vnitra?
- Mě to nenapadlo. Tak nějak jako že by to bylo... jako centrem zájmu, to by mě napadlo, ale že by to shledávali jako nebezpečné, to mě nenapadlo.
- Jaký to je pocit, když to nastane?
- Je to pocit takový.. Víte co... probíhal nějaký ten nouzový stav, já jsem byl na chatě, nějak jsme se neměli moc pohybovat nikde, tak jsme si jako mailovali... Můj pocit byl jednoduchý: že chci s někým mluvit. Já vždycky mám to nejjednodušší řešení: pojďme si o tom popovídat, řekneme si teda vo co jde. Zjistil jsem, že na YouTube si nemáte s kým mluvit, to nejde, tam se nikoho nedoberete, vůbec to není možný ...
- Čili Vás teď víc trápí ten případný dialog s YouTubem než s tím samotným Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra? S tím byste si popovídat nechtěl?
- Velice rádi bychom s nimi povídali, ale voni nechtěj mluvit s náma. Voni dva měsíce zatloukali. Jejich vyjádření první bylo, že žádný email nikam neposlali. Dokonce první vyjádření znělo takto: Že nejsou oprávněni zasahovat do provozu těch serverů. Takhle to napsali. Na to my jsme ale věděli z UložTo, že to udělali, tak jsme jim napsali ale máme tady email...
- No udělali to, že napsali jakési upozornění... To není nutně zásah. To, jak si to skutečně v UložTo potom vyložili je, jak jste sám popsal, jejich vlastní věc.
- Není to nutně zásah, ale oni řekli, že nemají žádné oprávnění vůbec něco takového dělat jo. Takže pak teda mlčeli, pak ten novinář Pavel Halla, kterej vo tom dělal článek do Rozhlasu požadoval po nich to vyjádření. Chtěl vědět, co napsali na to UložTo. Oni prostě neodpověděli. Normálně neodpovídali a ten novinář je upozorňoval, že bude psát ten článek, že už to musí zveřejnit tu reportáž. Voni neodpovídali a neodpovídali a po dvou měsících, světe div se, nám najednou přišly ty dva emaily, který poslali na Uložto a na ten Google nebo YouTube, které to ministerstvo vnitra poslalo, tak najednou nám je uvolnili, tak že jsme si to mohli i přečíst a to jste asi četla, bylo to asi toho 30. května na tom iRozhlas, tak tam jsou z toho citace.
- Ano. Vyjádření ministerstva zdravotnictví o které se opírá i zmíněné centrum ministerstva vnitra: „Obecně lze uvést, že video, propaguje vědecky nepodložené metody. U propagovaných bylin a látek v nich obsažených neexistují vědecky podložená data, která by prokazovala jejich účinky na koronavirus.“ To řekl Deníku N David Šíma z tiskového oddělení resortu zdravotnictví.Takže jste šířili neověřené a nepodložené informace?
- Ano. Protože je nikdo nemohl do té doby ověřit. 24.3., kdy to napsal pan Šíma tady vo koronaviru nevěděl nikdo nic.
- Tak kde jste je vzali?
- No Milan Calábek to ví. Milan Calábek o tom píše články, on to zkoumá celý život, zabývá se tím. Prosím?
- A proto ví, o zabírá na koronavirus? Protože celý život píše...
- No ono se to potvrdilo. Ten antabus se potvrdil, že jo... Pan doktor Gocál vyléčil antabusem šest lidí na základě doporučení toho Milana Calábka a ...
- Existuje nějaký důkaz o tom, že se někdo vyléčil čistě na základě antabusu a ne proto, že by se třeba vyléčil i jinak?
- No nevím, nejsem tak znalý všech těch důkazů, ale vím, že pan doktor Gocál Radan z Frenštátu léčil šest pacientů, že víc jich neměl, tak je léčil antabusem po dohodě s nimi, středně těžký průběh choroby. On nám to všechno napsal do článku, který je někde zveřejněný na Facebooku, takže ...


