. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

26. září 2020

Jak účinné jsou roušky



Kolik kapének produkuje člověk, který mluví? A kolik jich zachytí rouška? A kolik respirátor? To jsou otázky, které si v souvislosti s epidemií koronaviru pokládají vědci i lékaři po celém světě. V rámci školního experimentu se na ně pokusila odpovědět i 12letá studentka českého gymnázia. A k čemu dospěla?
Jak účinné jsou roušky - video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Jak účinné jsou roušky ...


Přepis textu videa:
   30 sekund mluvit a přitom 30 centimetrů před ústy držet petriho misku. Úkol, který studentka Mensa gymnázia Johana Jaklová zasala účastníkům svého pokusu. Nejdřív hovořili s rouškou na ústech. Ta druhá varianta byla bez roušky. Probáhala vlastně stejně. A pak jsme zkoušeli variantu dalších roušek, respirátorů a taky špatně nasazených nebo netěsnících. Na dně misek je agar - výživná hmota, která umožňuje mikroorganismům rychle růst. Tomu pomůže i umístění do inkubátoru. Tak a teď nastavíme optimální teplotu pro inkubaci, která je 35 stupňů Celsia. Už po dvou dnech se mikroorganismy v ideálních podmínkách inkubátoru rozmnožily a mezi vzorky, na které se mluvilo s rouškou a bez roušky, byl vidět znatelný rozdíl. Tohle jsou misky, na které se mluvilo s textilní rouškou, chirurgickou ústenkou nebo respirátorem. Ty misky jsou naprosto čisté. Když se potom posuneme tady dále a podíváme se, jak dopadly kultury, na které jsme mluvili bez roušky bez jakékoli ochrany, vidíte: tak, jak kapénky dopadaly do toho agaru, tak nám narostly jednotlivé kultury vlastně těch mikroorganismů. Viditelně horší výsledky měly taky špatně nasazené nebo příliš dlouho používané roušky. Výsledek ukazuje nejen to, jak dokáží zastavit kapénky, ale i fakt, že se od úst a nosu šíří i při běžném mluvení.

Jiří Hrbáček
(Zdroj: Facebook ČT24 25.9.2020 10:26)
(Ve spolupráci s Mensa gymnáziem, Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR a Fakultou tělesné výchovy a sportu UK)

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

23. září 2020

Jaroslav Flegr: proč se nepromořovat



Milý Micíku, dnes si povíme, proč se nepromořovat. Tak zavři očička a poslouchej. Epidemii je možno zastavit různě, například intenzivním vyhledáváním a izolací nakažených (ať jsou nemocní nebo ne), nebo zavedením tak přísných protiepidemických opatření, že jeden nakažený zvládne v průměru nakazit méně než jednoho nenakaženého. Navíc platí, že každá epidemie se nakonec zastaví sama. Jenže…

   V tom nejhorším případě se epidemie zastaví tehdy, když parazit, třeba virus, vyhubí svého hostitele. To se může stát třeba tehdy, když má onemocnění dlouhou inkubační dobu, takže se nejprve nakazí většina populace a teprve poté začnou jedinci umírat. Něco takového by zvládla AIDS, kdyby přišla o 50 let dříve, kdy vědci ještě nedokázali odhalit jejího původce a lékaři diagnostikovat infekci. Nebo se to může stát v případě, když má parazit nějakého velmi hojného záložního (rezervoárového) hostitele, třeba potkana, kterému neubližuje, ale od kterého se bude onemocnění neustále přenášet na příslušníky vymírajícího druhu.

   Nejčastěji však epidemie odezní i bez toho, že by vyhubila svého hostitele. Stane se tak buď tehdy, když parazit vybije část populace a v řidší populaci se sníží pravděpodobnost, že se hostitelé budou potkávat a předávat si infekci. Jestliže například populace klesne na třetinu, pravděpodobnost přenosu infekce klesne devětkrát, když na desetinu, tak stokrát. To infekci zastaví, ale za cenu smrti mnoha členů hostitelské populace.

   V nejčastěji šíření epidemie zastaví takzvaná kolektivní imunita, tedy ono v současnosti tolik diskutované promoření populace. Jestliže dostatečně velká část populace už infekci prodělala a získala tak dočasnou, nebo dokonce trvalou imunitu, nebo tuto imunitu získala očkováním, je to pro parazita úplně stejné, jako kdyby klesla celková hustota populaci. Pro šíření parazita je totiž důležitá pouze hustota populace neimunních jedinců. Kolik jedinců v populaci musí být imunních, aby se epidemie sama zastavila, je možné vypočítat ze základní reprodukční konstanty, tedy z reprodukčního čísla parazita v imunologicky naivní populaci. Jinak řečeno, z počtu nenakažených jedinců, které v průměru nakazí jeden nakažený v populaci, v níž nejsou žádní imunní jedinci. Když přišel Covid do Evropy, tak se zdálo, že bude potřeba, aby bylo imunních asi 60 % jedinců v populaci. Brzy se však ukázalo, že šíření viru lze výrazně zpomalit pomocí jednoduchých opatření (RRR: ruce, roušky, rozestupy) a že tedy potřebné procento bude výrazně nižší. Odhaduji, že v letních měsících by mohlo stačit 30 % imunních jedinců v populaci a epidemie by se zastavila i bez RRR. V podzimních, zimních a jarních měsících to však bude určitě více, na 60 % se však jistě při dodržování RRR nedostaneme. Buďme tedy optimisty a počítejme, že bude stačit 40 % imunních jedinců.

   Tak kde je tedy problém? No právě v těch 40 % nakažených. Dostatek vakcíny patrně do podzimu příštího roku mít nebudeme. Takže imunitu může člověk získat pouze tím, že se nakazí. Ve většině případů má nákaza sice relativně mírný průběh, zhruba 2,5 % nakažených však zemře a neznámé procento (těžko méně než 10 %) si odnese z nemoci podlomené zdraví. Jestliže bychom se chtěli v Česku promořit a získat tak imunitu, museli bychom se smířit s tím, že nám tu zemře minimálně 100 tisíc spoluobčanů a dalších 400 tisíc bude mít do konce života více nebo méně vážné zdravotní problémy. To je přitom spíše optimální scénář, který by nastal pouze tehdy, když by se nám podařilo křivku přibývání nakažených oploštit, jak se nyní snaží ministr Prymula, a zabránit tak kolapsu zdravotnictví.

   Takže, milý Micíku, připustit promořování populace rozhodně nesmíme a samotné zploštění křivky nám nepomůže. Musíme epidemii pomocí protiepidemických opatření zastavit do doby, než bude dostatek vakcíny k imunizování asi 40% obyvatelstva. V letních měsících nejspíš vystačíme s rouškami, mytí rukou a rozestupy (a omezením hromadných akcí), na podzim, v zimě a v předjaří budeme muset přistoupit i podstatně bolestivějším a dražším opatřením. Nejpravděpodobnější mi připadá, že to bude trvat tak dva roky, může se to ovšem i trochu protáhnout – to záleží na dostupnosti vakcíny.

   Hele Micíku, nebuď tak smutný. Dva roky utečou a zase bude dobře. Je klidně možné, že nám tahle epidemie pomůže se připravit na podobné a horší epidemie, které téměř jistě přijdou v budoucnu. Teď nám není moc do zpěvu (což je vlastně dobře, při zpívání vzniká spousta aerosolu), ale třeba ta potvora coviďácká nakonec zachrání lidstvo před vymřením. Jak říkala babička – nikdy nevíš, po čem ztloustneš.

Jaroslav Flegr
(23.9.2020)

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

22. září 2020

Jaroslav Flegr: s covidem, nebo na covid?



Milý Micíku, co myslíš, umírají pacienti s covidem, nebo na covid? Co se na mně koukáš, jako bych právě spadl z té naší prosychající jabloně? O tomhle nesmyslu se u nás fakt už půl roku vážně diskutuje! No jasně, že na covid neumírá nikdo – všichni umírají na zástavu srdeční činnosti, pakliže zrovna nejsou napojeni na umělý krevní oběh. Otázka ve skutečnosti zní, zda k zástavě srdeční činnosti došlo kvůli té potvoře koviďácké, nebo kvůli něčemu jinému, a ten covid se k tomu jen tak náhodou připletl. Kroutíš nevěřícně hlavičkou? Připadá ti jako hodně divná náhoda, že když je u nás v současnosti covidem nakažených 2,5 promile obyvatel, tak mezi těmi, co umírají na infekčních odděleních nemocnic je jich covidem nakažená většina? No, máš pravdu, pravděpodobnost takové náhody je mizivá.

   Hlavní, a přitom mnohem zajímavější problém je ovšem v něčem jiném. Ač nám to tak občas nepřipadá, naše těla jsou neskutečně poruchovzdorná. Kvalitní značkový stroj či přístroj se liší od neznačkového šmejdu tím, že jeho součástky prošly důkladnou vstupní kontrolou a výsledné zařízení před dodáním do obchodu zase prošlo důkladnou kontrolou výstupní. Když se však některá důležitá součástka v zařízení časem přeci jenom porouchá, zařízení téměř jistě přestane fungovat. Nízká poruchovost nás živáčků je zajištěna úplně jinak – vzájemnou zastupitelností jednotlivých součástek a jejich funkcí. Když se v nás nějaký důležitý systém, třeba nějaký orgán nebo metabolická dráha, porouchá, zaskočí za ně nějaký jiný systém záložní, nějaký jiný orgán či jiná metabolická dráha. Záložní systém obvykle nepracuje tak dobře jako ten původní a svou činností dokonce může postupně poškozovat systémy jiné, ale i funkce těchto jiných systémů jsou různě zálohovány. Teprve když selžou všechny záložní systémy, záložní systémy záložních systémů a záložní systémy záložních systémů záložních systémů, přestane naše tělo definitivně fungovat a my umíráme. Někdy tento proces přepínání mezi záložními systémy trvá roky, někdy je to záležitost dnů či hodin. U koček se to prý může zopakovat 9x, ale radši na to nespoléhej.

   Pakliže nám zrovna neustřelí kanónem hlavu, je tak velmi obtížné určit, co bylo příčinou naší smrti. Byl to virus, který vyřadil z funkce nějaký životně důležitý systém, nebo autoimunitní porucha, která už předtím zničila záložní systém, na který se měla za dané situace funkce hlavního systému přepnout? Nebo je to rezistentní bakterie, kterou covidem infikovaný člověk chytnul na jednotce intenzivní péče? (Jestlipak jsi, Micíku, věděl, že i v USA se na jednotkách intenzivní péče něčím nakazí 40 % pacientů?). Zkrátka a dobře, zjistit, co vlastně bylo tou pravou příčinou smrti infikovaného pacienta se téměř nedá a patologové si nejspíš dost fandí, když tvrdí, že příčinou smrti asi 15% covidem infikovaných pacientů bylo něco jiného, než právě infekce. Jediný způsob, pomocí kterého se dá zjistit, kolik smrtí má na svědomí koroňák, bude nakonec spočítat, o kolik tisíc lidí zemřelo v době epidemie více než v jiné roky. Je jedno, zda byl koroňák hlavní či vedlejší, přímou či nepřímou příčinou smrti – důležitá je konečná bilance. A ani ta se nedá vyjádřit počtem mrtvých, ale celkovou ztrátou počtu roků zdravého života v důsledku nemoci (tak zvané DALY), ale to teď nebudeme rozpitvávat. Takže zpátky k původní otázce. Je nesmysl se ptát, zda ti lidé zemřeli s covidem nebo na covid. Ti lidé umřeli kvůli covidu a je jedno, zda byla bezprostřední příčinou COVID-19, nebo třeba havárie sanitky s vyčerpaným řidičem.

