Informace

Paradox epidemiologie:
Fajn je, když něco děláte špatně. Když všechno děláte dobře, nebudete mít protilátky.
Jiří Hrbáček                                                                                                                                                                                

Karanténa nás baví: Koho ne, toho si dron najde. Kde bychom mohli být? Čína na nás nemůže, máme Svěráka. Greta se pokusila o zmrtvýchvstání. Chytrý koordinátor nás ochrání. Vzhůru do hobbymarketu!
Hobbymarkety jsme otevřeli proto, aby se občané o víkendu nenahrnuli do parků, prohlásil ministr vnitra. Aha. Takže nahrnout se o slunném velikonočním víkendu do hobbymarketů je podle mínění vlády mnohem bezpečnější a hlavně zdravější než se nahrnout do parků? Poctivě se v tom snažím najít byť jen záblesk nějaké logiky, ale nedaří se. Asi proto, že nejsem čobol, vojenský epidemiolog, profesionální sociální demokrat, úředník nebo aspoň mgr. et mgr.

Třetího dne vstanu z mrtvých
   Měla jsem asi koronavirus a uzdravila se, napsala Greta Thunberg. Respektive taťka Thunberg. Nebo to možná byl pan Prathap. Nicméně to chápu. Pro psychicky nemocné a zneužívané dítě musí být hrozné upadnout bleskově z léčivého mediálního výsluní do totálního mediálního zapomnění kvůli nějaké blbé breberce. Greta kvůli tomu asi už zase nemluví, nejí a má deprese. Do školy teď nechodí nikdo, takže alespoň tohle pana Thunberga trápit nemusí. Obšlehnout proto před velikonocemi zmrtvýchvstání se ale jejímu týmu mohlo jevit jako dobrý nápad jak to všechno vrátit zase k normálu, to chápu. Jen aby to na breberku a hlavně na breberkovou mediální i společenskou hysterii nebylo málo. Co takhle zkusit raději Fridays for Take it easy?

Ghostbusters
   S nástupem covidu 19 se jako houby po radioaktivním dešti rozmohla takzvaná „zábavná“ videa z prostředí složek Integrovaného záchranného systému. Policisté, hasiči, zdravotní sestry nebo jako v tomto případě pardubičtí strážníci na nich buď hudebně „zábavnou“ formou předvádějí pravidla hygieny nebo jen tak křepčí v rytmu nějaké populární melodie. Prý aby tu vážnou situaci odlehčili vtipem. Videa mají tisíce lajků a jsou mediálně populární. Zřejmě postrádám smysl pro humor, protože já na tom nic lajkovatelného natož vtipného nevidím. Dva uniformovaní šašci se v pracovní době a za mé peníze chvilku nekoordinovaně pitvoří a tisíce podobných pitomců to pobaví. Bravo, hned se cítím veseleji a už na tu breberku nemyslím. Kromě toho se ten pardubický ghostbuster za volantem zcela evidentně nevěnuje za snížené viditelnosti dostatečně řízení a měl velké štěstí, že ho nelapli dopraváci, kteří jinak bývají právě na tohle vysazení. Taky má kliku, že pardubická policie asi nesleduje online fejsbuk pardubických městapáků.
To českolipské tajné dopravní vokurky jsou jiný formát, jen dáte jejich fotečku na fejsbuček, už vás zastaví a oflastrují. Nevěnování se řízení taky moc pěkně tepe pan Besip, ale já vcelku chápu, že když jste za volantem v uniformě a navíc hrozně vtipní, tak se vás pravidla pro plebs netýkají.

Jak jako perské princezny?
   Poeticky se pokusíte ženám sdělit, že rouška na obličeji jim neubírá ženskost a mohou ji tedy nosit zcela bez obav a dostanete za to padáka. Krásný příklad zpotvořenosti doby v níž je nám dáno žít své životy. Snažím se představit si někoho, komu něco takového stojí zato, aby sedl a napsal stížnost zaměstnavateli autora a prostě se mi to nedaří. Fantazie nestačí. A v dalším kole si zkouším představit, že bych svého zaměstnance na základě toho všeho vyhodil a to už mi teprve nejde.

Může za to Čína
   Představte si, že Čína v lednu, když už tam běžela epidemie ostopéro a u nás jsme měli ještě v blažené nevědomosti nohy na stole a státní sklady plné pontonových mostů a cisteren, skupovala v Čechách respirátory. Zjistil to Respekt. No, to tedy respekt. Odhalit čínský komunistický hybridní útok na naší demokracii spočívající v tom, že v prostředí globálního volného trhu nakupujete u vás momentálně vysoce potřebné a nedostatkové zboží všude, kde se jen dá, to chce investigativní mozek skutečně velkého kalibru. Ještěže to demokratické státy nedělají, protože všechny měly od začátku respirátorů dost.

Nebylo nutno
   Není nutno si zazpívala se Svěrákem celá republika, píše Agrofertdnes. Určitou naději do neveselé a truchlivé budoucnosti téhle republiky skýtá fakt, že celá rozhodně ne.

Nebojte se, zneužití je zakázáno zákonem
   Zneužití chytré karantény se nebojte, říká podle Hovinek její koordinátor. No, rozhodně nechci nikomu radit, ale silně doporučuji každému, aby nedal na chlácholivé blábolení vrchnosti o pojistkách, zodpovědnosti či službě dobré věci a jejího zneužití se konstantně bál. A hlavně to dával hlasitě najevo. Protože co může být zneužito, bude zneužito a vždycky zneužito bylo. Jsme jen lidi, že. A nebo teď věřte koordinátorovi a pak, až se třeba provalí, že jste byli někde, kde jste být rozhodně neměli, si jděte stěžovat na lampárnu.

Pomáhat a chránit? Došlapávat!
   Nemáte roušku? Policie si na vás došlápne z dronu, oznamuje radostně Agrofertdnes. Musím říci, že v téhle redakci jedou zřejmě na mimořádně fortelném matroši. Tak často se tady rozplývají nad něčím, nad čím se normálnímu člověku chce zvracet, až by už zasloužili metál za vlezdoprdelismus 1. stupně. Trpím totiž utkvělou představou, že policii si rozhodně neplatím od toho, aby si na někoho došlapávala. Ani v dopravě, ani nikde jinde. A už vůbec ne na slušné lidi.
Od policie hlavně chci, aby slušné lidi chránila před neslušnými a mám silné pochybnosti, že mediálně vděčná buzerace pomocí dronu a následné došlapávání si na někoho, kdo jede sám na kole liduprázdnou krajinou bez roušky do téhle kategorie patří.

Příliš benevolentní STK
   Technická kontrola se zpřísní, nově o ni řidiče připraví i drobnosti, píší do třetice všeho dobrého Vládní řepkové rozhledy. Jistě, na chudý lid musí být přísnost. To by tak hrálo, abyste si na vlastní zodpovědnost jezdili čím chcete a v jakém stavu chcete. Stát nejlépe ví, co je pro vás dobré a proto úzké skupince vyvolených přihraje ze zákona, o kterém silně pochybuji, že vznikl z vůle lidu, další lukrativní byznys. Ta státní péče o naše bezpečí na silnicích je opravdu dojemná. Od radarů a kamer na každém rohu a policajtů v každém křoví až po neustálé zvyšování pokut a odebrání technické za nefunkční boční okénko či prasklou žárovku.
Ještěže ten demokratický a svobodný stát máme, co bychom si bez jeho láskyplné péče počali. Jezdili bychom šedesátkou nepřipoutaní s prasklou žárovkou u espézetky po městě jako za totality, hádám.
L.L.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Na tomto článku chci ukázat jak zbytečné je to snažení a hlavně, že autoři se většinou nesnaží najít pravdu, ale spíš se snaží dokázat, že ostatní lžou. Tak se ale pravda najít nedá.

---

Řeč je o tomto článku:
Pravda o nCOV-19: zfalšované statistiky, souboj epidemiologů s imunology, mediální hysterie ...

---

   Když mi někdo chce v případě koronaviru sdělit PRAVDU, tak jsem vždy hodně na pozoru. Záplavu všech čísel lze interpretovat hodně odlišně a ani v článku sdělená pravda není samozřejmě ta jediná pravdivá. Článek se snaží například na porovnání s chřipkou dokázat, že o nic moc nejde. Celkem to chápu. Pisatelé podobných článků by si ale měli uvědomit, že dělají stejné chyby jako ti, kterým se snaží dokázat jejich omyl.
Například když se v tomto článku dokazuje jak je špatně udávaná smrtnost u koronaviru, tak je nutno připomenout, že se stejně špatně udává i smrtnost u běžné chřipky. Taky nikdy není známo, kolik se skutečně nakazí lidí. V případě chřipky to bývá opravdu o hodně více než se udává, protože běžně se lidé netestují na chřipku. Velká část ji přechodí nebo nejde k lékaři nebo nemá příznaky a do statistiky se nedostanou.

