. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

7. července 2020

Chcete abychom lež prohlásili za pravdu a pravdu za zločin?



Jaroslav Foldyna v poslanecké sněmovně.
Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny 27. května 2020
Moji kolegové a kolegyně,
mluvím vlastně k vám, ale současně mluvím k občanům, ale také mluvím k těm, co za celou kauzou stojí. Nejsem naivní, že to je náhoda. Nejsem naivní, protože vím, že existují i další velmi podobné kauzy a určitě tady o nich budu mluvit. Tohle chcete, abychom drželi hubu a krok? Teď mluvím k těm, kteří za tím stojí, za tím omezováním svobody. Abychom mlčeli, abychom lež prohlásili za pravdu a pravdu za zločin? S kolika lidma tady člověk mluví na chodbě a mluví úplně stejně jako ta Maříková. Jen ta Maříková si jako chlap dovolila to napsat na Facebook. Nepodělala se a napsala to, co si myslí většina národa a hodně z vás politiků, napsala prostě na Facebook. Není to nic překvapujícího.




Pravda, pravda, se přece nedá porazit tím, že někdo má sílu a někoho obviní. My jsme se z historie poučili, stokrát jsme to viděli. I Mussolini si myslel, že má pravdu a skončil za nohy hlavou dolu. I Urválek si myslel, že má pravdu a poslal na šibenici Horákovou. A všichni víte, jak to dopadlo. Pravda prostě není o tom, že ji přetlačíme zákonem. To se přece takhle nedá trestat někoho za to, jak přemýšlí.

Tady jsme se začali zabývat formou a pojmem předsudečná nenávist. Co to je za blbost? Přátelé, co to znamená ta předsudečná nenávist? To znamená, vy - nebo budeme obviňováni a budeme obviňovat lidi za to, co si myslí? Pojďme ho obvinit za to, že někoho vyzývá k nějaké nenávisti z hlediska rasy, náboženství. Tomu rozumím, na to všechno máme paragrafy, ale žádná předsudečná nenávist není.

Nezneužívejme policii. Já si nesmírně vážím práce našich policistů. Víte, že se jim to nechce dělat, tyhle politické nesmysly? Oni to neřeknou otevřeně, oni taky nemůžou, ale mají toho plný zuby.

My jsme tady na čtyři roky. Oni tam budou dvacet let, nebo třicet let budou dělat svojí práci - ti policisté. Já je vyzývám, hoďte jim to na hlavu těm politikům, nebojte se. My si váš vážíme, my víme, že s tím také nesouhlasíte. Celá řada soudců i státních zástupců toho má plný zuby, že se tady vymýšlí takovéhle pseudokauzy, pseudokauzy, o kterých se pravda, pravda se prohlašuje za zločin. To už tady všechno bylo. Všechno tady bylo. Vy se nebojíte. Vy, co za tím stojíte, že jednou vy budete tady se zpovídat národu za to, co jste dělali. Ne Maříková. Maříková jenom řekla to, co si většina lidí myslí. My jsme biologicky úplně stejní lidé jako ti, kteří žijí v Africe. Ano, jsme úplně stejní lidé. Ale kulturně, společensky a nábožensky jsme úplně jiní! To potvrzují miliony mrtvých našich předků, kteří bojovali za to, aby my v Evropě a v křesťanském světě jsme mohli žít, tak jak žijeme.

O to tady jde! O to, a o nic jiného. My nezpochybňujeme právo Afričanů na jejich život v Africe. Nevměšujme se do toho, nevměšujme se jim do života. A tady není Mogadišo, to je Somálsko. A já se nechci plést Somálcům do toho, jak mají žít. Somálec ví nejlépe, jak má žít on. Maďar zase nejlépe, jak má žít Maďar. Snažme se pochopit a snažme se být stejní. Proč bychom se do toho vměšovali. Ale někdo jiný si myslí, že když k nám implantuje ty Somálce, ty Afghánce - a já nevím, koho všechno, takže naředí naši kulturu. No, vždyť o to bojovali u té Vídně naši předkové. Umírali na těch válečných polí, aby vy a my jsme mohli žít, tak jak žijeme. Aby naše kultura byla zachována. Aby židovství a křesťanství v Evropě bylo tím nosným náboženstvím. A my tu budeme soudit Maříkovou za to, že si to dovolila říct nahlas, neřkuli napsat. Přátelé, mně je z toho smutno. Před třiceti lety jsem si myslel, že to skončilo. Neskončilo to. Nacisti, komunisté a teď tady přichází nějací neoliberálové, víceméně neomarxisti nebo blázni, kteří znovu rozpoutávají tenhleten boj, rozdělují národ na to, či ono. Lítá tady fašista sem, fašista tam. Nacista sem, nacista tam. Že se nestydíte před těmi miliony těch mrtvých z Mauthausenu a z těch front, kteří za to bojovali. Vždyť je to všechno úplně jinak.

Je tady jenom a jenom zájem globálního kapitálu, aby prosperoval, aby měl nemyslící masu a my tomu podléháme. Nevydám Karlu Maříkovou. Nevydám nikoho z vás, kdo máte nějaký názor. Můžete ho mít byť jiný, byť jiný, ale je to názor, a to je ta svoboda. Svoboda, to nejcennější, co jsme kdy mohli získat. A proto vám děkuji za to, když se postavíte k tomu, že tu Karlu Maříkovou dneska nevydáte. To je ten dílčí kousek z té mozaiky svobody.

Děkuji vám.

Rusko má dvě tváře



Tři rozhovory s paní Veronikou Salminen o Rusku, Putinovi, Ukrajině, Krymu a dalších aktuálních tématech, o kterých máte jistě spoustu informací z médií a tedy většinou informací, které šíří novináři. Většina těchto informací je bohužel zatížená propagandou a neznalostí autorů, kteří jsou většinou v publikovaných názorech poplatní svým chlebodárcům mnohem více než realitě.

Veronika Salminen (nar. 1976) vystudovala historii na FF UK a doktorát z oboru antropologie obdržela na FHS UK. Dlouhodobě se věnuje východoevropským a středoevropským moderním dějinám s přesahem do politologie a částečně postkoloniálních studií. Je autorkou více než dvou desítek odborných studii a recenzí. V roce 2015 ji vyšla první monografie věnovaná současné ruské politice „Za vlády Vladimira Putina“, což je první původní česká publikace k tomuto tématu. Věnuje se publicistice a politické analýze se zaměřením především na postsovětský prostor, ale i na českou politiku.

Veronika Salminen 1. díl: Informace a názory o Rusku jsou v mainstreamu většinou negativní


Délka: 38:05
Datum: 27.3.2020
Spisovatel Maxim Gorkij prý kdysi prohlásil: „Rusko má dvě tváře. Jednu laskavou, tu slovanskou. A druhou tatarskou, krutou a zlou.“ Zní to zajímavě, mnohem zajímavěji, než mnoho současných textů o Rusku. Ale je to výstižný popis? Není poněkud černobílý? Co na tom. Černá a bílá jsou základní barvy, které dnes používáme při popisu světa. Faktem je, že o Rusku dnes mluví prakticky každý – a prakticky nikdo mu nerozumí.

A stejně často, a možná pokud je to vůbec možné, ještě častěji se mluví o jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je právě v těchto dnech 20 let u moci v nejvyšší pozici ruského státu. Jak vnímá Západ jeho osobu? Když to zestručníme, tak dostaneme opět jen dva černobílé pohledy. Velká část politiků se ho usilovně snaží vykreslit jako ztělesnění všeho zla ve světové politice. A někteří lidé v něm naopak vidí naději a spásu. Kde je pravda? Jak už to tak bývá, asi bude někde uprostřed. Barevnější obraz Vladimira Putina se pokusíme nakreslit s historičkou Veronikou Sušovou-Salminen, která se dlouhodobě zabývá jak Ruskem, tak i osobou Vladimira Putina, a napsala na toto téma několik knih. Je autorkou více než dvou desítek odborných studií a recenzí. V roce 2015 jí vyšla první monografie věnovaná současné ruské politice „Za vlády Vladimira Putina“, což je první původní česká publikace k tomuto tématu.

Přepis úvodní části rozhovoru:

Martina: Pan Veroniko, začnu názvem jedné z vašich knih, protože se dá předpokládat, že jste o této věci a této otázce důkladně přemýšlela. Je to otázka, která je přetřásána v mnoha rozhovorech, článcích, diskusích – otázka zní jednoduše, ale odpověď je velmi složitá. Máme se bát Ruska?

Veronika Salminen: Tak já jsem tuto otázku mimochodem čekala…

Martina: Opravdu? Jsem tak čitelná?

Veronika Salminen: Myslím, že je to stěžejní otázka. Samozřejmě tvrdím ve své poslední knížce, že ne. Že strach není dobrý rádce a není to způsob, jak budovat jakoukoliv zahraniční politiku – a snažit se ji budovat na bázi bezpečnosti pro všechny. Nejenom tedy pro vybrané, ale aby bezpečnost sdíleli všichni, kterých se to týká. Takže podle mého názoru strach z Ruska není koncepce, skrze kterou bychom se měli na Rusko dívat a budovat s ním jakékoliv vztahy.

Martina: A jak byste tedy nazvala cit, pocit, emoci, kterou bychom z Ruska měli mít, když ne strach?

Veronika Salminen: Myslím, že především pragmatický pohled, který vidí plusy i negativa Ruska, a uvědomí si jejich zahraničně politické charakteristiky. Rusko je velmoc, a to samo o sobě s sebou nese určité charakteristiky, určitý styl politiky. A zároveň každá velmoc v Evropě má své specifikace, své charakteristiky. Rusko má specifika, se kterými musíme počítat, brát je vážně, ale to neznamená, že máme vztah budovat na tom, že mu budeme pořád jenom něco vyčítat, nebo se bát, případně se ho budeme snažit změnit. Velice často je kritika Ruska spojena s pocitem, že by se mělo změnit, a pak bychom ho začali brát vážně. Ale to je naprosto naivní představa.


Celý rozhovor najdete na YouTube:
Veronika Salminen 1. díl: Informace a názory o Rusku jsou v mainstreamu většinou negativní


Poslechnout si ho můžete na SoundCloudu:


Poslech rozhovoru v novém okně prohlížeče ...

Celý přepis rozhovoru ...


Veronika Salminen 2. díl: Putin moc dobře ví, co si může dovolit. Není blázen a nikdy by nešel do rizika, kterým by ohrozil Rusko


Délka: 46:56
Datum: 3.4.2020
„Každá velmoc má svá specifika a charakteristiky. Má je také Rusko a musíme s nimi zkrátka počítat. To však neznamená, že bychom měli náš vztah s Ruskem založit jen na tom, že mu budeme donekonečna něco vyčítat, neustále se ho bát nebo se ho permanentně budeme snažit změnit. Kritika Ruska je totiž často spojena s naším pocitem, že by se mělo změnit, a pak teprve ho budeme brát vážně. Ale tato představa je naivní.“

Tato slova zazněla v našem předchozím rozhovoru od historičky a spisovatelky Veroniky Salminen. Ta dále řekla, že „nálada, kterou u nás vytvářejí politici převažujícího proudu, je postavena na rusofobii, a postoji k Rusku, který zdůrazňuje jen negativa.“ Paní Salminen míní, že „o Rusku se musíme snažit dozvědět maximum reálných informací, jak negativních, tak pozitivních. Klidně se na Rusko dívejme s nedůvěrou, ale stejně tak se dívejme s nedůvěrou i na ostatní velmoci.“ V naší minulé debatě o Rusku a jeho politice jsme se samozřejmě nevyhnuli ani ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, o kterém jsme se zatím jen letmo zmínili. A právě otázkami o něm dnes na minulý rozhovor navážeme.

Přepis úvodní části rozhovoru:

Martina: V těchto dnech oslaví prezident Putin 20 let v nejvyšších funkcích ve vedení Ruska. Vy jste mu věnovala knihu. Řekněte mi, když parafrázuji otázku, kterou jsem položila jako první, máme se bát Vladimira Putina?

Veronika Salminen: Moje odpověď je, že strach není dobrý rádce a není to způsob, jak hodnotit Vladimira Putina. Vladimir Putin je specifická osobnost, určitě obrovským způsobem zapadá do ruské politické kultury, která je charakteristická silnými muži a lídry. Zapadá do tradice, která zdůrazňuje silnou roli státu, který je dominantní a dominuje společnosti, což zase není západoevropskou tradicí. Ta stojí na tom, že vlastně by měla být silná společnost, a stát poskytuje společnosti určitý servis, vzájemný vztah by měl být vyrovnaný. A stát a jeho moc by měl dostávat brzdy od občanské společnosti, politických stran občanů.