   Tak, a teď na závěr něco pozitivního. Jestli nás koronavirus naučí, že když na nás leze chřipka nebo jiná viróza, tak si máme nasadit roušku, a jestli si navíc zvykneme se nechávat proti chřipce očkovat, tak si ty naše mrtvé během pár let zase vezmeme zpátky. Protože však zavedení nutných opatření tak dlouho odkládáme, bude těch chřipkových sezon asi potřeba zbytečně mnoho. Sakra, já chtěl končit pozitivně…

Jaroslav Flegr
(21.9.2020)

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

18. září 2020

Jaroslav Flegr: protiepidemické desatero



Micík a pár dalších přátel se mne ptali, co bych jim v nejbližších dnech a týdnech doporučoval dělat a nedělat, aby se vyhnuli nákaze. Tak jsem pro ně sepsal tohle Desatero.

Protiepidemické desatero:

1) Zachovávat sociální distanc – nepřibližovat se k jiným lidem blíže než na 2 metry a nedotýkat se jich.

2) Umývat si ruce mýdlem, jakmile se dotknete předmětů, kterých se dotýkali jiní lidé.

3) Doma i kdekoli jinde desinfikovat sdílené předměty (klávesnice a podobně).

4) Nosit kvalitní roušku, nejlépe s nanovlákny a vyžadovat, aby roušky nosili lidé ve vašem okolí.

5) Nevycházet mezi lidi, když to není nezbytně potřeba. V rámci možností pracovat z domova, a to i za cenu změny zaměstnání či dokonce povolání.

6) Nakupovat vše co lze pouze po internetu.

7) Nezúčastňovat se žádných hromadných akcí – hromadná akce se rozumí cokoli, kde je více než 5 lidí. To samé vyžadovat od členů domácnosti.

8) Větrat a udržovat v místnostech vysokou relativní vlhkost (nad 40%), například tím, že budete mít v místnostech nastavenou nižší teplotu a budete tam nosit teplé oblečení. V suchu kapénky vysychají a virus se udrží ve vzduchu dlouho a doputuje na delší vzdálenost.

9) Udržovat se v dobré fyzické kondici – jíst dost zeleniny, ovoce, vitamínů (především D a C – obojí jen v doporučeném denním dávkování), pohybovat se na čerstvém vzduch v místech, kde nejsou lidi. Dostatečně odpočívat a spát.

10) Udržovat se v dobré psychické kondici – komunikovat telefonicky či elektronicky s přáteli, známými a příbuznými, přednostně s těmi dříve narozenými, konzumovat na dálku kulturu (hudbu, divadlo, filmy) číst knihy, vzdělávat se, pomáhat druhým, snažit se si dělat v rámci možností radost.

Jaroslav Flegr
(18.9.2020)

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

15. září 2020

Jaroslav Flegr: Milý Micíku, nech teď slunění a dobře poslouchej



Naši epidemiologové a pracovníci odběrových center už padají na ústa – epidemiologové nestíhají trasovat nakažené a posílat je do karantény a odběrová centra nezvládají nápor osob, které potřebují vyšetřit. Ti ve frontách na vyšetření přitom nejsou žádní hypochondři – podíl osob s pozitivním výsledkem mezi nimi totiž neklesá, ale roste. Nápor se bude zvyšovat, protože se infekce šíří zrychlujícím se tempem. To, co by s vypětím sil centra zvládla dnes, nemohou zvládnout za pár dnů, kdy bude nápor dvojnásobný nebo za dalších pár dnů, kdy už bude pětinásobný. Jenže ona už ve skutečnosti nezvládají nyní – při čekací lhůtě na vyšetření týden ztrácí boj epidemiologů s nemocí jakýkoli smysl. Místo aby příslušné orgány okamžitě posílily trasovací a vyšetřovací kapacity (třeba povoláním vojáků) na pětinásobek a následně na desetinásobek, postupně rozvolňují pravidla pro trasování a pro karanténu. V důsledku toho se infekce nutně začne šířit mnohem rychleji než dosud a kolaps zdravotnictví nastane mnohem dříve, než by nastat musel. Kdybys, Micíku, nevěděl, co je to kolaps zdravotnictví, tak to jsou pacienti umírající na chodbách nemocnic nebo před jejich branami, zoufalí lékaři, kteří musí rozhodovat, koho připojí na ventilátor a koho nechají bez pomoci zemřít.

   A to je jen začátek. Ani toto rozvolňování pravidel nepomůže skrýt před očima veřejnosti kolaps trasování a diagnostiky na víc než na pár dnů. Proto se už dnes začínají ozývat hlasy, že trasování a testování je zbytečné, protože covid-pozitivní vlastně nejsou nemocní, a je tedy zbytečné je vyhledávat a jejich počty sledovat. Micíku, tohle je sprostá lež! Počty nemocných jsou u nás přímo úměrné počtům positivních před 10 dny! Když si vyneseme do grafu tato dvě čísla, dostaneme jasnou přímku. To znamená, že naši lékaři zatím stíhají jen díky tomu, že je zde onen 10denní odstup. I počty mrtvých budou růst úměrně počtu dnes diagnostikovaných případů – data z jara jasně ukazují, že je zde jen delší časový odstup a že musíme korelovat počty umírajících s počtem pozitivně testovaných před více než 20 dny.

   Ti, kdo by měli dnes u nás řídit boj s epidemií, tak tento boj už vzdali a veškerou energii nyní soustřeďují na to, aby se o tom veřejnost co nejdéle nedozvěděla. Micíku, určitě se ptáš, proč právě tobě tohle všechno povídám. Protože doufám, že takhle si mé vyprávění přečte víc lidí, a že víc z nich začne bít na poplach, nebo rovnou začne něco podnikat.

   Až tohle všechno skončí, budou se hledat viníci. Politici zcela jistě hodí vinu na úředníky a ti se zase pokusí hodit vinu na experty. Někdo, patrně ten v podstatě nevinný, nejspíš půjde na pár let do vězení. Ty mrtvé už ovšem nikdo nevzkřísí, a škody vzniklé neřízeným kolapsem hospodářství budeme napravovat moc a moc dlouho. Psychopati, co nám dnes vládnou, jsou splachovací – těm výčitky svědomí rozhodně nehrozí. Mnoho lidí si však může do smrti vyčítat, že z nevědomosti nebo z pohodlnosti či zbabělosti neudělali včas to, co udělat mohli, aby zabránili blížící se katastrofě. Těm je tenhle článek určen především.

prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.




Roušky, koronavirus, zdravý rozum, politika a můj poslední pokus



Asi je to úplně zbytečné, protože fanatik žádné argumenty stejně nepřijme, ale zkusím to.
Pro všechny, kteří tvrdí, že se víc umírá na rakovinu nebo na jiné nemoci:
ANO, MÁTE PRAVDU !

   Ten problém, který hodně lidí nechápe, je ale dost jinde. Corona je infekční onemocnění. Ne mnoho, ale přece jen nějaké procento nemocných má těžký průběh. Množství nakažených se poměrně těžko reguluje, protože doba odezvy na opatření se nepočítá na hodiny a dny ale spíš na týdny (při inkubační době 2 - 14 dnů).

Snad se mnou ještě někdo souhlasíte. Ti, co popírají i existenci koronaviru, tak dál už číst nemusí.

Těžkých případů je určité procento (díky bohu malé) ze všech nakažených.
20.7. bylo 4826 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 19 pacientů a to je 0,39 %
19.8. bylo 4934 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 29 pacientů a to je 0,59 %
8.9. bylo 8790 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 52 pacientů a to je 0,59 %

S počtem nakažených stoupá i počet pacientů s těžkým průběhem onemocnění. Určité procento pacientů sice nemá průběh tak závažný, ale hospitalizaci potřebuje. Podíl hospitalizovaných pacientů se dlouhodobě pohybuje nad 2 %.
Na jednotkách intenzivní péče a na odděleních ARO je v celé České republice k dispozici asi 4 tisíce lůžek. Téměř 3000 lůžek je obsazeno většinou pacienty s jiným onemocněním než z covidem.

   Pokud budou počty nakažených stoupat, budou stoupat počty hospitalizovaných i počty pacientů s těžkým průběhem nemoci. Procenta jsou výše uvedena. Pokud poroste počet nakažených příliš rychle a to se teď děje, dříve nebo později budou kapacity lůžek vyčerpány. Budou vyčerpány i počty ventilátorů pro těžké pacienty.
   Pak nastane situace, že nemocnice už nebude mít místo pro další pacienty. Nejen pro pacienty s covidem, ale pro žádné pacienty, kteří budou potřebovat intenzivní péči. Pokud to nastane, začnou někteří pacienti umírat zbytečně. Nejen ti s covidem. Umírat budou všichni ti, pro které už nebude na JIP a ARO místo. Umřou lidé s infarktem, po autonehodě, s chřipkou, s covidem, se srdeční zástavu, s anafylaktickým šokem a další. Prostě ti, kteří se do nemocnic už nevejdou.
   Pokud dojde k takovému zahlcení nemocnic, bude samozřejmě omezena nemocniční péče celkově. Jednak se nakazí jistě i někteří zdravotníci a jednak nemocnice mají jen určité rezervy. Nastane to, co všichni kritizují. Začnou možná umírat i pacienti kvůli odkládaným operacím nebo léčbě.
   Velmi podobné následky bude mít další pravděpodobný důsledek vysokého počtu nakažených a to je zvýšený počet nakažených a nemocných zdravotníků a lékařů. To povede také ke snížení kvality zdravotní péče pro všechny.

   To celé je důvod, proč bychom se dnes měli snažit zabránit velkému nárůstu počtu pacientů s touto nemoci, ale ostatních podobných nemocí se to samozřejmě týká také. Taková situace může nastat i u jakékoli jiné infekční nemoci s podobným průběhem. Měli bychom to dělat kvůli zdravému rozumu, kvůli pudu sebezáchovy a měli bychom to dělat bez ohledu na to kdo, kdy, co a jakou formou nám to nařizuje.
   Šíření infekční nemoci se dá zabránit známými a dnes tak s gustem ignorovanými způsoby. Není třeba je znovu popisovat.

Pouze jediná poznámka k šíření nemoci. Jistě vás napadá, že roušky by mohli nosit jen nemocní, aby zdravé nenakazili.
OPĚT MÁTE SAMOZŘEJMĚ PRAVDU !
   V případě infekční nemoci, která má inkubační dobu 2 - 14 dní není po tuto dobu možné rozlišit, kdo už je nakažený a kdo nikoli. Spousta lidí je nakažených a příznaky se ještě neprojevily a možná ani moc neprojeví, ale tito lidé už mohou nakazit další, u kterých nemusí být průběh zdaleka tak báječný.
   Proto je nutné nosit roušky a dodržovat i ostatní protiepidemiologická opatření i když se cítíte být zdraví. Je jedno, co vám teď kdo říká, toto jsou stará známá a nezpolitizovaná fakta. Dělejte si co chcete, ale pokud dopustíme, aby bylo nemocných příliš mnoho, může umřít kdokoli z nás a nemusí to mít s tím prý neexistujícím virem vůbec nic společného.

Další závěry si udělejte sami. Na případné dotazy rád odpovím. Na konstruktivní protiargumenty také. Argumenty, že jsem blbec budu ignorovat. Přeji všem hodně zdraví.

Jiří Hrbáček
(fotka nahoře je pouze ilustrační - slečna je mnohem hezčí než já a s problematikou nemá nic společného)
(Zabývám se mimo jiné technikami přežití, kam ochrana před infekcemi také patří. Otázky virologické konzultuji s virologem. Názory vlády, zubařů, kardiochirurgů, onkologů, senátorů a dalších odborníků se snažím do svých úvah nezahrnovat stejně jako názory ekonomů ve funkcích ředitelů nemocnic.)