Zmiňovaný pořad (Malá Vizita) kvůli kterému celá kauza vznikla:
Malá Vizita & Duše K tentokrát o koronaviru s Milanem Calábkem 15 3 2020 (celý záznam)


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 6 dílů):
O koronaviru s Milanem Calábkem - Malá Vizita & Duše K - 15. 3. 2020 1/6 ...


Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

4. června 2020

Submission - masochistická dekadence policie



Policisté, představitelé státní moci, se v Londýně pokorně "omlouvají" řvoucí lůze. Za co, proboha? Za svoji rasu? Za to, že existují? Chápu, jsou lidi, kterým se u toho postaví. Ale do normální veřejné komunikace bych to fakt netahala, stejně jako chodit nahý s obojkem. Je to perverzní.

Je mi za západní bílou civilizaci, která se "dopracovala" od vynálezu demokracie, humanismu a zázraků technické revoluce k rozbředlé masochistické dekadenci, opravdu stydno. Na tenhle Západ nepatřím a patřit nechci. Propadla bych se hanbou.

Eva Svobodová

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Další videa a fotky z USA a Anglie:
Police Officer takes a knee outside Downing Street at Black Lives Matter march in London
Portland Police take a knee to support Black Lives Matter protest



3. června 2020

Totální vymývání mozků



Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá.

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY
V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Foto: Hans Štembera, Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

   Když čtu nebo poslouchám diskuse o současné společnosti a problémech, které nás trápí, jímá mne smutek. Ne kvůli problémům samotným, ty jsou od toho, abychom je řešili, ale jsem skoro zoufalý z toho, jak hanebně se pracuje s fakty a logikou. Aby se dal nějaký problém řešit, musíme ho především přesně definovat. Někteří lidé si vůbec neuvědomují, jak důležitou funkci má přesný význam slov. A ti, kteří si to uvědomují, pracují často s významem slov naprosto demagogicky, neboť dobře vědí, jak snadno se dá obecné mínění zmanipulovat.

   Dovolte mi kratičký exkurz, abych na konkrétních příkladech objasnil, co mám na mysli. Když v padesátých letech minulého století vyháněli komunisté sedláky, neoznačovali je názvem, který platil po staletí, ale dali jim hanlivou nálepku kulaků. Když jim kradli majetek, bylo to združstevňování. Nakonec společnost díky masáži ze strany médií a ideologů přijala, že majetek nebyl sedlákům ukraden, ale legitimně združstevněn.

   Okupanti nás v roce 1968 nenapadli, ale poskytli internacionální pomoc. A byli tu dočasně umístěni. Vlastenci, kteří s okupací nesouhlasili, byli prohlášeni za protistátní živly, které rozvracejí socialismus. Jejich pronásledování se pak nazývalo kádrovou prací.

Místo argumentů padají v diskusích snůšky urážek

   Úmyslně uvádím příklady, které jsou všem srozumitelné. Pokud bychom šli hlouběji do minulosti nebo zabrousili mimo Evropu, najdeme stovky podobných. Vyvražďování celých národů se pojmenovalo podle okolností jako pokřtění či demokratizace. Upalování kazatelů jiné víry se prohlašovalo za očistu křesťanstva. Popravy neoblíbených panovníků se konaly pod hlavičkou spravedlivého trestu, ať již z rukou Kristových věrných, občanů revoluce, pěsti dělnické třídy nebo odpůrců totality. Je to pořád stejné. Realitu se snaží vládcové a jejich nohsledi pojmenovat tak, aby vyhovovala jejich mocenským cílům.

   Dnes skoro nikdo ve vášnivých diskusích nepřemýšlí o skutečné podstatě problémů. Chytáme se slov, která nám vtloukají do hlav politici a média, a hádáme se o ně, jako by šlo o život.