Toto v Rusku samozřejmě částečně existuje, ale je to slabé. Vždy tam měl stát silnou roli pro společnost a Putin to opakuje od roku 2000, kdy vydal svůj programový dokument, co chce s Ruskem dělat. Tam je jasně řečeno, že na Západě je stát chápán takto, ale my stát chápeme jinak. Pro nás je to nenahraditelná instituce, která nám zajišťuje národní přežití. Takže není žádné překvapení, že v čele Ruska je někdo jako Putin.
Když se podíváte na ruské dějiny, na to, co se dělo v Sovětském svazu, jak Sovětský svaz a sovětský systém fungoval, tak Putin je podle mého názoru člověk, kterého se mohou mnozí obávat, protože má dostatek státnického umění. Má zdravou kombinaci předvídavosti a nepředvídatelnosti, což samozřejmě budí obavy. Mimo to, jak jsme mohli vidět například v případě Krymu, je to politik, který se nebojí rizik. Jde do rizika.

Martina: Jaký je Putin podle vás jako státník? Řekla jste: předvídavý, nepředvídatelný. Ale když se podíváme na vyjádření západních politiků, tak ti akcentují spíše tu nepředvídatelnost, zdůrazňují, že je to jakýsi samovládce. Jak to vnímáte vy?

Veronika Salminen: Otázkou je, jestli ta nepředvídatelnost není opět důsledkem minulosti. Protože když neznáte tuto zemi, když máte předsudky a na základě nich hodnotíte, pak jste překvapeni, že Putin jedná nějakým způsobem. Zatímco když víte, máte informace, tak nejste zase tak překvapená. Putin se nebojí rizika, a to zřejmě budí, nebo může budit obavy, protože překvapuje i vlastní společnost. Když budeme mluvit o ústavní reformě, o jeho posledním projevu, tak to byl blesk z čistého nebe, nikdo neočekával, že toto bude projednávat ve výročním projevu a že hned padne vláda. Někteří tvrdí, že on dokáže dělat politiku ve stylu rychlé vojenské operace. Takže je to více méně seskládané.


Celý rozhovor najdete na YouTube:
Veronika Salminen 2. díl: Putin moc dobře ví, co si může dovolit


Poslechnout si ho můžete na SoundCloudu:


Poslech rozhovoru v novém okně prohlížeče ...

Celý přepis rozhovoru ...


Veronika Salminen 3. díl: Rusko je a bude velmoc, která bude formovat mezinárodní vztahy a prosazovat své zájmy ve vztazích k jiným velmocem


Délka: 44:19
Datum: 10.4.2020
„Rusové si v případě Krymu velmi dobře uvědomovali, kde je čára, kam až mohou zajít. A nepřekročili ji ani při podpoře separatistů na Donbase, kterým pomohli jen do té míry, aby nebyli kyjevskou armádou poraženi. Ale nekonala se žádná invaze na Ukrajinu, vytvoření Novorossije, nebo dokonce dobytí Kyjeva, jak se v jedné chvíli na Západě spekulovalo. Nic z toho se nestalo a myslím, že to ani nebylo v plánu. Vladimír Putin se sice neobává jít do rizika, ale není to blázen, nešel by do nesmyslného hazardu. Je to dobrý taktik.“

Tento názor zazněl v předchozí části rozhovoru od historičky a politoložky, která se věnuje Rusku a Vladimiru Putinovi, Veroniky Salminen. Dále jsme hovořili o tom, v jakém stavu Vladimír Putin převzal moc v Rusku. Slyšeli jsme srovnání propadu ruského HDP na začátku devadesátých let s velkou hospodářskou krizí ve Spojených státech na začátku třicátých let. A dostali jsme se až k opatřením a reformám, které prezident Putin udělal, a k nebývalé popularitě, kterou mu přinesly. A právě o těchto tématech budeme pokračovat i v této části rozhovoru s paní Veronikou Salminen.

Přepis úvodní části rozhovoru:

Martina: Když se podíváme zpětně, tak doba nástupu reforem – zmínili jsme reformy ekonomické, sociální, právní a za malou chvíli se ještě zeptám i na politické – zajišťovala Putinovi obrovskou popularitu, která rostla přímo raketově. Řekněte mi, čím především oslovil lidi, čím si je získával?

Veronika Salminen: On ji má do určité míry dodnes, i když teď mu rating klesá. Jsou to dva ratingy, to mohu potom vysvětlit, ale jeden z ratingů mu klesá. Mám s tím vývojem reálnou zkušenost, sledovala jsem ho, když jsem začala jezdit do Ruska, které se docela rychle měnilo k lepšímu. I když nemohu tvrdit, že jsem byla na Sibiři nebo v takzvané glubince, kde to šlo pomaleji. Většinou jsem byla ve velkých městech, kde bylo vidět změny možná dynamičtější, rychlejší, to je jasné, ale mohla jsem sledovat třeba ruské železnice, jak mění služby atd. Touto reálnou zkušeností bylo, že přišla stabilita. Předtím se stávalo, že lidé běžně i 10 měsíců nedostávali žádný plat, ačkoli chodili do práce, nedostávali po řadu měsíců důchody a podobně. Putin jasně řekl, že tohle musí začít fungovat a dokázal to.

Martina: Fascinuje mě, že lidé stále do té práce chodili…

Veronika Salminen: Chodili, ale práci potom využívali k získávání neformálních příjmů, protože jim nic jiného nezbylo. Policisté brali úplatky. Šla jste skládat zkoušku na univerzitu a musela jste zaplatit profesorovi za zkoušku, protože nedostával plat, tak si holt zkoušky zprivatizoval. Nic jiného mu nezbylo. Teď si představte situaci, že opravdu nedostáváte nic, nemáte peníze a do toho ještě řádí inflace. Takže reálná zkušenost lidí s Vladimirem Putinem byla v tomto ohledu určitě pozitivní, protože tyto věci za něj začaly postupně fungovat.
Jak jsem říkala, bylo to i tím, že ruský stát měl vyšší příjmy na základě světové konjunktury, což bylo velice důležité. Putin měl v tomto ohledu štěstí a reformy také podpořily tento vývoj. Tudíž lidé určitě jednak prodělali zkušenost, že za vlády Putina se mnoho podstatných věcí zlepšilo. A za druhé měl Vladimir Putin vždy velmi dobré PR, uměl komunikovat s veřejností. V Rusku tomu říkají politická technologie, prostě politický marketing. Vzali to za dobrý konec a byli schopni jeho práci dobře prezentovat lidem.
Všimněte si, že Putin má určité charisma a když se stal premiérem a později prezidentem, působil docela normálně. Dnes už tomu tak možná není, protože po dvaceti letech ve vrcholné politice se člověk mění, to není normální život. Ale on tehdy působil jako člověk, který je pracovitý, oproti Jelcinovi vypadal zdravě a čile, do dnešních dnů je sportovec, mimochodem nepije, což byl u Jelcina obrovský problém, a lidé to samozřejmě vnímali. Jelcin bohužel začal symbolizovat rozpad a na jeho osobě to lidé mohli vidět. Putin je člověk, který se nebál říct některé věci natvrdo tak, že to obyčejný prostý člověk pochopil. Existuje slavný výrok, kdy Putin, když došlo k teroristickým útokům, dokonce použil slangové výrazy z mafiózního prostředí, že si to s nimi prostě vyřídí. Takže PR mu, myslím, velice pomohlo – a do dnešních dní myslím, že mu pomáhá. Je to dobře vymyšlené, když umí využívat média a televizi, umí dobře mluvit – i když ne nutně konzistentně.


Celý rozhovor najdete na YouTube:
Veronika Salminen 3. díl: Rusko je a bude velmoc


Poslechnout si ho můžete na SoundCloudu:


Poslech rozhovoru v novém okně prohlížeče ...

Celý přepis rozhovoru ...

30. června 2020

Kam se poděl ten normální svět?



Co se mi honí hlavou?
Poslední dobou asi hlavně otázka, kde se ve světě najednou bere tolik debility. Kam se poděl ten normální svět? V Británii se řeší problém s obaly cereálii kde je jedna z kreslených postaviček až příliš hnědá na to, že je vyobrazena v roli uklizeče. Je to prý tak moderně rasistické. Pamatujete když začala ta uprchlická krize? Když Lídl dal do letáků černocha v reklamě na oblečení? A to nebyl jen Lídl. Najednou se v naši slovanské zemi začaly množit reklamní obrázky s tmavě neslovanskými jedinci na reklamy oblečení, sportovních potřeb, obuvi a jiných. Pokud to tedy správně chápu, tak tmavý jedinec použitý v reklamě jako pracující je rasismus, ale když se v reklamě válí na pláži v pěkném oblečení, nebo sportuje či jinak si užívá života, je to v pořádku. Co nám tím asi chtějí naznačit? Že bílí lidi jsou na práci a ti tmavší jen na relax a zábavu?
Najednou se jdou všichni posrat z toho, že v Americe (prý) zemřel černoch. Koho to do prdele zajímá? Ve světě zemře násilnou smrtí tisíce lidí všech národností, vyznání a barvy a nikoho to netrápí, tak proč teď tolik křiku? Protože je to v Americe? Protože to tak vyhovuje Trumpovým politickým protivníkům? Běžte s tím někam. Svět je a byl plný rasismu. Je všude tak proč mně má zajímat ten jeden případ? V dnešní choré době je spousta případů rasismu páchaného na bílých lidech a to přímo v Evropě a řvou snad davy?
Jdou bílí do ulic rabovat?
Kdo tu tak starostlivě připravuje tuto černobílou válku? Asi zbytečná otázka, že?
Je to válka která začala někdy v 2015 za mohutné podpory mnohých našich zaprodanců v politice. Hesla jako "Dejme do každé rodiny jednoho uprchlíka, Přijmeme milion uprchlíků...." tyto hesla se najednou ozývala z nejedné prolhané a prodejné huby kdejakého hajzla a lid si to nechal víceméně líbit. Nuž a válka se stupňuje a bude se stupňovat dál až vyvrcholí v něco co se asi jen málokomu normálnímu bude líbit. Jenže to už bude asi pozdě jít do ulic protestovat proti všem hajzlům všech zemí. Občas se mi zdá, že kdybych se nechal zavřít do blázince, bylo by to lepší. Protože jak to vypadá, blázinec je už všude jinde jen ne v blázinci.

Lupo Anetta

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.





Nejúčinnější zbraní proti dezinformaci je zase dezinformace



Evropská komise chce tvrdě bojovat proti dezinformacím - zní úvod úvodní věty reportáže České televize. Konkrétně jde tentokrát o dezinformace koronavirové a jako všechny správné dezinformace prý pocházejí hlavně z Ruska, protože Putinovi se nelíbí, jak Evropská unie vzkvétá.
Boj s dezinformacemi je ve dvacátých letech jednadvacátého století ve „sjednocené“ Evropě asi nejoblíbenější činností. Stejně jako například ve století patnáctém v Evropě katolické, nebo ve století dvacátém v Evropě sovětizované.

Na hranici
Vnější i vnitřní nepřítel a jejich lži. Žádný režim založený na potlačování svobody se bez nich nikdy neobešel. Nepřítel a jeho lži totiž můžou za všechno a slouží jako umělá mlha, kterou se zakrývá fakt, že se režim hroutí vlastní vahou, protože sám stojí na lži. Mnoho se tedy nezměnilo, ale faktem je, že nynější šiřitelé lží jsou na tom podstatně lépe, než jejich předchůdci. Váš názor na nějaký společenský jev či událost jehož významným identifikátorem je, že neladí s názory vyžadovanými, je sice dezinformací a je tedy třeba ho potírat, ale alespoň vás za něj soudobá inkvizice nebo lidové soudy neupálí na hranici nebo nezavřou do gulagu. Zatím. Fyzické upálení nebo zavření za ostnatý drát za vyjádření názoru vám dnes sice opravdu v kvetoucí zahradě míru, prosperity a svobody Evropské unie ještě nehrozí, ale upálení symbolické a koncentrák pomyslný už ano.
V mnoha jejích zemích, především v těch západních, které tradičně stojí v čele společenského pokroku, vás jiné názory než ty schválené až příliš snadno přivedou, oblečeného do směšného hábitu a vysoké čepice pomalované čerty, na symbolickou hranici, nebo v pruhovaném pyžamu s číslem do pomyslného gulagu pro společenské vyděděnce. Protože touha některých lidí po svobodě je věčná, stejně jako touha jiných lidí jim svobodu brát. Zpravidla ve jménu něčeho údajně posvátného, něčeho, na co mají prý patent jen oni – Boha, ideálu, ideologie nebo, a to je dnešní příklad, „pravdy“ . Kdyby to nebylo pokaždé k pláči, bylo to opravdu velice zábavné.