Už jsem na pár dotazů odpovídal, tak jen abych nemusel dokola:

Dotaz:

Já jen k těm rouškám... proč nosit něco co před virem nechrání? Vždyť se to dokonce na balení roušek píše. Roušky naopak mohou vyvolávat, nebo zvyšovat respirační obtíže a přivést určité procento lidí do nemocnice.

Odpověď:

Já vás nenabádám k nošení roušek. Nabádám k zastavení šíření nemoci. A k těm rouškám. Virus rouškou projde. Virus ale necestuje sám. Kapénku, která virus obsahuje, rouška zastaví. Ne všechny, ale aspoň něco. Záleží na roušce, na tom jak je nasazena a tak. Není potřeba zastavit všechny kapénky (viry). Mnohdy stačí snížit počet virionů, které projdou do dýchacích cest, aby si už imunita poradila a viry zlikvidovala. Nemoc pak nepropukne. A není potřeba jen rouška, stačí být dále od zdroje nákazy nebo stát tak, aby vítr foukal od vás k nákaze a podobně. Možností je hodně. Pokud u někoho rouška vyvolává respirační obtíže, je možné roušky měnit častěji, použít jiný typ roušky nebo respirátoru případně alespoň maximálně využívat jiných způsobů zabránění přenosu infekce.
Doplněno 25.9.2020:
Video: Jaký mají roušky vliv na množství kapének člověkem produkovaných... (Zdroj: Facebook)


Dotaz:

Já poukazuju na nebezpečí které rouška může představovat a přesto je lidem neustále vnucována, ačkoliv může být větším nebezpečím než virus.

Odpověď:

Můj článek je o tom jak bychom se měli chovat a čemu bychom měli zabránit. Nehodnotím, neschvaluji ani neodmítám žádná nařízení. Rozebírám jak a proč bychom se měli chovat ve vlastním zájmu. Jak se kdo bude chovat je jen a jen jeho věc. Každé nařízení se dá obejít a naopak je možné se chovat i zodpovědněji než ukládají nějaká nařízení.


Dotaz:

Nabádáte k zastavení šíření viru. Ok. A jak si to představujete?

Odpověď:

Je to tam napsané: "Šíření infekční nemoci se dá zabránit známými a dnes tak s gustem ignorovanými způsoby. Není třeba je znovu popisovat."
Tak to tedy popíšu: omezit kontakty, zvětšit vzdálenost od potenciálního zdroje infekce. Když předchozí nelze a i když lze tak filtrovat vdechovaný a vydechovaný vzduch, chránit si oči, umývat ruce, metoda jedné ruky čisté a druhé špinavé je také velmi dobrá metoda ochrany.
Jsou další způsoby vhodné někdy a někde.
Stůjte tak, aby vítr foukal od vás k ostatním. V dopravních prostředcích buďte v místě, kam je z venku přiváděn čerstvý vzduch. Pokud nemáte čisté ruce, tak si nesahejte do očí a raději na obličej vůbec. Chovejte se tak, jako by jste byli nakažení. U ostatních předpokládejte že nakažení jsou.
To jsou různé způsoby vhodné pro zabránění šíření infekcí.
V případě tohoto koronaviru není potřeba dodržovat důsledně vše jako třeba v případě eboly. Netrénovaný člověk by se z toho taky mohl zbláznit. Můžete to ale brát jako trénink pro případ nějaké horší nakažlivé nemoci, která jistě přijde, jen nevíme kdy. Pak takové dovednosti jako když najdete. Pak také může jít skutečně o přežití. Teď je to spíš varování než hrozba.


Dotaz:

Když budeme bránit přenosu, tak ten virus nakonec zmizí?

Odpověď:

Je možné, možná i pravděpodobné, že virus nezmizí nikdy. Když se virus množí, tak se mění. Někdy mírně a někdy skokově (mutace). Různých variant viru je vždy hodně a dlouhodobě přežívá ta varianta, která svého hostitele nezabije. Zjednodušeně řečeno: Virus chce přežít a když zabíjí své hostitele, tak to má těžší. Je lepší, když se v hostiteli může rozmnožit a putovat dále. Viry tu nejsou proto, aby nás zabíjely, ale proto aby oni přežily. Postupně se virus stane méně zabíjejícím a i lidská imunita si na něj zvykne, částečně se přizpůsobí a najde možnosti obrany. Postupně se z něj možná stane podobný virus jako tisíce dalších.


Argument proti rouškám:

Když mám roušku, tak vdechuji CO2 a otravuju sám sebe.

Odpověď:

Technicky jde o to, že mezi rouškou a tváří je malinkatý prostor, kde po výdechu logicky zůstává vydechnutý vzduch, který se nemísí rovnoměrně s následně nadechovaným vzduchem, který jde do úst cestou nejmenšího odporu. Dechový objem dospělého člověka při klidném dýchání je asi 500ml. Objem vzduchu zůstávajícího mezi tváří a rouškou je výrazně menší. Ve vydechovaném vzduchu bývá asi 40 000 molekul CO2 na milion (PPM). V běžném vzduchu je těch molekul CO2 jen asi 400. Vdechujeme tedy část vydechnutého vzduchu zpět a koncentrace CO2 se zvýší. U roušek tam ale nikdy nezůstane tolik vydechnutého vzduchu, aby to podstatně zvedalo hladinu CO2 nad 1500 ppm, což je v normě. U některých respirátorů je to horší.
(Jen poznámka k té hladině CO2 1500 ppm. Výpočet jsem nekontroloval a ani normu pro CO2 neověřoval. Fakt nemám čas řešit problémy celého světa. Zkuste si to spočítat (odhadnout) a vyhledat sami pokud vás to zajímá. Pro mě to ztrácí význam ve chvíli, kdy připustíme fakt, že jsou roušky běžně používány desítky let a pokud vím, tak k žádné otravě CO2 nedošlo.)


Dotaz:

Aktuálně jsou u nás i jiné infekce, proč by měl být koronavirus hlavním problémem?

Odpověď:

Koronavirus jako hlavní problém zmiňuji, protože na rozdíl od ostatních infekcí ho (díky politice, snaze některých "odborníků" se zviditelnit, volbám a mnoha dalším faktorům) nedokážeme aktuálně zastavit. Přesněji zastavit jeho, teď už nekontrolovatelné, šíření. Kdyby se takto šířila jiná, nějaká stará známá infekce, tak by nikoho ani nenapadlo ji popírat, nebo podceňovat a sami rádi by se před ní lidé chránili a tedy by sami bránili jejímu šíření. Těch pár lidí, co by nedodržovalo hygienická opatření, by snadno zvládlo usměrnit jejich okolí. Tento koronavirus je tu nový a od začátku je nástrojem politiky a propagandy. Lidé s ním nemají ještě zkušenosti a proto mohou nevěřit v jeho nebezpečnost.


Dotaz:

Někteří politici i ředitelé nemocnic tvrdí, že lůžkové kapacity jsou dostatečné. Proč by tedy mělo být lůžek málo?

Odpověď:

Určité procento pacientů potřebuje hospitalizaci. Při dostatečném počtu nemocných bude odpovídající počet hospitalizovaných a lůžka prostě dojdou. Už teď jich není mnoho volných. Pokud vás aktuální stav obsazenosti lůžek zajímá, tak se dá sledovat třeba zde: Volné kapacity intenzivní péče v nemocnicích ...


Dotaz:

A vy máte strach?

Odpověď:

Ano, mám strach. Strach je důležitá emoce, která vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí. V přiměřené míře je strach velmi důležitým pomocníkem a zvyšuje šance na přežití. Jde o normální reakci na nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Dnes se už málo kdo cítí v nebezpečí nebo má pocit přímého ohrožení. Příliš se spoléháme na pomoc jiných (státu, úřadů, záchranných složek). Když necítíme nebezpečí nebo ohrožení, odvykáme si i pociťovat strach. To ale v době jakékoli krize může být problém. Když nejsme zvyklí prožívat strach, tak také neumíme ze strachu těžit, ovládat jej a naše reakce na nebezpečí a ohrožení nejsou správné. Buď pak strachu podléháme a necháme se jím ovládnout nebo ignorujeme nebezpečí či ohrožení. Správně má strach motivovat k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním. Dnes, ve společnosti, kde už vlastně téměř nic nejsme schopní aktivně ovlivnit či změnit, dochází k tomu, že nemůžeme ani utéct ani se nebezpečí vyhnout a pak se strach může měnit na agresi. S tím se dnes setkáváme poměrně často.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

31. srpna 2020

Proč je bojkot covidu hodně špatný nápad



Drzá předpověď: roušky budou. Všechno bude, celá triáda opatření, roušky, distanc a dezinfekce bude, všude ve veřejných prostorách. Ze začátku lokálně, nakonec stejně po celé zemi, postupně během září. Tak a teď k věci.

Z největších ustrašenců největšími chlapáky
   Pamatujete ještě na letošní jaro? Totální uzamčení, roušky všude, strach se ke komukoli přiblížit, slova jako “zákaz vycházení”, jako kdyby byla válka, “výjímečný stav” a podobně. A národ tleskal, jak ta vláda správně a rychle reagovala.
   O čtyři měsíce později, v prakticky stejné (epidemiologické) situaci: odpor k opatřením, až jejich bojkot. Pro (nemalou!) část lidí je to humbuk, žádný covid neexistuje, je to jen rafinovaný plán USA-Ruska-Číny-Merkelové-Kalouska-světového kapitálu-reptiliánů, nehodící se škrtněte na ovládnutí lidské populace. Pro podstatně větší část populace je to přehnané a zbytečné opatření: vždyť se nic neděje, nikdo na to neumírá, jestli někdo umře, tak nejspíš proto že je mu 80 a má beztak smrt na jazyku, “nám se nemůže nic stát”. Roušky jsou zbytečné, pojďme je bojkotovat!

Tento postoj je masivní - jsem přesvědčený, že ho více či méně sdílí VĚTŠINA české populace, a nejspíš je to světový unikát. Má ale své, specifické důvody:
1) Je to akce-reakce. Strašení na jaře bylo enormní a z první ruky mohu podat svědectví, že dost lidí, zejména seniorů, bylo doslova zcepenělých strachem. Byli přesvědčení, že už si pro ně jde zubatá, že se blíží konec (trochu mně to připomíná strach z uprchlíků, stejná vyděšenost bránící normálně myslet). Jsem mimochodem přesvědčený, že jarní strašení bylo též marketingovým počinem ze strany vy-víte-koho, s úvahou, která byla vlastně správná: národ totálně vystrašíme a pak se ukážeme jako jeho zachránce, to nemůže nefungovat.
   Nyní na přehnanou akci následuje přehnaná reakce - protože se vlastně jakoby “nikomu nic nestalo” (právě proto že jsme rychle přijali opatření, naprosto se jim podřídili a náš zdravotnický systém se ukázal jako dobrý!), tak se cítíme jako podvedení, ošizení a reagujeme bojkotem a odmítáním.

2) Extrémně důležitým důvodem jsou názory řady významných a známých osob (viz obrázky), vnímaných jako autorit-celebrit, kteří Covid silně bagatelizují. Video p. Žaloudíka (prof. MUDr. CSc, sice v oboru chirurgie a onkologie) viděly stovky tisíc lidí. Rozporuplnost názorů autorit vyúsťuje v to, že lidé “nevěří ničemu”.

