Informace

Univerzita vám nepatří, reagují na Zimovu Výzvu jedenácti lékaři a vědci. Jedenáct lékařů z Univerzity Karlovy včetně kardiochirurga Jana Pirka nebo rektora školy Tomáše Zimy vydalo minulý týden prohlášení nazvané Výzva jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti. V této výzvě žádají rychlé ukončení nouzového stavu nebo odstranění překážek pro chod ekonomiky.

Text Zimovy Výzvy jedenácti najdete zde zde ...

Tato výzva pobouřila jejich kolegy, vědce a lékaře z Karlovy univerzity, kteří zveřejnili na stránkách školy svou odpověď.

V odpovědi upozorňují, že podepsaní lékaři jsou často odborníky "ve vzdálených oborech" a o koronaviru, jeho šíření nebo o imunitní reakci, kterou vyvolává, toho nevědí o moc víc než ostatní. Poukazují i na to, že je zatím málo vědeckých poznatků na to, aby na nich někdo dokázal postavit takto přesvědčivá tvrzení. "To, co předkládá skupina jedenácti kolegů, je tedy jejich spíše politický než odborný názor" - tom píší autoři, mezi kterými je například molekulární imunolog Václav Hořejší nebo děkan 1. lékařské fakulty Šedo.
Jim a dalším kolegum připadá matoucí a zavádějící, když vědci a lékaři z Výzvy jedenácti "k ovlivňování veřejného mínění využívají autoritu svých titulů či Karlovy univerzity". Proto proto v oponentní výzvě své akademické tituly vynechali.

Výzvy veřejnosti aneb názory mějme, ale argumentujme fér

Před několika dny se v médiích objevila „Výzva jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti“. Laik naslouchající skupině respektovaných lékařů ověnčených odbornými a akademickými tituly a zaštiťujících se jménem největší vzdělávací instituce v zemi musí nutně nabýt dojmu, že tito lidé jsou odborníky a mají v ruce vědecká fakta, ze kterých vychází jejich stanovisko.

Není tomu tak – ve skutečnosti jsou odborníky v často velmi vzdálených oborech a vědí o vlastnostech koronaviru, který vyvolal pandemii covid-19, jeho šíření a jím vyvolané imunitní reakci jen to, co si můžeme zjistit i my ostatní. A mnoho toho nyní ke zjišťování není – objektivních prokázaných dat je pomálu, na rozdíl od hojně se šířících spekulací. To, co předkládá skupina jedenácti kolegů, je tedy jejich spíše politický než odborný názor.

Mají na něj nepochybně právo jako kdokoli z nás. Považujeme však za matoucí, pokud k ovlivňování veřejného mínění využívají autoritu svých titulů či Karlovy univerzity.

Podepsáni (v abecedním pořadí):

Ondřej Beran, infektolog
Ondřej Cinek, lékařský biolog
Eva Froňková, genetička
Michal Holub, infektolog
Václav Hořejší, imunolog
Ondřej Hrušák, imunolog
Aleksi Šedo, biochemik
Jan Trka, hematolog

Související informace:
   Zimova Výzva jedenácti ...
   Odpověď vedení České lékařské komory na Zimovu Výzvu jedenácti ...

Česká republika je již téměř šest týdnů blokována restriktivními opatřeními, která byla zavedena v souvislosti s ochranou zdraví občanů při epidemii COVID-19. Je potřeba ocenit vládu za první rychlá a plošná opatření, která nepochybně pomohla se zvládnutím rizik. V současnosti je nutné s ohledem na aktuální epidemiologická data a vývoj epidemie zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.

   Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní, či ekonomickou, a rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny. Plošná opatření nepovedou k vymýcení COVID-19. Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem.

V zájmu zachování zdraví a prosperity naší země je nezbytné:

ukončit nouzový stav ke 30. dubnu 2020;

obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři;

obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu měsíce května 2020;

odstranit překážky pro chod ekonomiky, zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků;

postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi, a zvláště s našimi sousedy a těmi, které mají podobnou epidemiologickou situaci, jako jsou například Německo či Rakousko;

přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření.

V našem stanovisku vycházíme z aktuálních epidemiologických dat, znalostí, faktů, expertiz a také z našich odborných i praktických zkušeností a poznatků.

1/ JE NUTNÉ CO NEJDŘÍVE OBNOVIT PLNOU LÉKAŘSKOU PÉČI PRO VŠECHNY OBČANY
Od začátku března dochází ve zdravotnických zařízeních k výpadku služeb pro závažně nemocné pacienty, kteří nejsou COVID-19 pozitivní. Jsou zastaveny preventivní programy v kardiovaskulární péči a v onkologii, byly například omezeny odběry orgánů pro transplantace a řada chirurgických výkonů.

   Další oběti na životech způsobuje jak odkládání plánovaných výkonů, tak i strach nemocných jít včas do nemocnice. Množí se případy zanedbaných bolestí břicha (prasklé záněty slepého střeva a jiné náhlé příhody břišní), drobných poruch hybnosti či mluvení (mozkové příhody) či bolesti v rameni nebo v zádech (akutní infarkty myokardu), a to vše v důsledku strachu pacientů z nákazy během ošetření či hospitalizace.