Zachvátí-li tě, zahyneš!
Reportáž mě skutečně zaujala. Ta stejná bojovná rétorika, ty stejné fráze, to fanatické přesvědčení, člověku se v hlavě hned začnou promítat vzpomínky na podobně laděné protektorátní nacistické žurnály o hrozbě sovětského komunismu – Zachvátí-li tě, zahyneš! – nebo ty poúnorové komunistické o číhajícím americkém imperialismu, sionismu a kapitalismu.
Jen se tolik nepoužíval termín dezinformace. Internet neexistoval. Vrcholem sdělovací techniky bylo rádio a dezinformátoři byli zpravidla odkázáni jen na cyklostyl. Moskva se nesnažila rozvrátit tehdejší již krásně Německem sjednocenou Evropu hybridně oklikou přes fejsbuček, ale natvrdo a přímo prostřednictvím té třicet čtyřek. S vydatnou pomocí Západu se jí to tehdy do značné míry podařilo. A sovětizované Československo, které prezident Beneš – to je ten, co se podle zákona „zasloužil o stát“ a má sochu na Loretánském náměstí, na kterou nikdo nikdy nic nestříká – předložil Stalinovi na stříbrném podnosu, pak zase ostopéro „tvrdě bojovalo“ s „dezinformacemi“ západních kapitalistů.

Fact Check
Po krátkém všeobecném úvodu do problematiky nyní následuje factchecková analýza reportáže, ve které měla, vzhledem k tématu, hlavní slovo nejostřejší antidezinformační pastelka z penálu bruselské inkvizice, neomarxistka Věra Jourová. Vzorem je mi hodnotící systém demagogů z Demagog.cz, nových a konečně domácích inkvizitorů a politických komisařů českého fejsbuku.
V době koronavirové krize prý Evropu podle statistik zaplavilo sedm milionů lží a nepravd původem z Ruska a Číny. Možná ano, možná ne, musíme se spolehnout pouze na toto tvrzení. ČT žádná fakta nezveřejnila a nezveřejnila ani zdroj svých informací, což jinak pokaždé všichni „šiřitelé informací“ vydatně hejtují a označují za jeden z rozpoznávacích znaků dezinformace. Neověřitelné. Zavádějící. V úvodním vystoupení Jourová nepřímo prohlašuje, že jednou ze zásadních evropských hodnot je pravda. Dále říká, že „na pravdě záleží a že fakta patří všem.“ Nevím, jak vy, ale já jsem od roku 2004 získal silný dojem, že jednou ze zásadních evropských hodnot není pravda, ale lež. Mimochodem, v tomto kontextu získává pojmenování jedné z bruselských agitačních úderek „Evropské hodnoty“ konečně nějaký smysl. S tím, že na pravdě záleží a že fakta patří všem naopak souhlasím. Škoda jen, že se těmito krásnými zásadami nikdo v Bruselu neřídí. Zavádějící.
Dále tam zazní informace, že se „objevují cílené snahy o zpochybnění schopnosti Evropy řešit krizi nebo je záměrně zpochybňováno očkování.“ Můj názor ve shodě s dlouhou řadou myslitelů počínaje Platonem a Sokratem je, že zpochybňovat cokoliv je ve svobodné společnosti nezpochybnitelným právem a že toto právo je jedním z pilířů na kterém vyrostla a stojí západní civilizace. Kromě toho je schopnost Evropy efektivně řešit krize skutečně takřka nulová a její „řešení“ pokaždé jen zadělá na další a ještě větší krizi. Pravda.
Evropská komise „chce tvrdě tlačit na sociální sítě, aby nepravdivé informace potíraly.“ Ano, tvrdost, nekompromisnost a hlavně nemilosrdnost jsou vedle propagandy v boji s třídním nepřítelem dalšími klíčovými zbraněmi, to často opakoval už soudruh Lenin. Potírám informace, tedy jsem. Pravda. Ovšem je „velice obtížné bojovat se lží,“ zaznělo. „Je velice těžké ji vyvracet v momentu, kdy dnes ten, kdo ji vyrobí, tak ji okamžitě rozprskne do milionu domácností.“ Tak tohle klidně slovo od slova podepíšu. Když „proevropská“ média jako třeba ČT nebo Respekt vyrobí lež a okamžitě ji rozprsknou do milionu domácností, tak se s tím skutečně bojuje velice těžce. Pravda.
„Kromě samotného potírání lží je přitom podle Komise potřeba pracovat také s informační gramotností veřejnosti,“ padlo v reportáži dále. Víte, bruselští neosoudruzi, problém je v tom, že moje touha potírat lež je nulová a i historická zkušenost nám říká, že to není dobrý nápad. Vždycky, když chtěl někdo potírat lež, vždycky to dříve nebo později začal dělat pomocí lží. Lež má svoje místo vedle pravdy a já doporučuji nechat na lidech, aby si to přebrali sami. A k tomu nepotřebují informační gramotnost, ale schopnost kriticky myslet. A ta se získává, kromě vrozených předpokladů, které navzdory představám těch nových neobolševiků nebývají rozhodně stejné, pouze vzděláním. Vzděláním nezatíženým balastem ideologie, podotýkám. Takže, Houstone, máme asi fakt velký problém. Jen úplně jiný, než si myslí Brusel a Jourová. Zavádějící blábol. „Nejúčinnější zbraní proti tanku je zase tank.“ Heinz Guderian

L.L.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.




10. června 2020

Frank Clegg: o riziku 5G technologie



Bývalý prezident Microsoftu v Kanadě Frank Clegg hovoří o riziku se zaváděním nové 5G technologie a jaké nepříznivé účinky může tato technologie mít a uvádí zdravotní účinky bezdrátové technologie. Frank Clegg je přesvědčen, že naše současná implementace bezdrátové technologie není bezpečná. Proto spoluzaložil Canadians for Safe Technology (Kanaďané pro bezpečnou technologii).
Riziko 5G a bezdrátové technologie- video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Riziko 5G a bezdrátové technologie ...


Přepis:

   Zdravím, jmenuji se Frank Clegg a mám více jak 40 let zkušeností v technologickém sektoru. Posledně jsem pracoval jako prezident Microsoftu v Kanadě. V rámci své kariéry jsem viděl, jaký přínos může technologie mít. Také jsem viděl potenciální hrozbu nesprávného využití technologií. Jsem přesvědčen, že naše současná implementace bezdrátové technologie není bezpečná. Proto jsem spoluzaložil Kanada za bezpečnou technologii a proč jsem se přidal do skupiny byznys poradců Nadace environmentálního zdraví.

   Mám zejména obavy z naší současné implementace bezdrátové technologie 5G. Čím více výzkumu dělám, s čím více odborníky mluvím, o to větší obavy mám. Není pochyby, že tato technologie má přínosy pro věci jako autonomní vozidla a rychlejší stahování. Současně si myslím, že je potenciálně nebezpečná. Je důležité, abychom pochopili, že 5G není jen další číslo na našich mobilech. Více jak 230 vědců a výzkumníků ze 41 zemí na světě oficiálně napsali dopis Spojeným národům, jejich členům, a Světové zdravotnické organizaci, ve kterém vyjádřili svoje obavy z plánovaného zavedení 5G technologie.

   Zejména v souvislosti ze zranitelnou populací jako jsou děti, těhotné ženy a environmentálně citliví. K nim se přidali státní zákonodárci a federální regulační orgány, kteří požádali FCC (Federální komunikační komise), aby poskytla důkazy, že 5G technologie nebude představovat žádnou hrozbu. Není pochyby, že inženýři a společnosti, které tuto technologii zavádí, mají dobré úmysly. Nicméně jejich cíl je, být první na trhu a co nejrychleji a nejefektivněji dostat na trh nový produkt.

   Nevím o žádném výzkumu nebo studiích v mém průmyslu nebo souvisejícím průmyslu, které by zkoumaly zdraví nebo bezpečnost bezdrátové technologie. Zde je pár důležitých faktů o 5G. 5G technologie nebyla testovaná. Nevím o jediné studii, co prokazuje, že 5G technologie je bezpečná. 5G, jako ostatní bezdrátové technologie, vyzařuje radiofrekvenční záření, které lidské tělo vstřebává, a které se v něm hromadí. Jeden segment 5G technologie jsou milimetrové vlny. Americká a izraelská vláda používá milimetrové vlny ve svých systémech pro kontrolování davů. Způsobují velmi bolestivou reakci v kůži nebo tělesných orgánech.

   Nemáme ponětí, jaké důsledky to bude mít na lidské zdraví, pokud by se tyto milimetrové vlny začaly plošně používat a byli bychom jim neustále vystaveni. Bezdrátová technologie a přístroje mají prokázané zdravotní účinky. Ty zahrnují: Nespavost. Bolesti hlavy. Únava. Bušení srdce. To vše způsobuje vystavení bezdrátovým přístrojům a jejich záření. Vážnější symptomy a problémy zahrnují: Srdeční arytmie. Neplodnost. Tinitus. Necitlivost a brnění v končetinách. Cukrovka. Rakovina a permanentní poškození DNA. Má vliv i na duševní zdraví. Způsobuje nárůst úzkosti. Depresi. Nárůst ADHD a autismu. Změny nálad. Emoční nestabilita.

   Všechny tyto zdravotní faktory a účinky v posledních 30 letech exponenciálně vzrostly a jsou stovky studií, co prokazují biologickou újmu z bezdrátových přístrojů. Posledně v roce 2018 národní toxikologický program Národního zdravotnického institutu (NHS) zveřejnil zjištění z 14 leté studie za 25 milionů dolarů, která ukazuje jasný škodlivý vliv bezdrátového záření z hlediska rakoviny a permanentního poškození DNA. Tato studie byla o několik měsíců později ověřena prestižním institutem z Itálie, který dospěl ke stejným výsledkům. Můžete se zeptat, jak to, že produkt s takovým potenciálním rizikem může být na trhu pro veřejnost?

   Funguje to tak, že FCC reguluje veškerá bezdrátová zařízení a produkty s nimi související. Bohužel FCC je tvořena bývalými pracovníky telekomunikačního průmyslu, právníky a inženýry. Nejsou v ní žádní vědci nebo doktoři, o kterých byste očekávali, že hrají roli v regulování potenciálně škodlivých produktů. Směrnice FCC jsou ve skutečnosti 20 let zastaralé bez žádného zásadního zkvalitnění. Země jako Čína, Rusko, Itálie a Švýcarsko mají bezpečnostní směrnice, které jsou pro jejich občany 100x bezpečnější.

   Směrnice FCC jsou založené na krátkodobém a častém vystavení. Nestarají se o kumulativní efekty z několika zařízení, neměří nebo nemonitorují vystavení 24 hodin denně nebo 7 dní týdně, a vůbec neberou speciální ohled na děti, těhotné ženy nebo ty, co vykazují environmentální citlivost na bezdrátové záření. Co se týče směrnic, FCC neposkytuje žádný dohled.

   Telekomunikační průmysl ve skutečnosti dohlíží sám na sebe. Nacházíme se něco jako na divokém západě, kde regulace a směrnice mají velké nedostatky a průmysl má volnou ruku v tom, tuto technologii uvést na trh. Kromě obav ohledně směrnic FCC, federální telekomunikační zákon z roku 1996 zakazuje zažalování jakékoliv telekomunikační společnosti na základě bezpečnosti nebo zdraví jejich produktů. Jinými slovy, telekomunikační průmysl nemá žádnou zodpovědnost za dopad svých produktů. Zajistitel SWISS RE minulý týden zveřejnil celoroční předpověď.

   Specificky identifikoval 5G technologii jako nadcházející pojistitelné zdravotní riziko v dalších třech letech. Existuje také více důkazů, že telekomunikační průmysl už před lety věděl o potenciálním dopadu RF záření. V mém průmyslu začínáme vidět chování podobající se chování tabákového průmyslu v posledních desítkách let. Telekomunikační průmyslu má kolem 500 lobbistů, kteří pracují v kongresu a ostatních zákonodárných oblastech, aby svůj průmysl chránili. Všechny tyto uvedené problémy a navíc obecná nevědomost veřejnosti nás zavedla do dnešní situace. Kde se dnes nacházíme?

   Dnes jsme z velké části vystaveni záření ve svých domech, firmách, školách a většině veřejných oblastech. Firma Cisco oznámila a předpověděla, že do roku 2030 na světě bude více jak 500 miliard bezdrátově připojených zařízení. To vychází na téměř 60 přístrojů na každého člověka na planetě. Mnoho států a měst na světě debatují a schvalují zákony ohledně zavedení 5G technologie. V USA na federální a státní úrovni tyto zákony urychleně schvalují k podpoření zavedení 5G infrastruktury. Bohužel se zdá, že tyto zákony odebírají individuální práva a práva místních vesnic, okrsků a měst a více moci dávají telekomunikačním společnostem.

   Jsme přesvědčeni, že jde o historický přesun moci od jedince a státu na lokální úrovni do průmyslu. Mnoho komunit v USA a na světě schvalují moratoria a zabraňují zavádění 5G technologie, dokud se neprokáže její bezpečnost. 5G vás osobně ovlivní. Návrhy ukazují, že malé 5G antény se budou instalovat skoro na každém třetím domě v okolí.