3) Velmi zajímavé a specifické je, že bojkot Covidu je spojen s odporem k Babišovi. Lze to například vysledovat ve facebookových skupinách, které sdružují jeho odpůrce. Jak ukazují průzkumy, tak 70% populace Babiše (řekněme) “nemusí”, ale vnímám že je zde silná část populace, která jej vnímá doslova jako zločinnou, odpornou a odpudivou osobu, které nevěří ani slovo, kteří se na něj už ani nemohou podívat a kterým se dělá zle, když slyší jeho mečivý hlas. A protože si (logicky a správně) spojí opatření proti Covidu s Babišem, pak bojkot těchto opatření je vlastně bojkot Babiše.

4) Poslední věcí jsou pak rysy české povahy. Hrozně nerad takto generalizuji, ale některé rysy jsou u nás opravdu silné a časté. Jsme skeptici, vynikáme preventivní negativní skepsí - pokud něco není potvrzeno na tisíc procent s pevností matematické rovnice, odmítáme. (To je dobře vidět na odmítání klimatické změny a jejího původu). Současně pak máme tendenci nebrat moc vážně to, co se děje ve světě a vyzvedávat naši odlišnost: “no jo, to je v Brazílii, kdoví na co tam umíraj. Do toho nevidíme. A my Češi jsme zdraví, naočkovaní proti TBC a Slované jsou proti tomu odolnější a máme to v genech”.
   I když zde máme vysvětlení, stejně je to bizarní situace obratu o sto osmdesát stupňů: z nejvíce vystrašeného, poslušného národa jsme se najednou stali frajery-popírači. Fakt to nikomu nepřijde praštěné?

Je to opravdu jen chřipečka?
Ať vás dlouho netrápím, shrnu několik známých faktů:
- celosvětově se už nějakou dobu drží stejná čísla: 250 000 nových případů denně, 5000 úmrtí. Nemění se to. Žádný postup, ale taky žádný ústup.
dosavadní smrtnost z uzavřených případů je 5% (850 000 vs 17 mil.). Je jasné že tento údaj má jen částečnou výpovědní hodnotu, ale přesto na to nezapomínejme.
Covidem se dosud, zejména díky přísným opatřením, nakazilo JEN (skutečně JEN) 25 mil. lidí, což je 0.3% světové populace, tři z tisíce. I když si namodelujeme, že dvě třetiny lidí se jim nenakazí nikdy, ani kdyby byli vystaveni jeho silného působení (což ale nevíme), pak lze říci, že při ponechání volného průběhu šíření bychom zde měli nyní 80 miliónů mrtvých. (Nejspíše mnohem více, viz dále)
   To že vás Covid nezabije neznamená že vás posílí. Za prvé, průběh nemoci bývá extrémně nepříjemný. Mám v okolí několik lidí, kteří jej prodělali a naštěstí nezemřeli: jeden, mladý kluk, říká že to je zkušenost kterou by už nechtěl nikdy zažít (extrémní bolesti hlavy několik týdnů a celková slabost), druhý, starší pán si s Covidem poležel tři měsíce ve špitálu a když jsem jej viděl po návratu, byl poloviční. Přežil, ale co si na něm nemoc vybrala, to je strašlivá daň.
   A za druhé je dnes dost indikací, že Covid může zanechat následky, buď dlouhodobé nebo i trvalé. Studie - byť zatím nejsou dostatečně potvrzené a ověřené - hovoří o poškození vnitřních orgánů, plic, krevního oběhu či mozku. I jiné virózy samozřejmě poškozují člověka, Covid se ale jeví být dosti drsným.

Slábne virus?
   Diskuse o slábnutí viru mně přijdou jako největší mystifikace ze všech. I kdyby to totiž byla nakrásně pravda, tak bez kvantifikace je to bezcenná informace. Slábne o 5%? V čem přesně slábne a v čem ne, co je toho důsledkem? Najednou všude svítí emotivní výkřik “virus slábne”, z čehož podprahově vyplývá, že se stává menším a stále menším, až se stane nejmenším na celém světě a můžeme se tím pádem na všechno vykašlat.

   Pravdou je to, že slábnutí viru (ať už to znamená cokoli) je skutečně jen nepotvrzenou hypotézou, která vychází z toho, že se na něj skutečně nyní méně umírá než na začátku. Jenomže zde je právě ta mystifikace: my vidíme jev (méně se umírá) a okamžitě vystřelíme od pasu příčinu. Přitom dalších právě tak možných příčin lze snadno vidět několik:
- naučili jsme se chránit tu nejzranitelnější populaci, tedy “nemocné seniory”. Ač si to málokdo uvědomuje (protože to nemáme neustále před nosem), tak v seniorských zařízeních a léčebnách se stále dodržují velmi přísná opatření a virus se tím daří držet před dveřmi těchto institucí.
- Naučili jsme se také virus lépe léčit. Toto zdravotnické systémy zvládají - vyměňují si zkušenosti, vytvářejí účinné procesy a dodržují je. To na začátku nebylo, nikdo moc nevěděl co s tím. Zdravotnická zařízení jsou lépe vybavená (ventilátory atd).
- Protože jsme - bez ohledu na nařízení - přece jen opatrnější, což je vidět na první pohled (zejména dodržování vzdálenosti a dezinfekce u vchodů do obchodů, vnitřních prostor), dostáváme menší nálož viru. To že rozdíl mezi velkou a malou prvotní náloží je v důsledku dramatický je už velmi dobře potvrzeno.
- Jistě hraje roli i léto: vyšší přirozená imunita, hodně sluníčka a vzdušné vlhkosti, jsme venku na proudění vzduchu, naše dýchací cesty jsou na tom přirozeně lépe než někdy na konci zimy. Povšimněme si že virus v Evropě vlastně zaútočil v tom obecně nejzranitelnějším období, kdy lidé vůbec nejvíce umírají, tj. v předjaří a v časném jaře. Pak se obecně (u většiny nemocí) situace lepší rok co rok, takže vzniká optický klam o slábnutí viru. Neblíží se náhodou podzim, zima a předjaří?

   Aby virus slábl, musel by se měnit (mutovat): pokud bychom měli tvrdá fakta o významných mutacích, mělo by to nějakou váhu. Ale informace jsou spíše opačné: vědci uvádějí, že tenhle virus je docela “samoopravný” a vůči mutacím poměrně odolný, a proměňuje se zatím velmi málo.

Až budou dva tisíce nakažených denně…
   Zásadní podcenění viru spočívá v tom, že bereme hrozbu jako lineární: ok, bude tisíc, budou dva tisíce nakažených denně, takže to bude čtyřikrát horší než dnes, takže jestli se dnes neděje nic, tak to bude čtyřikrát nic. Občas někdo umře a pár lidí bude ležet ve špitále, jestli dnes stovka, tak to budou čtyři. V ČR ročně umře sto tisíc lidí a hospitalizovaných je mnoho set tisíc, takže zase bouře ve sklenici vody.

   Jenomže to tak nebude. Nízká čísla v těchto ohledech jsou dána tím, že systém (zdravotníci, hygiena i další) to stíhají kapacitně zvládat. Trochu funguje trasování, pro lidi s horším průběhem jsou k dispozici přístroje a nemocniční kapacity. Jakmile to ale začne eskalovat, dojde k několika věcem. Za prvé už absolutně nebudou stačit kapacity na trasování (vyhledávání kontaktů nakaženého a “odchyt” těchto osob), takže šíření se ještě zrychlí. Nebudou stačit testy - nemáme na to testovat 4x víc, takže se opět budeme pohybovat v mlze a nebudeme vědět kdo je infikovaný (a tím pádem i infekční) a kdo ne. A nakonec samozřejmě přestanou stačit i léčebné a nemočniční kapacity, což znamená, že začnou umírat ti, kteří by jinak neumřeli.

Nejasná role dezinfa
   Dezinfo scéna - tedy desítky webů, stovky Youtube kanálů, tisíce facebookových skupin a stránek, řetězové maily - byla ve věci Covidu dlouho docela pasivní. Ale před pár týdny se to vyrojilo a už to jede ve velkém - narativ přitom je všude stejný, tedy je to humbuk, Bill Gates/Soros, chtějí vás ovládnout, lidé nedejte se!

   Jsem zatím zdrženlivý a netroufám si to přímo označit za další akci orchestrátorů dezinfo scény; dezinfo scéna totiž docela často jede kontroverzní témata i bez nějakého zřetelného cíle, jen aby si udržela pozornost. Načasování a náhlý sjednocený postup by ale neměl zůstat bez pozornosti a zkoumání.

Rozhodování podle Facebooku
   Neplýtvám silnými slovy, ale rozhodování vlády v této věci považuji za strašlivé. Vzpomeňme si: rychlý růst případů a blížící se školní rok vedl k vyhlášení ochranných opatření - poměrně mírných, nedusících ani ekonomiku, ani život. Jenomže následovala zejména na sociálních sítích, které koncernové hnutí pečlivě a neustále monitoruje, bouře proti rouškám, a vláda rozhodnutí odvolala.

   Ano, čtete správně: o opatřeních proti zlé nemoci se nerozhoduje na základě tvrdých dat, analýz a matematických prognóz, ale podle nálad lidí na sociálních sítích, protože tyto nálady se promítají do voličské přízně.

   Jak je to možné? Inu, jednoduše. Když jste premiér, kterému hrozí hned z několika stran kriminál a když moc dobře víte, že ztratíte-li ochranu, kterou vám dává moc, je vaším jediným motivátorem to, vyhnout se tomuto pádu. Nic jiného není důležité. V březnu obětujete ekonomiku, v září lidi. Co obětuje příště?

Ať roušky přijdou nebo ne, nebojkotujme je
   Svět se poučil a naučil se proplouvat mezi dvěma skalami: mezi skálou totálního uzamčení ekonomiky (a následných dramaticky větších škod, včetně těch na zdraví a životech obyvatel!) a mezi skálou bezbřehého šíření choroby. Z poučení vzešla triáda, která je od začátku - nikdy neodvolaná, nezrušená a stále dodržovaná - například v západoevropských zemích: roušky, odstup, dezinfekce, vše pouze uvnitř, ne venku. Nic z toho není smrtící - je to jen trochu nepříjemné a otravné. Ale dá se to přežít, zejména v chladnějších měsících.

   Když jsem cestoval v létě po západoevropských zemích, byl jsem překvapený, jak v klidu tam tento režim funguje a jak současně pohodově funguje žití s tímto režimem. Lidé jdou venku - bez roušky, jakmile vcházejí do budovy, automaticky si ji nasadí, úkon na dvě vteřiny. Dají ruce pod dezinfekční přístroj, vteřina, v chůzi dál si je promnou, stejně nemají nic lepšího na práci. Při vlastním fungování se drží odstup, opět s rozmyslem: nikdo neměří centimetry krejčovským metrem, ale drží se prostě raději větší než menší. Lidé nedělají hloučky dlouho, když už potřebují diskutovat ve shluku, tak prostě udělají větší kolečko než obvykle. Jsou to vlastně jen nepatrné změny v chování, nic víc.

   Vše, či prakticky vše lze dělat s tímto omezením jako dříve, a jak ukazují statistiky, daří se držet Covid na přijatelném minimu, aniž trpí země i lidé. Dělejme to taky tak a vyhneme se průšvihům.

Jiri Hlavenka

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

10. června 2020

Frank Clegg: o riziku 5G technologie



Bývalý prezident Microsoftu v Kanadě Frank Clegg hovoří o riziku se zaváděním nové 5G technologie a jaké nepříznivé účinky může tato technologie mít a uvádí zdravotní účinky bezdrátové technologie. Frank Clegg je přesvědčen, že naše současná implementace bezdrátové technologie není bezpečná. Proto spoluzaložil Canadians for Safe Technology (Kanaďané pro bezpečnou technologii).
Riziko 5G a bezdrátové technologie- video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Riziko 5G a bezdrátové technologie ...