   Když chce autor dokazovat chybu v údajích o koronaviru, musel by započítat i chybu v údajích o chřipce. Pak ale vlastně dokazuje, že ve skutečnosti je teď situace mnohem horší než u chřipky a to pravděpodobně autor moc nechtěl.
Většinou podobným autorům nejde o to najít pravdu, ale dokázat, že jsme obelháváni.
Ano jsme obelháváni stále - a to i podobnými články, které se pomocí nejrůznějších konstrukcí snaží dokázat tu svoji pravdu.
V současné době ještě pravdu o tomto koronaviru prostě najít nelze. Každý takový článek má šanci tak 50/50, že se trefí do reálného stavu, který ale bude znám až po delší době.
Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Názory a poznámky z facebookových skupin:
Po "delší" době jsem jel pracovně do Krkonoš (Mísečky, Rokytnice a Harrachova). Těšil jsem se (díky nouzovému stavu) po měsíci stráveným s rodinou v Praze a okolí - na hory a horaly ...
Harrachovská (město, kde mám svoji druhou domácnost) místní samospráva + s.Půta - blokuje většinu parkovacích míst s ideou ochrany místních horalů proti VIRU.... namířeným proti všem ostatním NÁVŠTĚVNÍKŮM (občanům-nedávno ještě "spoluobčanům" lidské rasy bez vlast. parkování v obci).
Po projetí městem (v roušce a s vytaženými okénky, abych nenakazil místní) jsem u sebe v bytě pouze zalil kytky a znechuceně/pošpiněně jsem odjel do Prahy, kde je sice hlava na hlavě, ale nechovají se tu - jako stavitelé ostnatých drátů za 2. sv. války (které rozdělovaly spořádané občany a ty druhé -určené "k likvidaci")
HORALÉ Z HARRACHOVA... je mi Vás tímto upřímně líto a dnes poprvé nevím zda se ještě chci mezi Vás vrátit

-nenapadlo mne , že po 30 letech od listopadu 1989 je tohle ještě možné
‎Milan Činka‎

Pod příspěvkem se bouřlivě diskutovalo:

Vítězslav: Takových míst, kde teď místní hystericky brání své území proti cizákům (hlavně Pražákům, ale i ostatním), je bohužel celá řada. Inicioval to "snaživý" hejtman a starostové a celé samosprávy se toho aktivně chytly a strážníci a policie to kontrolují a postihují pokutami.

Václav: On by nikdo nikoho neomezoval, ale je problém že si lidé neužijí ani kousek přírody u sebe za městem a musí jezdit na hory v době, kdy to není úplně nutné a nejlépe na co nejznámější místa, ačkoliv v životě nevystrčili paty z domu. Například to co se dělo na Jizerkách bylo neúnosné. Takové množství lidí tam bylo jen v případě závodů nebo Anenské pouti. Proto je úsměvné že v době omezení je tam největší nával a dokážu pochopit že místní z toho nejsou úplně nadšení. Já osobně si myslím, že je šířená zbytečná panika, že omezení jsou potřeba ale ne tak drastická. Ale lidé by se měli zamyslet zda jim nestačí i obyčejný les, kde je stejně krásně jako na profláknutých místech. Z toho nářku se mi ale zdá, že lidi nevydrží den se sebou, natož se svojí rodinou doma a nedokáží si užít to co mají za barák

Vítězslav: Ale právě, že je to všude. Třeba u nás, když chci dojet kamkoliv k lesu (abych nemusel pěšky s rouškou po silnici), tak všechna parkoviště, kde se chodí na houby, do lesa, do skal..., jsou "opáskovaná" - no prostě hysterie!

Dušan: Tak, a konec hloupých diskusí o tom, zda Pražáci smí jet z města ven, či musí být zavřeni ve svém 3+kk, protože poblíž žádný les nemají.
Z nařízení vlády:
"s účinností od 7. dubna 2020 0.00 hodin do konce nouzového stavu se zákaz volného pohybu osob podle bodu nevztahuje na sportování na venkovních sportovištích, v parcích, v přírodě.
VČETNĚ CESTY ZA ÚČELEM TOHOTO SPORTOVÁNÍ."

Lenka: Máme dům na Šumavě, polosamota, s kusem lesa, bez potřeby vycházet kamkoli. Včera jsem, s pražskou značkou, jela na nákup potravin, jíst musíme, aspoň trochu... Cestou zpět se za mě pověsili policajti a jeli za mnou 10 km až k baráku. Cítila jsem se jak nějaký zločinec....přitom jsem cestou na několika místech a i přímo v Sušicích viděla několik part (opravdu NE po 2), lidé si posedávali na kapotě aut, vyhulovali si, bavili se. Ráda jsem to neviděla neb sami karanténu dodržujeme, ale nenapadlo by mě je udávat..... chápu, jak jste se cítil. Smutné, moc.

Majlo: Dost mě tahle opatření namíchla a to jsem nevytáhl paty z Prahy. Až tohle skončí, všechny regiony budou natahovat ruku pro pomoc a znovunastartování ekonomiky a turistického ruchu. Budu se dost ptát, co dělali v době krize a jak pomohli lidem z měst, od kterých teď chtějí pomoci. Zatímco oni mohou na zahrady a s nikým se nepotkat, lidem z měst ať klidně praskne hlava ve 3kk se dvěma dětmi už třetí týden. Při dodržování základních hygienických opatření "nákaza z parkoviště" přece úplná blbost a člověku se v přírodě vyhnu na 5 metrů. Pokud mi tu chce někdo namítat, že si mají vyrazit do parku za barák, doporučil bych jim vidět, jak vypadají parky, pěší zóny a cyklostezky v Praze během víkendu.

Karolína: Naprosto těmto opatřením rozumím. V současné době jsou o víkendech turisticky zajímavá místa atakována Pražáky. Mám v Krkonoších příbuzné,přesto se v současné době omezuji na výlety do lesů v okolí Prahy. Lidi,tohle jsou opatření pro zachování zdraví ne dovolená. A na čerstvý vzduch vám stačí vyrazit do blízkého okolí!!!!!

Martin: Nebylo by od věci se zamyslet, kolik mimopražských občanů, jezdí do Prahy a nevadí jim, že by se zde mohli nakazit, ale vadí jim, že pražák vyrazí k nim na vesnici, kde navíc má svoji chatu. Demence občanů je bezbřehá ...

Michal: Od začátku zastávám názor, aby se chodilo do přirody co nejvíc. A to tu větsina ještě psala, že proč nesedíme doma na prdeli a zůstaň doma a pod. V lesích a na horách jsem neviděl žádná rizika pro sebe ani pro druhé. Kontakt s lidmi byl méně než minimální. Navíc bylo v té době poměrně větrno a to čistilo vzduch.. Pobyt v přírodě na horách měl být doporučován a ne odrazován. Kdyby pánové a dámy v Peci, Harrachově, Špindlu a dalších městech nemysleli jen na sebe, mohli příjezd a opuštění parkoviště organizovat a lifrovat lidi rovnou do kopců, také poskytovat info, jak se chovat poblíž ostatních skupin atd. Ale proč by se starali o "Pražáky", když jim pobyt na čersvém vzduchu mohou zkomplikovat. Horská služba (té si vážím) breptající, že bude potřeba jinde ve zdravotnictví, mohla prohlásit Krkonoše dočasně za divočinu a záchrannou službu zde přestat poskytovat, když jsou nebo možna budou tak potřební někde jinde. Ať se každý rozhodne, zda do hor půjde i za takových podmínek. Nejsnažší řešení často prostě nebývají ta nejlepší. A s těmi parkovišti se to ukázalo na plné čáře. Řekneěe třeba takovému pražskému bronchitikovi, který se chce vydýchat na hřebenech, ať si tam dojde pěsky z Trutnova. A pokud by tedy např. lidé z Harrachova potřebovali služby velkých měst, také jim to zkomplikujeme nebo jim to naopak zorganizujeme co nejlépe? Ja myslím, že odpověd znám..

A na závěr ještě poznámka moje:
Pražák na chatě, v lese, na parkovišti - to je problém. Místní v Praze, to je OK. Byl jsem třeba v Srbsku (u Karlštejna). Všude kameny uzavřená parkoviště. Hlavně ať ti nenáviděn Pražáci nejezdí. No jsem dost zvědavý, jestli místní uživí ty hospody, kempy, hotely atd... Jednou ta pandemie skončí. Oplatky se pečou.
Jiří Hrbáček

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Bedlivě sleduji všechny ty úvahy o "koronavirovém puči" v České republice, v Evropě či ve světě. Ne že by se dala taková eventualita zcela zavrhnout, ale fakt, že koronavirovému šílení podlehl prakticky celý svět, ukazuje na to, že nejde o nějaký izolovaný puč v Evropě nebo dokonce v maličké České republice. Takže pokud máme co do činění s nějakým "pučem", tak rozhodně celosvětovým.

   V úvahu připadají dvě možnosti: Buď se jedná o přerozdělení sfér vlivu nějakých globálních politických struktur mocnějších než kterákoli ze světových velmocí (případně o boj mezi jedinou takovou strukturou a vládami jednotlivých států), nebo se jedná o globální změnu fungování světa, který napříště bude řízen z jednoho centra.

   V obou (případně ve všech třech) případech nedává příliš smysl boj proti místním mocenským strukturám (například proti Babišovi). Více smyslu dává boj proti nadnárodním politickým a vojenským strukturám (EU, NATO). Ale i v takovém případě bychom stejně bojovali proti strukturám, které budou v rámci této globální změny beztak poraženy i bez nás.