   A na veřejných místech mohou být od sebe každých 150 metrů. Dopad takového záření na takové frekvenci, v takové intenzitě a síle 24 hodin denně a 7 dní v týdnů je nebývalý a není pochopen. Posledních pět let jsem měl tu příležitost, setkat se s experty, kteří svoji kariéru strávili studováním dopadu bezdrátového záření a zařízení. Také jsem měl tu příležitost, setkat se s odborníky z technologického sektoru, kteří pomohli vytvořit tyto skvělé produkty, které používáme, a které nám přináší velké výhody.

   Jsem přesvědčený, že existují dostupné bezpečnější alternativy, abychom měli to nejlepší z obou světů. Technologii, která poskytne velké přínosy, a která je zároveň bezpečná. Nejsou motivace, poskytnout výzkum a finance pro vývoj bezpečnějších alternativ. Proto je na nás, abychom tu motivaci vytvořili. Můžeme to udělat tím, že požádáme naše zákonodárce, aby schválili zákony motivující průmysl, aby to udělal. Nebo to můžeme udělat my přímo tím, že budeme žádat změnu v průmyslu, aby byl zodpovědnější a poskytl bezpečnější technologii, která zároveň poskytuje velký přínos. Sami to nezvládneme, potřebujeme vaši pomoc.

   Můžete udělat následující. Nejdůležitější je, obeznámit se. Poskytli jsme menší přehled a některé vědecké důkazy ukazující potenciální riziko. Nyní ale musíte vyvinout iniciativu sami. Existují skvělé weby… Kanada pro bezpečnou technologii, Nadace pro environmentální zdraví, saferemr.com, a Lékaři pro bezpečnou technologii. Na konci tohoto videa uvedeme i další zdroje. Chceme vás požádat, abyste šířili tyto informace a tohle video se svými spolupracovníky, rodinou, přáteli, zákonodárci na státní a federální úrovni… I vaše místní školská rada může mít dopad, pokud se rozhodne jednat. Vaše vědomosti jsou vaší mocí a vaše moc je ve vašich rukou.

   Jsem silně přesvědčen o tom, že můžeme mít to nejlepší z obou světů. A tím, přístup k technologii a jejím velkým přínosům, ale zároveň bezpečnou technologii. Jsme zastánci bezpečné technologie, ne žádné technologie. Děkuji za váš čas.

Překlad: David Formánek

Převzato z otevrisvoumysl.cz.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Co v blízké době čeká Ameriku?



Jako věčný student americké historie i současnosti si dovolím nabídnout svůj odhad toho, jak se v blízké budoucnosti bude vyvíjet situace v USA. Půjde o dost odvážný odhad, který od běžných amerikanistů pravděpodobně neuslyšíte.

Během prezidentování Donalda Trumpa jsme zaznamenali rozšíření fenoménu “sanctuary cities”. Šlo o města, která prohlásila, že nebudou v součinnosti s federálním bojem vůči ilegální migraci, a ilegální migranti v těchto městech najdou útočiště. Jednalo se zpravidla o větší města, která mají stále nižší procento bílých obyvatel, a jsou díky tomu obvykle ovládána americkými Demokraty. Což je cokoliv od klasické levice, až po ultralevici.

   Jakým směrem se mohou Spojené státy nyní vyvíjet ukázalo město Minneapolis. Tedy město, kde došlo k úmrtí onoho nešťastného Floyda. Minneapolis má s kriminalitou opravdu problémy. Na škále od 1 do 100, kdy 1 je nejhorší a 100 nejlepší má číslo 4. A to není dobré skóre. K doplnění mozaiky, běloši v tomto městě s necelým půl milionem obyvatel tvoří asi polovinu. A rada města, ve kterém vládne americká levice, si nyní odhlasovala, a už přes to nejede vlak, že rozpustí celý policejní sbor, a nahradí ho něčím pokrokovým. Důraz prý bude kladen na prevenci, práci s mládeží a drogově závislými.

   Vzhledem k tomu, že se z toho nápadu ihned stala celostátní kampaň, dá se očekávat, že se připojí i další města s levicovou většinou. Budou tedy existovat města bez policie, ale plná sociálních pracovníků, kteří žijí v iluzi, že každý člověk je v jádru dobrý, a jen se s ním musí umět vlídně jednat. Že takové iluze už stokrát selhaly po celém světě tyto sociální inženýry vůbec nezajímá. Oni věří v socialismus, potažmo komunismus, a nyní dostali konečně příležitost to dotáhnout do konce.

   Co můžeme očekávat? Propagandistická mašinérie těchto lidí bude chrlit tisíce pozitivních příběhů a levičáci z Evropy se budou do Ameriky jezdit učit. Bude to něco jako když světoví levičáci jezdili ve 20. a 30. letech do Sovětského svazu a zpět přinášeli báječné příběhy o tom, jak je v Sovětském svazu všechno nádherné.

   Samozřejmě se iluze střetne s realitou, a v těchto městech budou vycházet velmi bizarní zákony ne nepodobné románu 1984. Určitou výhodou bude to, že se z těchto měst bude možné vystěhovat. A bude kam. Měst, bašt normálnosti, bude víc než dost. Amerika se tak bude ještě víc polarizovat a jistě se budou objevovat separatistické tendence. Protože revoluce přeci musí být celosvětová a revolucionáři z Chicaga budou usilovat o to, aby se stejně revolučními stala i konzervativní města.

   Další vývoj už je spíše z kategorie křišťálové koule. Možné je vše od občanské války, po rozkouskování Ameriky, vítězství socialistické revoluce, nebo potlačení těchto tendencí silou federální vlády. Bílá Amerika je ale nyní v největším ohrožení za dobu své existence.

Filip Vávra

Převzato z Pravého prostoru.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

8. června 2020

Americký Majdan



Rozbor toho, že současné takzvané celonárodní protesty v USA nejsou dílem spontánní reakce na domnělou policejní brutalitu vůči černochům, ale pokusem o "barevnou revoluci" podle ukrajinského scénáře
Žijeme v podivné době. „Pandemie“, na níž umírá několikrát méně lidí než na rakovinu a řadu dalších nemocí (o budoucích obětech koronapsychózy, které zemřou například na nedostatek lékařské péče, ani nemluvě), finanční krize, z níž bohatnou oligarchové, a barevná revoluce v USA vyvolaná klasickými metodami samotných Spojených států amerických za podpory herců, sportovců, Evropské unie a především – Německa. Není pochyb, v USA již druhý týden působí mechanismus klasické barevné revoluce. Velmi podobně jako v Sýrii, Egyptě, Srbsku, Ukrajině a v dalších zemích včetně České republiky v r.1989. (tzv. sametová revoluce) A vzhledem ke zkušenostem Bidena a Clintonů na Ukrajině je možné současné události v USA ztotožnit se situací v Kyjevě roku 2013, a to doslova. Nejsmutnější na všem je, že zadavatelé této destruktivní show zatím jasně vyhrávají.

DEHONESTACE POLICIE
   První etapa barevné revoluce – vytvoření obrazu nepřítele z ochránců pořádku – již byla završena. Stejné jako u nás po událostech ze 17. listopadu 1989 na Václavském náměstí v Praze. Počet urážek policie a výzev k napadání jejích příslušníků jde do milionů - a vše podporují média, která otevřeně píší o tom, že k americké policii se dávají lidé zdegenerovaní a drogově závislí. Policisté, kteří vystupují na obranu zákona, se sami ocitli mimo zákon a stát ztratil monopol k represi. Všechno je podobné jako v Kyjevě, kde se z rozhánění protestujících Berkutem vytvořil obraz zlých pořádkových sil a z výtržníků se stali hrdinové. Svět zaplavují videa o tom, co se děje v „baště demokracie“. V nich policisté klečí před „pokojnými demonstranty“ na kolenou. Otřesný obrázek!
Teď už ani nikdo neskrývá, že hlavním účelem protestů je násilím svrhnout Trumpa, a známé heslo z Hongkongu „Panda Get“ se po úpravě na dané podmínky změnilo na „Trump Get“.
„Policejní úřad státu Florida zahájil vyšetřování a uvolnil policistu ve Fort Lauderdale ze služby poté, co shlédl video ukazující, jak důstojník strká do klečícího demonstranta během víkendových protestů,“ oznámil náčelník policie Rick Maglione na pondělní tiskové konferenci. Přitom policisté, kteří sami padají na kolena, jsou vychvalováni. Guvernér státu New Yorku Andrew Cuomo prohlásil bez obalu: „Pašáci, takhle začínají pozitivní změny!“

PODRAZ NA PREZIDENTA
   Ale to není ani zdaleka všechno. Vlády některých států a velkých měst masivně sabotují Trumpovy pokusy nastolit pořádek: od New Yorku, kde mezi protestující vyrazila dcera tamního starosty (a byla zatčena), přes Washington, jehož primátor označil počínání federální policie před Bílým domem za „hanebné“, až po mnohé guvernéry státu americké unie.
Primátor Bostonu demonstrantům poděkoval, guvernér státu Nevada Steve Sisolak obvinil prezidenta z „podněcování agresivity, vyvolávání rasového napětí a vytváření rozkolu, když potřebujeme jednotu jako nikdy předtím“. Guvernér státu Washington Jay Inslee byl v útoku ještě otevřenější: „Trump opakovaně prokázal, že není způsobilý vládnout.“ Michiganský guvernér reagoval na Trumpův záměr povolat armádu slovy: „Nechci, aby se tak stalo.“ Guvernér státu Illinois řekl totéž. Oregonský guvernér odmítl nasadit proti protestům Národní gardu – a tak bychom mohli pokračovat. Přitom samo oficiální vyšetřování spouštěcího incidentu je teprve na počátku. Euronews celý jeden den vysílala reportáž o tom, jak poprvé v historii vystoupil vysoký představitel EU pro zahraniční politiku s tvrdým prohlášením týkajícím se jednání americké vlády: „Jsme šokováni a otřeseni smrtí George Floyda. ( náš Zivčák , alias student Šmíd) Jedná se o zneužití moci, a to je nutné odsoudit. Je třeba tomu učinit přítrž, ve Spojených státech a kdekoli jinde. Prosazujeme právo na pokojný protest, rovněž odsuzujeme násilí a rasismus všeho druhu a vyzýváme ke snížení napětí,“ uvedl Josep Borrell. Připojil se k němu i německý ministr zahraničí, když veřejně prohlásil, že protesty v USA jsou pochopitelné a legální. „Mohu jen vyjádřit naději, že pokojné protesty nepovedou k násilí. Ale ještě více doufám, že tyto protesty budou mít pro Spojené státy kýžený efekt,“ uvedl Heiko Maas. O jakémpak "kýženém efektu" asi mluví?

PROPAGANDISTICKÁ KAMPAŇ
   Navzdory dekretu amerického prezidenta podpořila Evropská komise bezprecedentní jednání šéfů Twitteru. Sociální síť předtím označila zprávu amerického prezidenta Donalda Trumpa o situaci v Minneapolis, (kde černoch George Floyd zemřel), za porušení stanovených pravidel a oslavu násilí. Evropský komisař Thierry Breton k tomu napsal:
„Nedávné události v USA ukazují, že musíme najít správné odpovědi na obtížné otázky. Jakou roli by měly digitální platformy hrát při předcházení šíření dezinformací během voleb, nebo zdravotní krize? Jak zabránit šíření nenávistných projevů na internetu?“ Jak vidno, globální internetové korporace vyhlásily již zcela otevřenou propagandistickou válku americkému prezidentovi a dostaly v tom podporu od globalistických evropských byrokratů. A bitvy zuří naplno: Facebook zablokoval stránky a účty dvou skupin Trumpových příznivců, kteří získali nálepku „bílí supremacisté“ (čili jako obvykle „náckové“). V první skupině jsou skuteční nacionalisté, kteří hovořili o potřebě ozbrojeného odporu proti rabujícím vzbouřencům. Druhou skupinu zablokovali jednoduše proto, že kritizovala protesty jako takové.

ZAPOJENÍ CELEBRIT
   Hned za „progresivními politiky“ z EU nastoupily „hvězdy“ showbyznysu. „Na pozadí protestů v USA proti policejní zvůli vyvolaných smrtí George Floyda se tvůrci a hvězdy populárních televizních seriálů o policii rozhodli podpořit protestující. Darují peníze do zvláštního fondu, který má pomoci zatčeným účastníkům demonstrací probíhajících po celé zemi,“ ( u nás tehdy- kuturní fronta)
Jak jinak by měly hollywoodské hvězdy podpořit „demokracii“, než sponzorstvím pogromistů?
Následovaly je i sportovní hvězdy. „Útočník Borussie Mönchengladbach poklekl na památku George Floyda – Afroameričana, kterého brutálně zavraždil policista Derek Chauvin v Minneapoli. Hráč dortmundské Borussie a anglický reprezentant Jadon Sancho využil vstřelený gól, aby vyjádřil svůj postoj. Angličan šel dál – předem si připravil speciální tričko s nápisem „Justice for George Floyd.“ „FC Liverpool“ se pak vyšvihl na novou úroveň protestu – celý tým poklekl v centrálním kruhu stadionu „Anfield“. „V jednotě je síla,“ podepsal fotografii scénky záložník James Milner,“ hlásí pro změnu Sport24.