Přepis:

   Zdravím, jmenuji se Frank Clegg a mám více jak 40 let zkušeností v technologickém sektoru. Posledně jsem pracoval jako prezident Microsoftu v Kanadě. V rámci své kariéry jsem viděl, jaký přínos může technologie mít. Také jsem viděl potenciální hrozbu nesprávného využití technologií. Jsem přesvědčen, že naše současná implementace bezdrátové technologie není bezpečná. Proto jsem spoluzaložil Kanada za bezpečnou technologii a proč jsem se přidal do skupiny byznys poradců Nadace environmentálního zdraví.

   Mám zejména obavy z naší současné implementace bezdrátové technologie 5G. Čím více výzkumu dělám, s čím více odborníky mluvím, o to větší obavy mám. Není pochyby, že tato technologie má přínosy pro věci jako autonomní vozidla a rychlejší stahování. Současně si myslím, že je potenciálně nebezpečná. Je důležité, abychom pochopili, že 5G není jen další číslo na našich mobilech. Více jak 230 vědců a výzkumníků ze 41 zemí na světě oficiálně napsali dopis Spojeným národům, jejich členům, a Světové zdravotnické organizaci, ve kterém vyjádřili svoje obavy z plánovaného zavedení 5G technologie.

   Zejména v souvislosti ze zranitelnou populací jako jsou děti, těhotné ženy a environmentálně citliví. K nim se přidali státní zákonodárci a federální regulační orgány, kteří požádali FCC (Federální komunikační komise), aby poskytla důkazy, že 5G technologie nebude představovat žádnou hrozbu. Není pochyby, že inženýři a společnosti, které tuto technologii zavádí, mají dobré úmysly. Nicméně jejich cíl je, být první na trhu a co nejrychleji a nejefektivněji dostat na trh nový produkt.

   Nevím o žádném výzkumu nebo studiích v mém průmyslu nebo souvisejícím průmyslu, které by zkoumaly zdraví nebo bezpečnost bezdrátové technologie. Zde je pár důležitých faktů o 5G. 5G technologie nebyla testovaná. Nevím o jediné studii, co prokazuje, že 5G technologie je bezpečná. 5G, jako ostatní bezdrátové technologie, vyzařuje radiofrekvenční záření, které lidské tělo vstřebává, a které se v něm hromadí. Jeden segment 5G technologie jsou milimetrové vlny. Americká a izraelská vláda používá milimetrové vlny ve svých systémech pro kontrolování davů. Způsobují velmi bolestivou reakci v kůži nebo tělesných orgánech.

   Nemáme ponětí, jaké důsledky to bude mít na lidské zdraví, pokud by se tyto milimetrové vlny začaly plošně používat a byli bychom jim neustále vystaveni. Bezdrátová technologie a přístroje mají prokázané zdravotní účinky. Ty zahrnují: Nespavost. Bolesti hlavy. Únava. Bušení srdce. To vše způsobuje vystavení bezdrátovým přístrojům a jejich záření. Vážnější symptomy a problémy zahrnují: Srdeční arytmie. Neplodnost. Tinitus. Necitlivost a brnění v končetinách. Cukrovka. Rakovina a permanentní poškození DNA. Má vliv i na duševní zdraví. Způsobuje nárůst úzkosti. Depresi. Nárůst ADHD a autismu. Změny nálad. Emoční nestabilita.

   Všechny tyto zdravotní faktory a účinky v posledních 30 letech exponenciálně vzrostly a jsou stovky studií, co prokazují biologickou újmu z bezdrátových přístrojů. Posledně v roce 2018 národní toxikologický program Národního zdravotnického institutu (NHS) zveřejnil zjištění z 14 leté studie za 25 milionů dolarů, která ukazuje jasný škodlivý vliv bezdrátového záření z hlediska rakoviny a permanentního poškození DNA. Tato studie byla o několik měsíců později ověřena prestižním institutem z Itálie, který dospěl ke stejným výsledkům. Můžete se zeptat, jak to, že produkt s takovým potenciálním rizikem může být na trhu pro veřejnost?

   Funguje to tak, že FCC reguluje veškerá bezdrátová zařízení a produkty s nimi související. Bohužel FCC je tvořena bývalými pracovníky telekomunikačního průmyslu, právníky a inženýry. Nejsou v ní žádní vědci nebo doktoři, o kterých byste očekávali, že hrají roli v regulování potenciálně škodlivých produktů. Směrnice FCC jsou ve skutečnosti 20 let zastaralé bez žádného zásadního zkvalitnění. Země jako Čína, Rusko, Itálie a Švýcarsko mají bezpečnostní směrnice, které jsou pro jejich občany 100x bezpečnější.

   Směrnice FCC jsou založené na krátkodobém a častém vystavení. Nestarají se o kumulativní efekty z několika zařízení, neměří nebo nemonitorují vystavení 24 hodin denně nebo 7 dní týdně, a vůbec neberou speciální ohled na děti, těhotné ženy nebo ty, co vykazují environmentální citlivost na bezdrátové záření. Co se týče směrnic, FCC neposkytuje žádný dohled.

   Telekomunikační průmysl ve skutečnosti dohlíží sám na sebe. Nacházíme se něco jako na divokém západě, kde regulace a směrnice mají velké nedostatky a průmysl má volnou ruku v tom, tuto technologii uvést na trh. Kromě obav ohledně směrnic FCC, federální telekomunikační zákon z roku 1996 zakazuje zažalování jakékoliv telekomunikační společnosti na základě bezpečnosti nebo zdraví jejich produktů. Jinými slovy, telekomunikační průmysl nemá žádnou zodpovědnost za dopad svých produktů. Zajistitel SWISS RE minulý týden zveřejnil celoroční předpověď.

   Specificky identifikoval 5G technologii jako nadcházející pojistitelné zdravotní riziko v dalších třech letech. Existuje také více důkazů, že telekomunikační průmysl už před lety věděl o potenciálním dopadu RF záření. V mém průmyslu začínáme vidět chování podobající se chování tabákového průmyslu v posledních desítkách let. Telekomunikační průmyslu má kolem 500 lobbistů, kteří pracují v kongresu a ostatních zákonodárných oblastech, aby svůj průmysl chránili. Všechny tyto uvedené problémy a navíc obecná nevědomost veřejnosti nás zavedla do dnešní situace. Kde se dnes nacházíme?

   Dnes jsme z velké části vystaveni záření ve svých domech, firmách, školách a většině veřejných oblastech. Firma Cisco oznámila a předpověděla, že do roku 2030 na světě bude více jak 500 miliard bezdrátově připojených zařízení. To vychází na téměř 60 přístrojů na každého člověka na planetě. Mnoho států a měst na světě debatují a schvalují zákony ohledně zavedení 5G technologie. V USA na federální a státní úrovni tyto zákony urychleně schvalují k podpoření zavedení 5G infrastruktury. Bohužel se zdá, že tyto zákony odebírají individuální práva a práva místních vesnic, okrsků a měst a více moci dávají telekomunikačním společnostem.

   Jsme přesvědčeni, že jde o historický přesun moci od jedince a státu na lokální úrovni do průmyslu. Mnoho komunit v USA a na světě schvalují moratoria a zabraňují zavádění 5G technologie, dokud se neprokáže její bezpečnost. 5G vás osobně ovlivní. Návrhy ukazují, že malé 5G antény se budou instalovat skoro na každém třetím domě v okolí.

   A na veřejných místech mohou být od sebe každých 150 metrů. Dopad takového záření na takové frekvenci, v takové intenzitě a síle 24 hodin denně a 7 dní v týdnů je nebývalý a není pochopen. Posledních pět let jsem měl tu příležitost, setkat se s experty, kteří svoji kariéru strávili studováním dopadu bezdrátového záření a zařízení. Také jsem měl tu příležitost, setkat se s odborníky z technologického sektoru, kteří pomohli vytvořit tyto skvělé produkty, které používáme, a které nám přináší velké výhody.

   Jsem přesvědčený, že existují dostupné bezpečnější alternativy, abychom měli to nejlepší z obou světů. Technologii, která poskytne velké přínosy, a která je zároveň bezpečná. Nejsou motivace, poskytnout výzkum a finance pro vývoj bezpečnějších alternativ. Proto je na nás, abychom tu motivaci vytvořili. Můžeme to udělat tím, že požádáme naše zákonodárce, aby schválili zákony motivující průmysl, aby to udělal. Nebo to můžeme udělat my přímo tím, že budeme žádat změnu v průmyslu, aby byl zodpovědnější a poskytl bezpečnější technologii, která zároveň poskytuje velký přínos. Sami to nezvládneme, potřebujeme vaši pomoc.

   Můžete udělat následující. Nejdůležitější je, obeznámit se. Poskytli jsme menší přehled a některé vědecké důkazy ukazující potenciální riziko. Nyní ale musíte vyvinout iniciativu sami. Existují skvělé weby… Kanada pro bezpečnou technologii, Nadace pro environmentální zdraví, saferemr.com, a Lékaři pro bezpečnou technologii. Na konci tohoto videa uvedeme i další zdroje. Chceme vás požádat, abyste šířili tyto informace a tohle video se svými spolupracovníky, rodinou, přáteli, zákonodárci na státní a federální úrovni… I vaše místní školská rada může mít dopad, pokud se rozhodne jednat. Vaše vědomosti jsou vaší mocí a vaše moc je ve vašich rukou.

   Jsem silně přesvědčen o tom, že můžeme mít to nejlepší z obou světů. A tím, přístup k technologii a jejím velkým přínosům, ale zároveň bezpečnou technologii. Jsme zastánci bezpečné technologie, ne žádné technologie. Děkuji za váš čas.

Překlad: David Formánek

Převzato z otevrisvoumysl.cz.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

5. června 2020

Jaroslav Dušek: Kdybych měl covid-19, šel bych si koupit melatonin



Ministerstvo si stěžovalo na záznam pořadu s Jaroslavem Duškem o koronaviru. Youtube, Ulož.to i Seznam ho stáhly. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra obeslalo v březnu internetové servery s varováním před záznamem pořadu, ve kterém účinkuje i herec Jaroslav Dušek. Důvodem bylo, že v představení Malá vizita zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronavirové nákazy. Video později zmizelo ze všech oslovených portálů.

Rozhovor s Jaroslavem Duškem na Aktuálně.cz:


Pokud video zmizí, tak ho najdete zde:
Video na Aktuálně.cz ...

Pokud i toto video zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 2 díly):
Jaroslav Dušek v DVTV 1/2 ...