   Pokud se jedná o globální změnu řízení světa a nikoli o nějakou šarvátku světových velmocí o posílení vlivu ve světě, opět připadají v úvahu dvě možnosti, obě ovšem totalitárně autoritářské. Jde jen o to, v čím zájmu budou.

   V horším případě jde o naplnění záměru redukce světové populace a přeměnu jejího zbytku v otrockou pracovní sílu, která bude sloužit úzce vymezené skupině "vyvolených". V lepším případě půjde o totalitu v socialisticko-komunistickém smyslu, tj. o sice nepříliš demokratickou, leč dobře míněnou a fundovanou správu společnosti v zájmu jejích členů.

Božena Weitingerová

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Na Velký pátek jsem si přečetl zprávu, že Vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil trestní stíhání kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze. Stalo se tak na základě nového zákona, který tento týden podepsal prezident Vladimír Putin, a to podle článku o znesvěcení symbolů vojenské slávy Ruska, spáchaných veřejně.
Sankce za tento trestný čin, v případě, že se pachatel dostane do pravomoci ruských soudů obnáší až jeden rok odnětí svobody, peněžní trest ve výši příjmů za poslední dva roky, případně 360 hodin veřejně prospěšných prací. V případě pachatelů pobývajících v zahraničí lze vůči nim uplatnit mezinárodní zatykač, takže jim může hrozit zatčení při každé zahraniční cestě.

   Přiznám se, že jsem tuto zprávu přijal s velmi smíšenými pocity. Na jedné straně jsem byl rozhořčen počinem zastupitelstva Prahy 6 , které zneužilo vyhlášení výjimečného stavu a zákazu shromažďování k demontáži sochy a jejímu uložení do depozitáře. Dvojnásob mi vadilo, že se tak stalo v předvečer 75.výročí osvobození Československa v rámci snahy o přepisování dějin a rehabilitaci nacismu.

   Pan starosta Prahy 6 Ondřej Kolář navíc svým vtípkem o tom, že socha maršála Koněva neměla roušku, a proto musela být demontována v očích Rusů naplnil jeden kulturní stereotyp, dobře známý všem divákům sovětských (ale také amerických) válečných filmů. Podobné cynické žerty pronášeli esesáci před popravou partyzánů. Vyvolal tedy nenávist přímo předsudečnou.

České ministerstvo: My nic, to oni, pomník přece patří Praze 6

   Na tento exces zastupitelů městské části reagoval pouze prezident České republiky Miloš Zeman, vláda až doposud mlčela. Neuvědomila si totiž jednu zásadní věc – předá-li zahraniční politiku do rukou municipalit, ohrozí tím suverenitu České republiky zevnitř. Stát se začne rozpadat na prvočinitele, tedy samosprávné celky, v případě Prahy řízené pubertálně se chovající politickou reprezentací, primárně zaměřenou proti vlastním občanům. Na druhou stranu, jestliže někdo svévolně přebírá kompetence naší republiky v oblasti zahraniční politiky, bere na sebe osobně i rizika, která z toho vyplývají.

   Tento proces odumírání státu samozřejmě svádí velmoci k tomu, aby zasahovaly do našeho politického dění bez ohledu na českou suverenitu. Nový ruský zákon a trestní stíhání viníků demontáže sochy maršála Koněva v Praze 6 takovým zásahem bezesporu je. Proto ruský postup jako český občan neschvaluji, ale coby vlastenec a historik chápu. Ve svém důsledku by nás mohl naučit hájit naše národní zájmy a naši čest.

J.B.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Z Číny přišel malý nebuněčný virus a nám se hroutí kapitalismus. Ne nemylme se, virus za to nemůže. Je pouze spouštěčem procesu, který doutná světem dlouhodobě.
V roce 1989 jsme prožívali konec reálného socialismu. Ve srovnání s kapitalismem se ukázal ne konkurence schopný. Majitel firmy má větší motivaci k tomu, aby podnik prosperoval než někdo, kdo na zisku či ztrátě firmy příliš zainteresován nebyl. Tržní ekonomika prosperovala víc než plánovací. Jenže je tu jeden problém. Aby společnost fungovala dobře s volným trhem vyžaduje stabilitu. Stačí přitom jen velmi malý zásah z vnějšku a systém padá. Proč je tomu tak?

   Odpověď může být překvapivá. Je to stejný důvod jako ten, který vedl ke krachu reálného socialismus. Je to lidský egoismus, který vždy oslabí každou lidskou společnost na něm založenou, což se nejvíce projeví v čase krize.

   Všimli jste si, jak nyní ve společnosti takřka vymizely pravicové neoliberální metody ekonomické politiky? Je zde ještě příliš čerstvá historická vzpomínka na třicátá léta minulého století, kdy hospodářské krizi byl zpočátku dán poměrně volný průběh. Každý jen trošku vědoucí státník si uvědomuje, že nechat nyní působit volnou ruku trhu bude znamenat hromadné sebevraždy tisíců lidí, fronty nezaměstnaných na polévku, tlupy lidí zapalujících auta v ulicích a možná i příchod diktátora podobného Hitlerovi.

   A tak aby tomu vlády předešly zvolili jinou cestu. Obrovské finanční investice do ekonomiky. Investice, na které sice zadlužené země nemají peníze, nicméně díky centrálním bankám je především mocné státy typu USA mohou vytvořit prakticky neomezeně. Není třeba již ani papíru a tiskárny. Stačí jen pár kliků na počítači úředníka centrální banky a máme tu z ničeho tisíc, milión, miliardu či bilión dolarů, kolik jen budeme chtít.

   Jak dlouho může ten experiment fungovat? Peníze mají takovou hodnotu, jakou se těší ve společnosti důvěře. Je jen otázkou času, kdy si lidé začnou hromadně uvědomovat, že to centrální banky neomezeně vytváří nemá žádnou reálnou hodnotu, začnou se toho zbavovat a pokoušet se to měnit za něco co faktickou hodnotu má. Může se spustit hyperinflace, či to co se v ekonomii nazývá “run na banku”. Lidi v panice se začnou hromadně pokoušet vybírat své vklady, což banky nemající v sejfech příslušnou hotovost rychle položí. A chaos v ulicích kterému jsme se snažili vyhnout je opět tu.

   Jaké je tedy řešení? Jsme v pasti, ze které je jediná cesta. Změna filozofie lidské společnosti, která upřednostní spolupráci a solidaritu před bojem a konkurencí. Ale ne v podobě státní direktivy, ale dobrovolně. Pak se objeví i řešení, které například za nějaký čas povede k systému, ve kterém již peníze nebudou potřeba, ač se to dnes bude většině zdát naprostou utopií.

   Součástí řešení problému je ještě jedna zásadní věc, o které se bohužel vůbec nemluví. Funkční změna musí být spojena s dobrovolným snížením populace lidí na Zemi. Žádný trvale udržitelný rozvoj neexistuje. Planeta není schopna dlouhodobě snést tolik lidí na zemi, a tedy jen otázkou, zda problém přelidnění se bude řešit na dobrovolné či nedobrovolné bázi. Klimatická změna je reálná a nezmizí jen proto, že tu máme problémy z koronavirem. Příště to může být třeba zase nějaká klimatická epizoda, která spustí všechny společenské problémy, třeba náhlý kolaps Golfského proudu který podle mnohých měření nebezpečně slábne díky tání grónských ledovců.

   Jak je to tedy. Čeká nás socialismus nebo se opět regeneruje kapitalismus? Jsou to jen ismy. V egoistické společnosti bude socialismus i kapitalismus zlem. Ve společnosti, kde egoismus bude v rovnováze s altruismem budeme zažívat ráj bez ohledu, zda bude formálně více připomínat kapitalistickou či socialistickou formu vlády. Článek jsem zvolil jako příspěvek do diskuze o tom, zda současný situace vede k návratu k myšlenkám a postupům socialismu.

P.B.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Epidemie ukázala hodně věcí o české společnosti, kterých si předtím všiml málokdo. O některých se už diskutuje. Třeba o totálním selhání neziskovek, z nichž asi nejbrutálnější případ představuje Člověk v tísni, který se okázale odmítl zapojit do jakékoliv pomoci, a když se nejhorší přehnalo, začal tvrdit, že vlastně celou dobu pomáhal. Dokonce na sebe vyhlásil sbírku. A když sbírku vyhlásí Člověk v tísni, je to podobně dobrovolné jako předlistopadová sbírka na Fond solidarity. Zkuste tam neposlat peníze, když je výzva na firemní nástěnce, váš šéf je tam okázale pošle a významně se na vás dívá.