   Ale pokud se nad tím zamyslíme, pak by nám mělo dojít, že se ve skutečnosti hádáme o chiméry, o pseudoproblémy, že proti sobě stavíme ideje, které jsou iluzorní, neboť pojmenovávají všechno jiné, jen ne podstatu věci. A pak se samozřejmě nikdy nemůžeme dohodnout.

   Bolestí většiny dnešních diskusí je navíc absolutní absence racionality, faktů a logiky. Na názor, který se nějakému oponentovi nelíbí, často odpovídá urážkami. Zažil jsem to i já. Na mnoho mých článků jsem obdržel snůšky urážek, aniž ovšem oponent vysvětlil, v čem se tedy mýlím a proč se mnou nesouhlasí. Za racionální argument se dnes považuje pouhé konstatování, že ten druhý je sluníčkář, komouš, Putinův agent, Obamův agent nebo prostě jen idiot.

   Risknu tuhle škálu odsouzení a dovolím si předložit několik dnes běžně používaných termínů, k nimž se pokusím přiřadit reálný obsah, což znamená správné a logické české pojmenování.

Nejde o migrační krizi, ale nájezd hord, které u nás nemají co dělat

   A čím začít jiným než slovy „migrační krize“. Slovo krize se používá pro různé problémy, ať už jde o stav po živelní katastrofě nebo o hospodářskou cyklickou krizi. Krizí je zlomový stav pacienta nebo neshoda v manželství. Je to však vždy něco, co vzniká více či méně nezávisle na naší vůli. Slovy „migrační krize“ se tak politici snaží navodit dojem, že jde o proces, který se děje mimo nás a my se mu musíme podvolit (stejně jako se podvolíme zemětřesení nebo krachu na burze).

   Jenže to je lež! Tahle událost není krize, protože my ji řešit můžeme! Je to pustý nájezd hord, které nemají na našem území legitimně co dělat. Jistě, existují i ohledy humanitární, ale ty se musejí řešit vždycky v rámci zákonů dané země a při respektování suverenity jejích hranic. Cokoli jiného je zvůle (a neohánějme se vnucenými mezinárodními pakty a úmluvami, jsou-li navíc v rozporu s naší ústavou).

   Příliv migrantů není krize, je to výsledek neschopnosti bruselských vládnoucích elit plnit povinnosti, které jako správci Evropy mají. Nikdo dnes nechrání evropské hranice, vedou se jen nekonečné žvásty, že je to třeba udělat. Ať už německá kancléřka stoupence islámu pozvala, či nikoli, nemají tu legitimně co dělat a překročení našich hranic je trestný čin.

   Skutečná migrace je ve skutečnosti něco, co má jistý zákonný nebo alespoň hospodářský rámec. Přistěhovalec musí žádat o legalizaci pobytu, musí se v nové zemi přizpůsobit, musí v ní pracovat a uživit sebe a svou rodinu. Nic z toho přicházející hordy neplní, nerespektují a nejsou toho ani potenciálně schopny. V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů.

Zničí byt, obsadí cizí objekt, krade, ale je jen nepřizpůsobivý

   Stejně fatálně se dnes pracuje s pojmem „nepřizpůsobivý“. Zákon stanoví jasně, že člověk je buď bezúhonný, protože zákony plní, nebo je zločinec, případně podle vážnosti přestupku pachatel, neboť zákony a předpisy porušuje.

   Co je to nepřizpůsobivý? Člověk, který se rozhodne, že některé zákony a normy dodržovat nebude. Dostane byt, ale zničí ho. Vláme se do cizího objektu a ve jménu svých ušlechtilých myšlenek ho obsadí. Na ulicích dělá nepořádek, v noci hluk, páchá drobné krádeže, nechce pracovat. To vše se dnes označuje jako nepřizpůsobivost. Proč, vždyť každý, kdo tohle dělá, je přece v dikci zákona pachatel nebo zločinec. Politici a mediální komentátoři to snad nevědí? Pak by si měli zopakovat základy práva.