Přepis začátku rozhovoru s Jaroslavem Duškem:
- Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra v březnu varovalo internetové servery před záznamem pořadu ve kterém učinkuje i herec Jaroslav Dušek. V představení Malá Vizita údajně zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronaviru. Jak zjistil Český rozhlas video později zmizelo ze všech oslovených portálů včetně YouTube nebo Seznamu. Jaroslav Dušek je teď hostem DVTV. Dobrý den.
- Dobrý den. Já jsem tady jako pracovník Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.
- A kdybychom se vrátili k herci Jaroslavu Duškovi, cítíte se jako oběť cenzury?
- Né. Já myslel, že jde o nedorozumění. Že tam jde o nějaký omyl. Oni to stahli z takového strachu z toho zmatku. To bylo 15. března jsme to vysílali. V té době nebylo moc informací byl takový chaos. Spíš se říkalo, že se nic neví. Pořád se toho vlastně neví úplně dost. A tehdy Milan Calábek vystoupil s určitými návrhy, možnostmi, doporučeními na možnou léčbu nebo prevenci ohledně tohohle toho viru a zřejmě byli z toho tak neklidní, že by se někdo mohl uzdravit, že to raději sundali.
- My se k tomu obsahu samozřejmě dostaneme. Nicméně to samotné stažení videa z těch jednotlivých portálů vy jako cenzuru tedy nevnímáte?
- Já nevím, jestli to je cenzura. Já vůbec nevím co to provedli, protože my jsme s nikým nemluvili konkrétně, aby mi někdo řekl, jestli udělal cenzuru nebo necenzuru. Nám napsali z YouTube že jsme porušili pravidla komunity. No tak člověk nezná všechna pravidla komunity, možná jsme byli oblečení nějak jako chybně pro tu komunitu a ze Seznamu nám zase řekli že to stáhli po poradě redaktorů na základě článku z Deníku N a toho stažení z toho YouTube a UložTo zase dostalo, ty nám to vyřadili, dostali email z ministerstva vnitra. Takový jako, jakoby informativní, doporučující, ale samozřejmě nic nezakazovali. Je to celé postavené tak, že ministerstvo vnitra jakoby upozornilo, že tam je takové nějaké závadné video a bylo to už na nich, jak se rozhodnou. Takže oni se rozhodli a oni mají právo se rozhodnout to sundat, tudíž tak cenzura ve smyslu té státní cenzury tam jakoby není i když tam samozřejmě je.
- A Vás to zaskočilo, že se rozhodli tak, jak se rozhodli?
- Ne, nezaskočilo, mě to jenom překvapilo, jakoby rozesmálo, ono to vidělo půl milionu lidí že jo, to byl ten problém, za týden.
- To byl problém podle Vás?
- Ano. To se vsadím. Kdyby to vidělo sto diváků, tak jim je to jedno, tak se o to nebudou zajímat, ale tam byl ohromný nárůst sledovanosti a během jednoho týdne to vidělo půl milionu lidí a dokonce i ten novinář z toho Deníku N přímo tam když psal to svoje podání na to ministerstvo vnitra tak tam píše: "Víte, že už to vidělo skoro půl milionu lidí? Nestálo by za to toto video vyvrátit?", navrhuje ten samý novinář, který pak o tom píše článek jako o kauze.
- Který tady dnes není, aby třeba něco uváděl na pravou míru, kdyby to náhodou ...
- Není tady, ale jeho SMSky mám tady v mobilu, můžu Vám je ukázat, celou mailovou korespondenci můžeme tady zveřejnit na obrazovku.
- Jak jste se dozvěděl o tom, že se Vaším představením zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra?
- To mám psal ten novinář. Ten, co o tom psal ten článek.
- Novinář Deníku N?
- No, no, no, nejmenovaný novinář.
- To byl ten první impulz, který Vy jste dostal o tom, že se něco děje.
- Ne ne ne. První impulz byl z YouTube, který napsal do divadla Kampa: Stáhli jsme Vaše video, video bylo odstraněno, myslím takovéto slovo tam bylo, z důvodů porušení pravidel komunity, můžete se odvolat. No tak jsme se odvolali. Napsali jsme, že jsme připraveni tedy označené závadné pasáže případně vystříhnout, protože nás velice zajímalo, co je tam teda závadného. No a voni to odvolání.. Na to tam máte dva řádky, jo v tom YouTube, to je takovém jako krátké odvolání. A na to nám napsali, že to znova posoudili a že to prostě nejde, že je to prostě porušení pravidel komunity. Pak se ozval novinář, že o tom bude psát, jestli to vím, že to stáhli a takový a ten v té emailové korespondenci, kterou mi přeposlal, mi ukazoval, že vlastně se tím zabývalo ministerstvo vnitra CTHH a ministerstvo zdravotnictví.
- Napadlo Vás někdy, že by se Vaše umělecké dílo a projev mohly stát předmětem zájmu ministerstva vnitra?
- Mě to nenapadlo. Tak nějak jako že by to bylo... jako centrem zájmu, to by mě napadlo, ale že by to shledávali jako nebezpečné, to mě nenapadlo.
- Jaký to je pocit, když to nastane?
- Je to pocit takový.. Víte co... probíhal nějaký ten nouzový stav, já jsem byl na chatě, nějak jsme se neměli moc pohybovat nikde, tak jsme si jako mailovali... Můj pocit byl jednoduchý: že chci s někým mluvit. Já vždycky mám to nejjednodušší řešení: pojďme si o tom popovídat, řekneme si teda vo co jde. Zjistil jsem, že na YouTube si nemáte s kým mluvit, to nejde, tam se nikoho nedoberete, vůbec to není možný ...
- Čili Vás teď víc trápí ten případný dialog s YouTubem než s tím samotným Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra? S tím byste si popovídat nechtěl?
- Velice rádi bychom s nimi povídali, ale voni nechtěj mluvit s náma. Voni dva měsíce zatloukali. Jejich vyjádření první bylo, že žádný email nikam neposlali. Dokonce první vyjádření znělo takto: Že nejsou oprávněni zasahovat do provozu těch serverů. Takhle to napsali. Na to my jsme ale věděli z UložTo, že to udělali, tak jsme jim napsali ale máme tady email...
- No udělali to, že napsali jakési upozornění... To není nutně zásah. To, jak si to skutečně v UložTo potom vyložili je, jak jste sám popsal, jejich vlastní věc.
- Není to nutně zásah, ale oni řekli, že nemají žádné oprávnění vůbec něco takového dělat jo. Takže pak teda mlčeli, pak ten novinář Pavel Halla, kterej vo tom dělal článek do Rozhlasu požadoval po nich to vyjádření. Chtěl vědět, co napsali na to UložTo. Oni prostě neodpověděli. Normálně neodpovídali a ten novinář je upozorňoval, že bude psát ten článek, že už to musí zveřejnit tu reportáž. Voni neodpovídali a neodpovídali a po dvou měsících, světe div se, nám najednou přišly ty dva emaily, který poslali na Uložto a na ten Google nebo YouTube, které to ministerstvo vnitra poslalo, tak najednou nám je uvolnili, tak že jsme si to mohli i přečíst a to jste asi četla, bylo to asi toho 30. května na tom iRozhlas, tak tam jsou z toho citace.
- Ano. Vyjádření ministerstva zdravotnictví o které se opírá i zmíněné centrum ministerstva vnitra: „Obecně lze uvést, že video, propaguje vědecky nepodložené metody. U propagovaných bylin a látek v nich obsažených neexistují vědecky podložená data, která by prokazovala jejich účinky na koronavirus.“ To řekl Deníku N David Šíma z tiskového oddělení resortu zdravotnictví.Takže jste šířili neověřené a nepodložené informace?
- Ano. Protože je nikdo nemohl do té doby ověřit. 24.3., kdy to napsal pan Šíma tady vo koronaviru nevěděl nikdo nic.
- Tak kde jste je vzali?
- No Milan Calábek to ví. Milan Calábek o tom píše články, on to zkoumá celý život, zabývá se tím. Prosím?
- A proto ví, o zabírá na koronavirus? Protože celý život píše...
- No ono se to potvrdilo. Ten antabus se potvrdil, že jo... Pan doktor Gocál vyléčil antabusem šest lidí na základě doporučení toho Milana Calábka a ...
- Existuje nějaký důkaz o tom, že se někdo vyléčil čistě na základě antabusu a ne proto, že by se třeba vyléčil i jinak?
- No nevím, nejsem tak znalý všech těch důkazů, ale vím, že pan doktor Gocál Radan z Frenštátu léčil šest pacientů, že víc jich neměl, tak je léčil antabusem po dohodě s nimi, středně těžký průběh choroby. On nám to všechno napsal do článku, který je někde zveřejněný na Facebooku, takže ...


Zmiňovaný pořad (Malá Vizita) kvůli kterému celá kauza vznikla:
Malá Vizita & Duše K tentokrát o koronaviru s Milanem Calábkem 15 3 2020 (celý záznam)


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 6 dílů):
O koronaviru s Milanem Calábkem - Malá Vizita & Duše K - 15. 3. 2020 1/6 ...


Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

9. dubna 2020

Proč nám tají, že roušky chrání i zdravé před vdechnutím koronaviru?



Opravdu netuším, proč "odborníci" stále nechtějí přiznat fakt, že roušky chrání i před vdechováním kapének s koronavirem. Je evidentní, že roušky a respirátory chrání před rozptylováním kapének směrem od nakaženého do okolí. To už přiznává kdekdo. Dokonce i WHO. (O tom, jak neprofesionálně funguje WHO jsem psal zde...)

Podrobně o rouškách jsem psal zde ...

V článku Rouška zastaví koronavirus, potvrdili vědci. Laboratoří je i celé Česko to dnes slavnostně píše iDnes.

   Pořád ale nikdo nechce připustit, že rouška (a lépe respirátor) chrání i před vdechnutím kapének s koronavirem. Nebaví mě pořád dokola rozebírat proč tomu tak je. Tak pro ty, kterým to zatím ještě pořád ještě není jasné, se to pokusím dokázat na tom co sami "odborníci" doporučují.

   Všude se můžete dozvědět, jak je důležité nedotýkat se roušky rukou, opatrně ji sundávat, sahat jen na šňůrky nebo gumičky, prostě nedotýkat se venkovní kontaminované strany roušky nebo respirátoru. Toto doporučení není pro nakažené, ti mají kontaminaci hlavně na vnitřní straně roušky. Je to doporučení pro nenakažené, kteří přes roušku filtrují vzduch před vdechnutím.

   Zkuste se zamyslet, v jakém případě bude rouška z venkovní strany kontaminována.
Ano. Je to v případě, že se pohybujete v prostředí, kde jsou rozptýlené kapénky s koronavirem. Pokud by, jak oni říkají, rouška propouštěla virus dovnitř, pak by nezůstával na venkovní straně roušky a rouška by nebyla kontaminovaná. Pokud je rouška z venkovní strany kontaminovaná, tak to znamená, že se tam zachytil infekční materiál, který bychom jinak vdechli. Představa, že když koronavirus vidí roušku, tak neodolá a snaží se usadit se na její vnější straně, nevypadá moc věrohodně. Že?
To, že nám říkají, že rouška je kontaminovaná, znamená, že rouška zachytila koronavirus, který bychom jinak pravděpodobně vdechli. To v každém případě znamená, že se minimálně sníží počet virionů, které vdechneme a to může mít i zásadní vliv na to, jak bude infekce probíhat, případně zda se naší imunitě podaří infekci zlikvidovat úplně.

Z toho vyplývá jediné: rouška a respirátor chrání i zdravé před nakažením. Noste roušky nejen abyste nikoho nenakazili, ale také abyste nenakazili sebe.

Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

30. března 2020

Proč jsou nařízené roušky v autě a v lese?



   Jsou to nesmyslná nařízení nekompetentní vlády? Bohužel tomu tak není. Tato nařízení smysl mají. Sice jen pro někoho, ale mají.
To, jakou vládu máme, vypovídá o tom, jak moc chytří nebo hloupí jsme. Tedy aspoň kolik rozumu má třetina z nás.
   Vláda zase musí vládnout všem lidem v této zemi bez ohledu na jejich loajalitu nebo třeba kompetenci. Kdybychom byli rozumní a ohleduplní, pak by možná nebylo nutné nic moc nařizovat. Možná by pak stačilo doporučení: chovejte se tak, abyste nenakazili ani sebe ani nikoho dalšího. Náš národ, ale ani jiné národy, které aspoň trochu znám, takové bohužel nejsou. Proto vláda zavádí restriktivní nařízení a také, celkem opatrně, se je snaží kontrolovat. Lidé nejen, že neslyší na nějaká doporučení, oni ani nedodržují nařízení, která mají šíření nemoci zabránit. Neodradí je ani hrozba pokut. Od toho, aby si dělali, co chtějí, je neodradí prostě nic. Takoví ale nejsou zdaleka všichni.

