Informace

„Tak, jak si spoluvytvářím a chápu tento vesmír, a tento svět, má jakákoliv situace, která vzniká, v sobě už zároveň obsaženo řešení. To řešení už tu je. Je hotovo. A můj svět je takový, že protože vím, že to řešení tu je, a já jenom poprosím, a dovolím vesmíru, aby mi toto řešení ukázal,“ říká herec Jaroslav Dušek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti.

Dokument:
Asi bychom těžko našli u nás, nebo kdekoliv na světě, člověka, který by nechtěl žít jen v neutuchajícím životním klidu, psychické pohodě, radovat se ze života, být veselý, šťastný. Asi každý by takový chtěl být, bez ohledu na věk, zaměstnání nebo zemi, kde bydlí. Tak proč takoví nejsme? Většina lidí by na takovou otázku pravděpodobně odpověděla, že to zkrátka nejde, nemáme na to čas, nic nestíháme, natož přemýšlení nad tím, zda jsme opravdu spokojeni a šťastni v tom, jak žijeme. Toto udýchané přesvědčení nám ale občas narušují lidé, kteří vykazují znaky toho, že to dokázali, nebo že jsou aspoň na cestě. A kdy jindy než na začátku roku se podělit o recept či mapu, kudy a jak kráčet, abychom byli klidní, smířliví, šťastní, láskyplní. Zkrátka lidé, kteří ví, proč tady jsou a kam mají namířeno. Na začátku roku jsem moc ráda, že si můžu o těchto tématech povídat s člověkem, který na této cestě je už dlouho, a kráčí mnohdy, zdá se, opuštěn, ale řadí se za ním stále více lidí, kteří ho chtějí následovat: Herec, improvizátor a spokojený člověk Jaroslav Dušek.

...

Jaroslav Dušek: No. To bych udělal jako první. Já bych jako první zkoumal, proč jsou všechna zvířata a tyto bytosti v pohodě. Proč je vůbec nezajímá zdražení elektřiny? Proč vlastně jim je jedno, že možná nepoteče plynovodem plyn. Jak je možné, že je tady planeta plná bytostí, kterých je ve výsledku mnohem víc než nás, kterým je to srdečně jedno. To, co my tvoříme jako obrovský problém a strach, představa, závislost na něčem, že něco… Jak to, že celé generace před námi žily bez toho? Jak to, že všichni v pohodě přežili? Ti, kteří přežili, myslím. Já vím, že někteří nepřežili, vím, že mnozí zemřeli, to je jasné. Toto je planeta, kde se žije v tomto modelu rození a umírání. A my jsme se dostali do fáze světa, kdy v podstatě bychom mohli žít nejkrásnější životy, jaké jsme kdy žili.

Děda nám vyprávěl, jak jako děti pracovaly ve stodole, mlátily cepy, co všechno musely zastat, a jak to bylo fakt tvrdý. A říkal: „Teď si žijete fakt krásně. Vy to máte dobrý.“ A my bychom mohli na této planetě žít velmi ladný život ve chvíli, kdybychom byli schopni spolupráce.

V mé představě, jak chápu tento vesmír, má každá situace, která vzniká, v sobě už obsaženo řešení. A já jenom poprosím, a dovolím vesmíru, aby mi toto řešení ukázal.

...


Textový přepis: www.radiouniversum.cz

Web: https://www.RadioUniversum.cz/
Facebook: https://www.facebook.com/RadioUniversum
Twitter: https://twitter.com/Radio_Universum
YouTube kanál: https://www.youtube.com/c/RádioUniversum