Něco tu chybí
   Ukazují se ale i další věci, o kterých se tolik nediskutuje. A sice to, že v České republice, a potažmo v celém západním světě, zoufale chybí mainstreamová média. Ano, jsou tu obrovské propagandistické aparáty, ale mainstream na rozumné profesionální úrovni neexistuje.
   Odborná média přitom fungují. Pokud si chcete přečíst třicetistránkovou studii recenzovanou třemi nezávislými experty s profesorským titulem, můžete jít třeba do Bioscience Trends nebo Tropical Medicine and International Health.
   Stejně dobře fungují alternativní média, kde jsou široce diskutovány možnosti, které ostatní z různých důvodů opomíjejí. Třeba variantu, že virus vznikl v amerických vojenských laboratořích. Nebo naopak, že jde o čínskou zbraň proti USA. Že jde o projekt tajné elity. A také možnost, že je to celé jen zbytečně nafouknutá bublina, kde banální infekce ospravedlňuje razantní omezení občanských svobod. Konec konců je to správné.
   Dobře funguje i bulvár. Koho to zajímá, může si přečíst, která filmová hvězda byla nakažena a jak jsou namíchány celebritní dvojice pro trávení karantény.
   Ale mainstream chybí. Tedy, existují média, která mají hodně čtenářů či diváků, a která se tématu občas věnují, ale chybí ta základní práce, kterou tradičně dělala a kterou od nich můžeme čekat.
Bývávalo
Za prvé. Souhrnné zpravodajské články. To je text, který člověk proletí očima a během pár minut se dozví o tom nejdůležitějším z čerstvě publikovaných statistik, shrnutí hlavních prohlášení předsedy vlády a hlavního epidemiologa, reakci představitele politické opozici či příznivců alternativního přístupu. Mělo by to být jednoduché, přehledné a neměl by v tom být obsažen názor redaktora.
Když si vezmete 20 – 25 let staré papírové noviny, najdete takové články na první stránce. Zpravidla je pod tím podepsáno několik lidí.
Za druhé. Popularizační publicistika. To by mělo spočívat v tom, že někde uprostřed novin najdete delší obsáhlý text, ve kterém se dozvíte:
• Co jsou viry a jak fungují (včetně toho, jak se liší od mikrobů)
• Jak vznikají nové viry přirozenými mutacemi a jak jsou vytvářeny v laboratořích
• Které laboratoře ve světě viry veřejně vytvářejí (a co se šušká o těch neveřejných)
• Jak se liší uměle vytvořené viry od těch přirozeně zmutovaných
• Jak různé viry působí v lidském těla a jak tělo reaguje
• Jaká jsou specifika COVID 19
• Jak se taková nemoc šíří
• Jaké jsou statistické modely pro šíření nemoci
• Jaké ukazatele se používají, proč a co znamenají
• Jaké jsou zkušenosti z minulých epidemií
• Jak by mohly působit případné léky či očkovací vakcíny
• Konfrontace několika nejrozšířenějších pohledů na celou záležitost

A opět bez toho, že by do toho redaktor vnášel svůj pohled. Jak to vidí redaktor, to bychom se měli dozvědět až z komentáře na další stránce.

Diletanti ze Seznamu
Co je na tom mainstreamového? Jen velká média zaměřená na masové publikum k tomu mají čas a prostředky. K vytvoření takových textů potřebujete desítky hodin studia a další desítky hodin strávené diskusemi s různými experty. Žádné malé či alternativní médium si nemůže dovolit takovou nákladnou investici.
Ti velcí sice mají prostředky, jenže zase narážejí na nedostatek schopností. 17. března se stalo, že na vládní tiskové konferenci vystoupila redaktorka Seznamu Jana Lipská s dotazem, jestli premiér zvažuje rezignaci. Člověk si chtěnechtě musí položit otázku, co od toho ta mladá novinářka čekala. Jaký chtěla postavit článek? Jakou zajímavou novinku se chtěla dozvědět? Možná chystala palcové titulky „Premiér Babiš nezvažuje rezignaci“. Pak by to na Seznamu mohli mít jako úvodní zprávu příští dva roky.
Je to v první řadě svědectví o totální neumělosti a neschopnosti. Ale nejen té novinářky. Je to výpověď o tom, že šéf není schopen úkolovat a není schopen své podřízené vysvětlit, v čem vlastně spočívá práce novináře.
Nebo jiný příklad ze stejné redakce. Daniel Zeman. Přibližně před rokem ještě nebyl novinářem, ale aktivistou Žít Brno. Usiloval o zákaz mé besedy v Brně, tak napsal do městské knihovny e-mail, ve kterém mě nařkl z antisemitismu. Shodou okolností to bylo v době, kdy jsem měl společné přednášky s rabínem a kdy jsem byl uveden na nějakém neonacistickém seznamu Židů. Kdyby Daniel Zeman věnoval pouhých pět minut brouzdání na internetu, dozvěděl by se to, a našel by si jiný důvod. Ale nestálo mu to za tu námahu. Napsal první blbost, která ho napadla. Cítil jsem se tehdy skoro víc uražen tou laxností než tím cenzurním pokusem. Nicméně zafungovalo to. V městské knihovně v Brně se informace neověřují. Ředitelka knihovny vydala zákaz, aniž by věděla, o co jde. Inu, centrum vzdělanosti.
Nicméně o tom již bylo napsáno dost. Uvádím tu příhodu jen jako příklad, jak Daniel Zeman zachází s informacemi. O pár měsíců později nastoupil Daniel Zeman do redakce Seznamu, kde píše články na zajímavá témata. Třeba o tom, že jsou v posledním díle Hvězdných válek nedostatečně zastoupeny menšiny, že je to urážlivé a že je to způsobeno „zhoubným vlivem“ diváků . Nebo perlu o tom, že dnešní Řekové se jednou budou před svými dětmi stydět, že do své země nepustili hordy trpících uprchlíků, a že obrana vlastní hranice je projevem „genocidních tendencí“ .

Starý a nový svět
Možná vás napadá otázka, kdo ty články čte. Nikdo! Možná si je někteří lidé přeposílají jako ukázku, kam až může zajít debilita. Ale normální čtenáře to může mít jen těžko. Jenže ono na tom nezáleží! Ve starém světě a v dnešním světě malých médií musí být novinář osobností. Musí přinést jiný pohled než ostatní. Musí být schopen jej obhájit. Musí být přesvědčivý odborně i autorsky. Musí pochopit, co čtenáře trápí a přinášet nové odpovědi. A jestli se mu to daří, o tom každý den rozhodují jeho čtenáři. Tak jsem na tom já i ostatní autoři. Naše postavení je založeno na tom, kolik toho umíme, kolik jsme toho dokázali nastudovat a jak dobře zvládáme své řemeslo. Naopak nejsme závislí na žádném nadřízeném. Možná tomu čtenáři nebudou věřit, ale v relativně nedávných dobách byla takových osobností v médiích poměrně dost. Není asi zapotřebí zdůrazňovat, že to posiluje určité charakterové rysy (a vede k výběru určitých lidských typů).
Proti tomu si můžete představit někoho, kdo sedí v redakci Seznamu, Aktuálně nebo České televize. Jestli se s ním kýve židle nebo jaký dostává plat, to vůbec nesouvisí se zájmem čtenářů. I nejčtenější autor může na hodinu vyletět, pokud by se snad projevil nekorektně. Rozhodující je znát názory nadřízených a přizpůsobit se. Vyhrávat v soutěži o největšího patolízala. Ale zase to nepřehánět, aby se nestalo, že se méně úspěšní patolízalové začnou bát úspěšnějšího konkurenta. Svým způsobem je to úpadek i proti dobám, kdy se dělaly kariéry přes postel. V tom sice nemám žádné detailní znalosti, ale pochybuji, že by některý z dnešních nadřízených měl odvahu riskovat, že za 20 let mu přijde obvinění.

Horší, než jsme čekali
Takové prostředí logicky brání tomu, aby vyrostli skuteční profesionálové. Tedy lidé schopní soustavné práce, vstřebávání různých informací, kritické práce s nimi a odlišování osobního pohledu od objektivní skutečnosti. Svět byrokratických aparátů a extrémních ideologií úplně zničil profesionalitu. Jen pro ilustraci. Na konci 90. let bylo normální, že za expertem přišel novinář, který nepsal žádný konkrétní článek. Snažil se porozumět určitému tématu, nechal si vysvětlit složité věci a poradit, co by měl nastudovat. Dokážete si to představit v dnešním světě?
„Konkurence v médiích nevede k vyrovnanému informování. Konkurenční vydavatelské domy předkládají stejně upravené informace a shodně cenzurují nepohodlná fakta. Tlak konkurence vede v médiích k nárůstu profesionality. Redaktoři píšou stále šikovněji a čtivěji. Dokážou vytvořit článek za stále kratší dobu. Počínají si stále zdatněji při shánění informací,“ napsal jsem kdysi v článku, který významnou měrou přispěl k tomu, že jsem byl z mainstreamového světa vyobcován.
Dnes vidím, že jsem byl přehnaně optimistický. Velká média už se neucházejí ani tak o přízeň čtenářů, jako o přízeň oligarchů a podpor z evropských fondů. A redaktoři se neucházejí o přízeň čtenářů, nýbrž svých nadřízených. Jak mizí kvalita, mizí i skutečný mainstream.

P.H.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Je potřeba si tohle pamatovat a u voleb se podle toho zachovat. Pokud se nespojíme, marasmu se nezbavíme. Bída české politiky ve své nahotě? Revoluční návrh Klause juniora. Plejáda hlasujících kolaborantů. Poučení z minulého století.

Reakce našich poslanců na přelomový návrh na projednání vypovězení Lisabonské smlouvy a poučení z toho jasně plynoucí

   Pokud se mýlím, tak mne opravte, ale myslím, že to bylo poprvé, kdy namísto planého řečnění se někdo opravdu pokusil legislativní cestou něco udělat s naší absolutní podřízeností zahnívajícímu byrokratickému molochu, jenž se nazývá Evropská unie.