   Pokud jste ve vlastním autě, kde jedete sami nebo s rodinou a nebudete mít roušky, nikoho nenarazíte a nikdo nenakazí vás. Taky vás za to nikdo nebude trestat. Stejně tak, když budete sami v lese a okolo nikdo nebude. Pokud se k někomu přiblížíte, roušku si nasadíte a je vše OK. Taky vás za to nebude nikdo trestat. Chce to totiž mít trochu inteligence (stačí opravdu jen málo) a používat rozum. Ani to ale u nás bohužel nejde.

   Na úrovni vlády není možné řešit každý jednotlivý případ, každého možného typu auta (vlastní, vypůjčené od známého, vypůjčené z půjčovny, sdílené, taxi). Podobně je to s rouškou v lese. Každý musí používat hlavně selský rozum a chovat se tak, aby nikoho nenakazil a nikdo nenakazil jeho. Nelze všechno nařizovat nebo zakazovat. To jaksi rozumný člověk dokáže řešit sám a pokud nedokáže, měl by se řídit nařízením, že mimo domov má nosit roušku. To řeší všechny sporné případy bez nutnosti toho, aby se k miliónům podobných problémů musel vyjadřovat premiér. Za chvíli by řešili, jestli taky ve vlastní kadibudce, která ovšem není na vlastním pozemku a která je 47,5 metru od zastávky autobusu musím mít roušku.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Služba Nakupujte bezpečně udělá z každého obchodu e-shop



   Nakup bezpečně je projekt, díky kterému můžete dál nakupovat ve svých oblíbených potravinách, drogeriích i lékárnách. Jako dřív, jen o něco bezpečněji. Nákup vyřídíte doma online, obchod zboží připraví a vy si ho jen vyzvednete. Bez dlouhého vybírání, čekání ve frontě a obav.

   Je nesmyslné abychom striktně dodržovali karanténu a potom trávili poměrně dlouhý čas v potenciálně nebezpečném prostředí obchodů. V nákupních prostorách se potkává relativně mnoho lidí na poměrně malém prostoru. To je z hlediska šíření koronaviru hodně rizikové chování.

   Zakladatel Rohlik.cz Tomáš Čupr přichází s novou službou. Minulý týden v pátek pomocí facebookové skupiny COVID19CZ zapojil programátory, designéry, call centrum a investoval i stovky tisíc korun a s pomocí pana Tomáše Matějíčka a několika dalších dobrovolníků dali během pár dnů dohromady službu Nakup bezpečně, která byla spuštěna v pátek 27.3.2020.

Pro obchodníky i pro uživatele je služba Nakup bezpečně zdarma.

Služba má dva cíle: dostat lidi z front v obchodech a pomoct menším obchodníkům, kteří teď trpí.

   Podle předpokladů se během několika dnů na platformě objeví tisíce obchodů z celé země. „V první fázi to budou spíš malé krámky, co jsou všude po republice, a snad přesvědčím řetězce, aby se do toho zapojily,“ říká Čupr a zároveň připomíná, že současné kapacity online supermarketů typu Rohlík.cz, Košík.cz či iTesca nestačí náporu uživatelů, a navíc jsou dostupné jen ve velkých městech.

   Jak má Nakup bezpečně vypadat z pohledu zákazníka? Na počítači nebo na mobilu si nechá zobrazit zapojené obchody ve svém okolí, pak si zobrazí jejich sortiment, vybere do košíku svůj nákup, zaplatí a vybere si čas vyzvednutí. Buď si pro připravený nákup sám dojde do obchodu, nebo si ho nechá dovézt kurýrem.

Službu Nakup bezpečně najdete zde ...

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

4. července 2018

Rizika spojená s bouřkou v horách a ochrana před bleskem



Bouřka vzbuzuje u některých lidí obdiv a úctu před silou a mocí přírodních sil, u jiných vyvolává strach a hrůzu, ale u všech by měla vzbuzovat respekt. Bouřka představuje poměrně velké riziko hlavně v horách, toto riziko si hodně návštěvníků hor neuvědomuje. Ve střední Evropě bývá průměrně 30 bouřkových dnů v roce.

    Maximální snahou každého návštěvníka hor by mělo být, aby ho bouřka v horách nezastihla na nechráněném místě. Za chráněné a tedy bezpečné místo lze považovat horské chaty, případně jiné budovy opatřené hromosvodem a vnitřní prostory automobilů, autobusů, vlaků a lanovek. Všechna okna a dveře musí být uzavřeny. U auta by neměla být vytažená anténa.
Bouřky se vyskytují častěji odpoledne a navečer než v ranních a dopoledních hodinách. Na přicházející bouřku nejčastěji upozorní hrom, který je slyšet na vzdálenost do cca 20 km. Vzdálenost bouřky můžete poměrně přesně odhadnout podle doby, která uplyne mezi pozorováním blesku a zaslechnutím hromu. Protože blesk vidíte v podstatě okamžitě a zvukové vlny se vzduchem šíří rychlostí 0,33 km/s, odpovídá doba mezi bleskem a hromem v sekundách dělená třemi vzdálenosti blesku v kilometrech. Uběhne-li např. mezi bleskem a hromem 9 sekund, je bouřka vzdálena asi 3 km.

    Některá místa jsou za bouřky zvláště nebezpečná, je proto nezbytně nutné se jim vyhýbat. Jsou to především vyvýšené objekty jako samostatně stojící stromy, výrazné skalní bloky, vyvýšeniny hřebenů a vrcholy hor. Nebezpečné jsou nejen objekty špičaté, ale i oblé a málo výrazné. Zásah v okruhu do 15 m od vyvýšeniny je asi 10x pravděpodobnější než ve vzdálenosti 100 m. Stany netvoří žádnou ochranu a v některých případech mohou být zasaženy s větší pravděpodobností než např. člověk ležící mimo stan. Těsné skalní výklenky jsou nebezpečné, protože člověk, který se zde ukrývá, tvoří propojení mezi horním a spodním okrajem výklenku. Ze stejného důvodu jsou nebezpečné i vstupní otvory jeskyní a okna nebo dveře chat. Protože blesk si hledá cestu s nejmenším elektrickým odporem, jsou také nebezpečná místa se silně podmáčenou půdou a místa s podzemní vodou. Protože se takováto místa těžko lokalizují, vyhýbejte se sníženým místům v sedlech nebo na loukách. Na podmáčená místa může také upozornit výskyt bujnější vegetace. Vyhýbejte se i vlhkým žlabům a korytům.Velmi nebezpečné je pobývat v blízkosti vysokých předmětů, které nejsou zajištěny bleskosvodem. Pobyt ve vzdálenosti menší než dva metry od takového předmětu je nebezpečnější než stát v otevřeném terénu. Potenciálně nebezpečné jsou také blízko stojící stožáry vysokého napětí.

    Pokud už vás bouřka v horách zastihne na nechráněném místě, snažte se alespoň minimalizovat všechna rizika. Opusťte neprodleně vrcholy hor a hřebeny a snažte se dostat co nejníže. Odložte co nejdále od sebe všechny kovové předměty. Pokud jste ve skupině, snažte se rozptýlit po větším prostoru. Pokud dojde k zásahu bleskem, je tak větší pravděpodobnost, že nebudou všichni zasaženi a bude mít kdo poskytnout první pomoc ostatním a přivolat pomoc. Pokuste se odizolovat se od země např. usednutím na batoh. Nohy mějte u sebe, snížíte tak případné napětí (tzv. krokové napětí), které vzniká při průchodu elektrického proudu po povrchu země. Pokud se nacházíte v otevřeném plochém terénu vyhledejte nějakou prohlubeň a v té se ukryjte.

V další cestě pokračujte, až bude bouřka vzdálena alespoň 10 km (čas mezi bleskem a hromem alespoň 30 sekund).
Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

14. března 2017

Palivové dřevo je nejlevnějším tepelným zdrojem

Palivové dříví jako palivo zažívá v posledních letech obrovskou renesanci. Prodává se stále více krbových kamen a krbových vložek. Výrobci jako Jotul, Saey, Nordica, Romotop nebo Thorma si mnou ruce a majitelé nových krbových kamen shánějí palivové dřevo.
    Palivové dřevo je v současné době jednoznačně nejlevnějším tepelným zdrojem – palivem. Topení dřevem patří mezi ekologicky šetrné způsoby vytápění. Dřevo se řadí mezi obnovitelné zdroje. Při topení dřevem je oproti ostatním palivům minimální odpad, který se dá ještě dále využít i jako hnojení. Ve srovnání s uhlím se palivové dřevo mnohem snáze a čistěji skladuje. Také manipulace se dřevem je snazší a čistější.


    Při topení dřevem ale není jedno, jaké použijete, hlavně musí být dřevo dobře vyschlé. Čerstvé dřevo mívá průměrně 50% vlhkosti, v lese vyschlé 25-30% a proschlé (na vzduchu vyschlé) 10-20% vlhkosti. Měkká dřeva by měla schnout alespoň jeden rok, tvrdá asi tři roky. Měkká dřeva jsou například smrk, borovice, jedle, topoly, vrby, modřín, bříza nebo olše. K tvrdým dřevům patří třeba dub, ořešák, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, akát nebo habr. Výhřevnost dřeva se pohybuje zpravidla od 4,1 do 4,4 kWh/kg.

    Při nákupu palivového dřeva může být užitečné znát jeho objemovou hmotnost v kg/m3. Zde jsou údaje pro několik druhů dřeva. Údaje jsou pro čerstvé dřevo a v závorce pro dřevo na vzduchu vysušené. borovice lesní 700 (520), bříza 940 (600), buk 990 (720), habr 1080 (820), jasan 920 (720).

    Palivové dřevo se většinou měří v prostorových mírách. Základní jednotka je 1 m3 = plnometr (kubík dřeva). To je krychle o stranách 1 metr zcela plná dřevní hmoty. Takto se ale palivové dřevo nedodává, protože je to nemožné. Častěji se používá jednotka prostorový metr rovnaný, což je opět krychle o hraně 1m, ve které jsou vyskládaná jednotlivá polena či štípané dřevo. Skládání je časově náročné a zvyšuje se tak cena dřeva pro odběratele. Často se tedy používá jednotka prostorový metr sypaný, což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor krychle o hraně 1m. Je to měření značně nepřesné ale hlavně je levné pro praktické použití.

    Rozhodně při topení nepoužívejte nevhodné dřevo jako je dřevo chemicky ošetřované, železniční pražce a lisované dřevotřískové desky. Při topení těmito materiály se rychle znečišťují topeniště i komín a spalováním vznikají nebezpečné toxické exhaláty a výpary. Nikdy nespalujte staré palety, překližku, odpadky nebo navoskované předměty.

Jaké dřevo kupujete Vy? Jak ho skladujete a jak dlouho sušíte? Přidejte své zkušenosti do komentářů.



18. října 2010

Do konce roku 2010 je čas na výměnu autolékárničky za novou



Do konce roku 2010 je čas na doplnění nebo výměnu obsahu autolékárničky. Za novou lékárničku zaplatíte podle odhadů o nejméně 100 až 150 korun více než dosud. Vyhláška 283/2009 Sb. předepisuje kvalitu zdravotnických prostředků a nové komponenty. Musíte si dávat pozor při výběru autolékárniček, vyhláška totiž stanovuje pouze základní požadavky na kvalitu autolékárniček a není proto garantem jejich skutečné funkčnosti.