   Snížení výběru zdravotního pojištění – i při návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce – povede k prohloubení podfinancování celého systému zdravotnictví a tím ve svých důsledcích ke zhoršené péči o nemocné s jinými, často závažnějšími nemocemi, než je COVID-19. Oběti takto vyvolaného nedostatku péče budou bohužel důsledkem protiepidemických opatření proti koronaviru.

2/ ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM NEZKOLABOVAL A NEZKOLABUJE POD NÁPOREM PACIENTŮ S COVID-19
Z Itálie víme, že 80 % populace virózou COVID-19 prochází s lehkými příznaky nevyžadujícími hospitalizaci. Z 20 % závažnějších symptomů jich 5 % vyžadovalo příjem na intenzivní péči. Zde zastánci plné karantény národa a uzavírání se světu kalkulují s 50% úmrtnostní a třítýdenní hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Tato čísla platí jen pro nejtěžší formy zápalů plic a respiračního distresu. Ty však nacházíme jen u 25–30 % příjmů do intenzivní péče, zatímco celková nejčastější délka pobytu pacienta s COVID-19 je mezi 8–10 dny. To zvyšuje odhad maximální dostupné kapacity intenzivní péče více než dvojnásobně. Doplňujeme, že do dneška (21. 4. 2020) jsme se v ČR nedostali ve vytížení intenzivních lůžek přes 45 % kapacity, trvale tedy máme více než poloviční rezervu!

3/ KORONAVIRUS NEZVÝŠIL PŘIROZENOU ÚMRTNOST V ČR
Ztráta každého lidského života je vždy nenahraditelná a tíživá.

   Každý rok v ČR zemře přirozenou smrtí přibližně 110 000 lidí, tj. průměrně zemře každý den asi 300 lidí. Zesnulých, u kterých byl identifikován COVID-19, je za den průměrně 5 – nicméně smrt minimálně poloviny z nich nemá přímou souvislost s onemocněním COVID-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním.

   Při porovnání úmrtí na respirační onemocnění za rok 2019 nenacházíme rozdíl s rokem 2020 (zdroj: data SZÚ). Ze statistického hlediska je třeba objektivně poznamenat, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v ČR.

4/ (NE)ZÍSKÁNÍ KOLEKTIVNÍ IMUNITY
Velká pozornost se v tuto chvíli upírá k testování imunity ve společnosti, jež by mělo ukázat, kolik lidí nemoc prodělalo a kolik z nich má protilátky. Dosud však není jasné, zda každý, kdo prodělá koronavirovou infekci, musí mít nutně protilátky. Na obraně proti viru se totiž významně podílí i buněčná imunita, která se běžnými laboratorními testy nedá podchytit.

   Vytvořené protilátky mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců, ale paměťová stopa v lymfocytech (buněčná imunita) přetrvává až i celoživotně, po novém kontaktu s tímtéž virem se protilátky začnou ihned tvořit znovu.

   Každý jedinec tak protilátky vytváří v různém množství a v různém časovém období. V populaci může být mnoho jedinců, kteří koronavirus úspěšně prodělali a nemají zvýšené nebo detekovatelné množství protilátek. Tento fakt podporuje odhad počtu dárců konvalescentní plazmy (tj. plazmy od osoby, která prodělala koronavirovou infekci), kde množství protilátek – a tedy vhodnost odběru této plazmy – bude mít cca jeden z osmi až deseti dárců, kteří koronavirovou infekci prodělali a uzdravili se.

   Výskyt protilátek v populaci můžeme odhadovat na jednotky procent.

   Zároveň se ukazuje, že izolování nerizikových skupin, což v praxi znamená znemožňování celé populaci normálně žít a pracovat, nepovede k získání imunity. Naopak – další prodlužování karantény bude mít rozsáhlé následky a povede k celospolečenskému traumatu.

   Argumentace, že pokud kolektivní testování neodhalí v populaci dostatek případů s pozitivitou protilátek, pak musíme pokračovat v karanténních opatřeních a restrikcích, je chybná.

5/ STARŠÍ OBČANÉ POTŘEBUJÍ BEZPEČNÝ SOCIÁLNÍ KONTAKT, NE ABSOLUTNÍ KARANTÉNU
Stigmatizace a omezování starších lidí v rámci „boje s COVID-19“ je neopodstatněné a neoprávněné a etabluje věkovou diskriminaci v obecném povědomí.

   V rámci řešení krize COVID-19 je veřejnost masivně utvrzována v obavě z mimořádné nebezpečnosti nákazy pro „starší“ lidi a v nutnosti přijímat pro tuto velmi heterogenní skupinu jednotná mimořádná opatření včetně nevycházení z bytu či vymezení nákupní doby. Současně se veřejnost dozvídá, že právě senioři postižení COVID-19 by mohli zahltit zdravotnický systém. Objevily se i představy o třídění nemocných potřebujících intenzivní péči jen na základě věku. Vymezením „ohroženého stáří“ na 65+ došlo k bezprecedentní stigmatizaci 20 % obyvatel republiky, včetně lidí zdravých a nijak zvlášť ohrožených. Někteří byli znejistěni či vystaveni manipulativnímu jednání svého okolí. Mnozí strádají přehnanou obavou z nákazy, omezením kontaktu s rodinami, izolací, samotou, komunikační deprivací, narušením denního rytmu se závažnými psychickými důsledky, a to nepřiměřeně riziku i možnostem jeho snížení. Několikatýdenní nevycházení ohrozilo křehké lidi ztrátou stability, pohyblivosti a tím soběstačnosti. Přitom není důvod, aby se při dodržování odstupu od jiných lidí nepohybovali ve volném prostoru.