JAKO PODLE PRAVÍTKA
   Je čím dál víc zřejmé, že „spontánní protesty“ ve skutečnosti nikdy spontánní nebyly. „Zdá se, že alespoň některé z těchto nepokojů jsou koordinované a předem naplánované. John Miller, policejní komisař newyorské zpravodajské a protiteroristické policie v New Yorku, v neděli řekl, že existují důkazy o tom, že některé z těchto skupin si předem připravily zvědy, lékaře a zásoby kamenů, lahví a katalyzátorů, a vláda již zajistila velké množství zatčených za hranicemi státu. A policie v Minneapolis uvedla, že se našly láhve na vodu naplněné benzínem ukryté v křoví po celé oblasti, kde vzplály požáry,“ informují alespoˇněkterá americká média.
V celém dění existuje tolik shodných jevů s Ukrajinou, že nelze mluvit o náhodě. Trump ovšem není Janukovyč a nehodlá uprchnout do Rostova. Kromě toho bylo do Washingtonu převeleno přes 10.000 vojáků ze 101. výsadkové divize, jak poznamenal Trump na Twitteru, a ti by měli anarchistům vysvětlit, jak mají milovat svoji vlast.
„Prezidentovy poznámky vedou k předpokladu, že by Trump mohl uplatnit zákon o povstání z roku 1807. Jedná se o zřídkakdy používaný zákon, ale Bílý dům může vzhledem k rozšířenému chaosu dospět k názoru, že je to ta nejméně špatná volba. Nasazení armády na potlačení povstání v amerických městech má jistě svá vlastní nebezpečí. Už nyní je však jasné, že role federálních orgánů vnitra a výkonné vlády poroste,“ uvádí USA today.
Mezitím hrozba zafungovala a Trump mohl nechat armádu zase stáhnout.

TRUMP NENÍ JANUKOVYČ
   Bylo by proto dosti hloupé odepisovat Donalda Trumpa.( A to ho pro jeho blbost a aroganci vůbec nemám rád. ) On sám dobře ví, že zemi, v níž globalisté zorganizují barevou revoluci, mohou zachránit pouze pevní legální vůdci, kteří se nedají zastrašit.
Sázky jsou tentokrát samozřejmě násobně vyšší než v předchozích případech: Jde přece jen o USA a ne o Ukrajinu, Sýrii nebo Venezuelu. Na Trumpa teď budou architekti pokusu o převrat tlačit všemi pákami – včetně „spojenců“. Kromě jiného i proto, aby odvedli pozornost občanů od přerozdělování bilionů dolarů do kapes oligarchů, od nepochopitelné pandemie a jejích důsledků, od vakcinace a čipování.Pořád ještě věří, že po „nové světové revoluci“ přejdou pod vedením globalistů k přímé digitální diktatuře.
Pokud totiž Trump padne, začnou „vzpoury menšin“ úplně všude. Mimochodem, Francie již také opět hoří a právě Euronews tam aktivně přikládá pod kotel kvůli „policejnímu rasismu“:
„Ve Francii se konala řada demonstrací na památku Adama Traoré. Stalo se to v den zveřejnění výsledků nového šetření soudních znalců, které se týkalo okolností jeho smrti. Demonstranty oslovila sestra Adama Assa Traore. Na Adama se navalili tři četníci, podobně jako se tři policisté vrhli na George Floyda. A obě oběti sípaly totéž: Nemohu dýchat. I tentokrát - dle inspirace z USA - patologové provedli novou pitvu na žádost rodiny. Jde o to znehodnotit předchozí šetření, které jednoznačně potvrdilo nevinu četníků, kteří čtyřiadvacetiletého obyvatele čtvrti Val-d'Oise před čtyřmiu lety zadrželi." Jsou to ale bohatýři, že si po čtyřech letech vzpomněli.
Rozjíždějí se prostě zvláštní „série demonstrací“ – jak se pokusům svrhnout demokraticky zvolené představitele dnes "politicky korektně" říká. Ostatně i bouřlivě připravované české provokace „Miliónu chvilek pro demokracii“ do toho obdivuhodně zapadají. I u nás již slyšíme, jak se policie dopředu zaklíná, že proti demonstrujícím nezasáhne, přestože porušují nařízení ministerstva zdravotnictví.
Nevyšel pokus s "klimatickou" revolucí, s rozvrácením států pomocí podivné pandemie, tak přichází na řadu již otevřené násilí a vyvolávání předpokladů pro státní převraty.

P.P.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

5. června 2020

Jaroslav Dušek: Kdybych měl covid-19, šel bych si koupit melatonin



Ministerstvo si stěžovalo na záznam pořadu s Jaroslavem Duškem o koronaviru. Youtube, Ulož.to i Seznam ho stáhly. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra obeslalo v březnu internetové servery s varováním před záznamem pořadu, ve kterém účinkuje i herec Jaroslav Dušek. Důvodem bylo, že v představení Malá vizita zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronavirové nákazy. Video později zmizelo ze všech oslovených portálů.

Rozhovor s Jaroslavem Duškem na Aktuálně.cz:


Pokud video zmizí, tak ho najdete zde:
Video na Aktuálně.cz ...

Pokud i toto video zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 2 díly):
Jaroslav Dušek v DVTV 1/2 ...


Přepis začátku rozhovoru s Jaroslavem Duškem:
- Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra v březnu varovalo internetové servery před záznamem pořadu ve kterém učinkuje i herec Jaroslav Dušek. V představení Malá Vizita údajně zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronaviru. Jak zjistil Český rozhlas video později zmizelo ze všech oslovených portálů včetně YouTube nebo Seznamu. Jaroslav Dušek je teď hostem DVTV. Dobrý den.
- Dobrý den. Já jsem tady jako pracovník Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.
- A kdybychom se vrátili k herci Jaroslavu Duškovi, cítíte se jako oběť cenzury?
- Né. Já myslel, že jde o nedorozumění. Že tam jde o nějaký omyl. Oni to stahli z takového strachu z toho zmatku. To bylo 15. března jsme to vysílali. V té době nebylo moc informací byl takový chaos. Spíš se říkalo, že se nic neví. Pořád se toho vlastně neví úplně dost. A tehdy Milan Calábek vystoupil s určitými návrhy, možnostmi, doporučeními na možnou léčbu nebo prevenci ohledně tohohle toho viru a zřejmě byli z toho tak neklidní, že by se někdo mohl uzdravit, že to raději sundali.
- My se k tomu obsahu samozřejmě dostaneme. Nicméně to samotné stažení videa z těch jednotlivých portálů vy jako cenzuru tedy nevnímáte?
- Já nevím, jestli to je cenzura. Já vůbec nevím co to provedli, protože my jsme s nikým nemluvili konkrétně, aby mi někdo řekl, jestli udělal cenzuru nebo necenzuru. Nám napsali z YouTube že jsme porušili pravidla komunity. No tak člověk nezná všechna pravidla komunity, možná jsme byli oblečení nějak jako chybně pro tu komunitu a ze Seznamu nám zase řekli že to stáhli po poradě redaktorů na základě článku z Deníku N a toho stažení z toho YouTube a UložTo zase dostalo, ty nám to vyřadili, dostali email z ministerstva vnitra. Takový jako, jakoby informativní, doporučující, ale samozřejmě nic nezakazovali. Je to celé postavené tak, že ministerstvo vnitra jakoby upozornilo, že tam je takové nějaké závadné video a bylo to už na nich, jak se rozhodnou. Takže oni se rozhodli a oni mají právo se rozhodnout to sundat, tudíž tak cenzura ve smyslu té státní cenzury tam jakoby není i když tam samozřejmě je.
- A Vás to zaskočilo, že se rozhodli tak, jak se rozhodli?
- Ne, nezaskočilo, mě to jenom překvapilo, jakoby rozesmálo, ono to vidělo půl milionu lidí že jo, to byl ten problém, za týden.
- To byl problém podle Vás?
- Ano. To se vsadím. Kdyby to vidělo sto diváků, tak jim je to jedno, tak se o to nebudou zajímat, ale tam byl ohromný nárůst sledovanosti a během jednoho týdne to vidělo půl milionu lidí a dokonce i ten novinář z toho Deníku N přímo tam když psal to svoje podání na to ministerstvo vnitra tak tam píše: "Víte, že už to vidělo skoro půl milionu lidí? Nestálo by za to toto video vyvrátit?", navrhuje ten samý novinář, který pak o tom píše článek jako o kauze.
- Který tady dnes není, aby třeba něco uváděl na pravou míru, kdyby to náhodou ...
- Není tady, ale jeho SMSky mám tady v mobilu, můžu Vám je ukázat, celou mailovou korespondenci můžeme tady zveřejnit na obrazovku.
- Jak jste se dozvěděl o tom, že se Vaším představením zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra?
- To mám psal ten novinář. Ten, co o tom psal ten článek.
- Novinář Deníku N?
- No, no, no, nejmenovaný novinář.
- To byl ten první impulz, který Vy jste dostal o tom, že se něco děje.
- Ne ne ne. První impulz byl z YouTube, který napsal do divadla Kampa: Stáhli jsme Vaše video, video bylo odstraněno, myslím takovéto slovo tam bylo, z důvodů porušení pravidel komunity, můžete se odvolat. No tak jsme se odvolali. Napsali jsme, že jsme připraveni tedy označené závadné pasáže případně vystříhnout, protože nás velice zajímalo, co je tam teda závadného. No a voni to odvolání.. Na to tam máte dva řádky, jo v tom YouTube, to je takovém jako krátké odvolání. A na to nám napsali, že to znova posoudili a že to prostě nejde, že je to prostě porušení pravidel komunity. Pak se ozval novinář, že o tom bude psát, jestli to vím, že to stáhli a takový a ten v té emailové korespondenci, kterou mi přeposlal, mi ukazoval, že vlastně se tím zabývalo ministerstvo vnitra CTHH a ministerstvo zdravotnictví.
- Napadlo Vás někdy, že by se Vaše umělecké dílo a projev mohly stát předmětem zájmu ministerstva vnitra?
- Mě to nenapadlo. Tak nějak jako že by to bylo... jako centrem zájmu, to by mě napadlo, ale že by to shledávali jako nebezpečné, to mě nenapadlo.
- Jaký to je pocit, když to nastane?
- Je to pocit takový.. Víte co... probíhal nějaký ten nouzový stav, já jsem byl na chatě, nějak jsme se neměli moc pohybovat nikde, tak jsme si jako mailovali... Můj pocit byl jednoduchý: že chci s někým mluvit. Já vždycky mám to nejjednodušší řešení: pojďme si o tom popovídat, řekneme si teda vo co jde. Zjistil jsem, že na YouTube si nemáte s kým mluvit, to nejde, tam se nikoho nedoberete, vůbec to není možný ...
- Čili Vás teď víc trápí ten případný dialog s YouTubem než s tím samotným Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra? S tím byste si popovídat nechtěl?
- Velice rádi bychom s nimi povídali, ale voni nechtěj mluvit s náma. Voni dva měsíce zatloukali. Jejich vyjádření první bylo, že žádný email nikam neposlali. Dokonce první vyjádření znělo takto: Že nejsou oprávněni zasahovat do provozu těch serverů. Takhle to napsali. Na to my jsme ale věděli z UložTo, že to udělali, tak jsme jim napsali ale máme tady email...
- No udělali to, že napsali jakési upozornění... To není nutně zásah. To, jak si to skutečně v UložTo potom vyložili je, jak jste sám popsal, jejich vlastní věc.
- Není to nutně zásah, ale oni řekli, že nemají žádné oprávnění vůbec něco takového dělat jo. Takže pak teda mlčeli, pak ten novinář Pavel Halla, kterej vo tom dělal článek do Rozhlasu požadoval po nich to vyjádření. Chtěl vědět, co napsali na to UložTo. Oni prostě neodpověděli. Normálně neodpovídali a ten novinář je upozorňoval, že bude psát ten článek, že už to musí zveřejnit tu reportáž. Voni neodpovídali a neodpovídali a po dvou měsících, světe div se, nám najednou přišly ty dva emaily, který poslali na Uložto a na ten Google nebo YouTube, které to ministerstvo vnitra poslalo, tak najednou nám je uvolnili, tak že jsme si to mohli i přečíst a to jste asi četla, bylo to asi toho 30. května na tom iRozhlas, tak tam jsou z toho citace.
- Ano. Vyjádření ministerstva zdravotnictví o které se opírá i zmíněné centrum ministerstva vnitra: „Obecně lze uvést, že video, propaguje vědecky nepodložené metody. U propagovaných bylin a látek v nich obsažených neexistují vědecky podložená data, která by prokazovala jejich účinky na koronavirus.“ To řekl Deníku N David Šíma z tiskového oddělení resortu zdravotnictví.Takže jste šířili neověřené a nepodložené informace?
- Ano. Protože je nikdo nemohl do té doby ověřit. 24.3., kdy to napsal pan Šíma tady vo koronaviru nevěděl nikdo nic.
- Tak kde jste je vzali?
- No Milan Calábek to ví. Milan Calábek o tom píše články, on to zkoumá celý život, zabývá se tím. Prosím?
- A proto ví, o zabírá na koronavirus? Protože celý život píše...
- No ono se to potvrdilo. Ten antabus se potvrdil, že jo... Pan doktor Gocál vyléčil antabusem šest lidí na základě doporučení toho Milana Calábka a ...
- Existuje nějaký důkaz o tom, že se někdo vyléčil čistě na základě antabusu a ne proto, že by se třeba vyléčil i jinak?
- No nevím, nejsem tak znalý všech těch důkazů, ale vím, že pan doktor Gocál Radan z Frenštátu léčil šest pacientů, že víc jich neměl, tak je léčil antabusem po dohodě s nimi, středně těžký průběh choroby. On nám to všechno napsal do článku, který je někde zveřejněný na Facebooku, takže ...