   Kromě zdravotnického materiálu je součástí nové autolékárničky také přehledný obrázkový a textový návod na poskytnutí první pomoci při autonehodě. Jedná se jen o stručný návod, protože se předpokládá, že řidiči znají zásady první pomoci minimálně z autoškoly. Na místě nehody má pak tento návod sloužit hlavně pro připomenutí základních postupů v případě zmatku nebo paniky. Asi nejdražší součástí výbavy nové autolékárničky je termoizolační fólie. Nově přibude také resuscitační maska.
   Naopak z povinných náležitostí zmizí třeba špendlík, který je podle odborníků zbytečný, z vyhlášky vypadla také zmínka o tom, že obvazy musí být sterilní.

Nový obsah autolékárniček je povinný od 1. ledna 2011:
Obvaz hotový s 1 polštářkem (šíře 8 cm, savost 800g/m2) 3 ks
Obvaz hotový se 2 polštářky (šíře 8 cm, savost 800g/m2) 3 ks
Šátek trojcípý z (netkaného) textilu (délka stran nejméně 960 x 1360 x 960 mm) 2 ks
Náplast hladká cívka (velikost 2,5cm x 5m, min. lepivost 7 N/25 mm) 2 ks
Náplast s polštářkem (velikost 8cm x 4cm, min. lepivost 2,5 N/cm) 6 ks
Obinadlo škrtící pryžové (60 x 1250 mm) 1 ks
Maska resuscitační s výdechovou chlopní a filtrem schválená jako zdravotnický prostředek 1 ks
Rouška plastová (20 x 20 cm, tloušťka 0,05 mm) 1 ks
Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu 1 pár
Nůžky se sklonem v antikorozní úpravě se zaoblenými hroty – délka 15 cm 1 ks
Isotermická fólie (rozměry min. 200 x 140 cm) 1 ks
Letáček o postupu při zvládání dopravní nehody 1 ks

   Základním doporučením při nákupu nové autolékárničky je vybírat si autolékárničky splňující vyhlášku 283/2009 Sb. Většinou by tato informace měla být uvedena na obalu lékárničky a hlavně je důležité koupit lékárničku u odborné firmy - třeba v lékárně.

   Důležité je také správné umístění lékárničky, která by rozhodně neměla zůstávat za oknem auta. Nově bude také třeba sledovat datum expirace a v případě použití vždy zase obsah doplnit podle seznamu ve vyhlášce. S dobře vybavenou lékárničkou a základními znalostmi o poskytnutí první pomoci můžete zachránit život někomu z vašich blízkých nebo může být život zachráněn v případě potřeby i vám.

1. června 2010

Kudy autem do Itálie

Jak se vyhnout kolonám při cestě do Itálie

Pokud vyrážíte autem do Itálie mimo hlavní letní nebo zimní sezónu, tak na volbě trasy až tak moc nezáleží. Opačný případ nastane v případě, kdy se kromě vás na cestu vydají ještě další statisíce turistů nebo lyžařů. Pak je poměrně důležité znát možnosti kudy se vydat a rizika spojená s jednotlivými trasami.

   V první řadě je dobré si uvědomit, že na poplatcích za rakouskou dálniční známku se šetřit asi nevyplatí. Pravděpodobně bude výhodnější za dálniční známku zaplatit a využít k cestě dálnici. Dále počítejte s tím, že pokud nepojedete přes Vídeň a dále po dálnici A2, tak se nevyhnete ani dalším poplatkům za tunely nebo zvlášť placené úseky rakouských dálnic.

   Nejzápadnější cesta vede přes Rozvadov, Mnichov, Innsbruck a Brenner. Tady se platí poplatek za dálnici mezi Innsbruckem a Brennerským průsmykem. Dopravní problémy bývají v okolí Mnichova, na dálnici od Mnichova k hranicím s Rakouskem a v oblasti mýtnice na dálnici za Innsbruckem.

   Můžete zvolit trasu přes Salzburk a dále po Tauernské dálnici A10 do Villachu. Tady se platí za průjezd tunely na dálnici A10. Dálnice A10 v oblasti Tauernského tunelu je asi nejrizikovějším úsekem v Rakousku. V době extrémního provozu zde můžete narazit až na 40km dlouhé kolony a čekat můžete až několik hodin.

   Poměrně málo rizikovou trasou je průjezd přes Alpy po dálnici A9. Zde narazíte na dva placené tunely. Na dálnici A9 bývá mnohem méně problémů než na západnějších trasách, protože pro většinu řidičů ze západní části Evropy už je to příliš velká zajížďka. Nárazově se zde mohou tvořit kratší kolony před mýtnicemi u tunelů, ale zpravidla to bývá bez problémů.

   Pokud jedete z Moravy, tak nejspíš zvolíte trasu přes Vídeň, Graz a Villach po dálnici A2. Tady tak velké dopravní problémy nebývají a nezbývá než ji doporučit.

   Obecně se předem dá jen velmi těžko určit trasu tak aby jste se vyhnuli všem dopravním problémům. V období velkého provozu stačí jen drobná nehoda a může se na kterékoli trase vytvořit veliký dopravní problém, který pro vás bude znamenat veliké zdržení. Největší provoz bývá o víkendech na začátku, v polovině a na konci prázdnin. Těmto víkendům je lepší se při plánování trasy přes Rakousko raději vyhnout. Pokud to není možné, tak se alespoň vyhněte dálnici A13 na Brenner a A10 u Tauernského tunelu v období půlnoci z pátku na sobotu do sobotního večera.

Šťastnou cestu bez nehody a dopravních problémů

8. dubna 2010

Hrad Kokořín je dobrým typem na výlet



Oblast kolem hradu Kokořín je nádherná a plná pískovcových skal, jezírek a rybníků. Oblast se nachází jen asi čtyřicet kilometrů od Prahy. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko byla vyhlášená v roce 1976. Nejnavštěvovanější památkou Kokořínska je hrad Kokořín, který stojí na pískovcovém ostrohu nad romantickým Kokořínským dolem. Na hradě je muzeum a je zrekonstruovaný a veřejnosti přístupný. V roce 2006 stát vrátil původně zestátněný hrad zpět Špačkům a ti jej ponechávají otevřený veřejnosti. Hrad je velmi zajímavým turistickým cílem.

    V okolí hradu Kokořín je mnoho turisticky zajímavých míst. Jen malý kousek od hradu jsou jeskyně Nedamy. Od hradu sem vede turistická značená trasa. Jsou to poměrně snadno přístupná historická skalní útočište (obydlí). Původ těchto z části uměle vytesaných jeskyní a obydlení je nejasný. Mohla to být doupata pravěkých lidí – troglodytů. Během třicetileté války se zde ukrývali místní obyvatelé před nájezdy švédských vojsk. Na Nedamy se dostanete po zelené turistické značce. Od hradu Kokořín je to necelé 2 km. Přímo pod Nedamy je u silnice turistické tábořiště U Splávků.

    Na turistickém tábořišti U Splávků se dá jednak zaparkovat auto a dá se zde i za mírný poplatek tábořit. Je to turistické tábořiště bez stálé obsluhy. Za pobyt na tomto tábořišti zaplatíte jen mírný poplatek, který správce vybírá večer a ráno. Není zde pitná voda. Ze studny můžete získat jen vodu užitkovou. Dále jsou zde volně přístupné toalety. Míst na stany je zde dostatek a tábořiště většinou nebývá příliš obsazeno. Můžete si zde rozdělat oheň, ale pouze na místech, kde již jsou ohniště. Zakládat další není dovoleno. V okolních lesích naleznete dostatek dřeva na oheň.

    Pokud jde o další místa vhodná k ubytování, tak na druhou stranu od hradu Kokořín je autokemp Kokořín. V tomto kempu je celoroční provoz. Ubytovat se zde můžete ve stanu nebo v chatkách. Autokemp je vhodný pro rodiny s dětmi, které mají rády přírodu a volnost. K dispozici je dětské hřiště – prolézačky, hřiště pro míčové hry, plocha pro stany a karavany s elektrickými přípojkami. U restaurace je pískoviště a hračky pro nejmenší děti. Dále zde je recepce, kuchyňka, oddělené sprchy a WC. V červenci a srpnu je v kempu otevřen malý obchod se základním smíšeným zbožím denní spotřeby. V kempu je i restaurace a pizzerie.

    Pokud jste náročnější můžete využít dalších ubytovacích zařízení v okolí jako např. penzion Malba - školící a rekreační středisko pod hradem Kokořín. Chata Malběnka je unikátní chaloupka 'Orlí hnízdo' postavená na skále nad penzionem Malba ve stylu místní trampské osady HARAKOKO. Penzion Milča je lesní penzion rodinného typu nacházející se pod hradem Kokořín poblíž rybníka Špaček v samém centru Kokořínského údolí. Penzion Milčinka je samostatný objekt rekonstruovaného lesního domečku v lese pod hradem Kokořín. Nachází se mezi skalami v těsné blízkosti penzionu Milča a poskytuje veškerý komfort pro 2-4 osoby v naprostém soukromí.

Flash disky, omezená životnost a přenos škodlivého software



Dávejte si pozor na flash disky. Flash disk je úžasná vymoženost dnešního světa počítačů. Za rozumnou cenu si dnes už může každý koupit flash disk s poměrně velikou kapacitou v řádu mnoha GB. Málo kdo si ovšem uvědomuje nebezpečí a problémy, které může takový USB flash disk způsobit.

    USB flash disk je velmi praktické zařízení pro přenos dat. Malé rozměry, velká kapacita a hlavně téměř bezproblémové připojení skoro ke každému počítači činí toto datové médium téměř ideálním zařízením pro přenos dat mezi počítači i vhodným datovým úložištěm pro data, která chceme mít stále u sebe.

    Flash disk USB nemá neomezenou životnost a počet cyklů zápisu je omezen, proto hrozí nebezpečí ztráty mnohdy i velmi cenných dat. Rozhodně nikdy nenechávejte data na flash paměti bez zálohy, nikdy nevíte, kdy přestane váš USB flash disk fungovat a kdy dojde ke ztrátě dat na něm uložených.

    Poslední dobou, se ale také flash paměť stává poměrně významným médiem na kterém se přenášejí počítačové viry. Jak uvedl Pavel Louda ve svém článku v časopise Computerworld zaznamenaly virové laboratoře firmy Eset znatelný nárůst elektronických hrozeb, které využívají soubor autorun.inf. Tento soubor se při standardním nastavení Windows automaticky spustí hned po připojení USB flash disku k počítači a provedou se všechny instrukce v souboru autorun.inf obsažené. Tím je u každého nakaženého média aktivována případně přítomná počítačová hrozba. Velmi pohodlné a uživatelsky příjemné nastavení, kdy se ve Windows automaticky otevře vložené přenosné médium se tak stává velikým bezpečnostním rizikem.

    Už několik let bývají poměrně často počítačové hrozby jako třeba nejčastěji různé varianty trojských koní doplněny o schopnost šířit se přes přenosná média. To se samozřejmě v současnosti týká především flash disků, které mnoho lidí zcela bezmyšlenkovitě přenáší a připojuje k různým počítačům a tím rozšiřují počítačové viry. Podle uvedeného článku bylo už v roce 2008 v Česku přes 13 % počítačových hrozeb doplněno o schopnost šířit se přes přenosná media. Na Slovensku je to pak byla již celá třetina ze všech zachycených hrozeb.

    Zajímavý také byl výrazný vliv konce školního roku na nárůst šíření škodlivého software, který byl pravděpodobně způsoben přenášením mnoha souborů mezi počítači studenty, kteří si přenášeli svá školní data domů. Mohli tak pravděpodobně výrazně přispět k nárůstu případů zachycených počítačových hrozeb v tomto období.