   Předseda Trikolóry Václav Klaus mladší navrhl zařadit na pořad jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky bod nazvaný Jednostranné vypovězení Lisabonské smlouvy Českou republikou.

PŘEKVAPILI NEPŘEKVAPILI
   Aby tomu každý správně rozuměl: Následně se ve sněmovně nehlasovalo o vypovězení Lisabonské smlouvy, nýbrž pouze o tom, zda se o tom bavit, zda o tom jednat, zda se tím zabývat, zda o tom smět mluvit. Výsledek se samozřejmě dal předpokládat, nicméně pohled na hlasovací listinu přesto nabízí docela zajímavé informace.

   O tom, že eurohujerské strany, rozuměj ODS, TOP 09, ČSSD, Piráti, KDU-ČSL a STAN, budou proti zařazení, nikdo samozřejmě nepochyboval, ani to nepředpokládal. Speciálně u ODS to pouze potvrzuje, že její občasná kritika EU je pouhým bzučením mouchy v našich uších. Tahle kdysi euroskeptická strana se již dávno přeměnila na Stranu mírného pokroku v mezích bruselských zákonů.

   Mnohem zajímavější je postoj Babišova hnutí ANO. Také z něj se občas ozývají výhrady. Ale i v tomto případě je to jenom plané řečnění. Když došlo na lámání chleba, Klausem navržený bod podpořil jediný Babišův poslanec, Patrik Nacher. Asi ví, proč. Je totiž autorem knížky Šílenosti doby moderní. Ale ani postoj hnutí ANO není nic nového pod sluncem. Že se Babišovo hnutí chová jinak doma a jinak v Bruselu, víme už dávno.

Předseda KSČM Vojtěch Filip hlasoval pro, poslanec Jiří Dolejš z téže strany samozřejmě proti. Nic překvapivého.

   Úplně nejzajímavější byl ovšem postoj poslanců, kteří se hlásí k vlastenectví a namísto zglajchšaltované byrokratické unie preferují Evropu spolupracujících národních států. Pro zařazení Klausova bodu hlasovali všichni přítomní nezařazení poslanci a také všichni přítomní poslanci SPD. Se dvěma výjimkami: Ruku pro nezvedli první dva muži SPD, předseda SPD Tomio Okamura a první místopředseda SPD Radim Fiala. Zajímavé! Pokrytectví? Žárlivost? Rivalita?

POUČENÍ A VAROVÁNÍ
   Za zmínku stojí také vyjádření Františka Matějky, předsedy mimoparlamentní Strany nezávislosti České republiky. Ten Klause zkritizoval, že něco takového, jako je jednostranné vypovězení Lisabonské smlouvy evropská legislativa nezná a že Klausův postup myšlence nezávislosti České republiky prý škodí.

   Věru zajímavé věty. Proč? Protože ty nejdůležitější historické změny se obvykle nedějí se zářivou legislativní čistotou, nýbrž právě naopak revoluční, netradiční či radikální cestou. Netradiční akt prostě vytvoří novou situaci, novou realitu, jež přinutí zainteresované strany či země jednat a dospět k nějakému řešení.

   On se snad zrod Československa v roce 1918 odehrál podle rakousko-uherských zákonů? On snad Protektorát Čechy-Morava vznikl podle československých zákonů? Ono se snad parašutování poslanců Občanského fóra do Federálního shromáždění v prosinci 1989 uskutečnilo podle tehdejší komunistické legislativy? Ono snad vyhlášení svrchovanosti Slovenska Slovenskou národní radou proběhlo dle tehdy platných federálních zákonů? Ono snad rozdělení Československa v roce 1992 proběhlo přesně podle Ústavy? On snad Cromwell uctivě klepal na dveře anglického parlamentu? Ne. Ne. Ne.

   Co z toho všeho plyne? V naprosté nahotě tu vidíme realitu, možná přesněji bídu české politiky. Pokud se euroskeptičtí politici a vlastenecké strany nedokážou domluvit na elementární spolupráci a vzájemné podpoře, nebudou mít proti spojeným silám Bruselu a jeho zdejších Quislingů nikdy šanci. Jenže to si kriticky naladěná veřejnost, čím dál více znechucená praxí Evropské unie, opravdu nezaslouží.
To, co vidíme, je vážné varování. Vzpomínat na knížete Svatopluka snad netřeba.
P.Š.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Nejde o Soukupa, ale o dnešní stav zemědělství.

V týdnu jste se snažil dělat si prdel z našich bývalých JeZeĎáků. Prý neuměli plánovat, proto nebylo maso. A proto, že o tom něco málo vím (na rozdíl od Vaší osoby, kterou omlouvá jenom to, že jste z Prahy), tak vám to s radostí vysvětlím.
Největším problémem socialistických JeZeDáků bylo podle vás jaro, léto, podzim a zima. To bych ani tak neřekl, protože suché jaro i léto u nás na jihu už přestal být problém od 80. let, kde konkrétně okres Břeclav a Znojmo byl téměř komplet pod závlahami.

   Neřešil se nedostatek organické hmoty (hnoje a kompostů) v půdě, protože ze 100 tisíc kusů hovězího dobytka bylo hnoje, že si to ani nedovedete představit. Ze starých a rozpadajících stohů jsme my, v ACHP vyráběli stovky tisíc tun kompostů, v receptuře 1/3 hnoje a slámy, 1/ 3 ornice ze skrývek a 1/3 kejdy (to jsou hovínka a močka z velkochovů prasat) a po dvou letech to bylo k použití a zaorání.

   Za lidovce Luxe se vymlátilo a spálilo na hromadách desetitisíce kusů krav (údajně nemoc šílených krav způsobená zkrmováním masokostní moučky z uhynulých a nemocných zvířat – tento způsob krmení býložravců byl převzat ze západu po roce 1989) a zůstalo v okrese Břeclav pouhých 30.000 kusů, a to je dodnes. Úbytek víc jak 2/3 nestačí nasrat tolik kravinců jako 100 tisíc, závlahy jsou zničeny jejich nepoužíváním 29 let, protože na to JeZeDák už neměl od roku 1990 peníze.

   Pro úplnost: V roce 1988 byl stav skotu v ČR 3,5 milionu kusů, prasat 4,5 milionu kusů. V roce 2018 stav skotu 1,3 milionu, prasat 1,3 milionu. Hlavním důvodem poklesu stavů jsou nařízení EU, aby byl umožněn dovoz ze západu a vyhlášením sankcí na Rusko jsme ztratili velké odbytiště.

   Produkovalo se tehdy 11-12 milionů tun obilí a dnes ubohých 5-7 milionů. Větší polovina tohoto obilí se přehnala přes živočišnou výrobu pro produkci veškerého masa, vajec a mléka. Nebylo to potřeba dovážet z Německa, Francie, Polska, Maďarska a odjinud podle příkazů EU. A že občas na trhu to maso chybělo? Na tehdejší výrobky československého průmyslu bylo ze západu většinou uplatňováno embargo, a tak nezbytné devizové prostředky zabezpečovalo zemědělství ve formě vývozu jatečného dobytka a telat např. do Itálie, Francie, zemí Beneluxu atd.

   Takže český JeZeĎák dovedl plánovat ukázkově, měl 11-ti honný osevní postup, organiku v půdě, půdu pod závlahami, produkoval zeleninu, ovoce, brambory, cukrovku, olejniny, dostatek krmiva pro dobytek, využíval na polích vojtěšku jako zlepšující plodinu a krmivo pro skot (což dnes u dnešních chemicko-pesticidních zemědělců téměř nevidíte).

   Jestli chcete JeZeĎáky z období před StB-áckou revolucí v r. 1989 kritizovat, zjistěte si fakta, a pak možná zjistíte, že jste zbytečně urazil velkou část národa, lidí, kteří poctivě a na vysoké úrovni vykonávali svá povolání. Je nás dost, kdo jsme v zemědělství pracovali celý život a dobře si pamatujeme, co se dělo.

Neurážejte nás, neboť tím děláte blba ze sebe.
(autora tohoto textu se mi nepodařilo dohledat)

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Co současná krizová situace odhalila na EU a varuji co může přijít a to je to , že si evropské instituce posléze mohou vynutit svoji "hvězdnou hodinu" - a bude ještě hůř...
Otázka, zda nám EU v něčem pomohla, je vlastně zbytečná. Není žádnou mimořádnou odvahou ani projevem zvlášť pronikavého myšlení říci, že Evropská unie v čase koronaviru úplně vymizela. Ti, kteří EU milují, ji teprve dnes začínají za tuto absenci postojů kritizovat. My, kteří ji vážně, seriózně, společensko-vědně, nikoli tedy pouze politicky, kritizujeme celá desetiletí, teď toto téma nevyhrocujeme. Není pro nás na pořadu dne.. My rozumní lidé-EU jako myšlenku nadnárodní struktury, nadřazené členským státům, odmítáme celá desetiletí.