   Ukazuje se, že zhoršení prognózy COVID-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky. Ohroženi nejsou primárně „starší lidé“, ale „lidé křehcí a závažně nemocní“. V tom se COVID-19 neliší od všech zátěží včetně chorob, jak to známe z epidemií chřipky, z vln veder či mrazů.

   Samostatnou problematikou jsou pobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) a zdravotnická zařízení dlouhodobé péče. Jde o rizikové soustředění mimořádně křehkých osob s řadou vážných onemocnění. Zahraniční zkušenosti i první data z ČR ukazují, že právě tito lidé tvoří zřejmě většinu všech obětí COVIDu-19. To ukazuje nadřazenost zdravotního potenciálu (zdatnosti, odolnosti, adaptability) nad věkem jako takovým. Řada křehkých pacientů podlehla nákaze jako nespecifické zátěži, stejně jako by podlehla chřipce či většímu úrazu.

   Naopak ani v ČR nebylo zdaleka učiněno dost pro ochranu této nejohroženější skupiny – obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb. To se týká kvality preventivních opatření, personálních záloh, výcviku v karanténním režimu, dostatku ochranných a hygienických pomůcek, častého testování nákazy u personálu, hlavního zdroje jejího zavlečení, testování podezřelých projevů u klientů s okamžitým převozem nakažených do kvalitních karanténních zařízení s dostupnou potřebnou péčí při rozvoji potíží aj.

6/ NEJDE JEN O ZDRAVÍ FYZICKÉ A DUŠEVNÍ, ALE I O ZDRAVOU EKONOMIKU A DEMOKRACII
Je nutné zdůraznit, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socioekonomickým a zdravím české demokracie. Nikomu na zdraví nepřidá, když bude muset likvidovat svůj pracně budovaný a dobře fungující podnik, rozdávat výpovědi kvalifikovaným pracovníkům a hlásit se s celou rodinou na pracovním úřadě. Existuje prokázaný vztah mezi kardiovaskulární úmrtností, četností onkologických onemocnění a psychiatrickými onemocněními v souvislosti se ztrátou zaměstnání.

   Dlouhodobá izolace je devastační pro celou společnost. Izolace a omezení aktivit zvyšují spotřebu alkoholu a dalších návykových látek, závislost na počítačích a gamblerství. Izolace vede k nárůstu domácího násilí, rozvodovosti, napětí ve společnosti a agresivity.


Závěrem:

   Jsme přesvědčeni, že médii sycený emocionální náboj současné situace je třeba korigovat podloženými fakty a s ohledem na ně a na možné celospolečenské důsledky a dopady krizových opatření je nutné co nejdříve konat a urychlit strategii státu v návratu k normálnímu životu. To vše za rozumného dodržování hygienických opatření, tedy nošení roušky při kontaktu s jinými lidmi, mytí rukou a udržování sociální vzdálenosti. Občané během koronavirové krize prokázali nejen velkou solidaritu a sounáležitost, ale rovněž disciplínu v dodržování těchto pravidel, proto není žádných pochyb, že by tato základní opatření dál nedodržovali.

V této nesnadné době potřebujeme více optimismu a rozumných řešení, nesmíme propadat strachu, panice a beznaději. Věříme, že i k tomu naše výzva přispěje.

V Praze dne 21. 4. 2020

Podepsáni (v abecedním pořadí):
doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D.
prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA
prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.
MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.
prof. MUDr. Robert Lischke, PhD.
prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA
prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.
MUDr. Jaroslav Svoboda
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA


Související informace:
   Odpověď odborníků z oboru na Zimovu Výzvu jedenácti ...
   Odpověď vedení České lékařské komory na Zimovu Výzvu jedenácti ...

Nejnovější studie vědců z univerzity v britském Glasgow ukazují, že zemřelým zkrátilo onemocnění covid-19 život v průměru o deset let. Zpráva je tak v rozporu s názorem, že většina obětí koronaviru by stejně brzy zemřela na něco jiného.

   Případ po případu zkoumali zdravotní stav zemřelých, u kterých byl potvrzen koronavirus. Soustředili se přitom na jejich chronické problémy a celkový zdravotní stav, všechny získané údaje následně srovnávali s tabulkami průměrného dožití Světové zdravotnické organizace (WHO) a s databází zdravotnictví ve Velké Británii.

   Podle jejich odhadů by lidé se svými obtížemi žili se svými charakteristickými problémy v průměru o deset let déle, kdyby nemuseli čelit onemocnění covid-19.