   Stejně tak je podivné, aby se různé skupiny společnosti přejmenovávaly podle aktuální situace. Před několika lety se vedly vášnivé polemiky na téma, jak hanebná je česká komunistická strana, protože se odmítá přejmenovat (navzdory tomu, že propagace komunismu byla zákonem prohlášena za trestnou – typický právní Kocourkov).

   Komunisté věrni revolučním písním na své barikádě vytrvali a komunisty podle názvu zůstali. Zachovali se rozhodně seriózněji než cikáni (historický název doložený již ve 14. století), kteří nedůvěryhodnou firmu vyměnili za označení „Rom“. Přiznám se, že neznám národ, který by se po staletích existence přejmenoval jen proto, že se mu jeho označení nezdá dostatečně důstojné. A až bude zpochybněno tohle slovo (ono už vlastně je tím, jak ochotně se příslušníci této etnické menšiny přizpůsobují), najdou si třeba jiné označení.

Předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní

   Přemýšleli jste, kdo vlastně je „sociálně potřebný“, nebo dokonce „sociálně slabý“? Hledal jsem na stránkách našich institucí, ale ani na marxistickém ministerstvu není definice, kdo to vlastně je. Všichni se však tím pojmem ohánějí. Takové termíny jsou na nic, protože nikdo pořádně nechápe, co exaktně znamenají.

   Označují totiž to, co se hodí politikům, úředníkům a aktivistům. Buďme však jazykově korektní. Ve společnosti existují lidé bohatí a chudí. Je-li někdo chudý, má smůlu. Nicméně podle křesťanství chudoba cti netratí. Navíc každý chudý může zbohatnout, pokud se bude snažit. Nebo pokud bude mít štěstí. Žijeme v době pokrokové, která chudobu nepřipouští. Všichni bohatí ovšem být nemohou.

   Dávat peníze na chudé, to se jaksi nenosí. Ale na sociálně potřebné? Kdo by mohl odmítnout pomáhat potřebným? Mimochodem, potřebný je ve své podstatě každý člověk v této zemi. Soused má jaguára, ale já ne. Jsem potřebný, protože bych ho chtěl taky. Být potřebný je psychologicky nebezpečné, je to slovo politicky nabubřelé a prázdné. Být chudý nebo bohatý je však označení jasné, srozumitelné a z hlediska reality správné.

   Pokud chceme tuhle společnost napravit, je třeba říkat pravdu. A to znamená označovat věci správnými termíny, neskrývat nepříjemné skutečnosti za balast eufemismů. O tom, co sdělujeme, musí rozhodovat věcná správnost, a nikoli politická korektnost, jemnocit či osobní ambice. Na všechny děje a stavy společnosti máme prověřené pojmy, nevytvářejme nové.

   Český jazyk je mimořádně bohatý, používejme jen ty obraty, které jsou známé po staletí. Pak se rozhodně budeme na svět dívat reálněji a jednat pragmatičtěji. Protože naši předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní a bránit svou svobodu a majetek.

Mimochodem, obrat „bránit svou zemi, víru a majetek“ není urážkou!

   Ale dokáže to dnes ještě někdo? Vyrostly nám tady generace „mužů“, které neumí vystřelit ani z praku, mimo jiné proto, že nevědí, co to je. Hrdinové jsou jenom u počítače, ale jinak jsou to větší srabi, než dříve držitelé tzv. modrých knížek. Kdo za to může a jak to napravíme? Jsme možná jediný národ, který vychovává nové generace absolutně bez vztahu k vlasti, státnímu nebo národnímu majetku a jakýmkoliv duchovním hodnotám, bez úcty k autoritám, k ženám, zkušenostem starších generací a vůbec ke stáří.

A to je opravdu smutné.