Zmiňovaný pořad (Malá Vizita) kvůli kterému celá kauza vznikla:
Malá Vizita & Duše K tentokrát o koronaviru s Milanem Calábkem 15 3 2020 (celý záznam)


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 6 dílů):
O koronaviru s Milanem Calábkem - Malá Vizita & Duše K - 15. 3. 2020 1/6 ...


Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

3. června 2020

Totální vymývání mozků



Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá.

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY
V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Foto: Hans Štembera, Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

   Když čtu nebo poslouchám diskuse o současné společnosti a problémech, které nás trápí, jímá mne smutek. Ne kvůli problémům samotným, ty jsou od toho, abychom je řešili, ale jsem skoro zoufalý z toho, jak hanebně se pracuje s fakty a logikou. Aby se dal nějaký problém řešit, musíme ho především přesně definovat. Někteří lidé si vůbec neuvědomují, jak důležitou funkci má přesný význam slov. A ti, kteří si to uvědomují, pracují často s významem slov naprosto demagogicky, neboť dobře vědí, jak snadno se dá obecné mínění zmanipulovat.

   Dovolte mi kratičký exkurz, abych na konkrétních příkladech objasnil, co mám na mysli. Když v padesátých letech minulého století vyháněli komunisté sedláky, neoznačovali je názvem, který platil po staletí, ale dali jim hanlivou nálepku kulaků. Když jim kradli majetek, bylo to združstevňování. Nakonec společnost díky masáži ze strany médií a ideologů přijala, že majetek nebyl sedlákům ukraden, ale legitimně združstevněn.

   Okupanti nás v roce 1968 nenapadli, ale poskytli internacionální pomoc. A byli tu dočasně umístěni. Vlastenci, kteří s okupací nesouhlasili, byli prohlášeni za protistátní živly, které rozvracejí socialismus. Jejich pronásledování se pak nazývalo kádrovou prací.

Místo argumentů padají v diskusích snůšky urážek

   Úmyslně uvádím příklady, které jsou všem srozumitelné. Pokud bychom šli hlouběji do minulosti nebo zabrousili mimo Evropu, najdeme stovky podobných. Vyvražďování celých národů se pojmenovalo podle okolností jako pokřtění či demokratizace. Upalování kazatelů jiné víry se prohlašovalo za očistu křesťanstva. Popravy neoblíbených panovníků se konaly pod hlavičkou spravedlivého trestu, ať již z rukou Kristových věrných, občanů revoluce, pěsti dělnické třídy nebo odpůrců totality. Je to pořád stejné. Realitu se snaží vládcové a jejich nohsledi pojmenovat tak, aby vyhovovala jejich mocenským cílům.

   Dnes skoro nikdo ve vášnivých diskusích nepřemýšlí o skutečné podstatě problémů. Chytáme se slov, která nám vtloukají do hlav politici a média, a hádáme se o ně, jako by šlo o život.

   Ale pokud se nad tím zamyslíme, pak by nám mělo dojít, že se ve skutečnosti hádáme o chiméry, o pseudoproblémy, že proti sobě stavíme ideje, které jsou iluzorní, neboť pojmenovávají všechno jiné, jen ne podstatu věci. A pak se samozřejmě nikdy nemůžeme dohodnout.

   Bolestí většiny dnešních diskusí je navíc absolutní absence racionality, faktů a logiky. Na názor, který se nějakému oponentovi nelíbí, často odpovídá urážkami. Zažil jsem to i já. Na mnoho mých článků jsem obdržel snůšky urážek, aniž ovšem oponent vysvětlil, v čem se tedy mýlím a proč se mnou nesouhlasí. Za racionální argument se dnes považuje pouhé konstatování, že ten druhý je sluníčkář, komouš, Putinův agent, Obamův agent nebo prostě jen idiot.

   Risknu tuhle škálu odsouzení a dovolím si předložit několik dnes běžně používaných termínů, k nimž se pokusím přiřadit reálný obsah, což znamená správné a logické české pojmenování.

Nejde o migrační krizi, ale nájezd hord, které u nás nemají co dělat

   A čím začít jiným než slovy „migrační krize“. Slovo krize se používá pro různé problémy, ať už jde o stav po živelní katastrofě nebo o hospodářskou cyklickou krizi. Krizí je zlomový stav pacienta nebo neshoda v manželství. Je to však vždy něco, co vzniká více či méně nezávisle na naší vůli. Slovy „migrační krize“ se tak politici snaží navodit dojem, že jde o proces, který se děje mimo nás a my se mu musíme podvolit (stejně jako se podvolíme zemětřesení nebo krachu na burze).

   Jenže to je lež! Tahle událost není krize, protože my ji řešit můžeme! Je to pustý nájezd hord, které nemají na našem území legitimně co dělat. Jistě, existují i ohledy humanitární, ale ty se musejí řešit vždycky v rámci zákonů dané země a při respektování suverenity jejích hranic. Cokoli jiného je zvůle (a neohánějme se vnucenými mezinárodními pakty a úmluvami, jsou-li navíc v rozporu s naší ústavou).

   Příliv migrantů není krize, je to výsledek neschopnosti bruselských vládnoucích elit plnit povinnosti, které jako správci Evropy mají. Nikdo dnes nechrání evropské hranice, vedou se jen nekonečné žvásty, že je to třeba udělat. Ať už německá kancléřka stoupence islámu pozvala, či nikoli, nemají tu legitimně co dělat a překročení našich hranic je trestný čin.

   Skutečná migrace je ve skutečnosti něco, co má jistý zákonný nebo alespoň hospodářský rámec. Přistěhovalec musí žádat o legalizaci pobytu, musí se v nové zemi přizpůsobit, musí v ní pracovat a uživit sebe a svou rodinu. Nic z toho přicházející hordy neplní, nerespektují a nejsou toho ani potenciálně schopny. V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů.

Zničí byt, obsadí cizí objekt, krade, ale je jen nepřizpůsobivý

   Stejně fatálně se dnes pracuje s pojmem „nepřizpůsobivý“. Zákon stanoví jasně, že člověk je buď bezúhonný, protože zákony plní, nebo je zločinec, případně podle vážnosti přestupku pachatel, neboť zákony a předpisy porušuje.

   Co je to nepřizpůsobivý? Člověk, který se rozhodne, že některé zákony a normy dodržovat nebude. Dostane byt, ale zničí ho. Vláme se do cizího objektu a ve jménu svých ušlechtilých myšlenek ho obsadí. Na ulicích dělá nepořádek, v noci hluk, páchá drobné krádeže, nechce pracovat. To vše se dnes označuje jako nepřizpůsobivost. Proč, vždyť každý, kdo tohle dělá, je přece v dikci zákona pachatel nebo zločinec. Politici a mediální komentátoři to snad nevědí? Pak by si měli zopakovat základy práva.

   Stejně tak je podivné, aby se různé skupiny společnosti přejmenovávaly podle aktuální situace. Před několika lety se vedly vášnivé polemiky na téma, jak hanebná je česká komunistická strana, protože se odmítá přejmenovat (navzdory tomu, že propagace komunismu byla zákonem prohlášena za trestnou – typický právní Kocourkov).

   Komunisté věrni revolučním písním na své barikádě vytrvali a komunisty podle názvu zůstali. Zachovali se rozhodně seriózněji než cikáni (historický název doložený již ve 14. století), kteří nedůvěryhodnou firmu vyměnili za označení „Rom“. Přiznám se, že neznám národ, který by se po staletích existence přejmenoval jen proto, že se mu jeho označení nezdá dostatečně důstojné. A až bude zpochybněno tohle slovo (ono už vlastně je tím, jak ochotně se příslušníci této etnické menšiny přizpůsobují), najdou si třeba jiné označení.

Předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní

   Přemýšleli jste, kdo vlastně je „sociálně potřebný“, nebo dokonce „sociálně slabý“? Hledal jsem na stránkách našich institucí, ale ani na marxistickém ministerstvu není definice, kdo to vlastně je. Všichni se však tím pojmem ohánějí. Takové termíny jsou na nic, protože nikdo pořádně nechápe, co exaktně znamenají.

   Označují totiž to, co se hodí politikům, úředníkům a aktivistům. Buďme však jazykově korektní. Ve společnosti existují lidé bohatí a chudí. Je-li někdo chudý, má smůlu. Nicméně podle křesťanství chudoba cti netratí. Navíc každý chudý může zbohatnout, pokud se bude snažit. Nebo pokud bude mít štěstí. Žijeme v době pokrokové, která chudobu nepřipouští. Všichni bohatí ovšem být nemohou.

   Dávat peníze na chudé, to se jaksi nenosí. Ale na sociálně potřebné? Kdo by mohl odmítnout pomáhat potřebným? Mimochodem, potřebný je ve své podstatě každý člověk v této zemi. Soused má jaguára, ale já ne. Jsem potřebný, protože bych ho chtěl taky. Být potřebný je psychologicky nebezpečné, je to slovo politicky nabubřelé a prázdné. Být chudý nebo bohatý je však označení jasné, srozumitelné a z hlediska reality správné.

   Pokud chceme tuhle společnost napravit, je třeba říkat pravdu. A to znamená označovat věci správnými termíny, neskrývat nepříjemné skutečnosti za balast eufemismů. O tom, co sdělujeme, musí rozhodovat věcná správnost, a nikoli politická korektnost, jemnocit či osobní ambice. Na všechny děje a stavy společnosti máme prověřené pojmy, nevytvářejme nové.

   Český jazyk je mimořádně bohatý, používejme jen ty obraty, které jsou známé po staletí. Pak se rozhodně budeme na svět dívat reálněji a jednat pragmatičtěji. Protože naši předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní a bránit svou svobodu a majetek.

Mimochodem, obrat „bránit svou zemi, víru a majetek“ není urážkou!

   Ale dokáže to dnes ještě někdo? Vyrostly nám tady generace „mužů“, které neumí vystřelit ani z praku, mimo jiné proto, že nevědí, co to je. Hrdinové jsou jenom u počítače, ale jinak jsou to větší srabi, než dříve držitelé tzv. modrých knížek. Kdo za to může a jak to napravíme? Jsme možná jediný národ, který vychovává nové generace absolutně bez vztahu k vlasti, státnímu nebo národnímu majetku a jakýmkoliv duchovním hodnotám, bez úcty k autoritám, k ženám, zkušenostem starších generací a vůbec ke stáří.

A to je opravdu smutné.