   „Zjištěné informace jsou klíčové proto, aby vlády a veřejnost nesprávně nepodceňovaly dopady covid-19 na každého jednotlivce,“ prohlásil vedoucí studie David McAllister, který působí na univerzitě v Glasgow.

   Zdůraznil, že udávaný údaj představuje jen průměr. Ve většině zaznamenaných případů pacienti přišli podle analýzy pouze o dva až pět let života. Průměr se ale tak výrazně zvýšil, protože v případě několika desítek lidí byl život s ohledem na jejich zdravotní stav zkrácen o 30 či 40 let.

Zdroj: COVID-19 – exploring the implications of long-term condition type and extent of multimorbidity on years of life lost: a modelling study

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Díky dosavadním opatřením asi zemřelo méně lidí na koronavirus. Zemřelo méně lidí asi i na skutečnou chřipku, dokonce zemřelo méně lidí i na následky dopravních nehod.
Prostě se změnili podmínky ve společnosti.

Neustále se všude řeší, jestli lidi umírají na koronavirus nebo na selhání srdce nebo na selhání jiných orgánů. Většinou to každý autor řeší jen pro to, aby ukázal jak smrtelný a nebezpečný ten virus je nebo naopak jak lidi daleko více umírají na něco úplně jiného.

Je pravděpodobné, že kdo je v hodně rizikové skupině a nakazí se koronavirem, tak zemře (u některých skupin je to s pravděpodobností až 25 %). Je pravděpodobné, že zemře kvůli koronaviru a ne na koronavirus. Není to ale jedno, na co zemřel? Kdyby to nechytil, mohl žít. Možná. Kdo ví?

Vykládejte to ale pacientovi, který je aktuálně na chemoterapii (prý až 50000 lidí). Pokud jsou předpoklady správné, 1/4 z jich možná zemře. Myslíte, že těm lidem záleží na tom "Za jakou cenu bude skupovat oligarcha zkrachovalé firmy a zařazovat je do svého holdingu?". Teď mají jediný zájem. Nenakazit se.

Možná jim to přestane být jedno později, když se díky opatřením nenakazí, když nezemřou. Pak možná budou nadávat, že ta opatření nemusela být tak tvrdá. Aspoň, že ti mrtví už nadávat nebudou. Ostatní nejspíš ano.
Takoví prostě jsme.
Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Záznam toho, co prof. Ladislav Dušek sdělil poslancům na neveřejném zasedání zdravotního výboru.

Minulý týden 15.4.2020 šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek předstoupil před poslance ze zdravotního výboru a nabídl jim nebývale otevřený pohled na šíření nákazy koronavirem.

Jednání zdravotního výboru bylo podobně jako další sněmovní akce kvůli koronaviru neveřejné. Záznam ze zasedání, kterého se kromě Ladislava Duška účastnil také náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, je k dispozici na webu Poslanecké sněmovny. Z vyjádření Duška před poslanci je zřejmé, že s tím nepočítal.
Zvukový záznam byl získán z webu Parlamentu České republiky - Poslanecké sněmovny

Zvukový záznam z jednání zdravotního výboru sněmovny:

Na video (zvukový záznam) se můžete podívat i zde: (rozděleno na 2 díly):
Zvukový záznam z jednání zdravotního výboru sněmovny 1/2 ...

Stáhnout si můžete i celý zvukový záznam z jednání ve formátu MP3 přímo z webu Poslanecké sněmovny (záznam má 2 hodiny a 47 minut - vystoupení prof. Duška je od času asi 72:30).


Přepis částí sdělení prof. Duška poslancům zdravotního výboru:
➤ "Je pravda, že se máme bát toho, co zůstalo v lese. A je pravda, že před tím nemáme kam zdrhnout. A je pravda, že nemůžeme žít ve vězení 10 let. A je pravda, že nemůžeme zemi poslat do pravěku ekonomicky. A je pravda, že čím rychleji vymře 10 procent Němců a Rakušanů, tak tím víc nás budou ekonomicky tlačit, protože budou imunní. Ten tlak ale bude ještě úplně jiný. Země, které projdou rychle tou vlnou, tak projdou jakousi darwinistickou selekcí. Změní to rovnováhu. Jako kdyby to tady už někdy historicky bylo. A já z toho mám strašný strach."

➤ "Když by se to od 1. 9. rozvolnilo tak, že by nastal úplně volný pohyb jako za normální populace. A předtím by už probíhal přípravný pohyb, třeba moje oblíbené metalové koncerty. A ten virus by dostal šanci se vrátit zpátky do čísla 2,8 a byl by v imunologicky naivní populaci, tak zvládne svoji finální předpokládanou attack rate, která je 60 procent v populaci, za tři měsíce. To znamená, že za tři měsíce zvládne projít přes 6 milionů lidí. Výsledkem by bylo, že bychom se na vrcholu peaku dostali do dnů, kdy bychom měli 150 tisíc pozitivně diagnostikovaných a z toho by bylo 30 tisíc v kategorii 60plus, a z nich by bylo 10 tisíc v kategorii těžce vulnerable a z nich by bylo 8 tisíc na ÚPV denně. Po dobu jeden a půl měsíce."