Co je teď nového? Ukázalo se, že
• nutnost rychlých rozhodnutí a okamžitých opatření vymazala důvod téměř nonstop konaných, velmi nákladných summitů evropských politiků (a tisíců úředníků kolem nich);
• národní stát se osvědčil jako nejvíce akceschopná organizace řízení společnosti;
• národní vlády potřebují jednat doma, summity v Bruselu je zdržují;
• hledání nadnárodního konsenzu v situaci každodenního mikromanagementu chodu států není jen nemožné. Je vyloučené;
• vlády národních států jsou demokraticky zvolená tělesa a jednají v souladu s většinovou vůlí svých občanů. Sledují ochranu zájmů těchto občanů – ne zájmů nadnárodních institucí v Bruselu;
• lidé si přejí řešení, která berou v úvahu národní (tedy jejich konkrétní) zájem. Případnému volání po „evropské solidaritě“ skrze evropské instituce rozumí jako požadavku neupřímnému a falešnému;
• z praktického života lidé vědí, že si nejdříve musí uspořádat své věci, až potom přijde čas na něco víc;
• je panevropská solidarita tím menší, čím větší nebezpečí hrozí (zdůraznil P. Robejšek na Neviditelném psu);
• nikdo z „národních politiků“ se EU nedovolává a nic od ní nechce (snad jen s výjimkou našeho ministra zahraničí);
• lidé si samozřejmě uvědomují, že existence EU něco stojí, že jsou to i jejich peníze;
• hranice, které EU Schengenem prakticky zrušila, znovu prokázaly svou funkčnost;
• svoji existenci dnes EU brání hlavně argumentací, že „její oslabování a rozvrat organizuje Rusko“ a jeho pátá kolona v jednotlivých zemích. Je to sice hloupé, ale v zemích jako Česká republika nebo Polsko, o pobaltských zemích ani nemluvě, to může být argumentace účinná;
• EU se prokázala být – což jsme říkali již při krizi let 2008-2009 – projektem pro dobré počasí. V krizi je zcela nefunkční.
Proto nevadí, že nefunguje. Kdyby v současné krizi instituce EU konaly, snadněji by se odhalila jejich schopnost či neschopnost (záleží na pozorovateli – nevycházejme z předpokladu, že to všichni vidí stejně jako my). Takové odhalení by u veřejnosti vedlo k rychlejšímu pochopení, a tudíž i k rychlejší diskreditaci samotné podstaty této nadnárodní struktury.
Žádné odumírání EU se nekoná. Je to spíše opačně – až se převalí to nejhorší, až se „medicínsky“ státy s koronavirem vypořádají, evropské instituce si vynutí svoji „hvězdnou hodinu“. Přijde jejich čas, kdy svoji existenci zdůvodní čímsi jako „celoevropskou rekonstrukcí“, která – podle nich – nemůže být řízena chybujícími národními vládami, které budou navíc koronavirovou krizí vyčerpané, oslabené a u části veřejnosti zdiskreditované. Přijde doba „velké evropské solidarity“ řízené orgány EU a velmocemi. To bude ten nejhorší důsledek koronaviru.
Vzniknou další „záchranné finanční valy“, znovu bude nastolen požadavek (tentokráte výrazně silnější) „evropské koordinace hospodářských a sociálních politik a jejich harmonizací“. Vše bude organizováno Evropskou komisí. Evropský parlament bude pouze fíkovým listem této politiky, ale rychle si „sáhne“ po více pravomocích.

Situace bude usnadněna těmito okolnostmi:
• národní vlády, jejich rozpočty i obyvatelstvo budou vyčerpané, ekonomický pád bude větší, než se předpokládá, stejně jako rozvrat veřejných financí. V takovém prostředí se evropské demagogii bude dařit dobře;
• k návratu EU na scénu pomůže přetrvávající atmosféra šoku z koronaviru (obáváme se, že její vyvanutí bude trvat dlouho);
• evropské elity udělají cokoli, aby prokázaly nárok na svoji existenci;
• Evropský parlament (a Evropská komise) budou ovládány zelenými „všech politických barev“ i po koronaviru;
• místní „prounijní páté kolony“ (nejrůznější neziskové politické organizace, proevropští aktivisté, již vytvořené zájmové vrstvy žijící z produktů současných unijních ideologií) získají obrovský prostor pro své aktivity;
• neexistence silných, důvěryhodných, přesvědčivých lídrů a jejich politických stran v jednotlivých členských zemích bude vodou na mlýn prounijních aktivistů a politiků. Diskreditace silných a odvážných národních lídrů bude zesilovat.
Náš závěr je jednoznačný. Nesmíme dopustit, aby Evropská unie pokračovala v současné podobě. Zásadní revizi je třeba podrobit hlavní unijní projekty – Schengen (likvidace hranic) a euro (společná měna). Radikálně musí být změněna dělba práce mezi Bruselem a členskými státy. Nebo také nemusí, ale pak to s námi i dále půjde s kopce.

Napsal Václav Klaus a kolektiv autorů IVK

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Martin Jaroš přišel s vizí restartovat stát. To bude potřeba. Bohužel to bere zase z toho socialistického konce jak někoho víc zrovňoprávňovat, někomu přidávat, tomu kdo nasekal dluhy to odpouštět a schopným víc sebrat. Takže přispěju se svojí trochou do mlýna i když mi to asi tolik lajků nepřinese. (A prosím, berte to s rezervou, je to facebook příspěvek co mi zabral asi 10 minut, ne programové prohlášení vlády)

1. Budeme potřebovat nastartovat ekonomiku. A to znamená několik věcí. Maximálně zjednodušit podnikání ať všichni ti co nemají práci, nebo přišli o živnost kvůli krizi, můžou začít znovu a líp. Zjednodušit založení firmy, papírování, povolení... Prostě naprosto omezit buzeraci a omezování státu, nechat lidi pracovat a podporovat je v tom.

Součástí toho je deregulace. Trump, ze kterého si tady všichni tak rádi dělají srandu zrušil v prvním roce své vlády několik desítek tisíc regulací. A překvapivě jim to nakoplo růst a průmysl neskutečným způsobem a taky se díky tomu zvedaly mzdy a tak dále.

2. Když se tohle udělá, nebude potřebovat tolik ouředníků a ti se budou moci místo razítkování a obtěžování pracujících věnovat skutečné práci a tvorbě hodnot. Ano přátelé, když někdo staví dům, peče housky, nebo vyrábí 3D tiskárny, tak pracuje. Když někdo jiný někde sedí a vyžaduje po tom pracujícím nějaké lejstra, razítka, povolení a potvrzení, tak škodí a žádné hodnoty nevytváří.

3. Snížit daně - To samozřejmě nepůjde tak úplně snadno, když bude výpadek jejich výběru díky krizi a celkově budeme ve svrabu. Každopádně je mnohem lepší, když někdo pracuje, nic od státu nechce, uživí se sám a platí aspoň trochu daně, než když je nezaměstnaný, nebo dělá načerno a chce po státu podporu, protože se mu nevyplatí se snažit, když mu toho stát pak půlku sebere a dá to úředníkům. A ti tolik nenávidění boháči, když jim ty peníze stát nesebere a nedá je úředníkům, si za ty peníze budou kupovat věci, které ti chudší vyrobili a taky budou zakládat firmy, zaměstnávat v nich lidi, stavět domy a to všechno efektivněji a lépe než stát.

4. Digitalizace státu - Tak už jsme zjistili, že spousta firem vlastně nepotřebuje drahé kancle a zvládnou stejně dobře fungovat po Skajpu. To samé by zvládnul stát. Obzvlášť, když podle předchozích bodů bude mít míň úředníků a bude míň buzerovat svoje občany.

Existuje možná ještě lepší možnost. Sebrat úředníkům počítače. To by se najednou ukázalo, kolik úkonů není potřeba.

5. Školství - potřebujeme zásadně zmodernizovat školství. A to ani ne tak způsobem, že děti nebudou dostávat známky a budeme jim ve škole dělat přednášky o věcech, které zajímají redakci A2Alarmu, ale že tam začnou učit kvalitní učitelé, moderní předměty a dostanou za to dobře zaplaceno. Spousta peněz se dá ušetřit, když se vyhází všichni trockisti a marxisti z FFUK a MUNI. Protože místo všelijakých věčných darmožroutů z nejrůznějších pseudověd, kteří pak píšou do novin, kdo by měl skončit v práci, protože nasdílel na facebooku špatný vtip a chtějí zavádět cenzuru, potřebujeme programátory, doktory, chemiky a inženýry. Teď se to ukázalo v plné kráse.

6. Volební systém - konečně bychom mohli něco udělat s volebním systémem. Je debilní. Po každých volbách se ukazuje, že nastává patová situace. Parlament je plný vyžírků, kteří jsou v zásadě jen stroje na hlasování. V tolik nenáviděném senátu podle mě sedí mnohem inteligentnější lidé, kteří nejsou jen loutky předsedů stran. Díky volebnímu systému se tady už dekády koukáme na bandu stejných darmožroutů, kteří si pod sebou větev sami nepodříznou a šikovné lidi v této zemi brzdí v rozvoji a škodí.