Autor: Vlastimil Vondruška
Komentář: Jindřiška Plšková

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

1. června 2020

Před soudem za komentář na sociální síti



Jsem v ŠOKU a to nikterak nepřeháním. Ocitnout se před soudem v České republice za komentář na sociální síti se stává již běžným jevem, to bohužel vím, ale aby státní zástupce trval na nepodmíněném trestu vězení, to je už jiná liga. Jestli nás toto nekatapultovalo zpět před rok 89 do doby tvrdé normalizace, tak už nevím co jiného by to mohlo více připomínat. Jsem zděšen z prokurátora, ano, používám předrevoluční termín, Martina Bílého, který se své role zhostil s fanatickou chutí do práce. Je to celkem příznačné, jelikož si v těchto dnech připomínáme politický proces s Miladou Horákovou, takže pro pana Bílého musí být prokurátor Urválek jistě velkým vzorem.
   Lidé si neuvědomují, že tím největším problémem, který tu máme, je pomalá likvidace SVOBODY SLOVA A PROJEVU. Jakýkoliv jiný problém je oproti tomuto banální, poněvadž nemožnost o problémech mluvit, se rovná nemožnosti je i vyřešit.
   Teď si dovolím rozebrat onen příspěvek, který paní napsala. Souhlasím, že terorismus by se schvalovat neměl, ale... Nechápu, jak může být někdo souzen za schvalování něčeho, co se stalo mimo Českou republiku, notabene, když to napsala v době, kdy oficiálně onen člověk za žádný trestný čin terorismu odsouzen nebyl (nevím, v jaké fázi se to momentálně nachází).
   Jak může náš stát trestat lidi za něco, na co nemá důkazy, když to vezmu ad absurdum. Soudce nemá oficiální spis k danému útoku, ví jen to, co si přečetl v novinách nebo viděl v televizi. Věc druhá, kdo určí, že to byl teroristický čin? My nebo oni? Když Saudská Arábie rozhodne, že jít do křesťanského kostela je podle jejich práva teroristický čin a někdo zde napíše, že chození do kostela schvaluje, bude i jemu hrozit 15 let za schvalování terorismu?
Doufám, že přátele chápete co se tím vším snažím naznačit. Je to celé nesmysl, který se skutečně rovná totalitě.
   Ona žena nenapsala reálně nic nebezpečného. Vím to JÁ, ví to jistě i soudce a ví to i onen prokurátor. Můžeme se jistě bavit o tom, zda byl její názor hloupý, případně jak moc, ale určitě by tu neměl být prostot pro to, zda to je či není trestný čin.
   Je šílené, že státní zástupci jsou spokojení s podmínkami u závažných trestných činů, kdy dojde k vysoké újmě na majetku, korupci či fyzickému násilí, ale u slovního projevu žádají trest vězení.
   Příspěvek dané paní neschvaluji, ale ani neodsuzuji. Napsala něco, co bych JÁ nikdy nenapsal, ale jen proto nepatří do vězení. Podobné věci má řešit přestupková komise v rámci nějaké pokuty, nikoliv trestní soud.

Matouš Bulíř

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



28. května 2020

Americké jaderné zbraně v Polsku?



Asi tak prolétlo v médiích vyjádření paní Georgette Mosbacherové, velvyslankyně Spojených států ve Varšavě, která uvedla, že Spojené státy hledají náhradu za Německo, které se s jaderným programem rozchází. A nejen v otázce jaderných zbraní. Německo již zahájilo i demontáž a první odstřely svých jaderných elektráren. Tzv. zelená politika, která zachvátila Německo, realizuje své první destrukční kroky, píše v komentáři pro prvnizpravy.

   Jaderné zbraně na území Polska? Ještě včera nemyslitelné, ale dnes možné. Spojené státy totiž dlouhodobě vyslovují znepokojení nad vývojem v Německu a současný úřadující americký prezident, Donald Trump, nešetří nelichotivými slovy. Kancléřce Merkelové raději ani nepodává ruku . Amerika vyčítá evropským státům nezájem podílet se na společném zbrojení a zároveň se diví, že tytéž státy vykřikují, jak si to USA představují, že snad nehodlají plnit své závazky ze smlouvy o NATO. Pravda bude někde uprostřed, Američané chtějí především prodat své zbraně a Evropané hodlají financovat své nesmyslné sociální projekty spojené s dovozem migrantů.

   Co ale v Evropské unii nevnímají správně je to, že aféra s „ruskou stopou“, která se pomalu a jistě mění na Obamagate, neustále již tři roky pomocí hlavních médií štvala Američany do negativního vztahu s Ruskou federací. Donald Trump má v listopadu před volbami a protiruskou kartu hrát musí, i kdyby nechtěl. Názor na Rusko se za půl roku nedá v USA změnit a tak nápad s jadernou zbraní umístěnou v Polsku má možná zabít hned tři mouchy jednou ranou.

   Zaprvé se ukáže Američanům, že Spojené státy se před Ruskem účinně brání. Zda-li to je, či není potřeba, to prostý volič v USA vůbec není chopen posoudit. Zadruhé se Německu ukáže, že je nahraditelné a satisfakce, takto vzniklá, nepostrádá půvab, protože neláska Poláků k Němcům, historicky vzniklá, je známá. Zatřetí to možná donutí Německo nakoupit nějaké ty zbraně z USA.

   Tahem s umístěním jaderných zbraní v Polsku Američané nic neriskují, navíc původní spolehlivý jaderný spojenec, Turecko, je dnes asi vším, jen ne spolehlivým spojencem. Výměna Turecka za Polsko sice jen tak neproběhne, ale odstranění jaderných zbraní z Turecka, které se chce vrátit do doby před Atatürkem , tedy do doby, kdy islám byl rozhodující politickou veličinou v životě Turků, je více než žádoucí. Ostatně válka v Sýrii ukázala, kdo je kdo a jaké má cíle. Pokládat Turecko za spojence v NATO je proto dnes odvážné tvrzení.

   Případným umístěním jaderných zbraní do Polska se v Evropě pokračuje v „novém trendu“. Podle zveřejněných informací jde o naplňování americko-polského plánu Three Seas Inititaive, tedy plánu Trojmoří. Moc se asi Polákům divit nemůžeme, zvláště poté, co jim Evropská komise neustále vyhrožuje absurdními žalobami, navíc před soudem, jehož nestrannost je více než zpochybněna.

   Připomeňme, že USA s podporou všech ostatních členů NATO počátkem února vypověděly smlouvu z roku 1987, která zakazovala vývoj a rozmísťování kategorie střel s doletem 500 až 5 000 kilometrů. Následně stejný krok učinila i Moskva. Závody ve zbrojení se vrací. Je vhodné se ptát, kdo to vše způsobil. Pro osu Brusel-Paříž-Berlín je viníkem Moskva, která zabrala část Ukrajiny a posléze anektovala Krym. Moskva má ale opačný výklad k tomu, co se stalo.

   Moskva musela údajně ochránit ruskojazyčné obyvatele a Krym měl nejen právní základ pro referendum, ale také jej i provedl. Ostatně nově postavený most z Ruska na Krym signalizuje, že Moskva Krym vrátit nehodlá. Proto pod kuratelou EU vyjednané tzv. minské dohody neplní ani jedna ze stran a k nějakému míru je daleká cesta. EU jako vyjednávač míru zjevně selhala a Německo reaguje tak, že si staví, s vyloučením Ukrajiny a Polska, nové plynovody z Ruska tzv. projekt Nord Stream. A to EU v roce 2014 vyzvala členské státy k sankcím proti Ruské federaci. Výmluvně proto skončilo celé ukrajinské majdanské dobrodružství, a to výměnou zajatců mezi „Lidovými republikami “ Doněcka s Luhanskem na jedné straně a Ukrajinou na druhé straně za trapného mlčení EU. Nepřekvapí, že zvuk harašení zbraní v Evropě zesílil.

   Jaderná politika se tak vrací do doby studené války a to není nic povzbudivého. Někdo namítne, že je lhostejné, kdo je tu viníkem, a kdo není. Jenomže Moskva i Washington reagují i na podněty z Evropské unie (EU). A ty nejsou vůbec optimistické, spíše naopak.

   Pro Česko je zajímavé si položit otázku, zda jaderné zbraně na území Polska jsou pro nás lepší, než umístěné na území Německa, byť stále ovládány americkou armádou. Je na politicích, aby si odpověděli. Ale Evropská unie dnes není žádným garantem míru, jak o sobě sama tvrdí. Tak tomu mohlo být v letech paktu Uhlí a ocel, a dále v době EHS, tedy počínaje rokem 1950 do roku 2005. Od této doby se EU natolik změnila, že tvrdit, že je zárukou míru, je přinejmenším nadsazené, zvláště poté, co Velká Británie, nikoliv v dobrém, z EU odešla a vzestup kritických (nacionalistických) stran v EU je nepřehlédnutelný. A předmětem nelibosti těchto nových stran a hnutí je především politika osy Brusel-Paříž-Berlín. Slibovaný politický úplatek 500 miliard eur na odstranění následků pandemie koronaviru ze strany Německa a Francie má odstranit nejen nelibost nových stran a hnutí, ale přesvědčit mnohé vlády k další spolupráci s EU. Ale je to jen šáráda na uklidnění, ve skutečnosti se nic nezmění, protože se nemění sama nedemokratická podstata EU.

   Nedemokratická politika z EU se valí do všech stran, a protože je stále tvrději a ostřeji kritizována, nasazuje EU vůči této kritice nikoliv zlepšení, ale cenzuru a pronásledování. Přesně podle modelu všech totalit, kterým to ale k udržení moci v Evropě nakonec nestačilo. Navíc EU pokračuje s přívaly migrantů jiného náboženství a jiné kultury na území členských států EU. O to více je směšné až dětinské tvrzení, že konec EU by prý znamenal konec vlády křesťanské kultury v Evropě.Jenomže toto vedení EU je dnes právem podezíráno, že usiluje o zničení evropských křesťanských národů, čemuž se právě Polsko a další členské státy velmi vehementně brání.

   Možná, že i to je jádrem úvahy, kam a proč umístit americké jaderné zbraně. Protože cílem jejich umístění je především působit odstrašující silou. Ke skutečnému nasazení by zřejmě jen tak nedošlo, ale v politice platí: Nikdy neříkej nikdy. Stejně tak je k zamyšlení, že potenciálním cílem příp. umístěných jaderných zbraní v Polsku vůbec nemusí být Ruská federace.

   V Evropě se totiž líhne nepřítel mnohem závažnější: Fanatismus. Fanatismus zelený, migrační, antinárodní a další. Stejně nebezpečný jako byl fanatismus nacistický či komunistický. Opět se do Evropy vrátil, opět je nenávistný a zákeřný, skrývající se za líbivá slovíčka povinných solidarit, ekologických vznešených cílů, údajných společných zájmů a pomocí. Slovník, který Evropa zná a pamatuje. Dnes se skrývá pod pojmem: Liberální demokracie, když tento původní demokratický pojem je dnes zcela vyprázdněn a nahrazen novým cílem.

   S případnými jadernými zbraněmi dislokovanými na území Polska, nebo dokonce států V4 (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Polsko) by se studená válka vrátila s plnou silou. Nikoliv ta původní, ale díky politice osy Brusel-Paříž-Berlín upgradovaná. Možná tu už dávno je, jenom jsme si toho v zápalu řešení banalit nevšimli.

R.M.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

26. května 2020

Budeme platit západu za koronavirus?



Různé pohledy na záchranný fond na obnovu unijní ekonomiky po koronavirové krizi. Už 23.4.2020 prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Ve středu 27.5.2020 šéfka Komise Ursula von der Leyenová představí návrh nového finančního rámce EU včetně konkrétnější podoby záchranného fondu. Podívejte se na některé zajímavé pohledy na rozdělení peněz z připravovaného fondu.

Jako první se podívejte na rozbor Michala Svatoše v tomto videu:
MaP 441 EU - Potraviny zdraží až o 100%! Východoevropané mají platit životní standard západoevropanů


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 2 díly):
Východoevropané mají platit životní standard západoevropanů 1/2 ...