➤ "Padlo tady, že řekněte teda pravdu. Pravda je, že nevíme, co je venku. Neznáme parametry té choroby. Jsme z jedné třetiny Germáni, možná budeme reagovat tak, z druhé třetiny nás tady přeznásilňoval Čingischán, takže bůhví, jak to s těmi receptory je. Nevíme, kolik je subklinických případů, a nevíme, kde jsme v časoprostoru, pokud jde o imunizaci."

➤ "To, co zatím proběhlo v Čechách, umožňuje predikovat úmrtí pacienta s 95% pravděpodobností. To je úplně spolehlivá mašina, kdy my vidíme, že ten pozitivní člověk s vysokou pravděpodobností doputuje do nemocnice, a jakmile je v nemocnici, tak predikovat těžký průběh dokážeme, když známe ty základní charakteristiky, s 95% pravděpodobností. Zatím. Ono to trochu zhořkne, těch pacientů je zatím málo. Toto je ale základní funkčnost systému, který byl připraven pro ten válečný stav."

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Paradox epidemiologie:
Fajn je, když něco děláte špatně. Když všechno děláte dobře, nebudete mít protilátky.
Jiří Hrbáček                                                                                                                                                                                

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra shrnulo nejčastější dezinformace, fabulace či manipulace v souvislosti s pandemií. Je to celkem veselý článek plně v duchu propagandy a zkreslených informací, které Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra šíří celkem kontinuálně.

Článek si přečtěte zde na webu Ministerstva vnitra. Je to celkem zábavné čtení.

Netvrdím, že vše, co tam prezentují jsou bláboly, ale zmínit musím alespoň:

---

TVRZENÍ:
EU není schopná na danou krizi efektivně reagovat, a je tedy zbytečná, EU v nastalé krizi pouze škodí (domnělá podpora migrace, údajné snahy zabránit přijetí pomoci nabízené Ruskem apod.).

PŘÍKLAD:
Silvia Kucherenko o pomoci Ruska Itálii: Putin je mužem činu, tým odborníků EU ale nedokázal udělat vůbec nic. Zdroj: Sputnik Česká republika

FAKTA:
Zdravotnictví i vnitřní bezpečnost spadají mezi oblasti, ve kterých má EU jen velmi málo pravomocí – za oboje jsou zodpovědné téměř výlučně členské státy. V oblastech svých kompetencí je EU naopak při řešení krize aktivní: vytvořila záchranný fond, ze kterého může ČR využít přibližně 30 mld. korun na pomoc malým a středním firmám, stabilizaci zdravotnictví či podporu trhu práce jako takového. Další značné finanční prostředky EU vynakládá na co nejrychlejší vývoj léku proti koronaviru, zároveň se zavázala co nejvíce usnadnit a zrychlit proces jeho schvalování. Vyhlásila také společný nákup ochranných pomůcek, spolufinancuje návraty českých a dalších evropských občanů z ciziny, příp. organizuje lety tam, kam komerční dopravci již nelétají. Přichází též s dalšími doporučeními, např. návrhem zajištění pruhů pro rychlé odbavení kamionů na hraničních přechodech v EU, pro zabezpečení rychlých dodávek potřebného zboží, jako jsou potraviny či materiály pro výrobu ochranných pomůcek. Situaci se dále aktivně věnuje.

MŮJ KOMENTÁŘ:
V příkladu si čučkaři neodpustili zmínit Putina, protože půl národa je rusofobní a slovo Putin v nich vzbuzuje odpor. Skutečný příklad by asi těžko hledali. V každém případě použít Putina v textu o neschopnosti EU je fakt veselé. Pokud jde o to jak EU pomáhala, to netřeba komentovat. Stačí připomenout, že kvůli nespokojenosti s reakcí Evropské unie na krizi kolem koronaviru rezignoval na svou funkci předseda Evropské rady pro výzkum. Italský vědec Mauro Ferrari byl nejvýše postaveným vědcem v unijních strukturách.

Přibližně v době, kdy Itálie zavádí karanténu v celé zemi, kdy má 148 mrtvých a celkový počet nakažených vzrostl na 3858, publikuje EU Návrh usnesení Evropského parlamentu o Evropském dni optimismu. Je to bezesporu báječná pomoc.
Situaci hezky dokresluje i článek Summit EU ohledně koronaviru dospěl k hořkému konci, nebo informace o tom, jak Evropská komise už rozhodla o vytvoření fondu zásob zdravotnických ochranných pomůcek.

---

nebo odstavec o sítích 5G:

---

TVRZENÍ:
Spekulace o spojitosti mezi virem a zaváděním 5G sítí v kontextu domnělých zdravotních rizik spojených se zaváděním nových technologií (dříve např. tvrzení, že 5G způsobuje rakovinu).

PŘÍKLAD:
Utajená operace. Možná až lidé pochopí, bude pozdě. 5G skryto za CORONAVIREM. Zdroj: Tadesco.