Autor: Vlastimil Vondruška
Komentář: Jindřiška Plšková

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

2. června 2020

Neoliberální kapitalismus naráží na své dno



Těžko říct, kdo a zda vůbec organizuje nepokoje v USA a kdo je vlastně cílem… Víme, co byl spouštěč – smrt černého muže, který platil falešnou bankovkou.
Starosta Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil v sobotu ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů a nepokojů, které jsou reakcí na smrt George Floyda, jenž minulé pondělí zemřel při zatýkání poté, co mu bělošský policista Derek Chauvin přes osm minut klečel na krku. Nepokoje se rozšířily po celých Spojených státech a prezident Donald Trump se musel ukrýt v bunkru pod Bílým domem. Mnozí kladou vinu právě jemu a jeho údajné rasistické politice – ale proč byl tedy napaden i štáb CNN, který mu zrovna nefandí?

   Tento incident a mnohé podobné, kdy je těžké určit, komu dav fandí, jednoduché zdůvodnění příliš nepodporují. Spíš to vypadá, že mocnost Amerika, tato výkladní skříň kapitalismu, naplno ukázala, jak velmi je nemocná.

   Franouzský deník Le Figaro k tomu zveřejnil článek s titulkem „V Minneapolisu, v době zákazu vycházení, organizují obyvatelé svou obranu“.
V něm píše, že „Minneapolis bylo ohnisko. Hlavní nepokoje, které minulý týden pustošily město, se zklidnily poté, co byla povolána Národní garda a od vyhlášení stavu nouze, ale rabování pokračuje a obyvatelé organizují svou vlastní ochranu. Po soumraku jsou ulice prázdné a řev neviditelných vrtulníků, které se točí na obloze, přispívá k pochmurné atmosféře.
East Franklin Avenue, která protíná město směrem k Mississippi, je nyní jen zdí z překližkových panelů. Upevněné na oknech jako ochrana před rabujícími, nejsou vždy používány jen kvůli tomu. Některé nesou výzvy a prosby směřované vandalům: „Prosím, nezapalujte, žijí zde lidé.“ Buď v plném rozsahu uvádějí, že majitel je černý nebo patří k etnické menšině, nebo to shrnují do zkratky POC: Person Of Color.“, napsal včera francouzský deník.

   Dnes Le Figaro píše i o New Yorku:
"Centrální Manhattan byl v pondělí večer dějištěm rabování, což přimělo starostu New Yorku, aby oznámil delší zákaz vycházení již v úterý. Značkové obchody, jako je Nike nebo Michael Kors na 5. Avenue, nebo obchody s elektronikou, mobilními telefony nebo obchody Lego jiných hlavních ulic v Midtownu, byly vyloupeny včera večer, dříve než vstoupil v platnost bezprecedentní zákaz vycházení, začínající v 23:00 místního času. Skupiny mladých lidí, často kolem deseti lidí, pobíhaly z jedné ulice na druhou, zatímco celé ulice tohoto okrsku, obvykle zaplněné turisty, ale nyní opuštěné díky pandemii, byly zablokovány policií. Obrázky z místní televize NY1 zobrazovaly lupiče, běžící z obchodu s elektronikou v řetězci Best Buy, kteří byli zadrženi policií.
Starosta Bill de Blasio považuje situaci za „nepřijatelnou“. Oznámil, že zákaz vycházení bude zahájen v úterý dříve, už ve 20 hodin, zatímco původně v pondělí byl od 23:00 do 5:00 ráno. „Město je zcela pod kontrolou a z velké části klidné “, ujistil však starosta televizi NY1.", jehož vystoupení citoval francouzský deník.

   Společnost, kde je velká nerovnost – a ta je v USA jedna z největších, minimum občanů vlastní 99% národního bohatství - vždy bude plodit násilí. A spouštěčem může být cokoli. Když sedíte na sudu s prachem, je jen otázka času, kdy někdo v blízkosti škrtne sirkou….

I.D.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...