7. Soudní systém - jestli něco stojí v této zemi opravdu za hovno, jsou to soudy. Naprosto banální spory tu trvají až desítky let. Každý ví, že se u soudu spravedlnosti nedovolá a podle toho to vypadá. Stát, kde nefunguje právo a nedokáže zajistit spravedlnost, je na hovno a brutálně brzdí rozvoj, protože v takovém prostředí nejde podnikat, plánovat do budoucna a mít aspoň nějaké jistoty stability.

8. Odřezat od státních penězovodů nejrůznější parazity, kteří se tváří, že suplují funkce státu, ve skutečnosti ovšem pouze parazitují na často virtuálních problémech a obcházejí demokratické pravidla na prosazování svých politických cílů bez toho, aniž by byli někam zvoleni. Ano mluvím o neziskovkách. Pokud se chce někdo věnovat "zlepšování světa", tak by to měl dělat za svoje a z darů a nikoliv z daní. Pokud chcete zlepšit sociální systém, vstupte do strany, předložte svůj program, nechte se zvolit do funkce, kde to můžete na základě mandátu voličů změnit. Na řízení státu tady máme vládu a její instituce a ty si na rozdíl od aktivistů volíme ve volbách.

9. Korupce, policie, infrastruktura. Za posledních několik dekád se tu téměř nic nepostavilo, to co se postavilo je hnusné, drahé, nebo to ujíždí ze svahu dolů. Vyznat se v tom, jestli se dálnice nestaví, protože všichni kradnů, chtějí pozabíjet vzácného broučka, nebo jsme všichni rukojmí šílenců, kteří se přivazují ke stromům, protože prostě nechtějí v této zemi ŽÁDNÉ dálnice, prakticky nelze. Já chci dálnice, tunely, rychlovlaky...

10. Soběstačnost a nezávislost - v nouzi poznáš přítele a teď se dobře ukázalo, že nejlepším přítelem jsme mi sami a pak naši sousedi na východě, severu a jihu, nikoliv západě. V EU v době všeobecné apokalypsy se všichni starají především sami o sebe a Evropská komise dokázala akorát tak zavádět dny optimismu, varovat před fake news, buzerovat, reagovat tak s měsíčním zpožděním (a ještě špatně) a dál kout svoje retardované plány o tom, kterak až tohle skončí a všichni se budou topit v dluzích, automobilky budou krachovat a bude obří nezaměstnanost, bude nejdůležitější omezování používání igelitek a donutit všechny nezaměstnané aby si koupili Teslu. Místo toho by bylo nejlepší zajistit si aspoň částečnou potravinovou, bezpečnostní a výrobní nezávislost, protože se ukazuje, že být závislý na totalitní nespolehlivé mocnosti na jedné straně a partě tupých úředních šimlů je trochu problém.

A to je přátelé to nejdůležitější. I když chápu, že řeči o tom, že sebereme bohatým víc peněz, se poslouchají líp.

Daniel Vávra


Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Poslanec Václav Klaus
7. 4. 2020

Dobrý den, dámy a pánové,
mám návrh k pořadu schůze. Ekonomickými věcmi se jistě budeme sáhodlouze zabývat v těch bodech, které jsou schváleny. Je to podle mě ta nejdůležitější věc, hrozba toho ekonomického koronaviru a umírání českých firem a živnostníků, je to priorita číslo jedna. Kdybych měl tu moc, tak vyřadím všechny ostatní body, které se netýkají ekonomiky, z tohoto jednání.

   Rozdali jsme vám všem překlad anglických opatření vlády Borise Johnsona pro vládní poslance, snad jako jakési zrcadlo nebo prostě informaci o tom, jak to řeší jiné země, protože si myslím, že není důležité teď vynalézat kolo každý svépomocí, ale inspirovat se i v cizině, kde nějaká plošná opatření by snad mohla fungovat.

   Co se týče zdravotních věcí, to jsme se věnovali tomu před chvílí. Prodloužili jsme nouzový stav o tři týdny a něco. Ale já bych chtěl přinést také něco pozitivního a využít těžkou situaci k ozdravení společnosti. Vycházím přitom z našeho dlouhodobého programu.

   Když se díváte na tuto situaci, která je, tak jedna věc bije do očí. A to je, že globalisté a globální orgány nefungují. Slyšeli jste něco o OSN v poslední době? Sledujete světovou zdravotnickou organizaci WHO, která dva měsíce nedělala nic, pak vydala jedno zmatené prohlášení, pak vydala prohlášení, že se nemají nosit roušky a teď tedy že se nosit mají? Nebo dokonce EU a její činnost? Nikoli. Já myslím, že přišel čas zbavit evropské byrokraty vlády nad touto zemí. Jistě jste zaznamenali neuvěřitelně drzé rozhodnutí Evropského soudu v otázce kvót.

   Zbavme se nadvlády tohoto soudu nad touto republikou. Přijímáme v parlamentu za normální situace nadpoloviční většinu evropských směrnic tu o zbraních, tu o GDPR, tu o dalších nesmyslech. Zbavme se toho. Já bych si dovolil požádat o zařazení bodu, který se jmenuje: Jednostranné vypovězení Lisabonské smlouvy Českou republikou. Když můj návrh neschválíte, budu ho předkládat na každé schůzi, která bude následovat. A protože si nedělám iluze o politickém rozložení současné Sněmovny, byť myslím, že lidé to vidí zcela opačně, tak jenom si dovolím návrh usnesení.

   Za prvé, Poslanecká sněmovna pověřuje vládu, aby zahájila legislativní kroky k jednostrannému vypovězení Lisabonské smlouvy Českou republikou. A bod číslo dva, Poslanecká sněmovna zavazuje vládu, aby okamžitě stáhla z programu parlamentu veškeré evropské směrnice a nařízení.
Děkuji vám.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Paní členko Evropské komise, paní Jourová, dobrý den,
vyrušuji Vás proto, že vyrušujete Vy mě. Z takových lidí jako jste Vy – mám už takřka nervy pocuchané. Co to děláte?! Proč to děláte?! Musím Vám napsat dopis. Nemohu si to totiž nedovolit před mou dcerou, vnukem a vůbec před generací, která se narodila po roce 1990. Byl jsem disidentem před rokem 1989, a jsem (tedy je nás dnes víc) znovu, nyní ve dvacátých letech 21. století.

   Co jsem zač je velmi odkryto – a málokterý politik v ČR se tak politicky definoval a tolik toho tady po sobě zanechá jako já. Na níže uvedených w-stránkách je čtení, poslouchání a dívání se na mé odborné politické výstupy asi na 40 hodin. Na 40 hodin! Co jste ale Vy dobrovolně napsala zadarmo k budoucnosti země, kde jste se narodila? Je tam také text mé knížky – Svrchovaný stát a veřejné zdroje – kterou mi vydala Ostravská universita v roce 2013. Pochopitelně i můj životopis. Tolik na objasněnou mé osoby.

   Vy jste se podepsala pod spisek nějak popisující II. světovou válku, či její příčiny. Diskutovali jsme o tomto textu i s českými historiky v rámci Akademie Literárních novin. Něco tak otřesného co si dovolujete se hned tak nevidí. Vaše vystupování v televizi celostátní české je po formální stránce Vašimi PR poradci dotaženo téměř až k dokonalosti formy, ale jaksi zapomínáte, že v republice je stále ještě mnoho lidí – nás starých – kteří přemýšlí (jestli tedy víte, co to slovo znamená). Kde je ale obsah Vašich sdělení – co nám vlastně chcete říct?

My totiž priorizujeme obsah nad formou. Toho ale zcela jistě Vy nejste schopna! Co to říkáte?

• Že národy přestaly existovat?
• Že současná Evropa (jestli víte co to je Evropa, já jsem geograf totiž) národních států už neexistuje?
• Že člen Evropské komise nesmí háji zájmy svého státu, svého národa (tedy například Francouz v EK, Němec v EK)?
• Vy nevíte, že marxismus je eminentně a zcela nezpochybnitelně – dítětem – západoevropským?
• Anebo si myslíte, že to je výplod carského – evidentně v jednoho boha věřícího – pravoslavného Ruska?
• Mám tady klást další (arci – jsem já vůbec povinen?) argumenty dokládající Vaši už snad 6–letou práci v Evropské komisi? Copak Vás neznepokojuje otřesný stav velké části zemí EU do které ho dostalo zločinné uvolnění hranic pro lidi, kteří v Evropě nemají co dělat.

   Vaše práce je vlastizrádná – nesete osobní odpovědnost za celou dobu, co sedíte ve vysoké funkci, a za to, co EK dělá a dělala pro lidi v členských státech. Máte osobní odpovědnost. Nikdy jste nebrala tolik a nikdy už tolik brát měsíčně nebudete jako dnes. Nikdy. Jářku, vyzývat Vás k okamžité abdikaci na tuto funkci jest přirozeně zbytečno. Pokrytecká česká vláda jistě najde opět v ČR beztvarého byrokraticky zkorumpovaného člověka, který bude opět loajální ke zločineckému systému současné EU.