Přepis prvních pár minut videa, celé video má přes 30 minut:
Inflace v České republice je o 2% větší než v Evropské unii. Proč se to děje? Děje se to proto, protože Evropská unie zejména Němci, Francouzi a Španělé a Italové se dohodli, že oni budou utrácet, nebudou toho moc dělat, budou utrácet evropské peníze, které si budou půjčovat od hodných bankéřů jako od pana Sorose a ty dluhy budou platit východoevropané, hlavně východoevropané. A východoevropané peníze dostávat nebudu, protože jsou pracovití, nepotřebujou je a protože se zjistilo, že si s covidem dovedou poradit. Tak není třeba, aby peníze dostávali. Takže vy všichni, kteří máte problémy s tou současnou ekonomickou situací, s těma kovidama, tak si dejte na Evropskou unii pozor. My vám vysvětlíme zase, co mají v plánu.
Hodlají utrácet astronomické částky, hodlají utratit jenom z evropských peněz pro začátek 500 miliard euro. Ty máte zaplatit ze svých daní, tedy hlavně vy. Pro vaši představu je to 12 a půl bilionu korun. Tedy asi 3 roky celé České republiky, kdyby pracovala zadarmo. Tedy pokud Všichni Češi budou pracovat zadarmo, bez jídla, bez vody, bez pití bez ubytování, tak za tři roky tu částku zaplatí. Ta částka je astronomická. Češi představují malou část evropské populace, Evropanů je 440 milionů, Čechů je skoro 11 milionů takže vidíte, že Evropa se v budoucnu nadře aby tuto částku zaplatila. No a co se s touto částkou má dít. Takže my vám vysvětlíme nejprve kdo jí tedy bude hodlat utrácet a proč to tedy bude zdražovat východ a v druhé části tedy jak se to má platit. Proč to máme platit my. Takže první je kdo to má dostat. Východoevropané jsou už z toho poměrně vyloučeni, protože Němci s Francouzema a se Španělama a s Italama se domluvili, hlavně tedy Němci s Francouzema, že ty peníze dostanou hlavně ti, kteří jsou postiženi v tom turistickém průmyslu, v tom cateringu, v těch službách pro miliardáře a kteří mají budoucnost, mají ty velké podniky, které jsou pro Evropskou unii důležité, nebo ta důležitá místa jako jsou italská a španělská letoviska, která se nesmějí dostat do rukou čínským a hlavně americkým investorům. My se zaměříme v první části na jižní národy, jak to mají v plánu utrácet. Nicméně musíme vám ještě před tím vysvětlit proč to v Evropě tak je. Evropa totiž zvláštní ekonomický systém, ve kterém Němci mají takzvanou podhodnocenou měnu protože platí Eurem a díky tomu jejich Výrobky jsou levnější a vy si je můžete lépe kupovat i Číňané si je mohou lépe kupovat, Němci si je mohou lépe kupovat. Kdyby totiž každý stát v Evropské unii vlastní měnu, německé výrobky by byly drahé. Musíte si to představit asi tak, že kdyby Spojené státy americké najednou schlamstly celou Jižní Ameriku a zavedly tam dolar a stejný systém jako mají evropané, tedy jednotný dolar, ale různé státy, tak hodnota dolarů by poklesla Američané by spokojeně mohli vyvážet svoje zboží by o mě zájem. Takže takto to vymysleli Němci. To je první systém, ve kterém oni likvidují. Likvidují tedy východoevropan, protože ti si kupují takzvané levné německé přebytkové zboží. To jsou ty nekvalitní potraviny, Protože ty jsou tady díky tomu levnější. Zároveň tím likvidují zbytek Evropy jako Španěly, Francouze, Italy, protože jejich zboží Průmyslové je dražší, protože tak jako mají euro tak zase jim se zvedá hodnota. Proto v Itálii nejsou takzvané montovny, ani nejsou ve Francii, ani nejsou ve Španělsku. Tyto montovny tam nejsou tak rozmnožené, protože by se to nevyplatilo. Proto jsou montovny na východě Evropy. Takže jsme si vysvětlili jak to ti vychytralý Němci dělají a takto hromadí mnohem více peněz než takzvaně Evropě zpátky.
Pokračování je ve videu ...


Dále se podívejte na názory z Ministerstva financí a od tří ekonomů v TV pořadu CNN Prima News:
(vysíláno 21.5.2020 ve 21:45)
Záchranný fond na obnovu unijní ekonomiky



Další zdroje:
Studie: V Merkelové fondu na obnovu ekonomik by Česko bylo čistým plátcem
Rozbřesk: Jak dopadne bitva “jihu proti severu” o záchranný fond EU?
Východ bude platit dovolené Západu! Každý Ital má dostat 500 EURO na letošní dovolenou! (video)

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

25. května 2020

Po stopách Extinction Rebellion. Nadšení mládežníci, nebo nekalý byznys?



Pojďme se podívat, kdo a jaké zájmy stojí za rádoby bohulibými, ekologickými projekty a hnutími v ČR. Je to skutečně tak spontánní a masový jev, jak se snaží vypadat?
Začněme tedy "drobnými" a tím, jak u nás funguje aktivistická scéna (pak dojde i na ty milióny)...

VYPEČENÉ INICIATIVY
Začalo to tím, že jsem si všiml, kolik se poslední dobou ve virtuálním prostoru vyrojilo "spontánních" iniciativ za "udržitelnou budoucnost", "soucitný způsob života" (pod kterým si můžeme představit jen jedno - striktní veganství) a jak mají nejen podobný obsah a odkazují se jedna na druhou, ale jak mají také téměř totožný přístup ke kritice = zneviditelnit kritické (byť slušné) komentáře a udržovat svou socialní bublinu čistou (jeden až čeká, kdy se začnou po vzoru Svědků Jehovových oslovovat "bratři a sestry v Pravdě").
   Zaujal mě tedy občanský spolek "Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku". Na první pohled vypadá jako iniciativa nějakých mladých, neznámých nadšenců, notabene, když na celých stránkách není zmíněno jediné jméno a v kontaktu naleznete hlavně číslo účtu (samozřejmě ne transparentního) pro "příspěvky na dobrou věc". Člověk by mohl malinko zastříhat ušima v momentě, kdy toto číslo účtu střelí do strýčka googleho a vyskočí na něj dalších X stránek s různými projekty a iniciativami.
   Co mají společného? Jednu osobu a tou je Nikola Hurychová. Tato činorodá aktivistka má na sebe registrováno 24 doménových jmen různých podobných iniciativ a aktivit, které však vypadají autonomně, s její osobou ji na první pohled nijak nespojují a v kontaktech najdete, jak jinak, stejné číslo účtu o kterém jsem se již zmiňoval...
   Každá z těchto iniciativ má pochopitelně svou stránku na facebooku a co je komičtější, tak v příspěvcích těchto stránek se nezřídka odkazuje jedna na druhou...

SCHOPNÁ NIKOL
Tak si říkám, proč, když chce člověk něco propagovat, nevytvoří jeden projekt, dva, tři, pod ty se transparentně nepodepíše a nevěnuje se jim? Možná proto, že je lepší vzbudit dojem "probuzené společnosti", která, chápajíce do jaké katastrofy se to řítíme, zakládá jednu iniciativu za druhou a nabádá společnost k "probuzení" a obrácení na víru pravou. Tu a tam pochopitelně za příspěvek, nebo získaný grant:
   Ale čert to ber, každý se nějak živíme... Pojďme tedy k těm masovějším, "spontánním" akcím, které k nám nemohly neproniknout... Vzpomínáte na "stávky za klima" známe jako "Fridays for Future"? Kdo myslíte, že spravuje stránky této odnože u nás a má zaregistrovanou doménu fridaysforfuture.cz? Ano, samozřejmě, naše Nikol Hurychová, (ne)profesionální aktivistka... A myslíte, že se to na stránkách dočtete?
   No, ale nechejme už slečnu Nikol na pokoji. V době, kdy se ve velkém "marketinguje" politika, co by si někdo neměl "zmarketingovat" aktivismus? Koneckonců to vypadá, že slečna Nikol tomu sama i skutečně věří, papá jenom samé "soucitné" potraviny a budoucnost vidí veskrze zeleně...

JSOU TADY ALE JINÍ ŠÍBŘI...
Pojďme se tedy podívat na ono již zmiňované hnutí Extinction Rebellion. Kdo si zaregistroval tuto doménu v ČR? Zdánlivě neškodně právnická osoba Extinction Rebellion Czech Republic - Rebelie proti vyhynutí, z.s. Zajímavější však už je, kdo za touto právnickou osobou stojí...Kdo je Arne Springorum? Zjistíme podle adresy...
   Na této adrese má trvalé bydliště a je majitelem pozemku manželský pár Arne Kai Springorum a Olga Springorumová. Paní Springorumová je podle všeho učitelka někde v Praze Dejvicích a není na ní nic zajímavého. Naopak osoba pana Arneho už je poněkud zajímavější...
   Hydrogeolog původem z Německa, který poněkud přilnul nejen k ekologii, ale také k byznysu kolem ní. Dle výpisu z obchodního rejstříku je tento pán nejen předsedou "Rebelie proti vyhynutí", ale také byl zakladatelem, jednatelem, společníkem a následně pak "ničím" ve firmě HE Consulting s.r.o., na kterou se podíváme...
   Tuto firmu zabývající se poradenstvím v oblasti úspory energií založil p. Arne v r. 2013 jako jediný majitel i jednatel. Načež firma v rejstříku listin vykazovala v rozvahách účetních uzávěrek průměrná aktiva okolo 2 milionů korun ročně (což nám mnoho neřekne). Z výkazů zisků a ztrát, které má ale uvedeny pouze za roky 2013 - 2016 lze ale tušit, že firma svůj obrat rok od roku zvyšovala až na nějakých 9,5 milionů korun ke konci roku 2016.
   Rok 2019 byl však přelomový co do účetní rozvahy a aktiv firmy, která se oproti minulému roku zvedla o 25% a rokům předchozím se dokonce více než zdvojnásobila (dost by mě tedy zajímal onen "výkaz zisků", který ale firma od r. 2016 do registru nedodala...).
   No a v tomto roce se stala ještě jedna zajímavá událost. A to sice, že v nejúspěšnějším roce firmy HE Consulting s.r.o. se p. Arne Springorum rozhodl svůj jediný a 100% podíl ve firmě přepsat na 3 další osoby. Alfreda Krause, Martina Zwardoně a Kryštofa Hánu.
   Za jakých podmínek a proč tak učinil se můžeme jenom dohadovat, když dále zůstává hlavním "program directorem", dle údajů samotné firmy. Nicméně další práce s veřejně dostupnými zdroji může ledacos naznačit.

EXPERTI
Napřed se podívejme, koho že to pan Springorum jmenoval jednatelem celé společnosti. Pan Alfred Kraus to přes různé posty v Penzijním fondu České spořitelny dotáhl až na člena představenstva, načež koučoval zaměstnance finanční skupiny České spořitelny. Jistě, kdo jiný je erudován v energetických úsporách, než právě finanční štika ve velkokapitálu... A komu taky jinému by chtěl předat "své dítě" enviromentální aktivista, zakládající u nás odnož hnutí, jenž se vyznačuje, mimo jiné, naprostým odporem k současnému kapitalistickému systému a netají se touhou jej zcela zbořit?
   Ale tak co, řeknete si, třeba to kluci myslí upřímně, žádná levá v tom není a už vůbec ne žádná malá domů, že ano... Vždyť je tady ještě pan Martin Zwardoň, kterému se zajisté nedá upřít erudovanost v oblasti energetického managementu. Sice nebyl jmenován jednatelem, ale v čem je tedy problém?
   No za mě možná v tom, že pan Zwardoň byl jmenován do "expertního týmu pro energetiku a klimatickou změnu" Svazu průmyslu a dopravy České republiky, který je mimo jiné lobbistickou skupinou v Parlamentu ČR a členem tripartity.

   To už pak i člověk pochopí, že chlapci nechtějí pracovat pro kdejaké příštipkáře:
Ale tak řeneme si "OK, kluk aktivistická to chtěl posunout dál, tak firmu přepsal na jednoho finančního dravce, druhého frajera, co má kontakty v tripartitě a třetího člověka, co je tam do počtu. Co je na tom divného? Už toho asi měl plné zuby..."
   Ale tak abychom měli hlavu ještě víc v pejru, podívejme se, co se stalo hned necelé 3 měsíce po tom, co pánové převzali podíly na firmě od pana Springoruma. Opět je o tom záznam ve veřejném rejstříku listin.
   Všichni tři pánové, Kraus, Zwardoň i Hána postoupili svou účast na valných hromadách společnosti, jakožto i hlasování o jejich podílech a výkonu práv na advokáta Mgr. Jana Najmana a ten následně všechny tři podíly, formou substituční plné moci, převedl na koncipientku Lucii Skopalovou. A co je to vlastně "Valná hromada" společnosti s ručením omezeným? Nic důležitého..... Prosím pěkně:
   Sečteno podtrženo, mně se nezdá jako úplně blbý business plán rozpoutat debatu o "klimatické krizi, až apokalypse" a prostřednictvím fanatiků z Extinction Rebellion volat po "revoluci", když mám se "společníky" firmu s milionovými obraty, která radí výhradně koncernům, jak této "hrozící apokalypse" zabránit a potažmo se vlastně vyhnout nezbytnému. Protože pokud rychle něco neuděláme, přijdou společenské nepokoje (jak vyhrožuje pán v odkazu) a kolaps systému... Který koncern by tomu "za těch pár drobných" odolal, no řekněte?

TAKŽE, CO TÍM VŠÍM CHTĚL BÁSNÍK ŘÍCT?
Že on někdy možná ten aktivismus není tak úplně tím, čím se zdá být. A to sice "nevinnou, spontánní snahou citlivých, mladých (mnohdy školou povinných), krásných lidiček, kteří by jen a pouze rádi nezištně zlepšili naše společné místo k životu, mnohdy i za cenu odporu nás ostatních... Že někdy je ten promyšlený marketing, business, ve kterém se točí miliony velice úzce propojen se zdánlivou snahou právě tento business a systém položit na lopatky, zmuchlat a zahodit. Někdy si mohou docela dobře rozumět a sloužit jeden druhému...
   A to je jen tady ten náš malý, bezvýznamný rybníček a střípky toho, co se podařilo z veřejných zdrojů dohledat takovému čučkaři, jako jsem já... Co teprve, kdyby se na to podívaly se svými kontakty a možnostmi opravdové investigativní špičky nejen naší, ale i světové žurnalistiky...
Tož tak na světě...
V.S.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...