FAKTA:
O údajné souvislosti mezi provozem sítí 5G a vznikem onemocnění COVID-19 (způsobovaného koronavirem) neexistuje žádný vědecký důkaz. Jedná se o dvě zcela nesouvisející oblasti. I přesto, že je koronavirus relativně nový a stále probíhají vědecké výzkumy s cílem najít proti němu lék a očkovací látku, lze na základě současných vědeckých poznatků říci, že vznikl přirozenou mutací. Technologie 5G nemá a neměla na tuto mutaci žádný vliv a nemá s ní žádnou spojitost. Technologie 5G je zjednodušeně pouze novější verzí dnes používané mobilní technologie, která umožňuje rychlejší datové přenosy.
Pro bližší informace o koronaviru i onemocnění COVID-19 doporučujeme sledovat důvěryhodné zdroje, např. Ministerstvo zdravotnictví nebo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO).

MŮJ KOMENTÁŘ:
Škodlivost vysokofrekvenčního záření na všechny organismy je prokázaná. Škodlivost vysílačů 5G také. Když odhlédnu od publikovaných výzkumů, kde do roka onemocnělo rakovinou 6% myší vystavených elektromagnetickému poli se stejnou frekvencí, jako má 5G nebo od dalších vědeckých studií tak vysokofrekvenční signály snižují imunitu člověka a tím samozřejmě zvyšují pravděpodobnost nákazy i koronavirem. Opět se odvolávají na to, že neexistuje žádná studie. Studie existují. A když použiji stejnou argumentaci jako čučkaři, tak neexistuje žádná studie, která by prokazovala zdravotní nezávadnost 5G sítí. A existovat asi ani nebude. Pro takovou podvodnou studii asi nenajdou žádné "vědce".

Zmínka o WHO je také hodně vtipná. Tato zpolitizovaná a dnes již zcela nekompetentní organizace má už tak špatnou reputaci, že Donald Trump přikázal své administrativě, aby alespoň dočasně přerušila jejich financování, což naštvalo Billa Gatese, jehož nadace je po USA druhým největším sponzorem Světové zdravotnické organizace (WHO). Bill se pravděpodobně bojí ztráty svého vlivu na světové zdravotnictví.

Další info o škodlivosti 5G sítí

• Telekomunikační průmysl neprováděl žádný výzkum o zdravotním dopadu 5G
• Další varování před účinky sítě 5G
• Report of Partial Findings from the National Toxicology Program Carcinogenesis Studies of Cell Phone Radiofrequency Radiation in Hsd: Sprague Dawley® SD rats
• Exposure of Insects to RadioFrequency Electromagnetic Fields from 2 to 120GHz

---

Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Opravdu netuším, proč "odborníci" stále nechtějí přiznat fakt, že roušky chrání i před vdechováním kapének s koronavirem. Je evidentní, že roušky a respirátory chrání před rozptylováním kapének směrem od nakaženého do okolí. To už přiznává kdekdo. Dokonce i WHO. (O tom, jak neprofesionálně funguje WHO jsem psal zde...)

Podrobně o rouškách jsem psal zde ...

V článku Rouška zastaví koronavirus, potvrdili vědci. Laboratoří je i celé Česko to dnes slavnostně píše iDnes.

   Pořád ale nikdo nechce připustit, že rouška (a lépe respirátor) chrání i před vdechnutím kapének s koronavirem. Nebaví mě pořád dokola rozebírat proč tomu tak je. Tak pro ty, kterým to zatím ještě pořád ještě není jasné, se to pokusím dokázat na tom co sami "odborníci" doporučují.

   Všude se můžete dozvědět, jak je důležité nedotýkat se roušky rukou, opatrně ji sundávat, sahat jen na šňůrky nebo gumičky, prostě nedotýkat se venkovní kontaminované strany roušky nebo respirátoru. Toto doporučení není pro nakažené, ti mají kontaminaci hlavně na vnitřní straně roušky. Je to doporučení pro nenakažené, kteří přes roušku filtrují vzduch před vdechnutím.

   Zkuste se zamyslet, v jakém případě bude rouška z venkovní strany kontaminována.
Ano. Je to v případě, že se pohybujete v prostředí, kde jsou rozptýlené kapénky s koronavirem. Pokud by, jak oni říkají, rouška propouštěla virus dovnitř, pak by nezůstával na venkovní straně roušky a rouška by nebyla kontaminovaná. Pokud je rouška z venkovní strany kontaminovaná, tak to znamená, že se tam zachytil infekční materiál, který bychom jinak vdechli. Představa, že když koronavirus vidí roušku, tak neodolá a snaží se usadit se na její vnější straně, nevypadá moc věrohodně. Že?
To, že nám říkají, že rouška je kontaminovaná, znamená, že rouška zachytila koronavirus, který bychom jinak pravděpodobně vdechli. To v každém případě znamená, že se minimálně sníží počet virionů, které vdechneme a to může mít i zásadní vliv na to, jak bude infekce probíhat, případně zda se naší imunitě podaří infekci zlikvidovat úplně.

Z toho vyplývá jediné: rouška a respirátor chrání i zdravé před nakažením. Noste roušky nejen abyste nikoho nenakazili, ale také abyste nenakazili sebe.

Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Milý Micíku,
ptáš se, co nás nyní čeká. Nikdo přesně neví. Ze současných dat se zdá, že nákazu koronavirem bude muset prodělat asi 60% populace, abychom dosáhli kolektivní imunity. Tedy aby jeden nakažený dokázal v průměru nakazit už méně než jednoho nenakaženého (a neimunního) a virus tak ztratil schopnost se v naší populaci šířit.

   To nezní příliš optimisticky – když vynásobíme 10 milionů obyvatel Česka 0,6 a poté pravděpodobností, že nakažený zemře, řekněme 0,02, získáme tak vysoké číslo, že se mi ho tady ani nechce uvádět.

   Jenže ono to nejspíš bude trochu jinak. Virus mutuje a neustále tak přizpůsobuje svou virulenci (to, jak moc ubližuje nakaženým) i svou infekčnost (to, jak dobře se v populaci šíří) momentálním podmínkám. Jestliže jsme si nyní nasadili roušky a v rámci možností se ve větších skupinách nestýkáme, ztížili jsme mu možnost přenosu z nakaženého na nenakažené. Tím jsme zvýhodnili ty varianty viru, kteří si svého nakaženého šetří. Podobně funguje i to, že jsme začali aktivně vyhledávat a izolovat nakažené, a přednostně ty z nich, co mají vážný průběh nemoci. Virus tak bude proto postupně ztrácet jak infekčnost, tak virulenci – jeho reprodukční konstanta (počet nenakažených, které nakazí jeden nakažený) se bude snižovat, a i zabíjet bude méně. K tomu přispěje i fakt, že v populaci bude postupně přibývat osob, které už nemoc prodělaly a jsou už proti ní imunní. Nižší infekčnost znamená i nižší procento imunních osob potřebných k dosažení kolektivní imunity. Kdyby ses Micíku učil kybernetiku, tak by sis nejspíš všiml, že se zde dokonce uplatní princip pozitivní zpětné vazby – čím menší infekčnost, tím větší pokles infekčnosti – který celý proces poklesu škodlivosti viru ještě urychlí.

Takže kdybych měl citovat jistého bývalého pražského primátora „situace je nadmíru výtečná“.
   No, ve skutečnosti tak úplně není. Jakmile totiž polevíme v ostražitosti, sundáme roušky, pošleme děti do škol, nebo otevřeme divadla a stadiony, opět se začne dařit zlejším mutantům viru lépe než těm hodnějším. Takže mnohá z opatření, která tak drasticky změnila náš život, budeme muset dodržovat podstatně déle, než jsou ochotní politici i epidemiologové sobě a společnosti přiznat. Přitom pokušení prohlásit situaci za zvládnutou a opatření za nadále nepotřebná bude natolik silné, že jim naši populističtí (a až na výjimky i dosti hloupí) politici jen těžko odolají. A to ještě není celé. Jakmile se otevřou hranice, budou obyvatelé států a regionů, které první nápor epidemie zvládly hůře, importovat své zlejší varianty viru do naší populace. Takže čas od času budou i u nás vznikat na lokální úrovni malé zlé epidemie uvnitř té velké mírnější. Kdy a jak to celé skončí závisí na mnoha věcech, v první řadě na charakteru imunity proti viru – jak dlouho vydrží a zda bude účinná proti všem variantám viru.

   Tak Micíku, teď už víš, co nás zhruba čeká. Jak dlouho to bude trvat ti radši ani neřeknu – to bys mi snad ani nevěřil. Ale můžeš být klidný – nejspíš si budeš užívat celodenního drbání na bradičce mnoho, mnoho měsíců.

Jaroslav Flegr

Převzato z facebooku Jaroslava Flegra
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha) je český profesor ekologie a evoluční biologie.

Zajímavé jsou i komentáře k textu, z nichž vybírám:

Petra:
Můžu se Vás pane profesore zeptat, co byste tedy nám všem poradil v této situaci? Jestli tedy mladí a celkem zdraví tomu viru mají jít spíš naproti teď co nejdřív nebo je cesta této izolace správná, což se dělá hlavně kvůli zmírnění přetížení zdravotnictví a systému, ale na úkor velkých ekonomických dopadů. Přijde vám lepší švédský model? Nebo se prostě máme smířit že tu bude do budoucna bude neustále virus mezi námi a my budeme s tím žít neustále a staří budou běžně na koronavirus umírat a bude tu už neustále tento strach? Chřipka přichází cca 2x ročně ve vlnách a takto to bude i s koronavirem, který je ale evidentně zákeřnější a nebo se jen bude čekat jestli vědci vymyslí účinnou vakcínu, která ale na mutace nebude zabírat?

Jaroslav Flegr:
Rozhodně nechoďte viru naproti. To by se muselo dělat nějak řízeně, nejlépe třeba jen v několika okresech, aby bylo jisté, že to naše zdravotnictví zvládne. Optimistickým prohlášením epidemiologů nevěřím. Mám dojem, že i za normální situace byl nedostatek zdravotnického personálu a pochybuji, že by se to nyní nějakým zázrakem zásadně zlepšilo. I když budeme mít nakonec dost ventilátorů a lůžek, bez lidí nám moc nepomohou. Je třeba epidemii tlumit a doufat, že co nejdříve najdeme lék a vyvineme vakcínu. Kdo může zůstat doma, měl by zůstat doma, protože mnoho jiných tak učinit nemůže, aby hospodářství nezkolabovalo. Ti budou průběžně plnit ta lůžka a obsazovat ty ventilátory.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Otevřený dopis prezidenta ČLK Milana Kubka předsedovi Ústředního krizového štábu Janu Hamáčkovi „Přirozené promoření populace“ virem Covid-19 je nebezpečná iluze a hazard s životy desítek tisíc nevinných lidí

Vážený pane ministře,
obracím se na Vás jako na předsedu Ústředního krizového štábu formou otevřeného dopisu s naléhavou výzvou, abyste nedopustil překotné rozvolňování opatření, jejichž účelem je bránit šíření infekce Covid-19.

   Dovoluji si připomenout, že naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví není schopno zvládat tisíce pacientů v závažném zdravotním stavu. Zároveň upozorňuji, že ujišťování ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že zdravotníci jsou údajně dostatečně vybavení potřebnými osobními ochrannými prostředky, se nezakládá na pravdě. Zdravotníci dostatek potřebných účinných ochranných prostředků stále nemají a řada z nich stále pracuje v naprosto nevyhovujících podmínkách. Důsledkem toho je prudce rostoucí počet nakažených v jejich řadách.

   Díky rychle zavedeným opatřením omezujícím mezilidský kontakt, která Česká lékařská komora podporovala a podporuje, se nám s notnou dávkou štěstí zatím daří rychlost šíření epidemie a tím i nárůst těžce nemocných pacientů jakž takž regulovat. Jde však o velmi křehkou rovnováhu, pro jejíž udržení je důležité disciplinovanost, vzájemná ohleduplnost a slušnost nás všech.

   Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla „přirozené promoření populace“ bez obrovských ztrát na lidských životech. Právě naopak. Příklady explozivního nárůstu nemocných a mrtvých v Itálii a ve Španělsku, tedy v zemích, na které epidemie udeřila takřka bez varování, jsou dostatečným mementem. Poučením však může být také kritická situace v USA, kde administrativa zareagovala pozdě, nebo ve Velké Británii, jejíž vláda závažnost infekce z počátku bagatelizovala a nyní se ukazuje, že na razantní opatření prakticky již pozdě. Rovněž Švédsko, známé svým liberálním přístupem, začíná potřebná opatření zavádět.

   Pokud někteří členové Ústředního krizového štábu, například pan profesor MUDr. Prymula, disponují jinými informacemi o způsobu šíření viru, míře nakažlivosti a závažnosti infekce včetně její smrtnosti dle věkových kategorií a přidružených onemocnění, než těmi, které jsou veřejně dostupné, pak je jejich morální povinností tyto informace zveřejnit. Pokud však neexistují důkazy o tom, že infekce Covid-19 je řádově méně nebezpečná, než co vyplývá z veřejně dostupných dat, pak úvahy o „přirozeném promoření populace“ nemají opodstatnění. Populace se totiž „promořuje“, avšak díky naší společné snaze naštěstí zatím zvládnutelným tempem.

   Z odborného hlediska by bylo možné uvažovat o rozvolnění protiepidemických opatření pouze za předpokladu, pokud by se prokázalo, že významná část populace v České republice má proti infekci Covid-19 protilátky a že ji tedy ve skutečnosti již prodělala. Splnění tohoto předpokladu však zatím nic nenasvědčuje a průběh epidemie v zemích jako je Itálie nebo Španělsko svědčí naopak proti takové spekulaci.

   Vážený pane ministře, jakýmkoliv změnám v protiepidemických opatření musí předcházet především odborná diskuse a účelnost případných změn musí být podložena důkazy. V opačném případě by se jednalo o nezodpovědný hazard. Je třeba si totiž uvědomit, že špatné rozhodnutí způsobí explozivní nárůst počtu nemocných a bude nevratné. Ekonomické aspekty krize jsou jistě důležité, ale zdraví a životy mají cenu vyšší. Chybné rozhodnutí, které by bylo nevratné, by totiž znamenalo prakticky rozsudek smrti pro desítky tisíc našich spoluobčanů a pro stovky zdravotníků, kteří se snaží ze všech sil pomáhat nemocným.

   Věřím, že společně to zvládneme, a právě proto Vás prosím, abyste se vyvarovali zbrklých a odborně nepodložených rozhodnutí. Jde o životy nás všech a o životy lidí, které máme rádi.

V Praze 6. 4. 2020

S pozdravem
MUDr. Milan Kubek – prezident ČLK

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Nenechte se ovlivňovat překroucenými interpretacemi novinářů - podívejte se na celý rozhovor s Romanem Prymulou. Kdyby byl na obzoru lék, držel bych tvrdá opatření třeba tři měsíce. Ale lék na cestě není, proto se stát ekonomicky rozběhne a budeme populaci řízeně promořovat, říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Školy by se podle něj měly otevřít v půlce května, děti do nich ale vyrazí v rouškách. Ty budou jedním z posledních opatření, které uvolníme. Ve čtvrtek otevřeme část obchodů, dodává Prymula v rozhovoru s Martinem Veselovským na DVTV.


Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...