   Osobo, já jsem dalek tomu, abych si v skrytu lesa či obývacího pokoje nekonstruktivně dovoloval anonymně – tak jak to dělá velmi mnoho lidí i v Česku – Vás kritizovat. Toto ne. Nemá právo kritizovat – kdo není lepší. Ale já jsem lepší pro český národ. Čeština má snad nedostatek slov k odsudku práce, kterou vykonáváte. Vy jste vůbec nepochopila to, že jediným a výsostným smyslem existence EU je zachovat pro Evropu mír. Děláte všechno – jen ne toto. Dnes – stran patrně dokonce umělého viru (nevzniklého v přírodě) – je EU totalimpotent. Vaše tři pilíře smyslu existence EU – volný pohyb osob, kapitálu a zboží – to jsou zločinecké praktiky nadnárodních zájmových skupin. A řečeno ústy autorů západoevropského marxismu – jsou to zločinecké praktiky imperialismu.

   Mladá paní, Vy chcete obhajovat to, že dovážíme jablka z Chile? Maso z Němec, cukr z Reunionu či Malawi, brambory z Itálie a Francie? Boty z Kambodže, trenky a trička z Indonésie? Prostěradla z Indie? Boty z Rumunska? Hračky z Číny?

   Na Slovensko – díky likvidaci části jejich zemědělství – se denně musí dovážet pro občany této republiky potrava v 700 kamionech. To je normální? To je trvale udržitelné? Co si myslíte? Kolik kamiónů je to do ČR? Já to nevím, ale vím, co se stalo s kvalitou zemědělské půdy za posledních 30 let u nás a i to, že ani my nejsme soběstační základními potravinami. Vy si samozřejmě myslíte, že toto všechno je normální, vždyť se na této politice (a mám dávat desítky dalších příkladů?) podílíte – Vy jste její nositelkou. Ale ubezpečuji Vás, že toto normáální není!

   Už jsem kandidoval 2x do P EU. V televizi na ČT1 mají v archivu mé vystoupení k našemu programu do EU, ale jen několik vteřin, protože víc prostoru nám nedají. Nabízím Vám tedy práci, kterou – budete-li mít zájem vykonám – tak jak jsem přislíbil stanu-li se europoslancem. Zpracuji na 7 až 10 stránek teze ústavy Unie evropských národů pro mír. Teze určené k dvouleté diskusi ve všech současných státech EU a ve všech ostatních státech zprvu Evropy, které budou mít zájem se do takto nově postavené Unie přičlenit. Jediným důvodem existence takovéto Unie bude zachování míru na našem kontinentě. Nic jiného takováto Unie nebude mít na starosti. Tedy konečně dojde naplnění myšlenky našeho krále Jiříka z Poděbrad a Kunštátu.

   Tento můj text můžete předložit v EK jako podnět na její zásadní rekodifikaci. Nebude-li přijat k diskusi a poté k realizaci, pak byste měla z takovéto komise – kterou byste se tímto pokusila změnit zevnitř – odejít. České vládě pak je nutné sdělit, že současná EU je nereformovatelná, a proto je třeba z ní referendem vystoupit (tak jak jsme do ní vstoupili).

   Mladá paní, vyzývám Vás k dvouhodinové diskusi na toto téma v nedělních televizních Otázkách v přímém přenosu. Rozumíte? Vy ale dobře víte, že tento náš současný prolhaný zkorumpovaný režim se bojí takovýchto diskusí představitelů režimu – které Vy navýsost representujete – s námi, disidenty tohoto systému. Vyzývám Vás: zkuste si před lidmi českého státu obhájit současnou EU a její politiku – z očí do očí v přímém přenosu – se mnou. Ve vší slušnosti a v mém respektu k ženám.

Tento můj text zasílám na adresu sekretariátu předsedkyně EK neb Vaši osobní adresu – kancelář či kanceláře – jsem na internetu nedohledal.

   Národní knihovna České republiky – všechny mé texty, které jsou umístěny na w-stránkách naší strany – považuje za seriózní, a proto se mnou sepsala smlouvu o tom, že když nebudu moci stránky platit či stane-li se mi něco, tak je bude Národní knihovna České republiky zálohovat. Tedy lidé na konci, našeho století se budou moci dozvědět, že už v zhruba v 15. roce našeho členství v EU žili v ČR lidé, kteří otevřeně žádali zcela zásadní změny ve fungování EU. Je totiž možné, že se nám nepodaří transformovat současnou EU a z národních států budou totální kolonie, lidé pak otroky nadnárodních zájmových skupin.

   Nebudu psát komisaři EK za Finsko či Portugalsko, ale za Českou republiku. Vy tam totiž za někoho sedíte – i když jste nebyla volená voliči. Vy chcete smazat rozdíly mezi národy, které v Evropě tisíciletým vývojem vznikly a kodifikovaly se nevyvratitelně. Víte vůbec, co to je jazyk a proč tu máme tolik dialektů a nezpochybnitelných národních jazyků?

   Paní – Vy jste vlastizrádce – a ani o tom nevíte. Vy totiž nemáte intelektuální potenciál, abyste to věděla a jste asi dokonce přesvědčena o tom, že to, co děláte, je správné. Kolik lidí v ČR si ale myslí to samé co Vy? Lidí, kteří nejsou nijak napojeni na penězovody pocházející z EU či z českého státního rozpočtu navazujícího na rozdělování (přehazování hnoje vidlemi tam a zpátky) těchto EU fondů. Kolik lidí si myslíte, že má stejný názor na věc jako Vy? Ona fondová politika EU a nesmírné platy Vás a Vašich hemživců v kancelářích bruselských a jiných – to je ta gargantuovská korupce lidí, kteří si větev pod sebou nikdy neuříznou.

Paní vlastizrádkyně – s Pánem Bohem

RNDr. Radoslav Štědroň
předseda
Strana státu přímé demokracie – Strana práce

---

Ostrava, 3. dubna 2020
komisařka EK Věra Jourová

zasláno doporučeně na adresu:
cabinet of president
k rukám komisařky EK Věry Jourové
Berlaymont
Rue de la Loi 200
Bruxelles 1049
Belgie

---

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Jak lépe ilustrovat novinářskou... jak to jen napsat slušně... ehm... stupiditu, nezodpovědnost, záměr rozeštvávat a působit paniku a nesváry... než tím co se právě stalo. V médiích se objevili titulky, že Prymula chce promořit populaci (což je prý opak toho, o co se doposud snažil) a brzy otevřít hranice.

A hněv spravedlivých na sebe nedal dlouho čekat. Internet je plný rozumbradů, kteří ho hejtují pro jeho nekonzistentnost a neschopnost, nebo jak zbytečně zničil naší ekonomiku a měl nás promořit hned. A hned do toho se přidají reakce politiků, kteří s ním nesouhlasí, třeba Babiš, nebo Hamáček.

Konflikt! Nečekaná změna postoje státu! Rozbroje!

Až na to, že Prymula nic takového neřekl a ten kdo to napsal je nezodpovědné záškodnické... jak to zas napsat slušně?

Prymula řekl, že se budou postupně uvolňovat opatření, pokud se čísla nebudou zhoršovat a podaří se to držet v mezích. Slovo promoření použil, nikoliv však v souvislosti s jakou se používá jinde, kde se nákazu vůbec nesnaží zastavit.

Stejně tak neřekl, že by se měly otevírat hranice, jakože si každý bude moci cestovat kam chce, ale že budeme moci ČASEM cestovat, nejdříve tam, kde je nákaza malá a kde o to stojí, což je momentálně prakticky jen Polsko a po cestě bude navíc následovat karanténa.

V zásadě tak Prymula řekl to, co všichni asi tuší - cca za měsíc, pokud se to uklidní, začneme uvolňovat opatření a vracet se do stavu, kdy půjde v rouškách chodit i jinam než do potravin a to i s rizikem, že se nakazí další lidé, protože nejde zničit ekonomiku a k nákaze tak jako tak nakonec stejně asi dojde.

Titulky ovšem hlásaly PROMOŘENÍ!!!! A na to musel reagovat Babiš, Hamáček a Vojtěch, kteří všichni řekli praktiky to samé co Prymula, akorát to odmítli nazvat promoření. Protože novináři naschvál celou věc překroutili, aby vytvořili neexistující problém.

To ale "hlídacím psům" nebrání použít opět palcové titulky BABIŠ NESOUHLASÍ, PROMOŘOVAT SE NEBUDE!

Těžko hledat exemplárnější případ práce současných médií, která se neštítí záměrně vyvolávat paniku a konflikty na základě smyšlených a překroucených interpretací reality, ani když je situace opravdu vážná.
Daniel Vávra


Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Podívejte se na celý rozhovor s Romanem Prymulou, o kterém je řeč...

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Jako po Třicetileté válce.

V dnešním komentáři se chci zamyslet nad tím, jak se naše země vypořádá s následky pandemie COVID-19. Stejně jako celá Evropa, také Česká republika bude muset přežít velmi bolestivé období rozpadu globalizovaného světa na menší celky.

   Skoro nic nebude jako dřív, protože virus nade vší pochybnost ukázal, že rizika globalizace definitivně a ze dne na den převážila nad jejími přínosy. Zastavil to nejdůležitější, čím se naše civilizace vyznačovala – pohyb a snadnou dostupnost všeho.

   Náhle začíná být jasné, že globální vesnice, kde se na jednom konci pracuje, na jiném pěstuje obilí, na třetím bydlí a do čtvrtého se létá na výlety, skončila. Od zítřka to všechno začneme rozebírat, abychom to zase sestavili v menším měřítku jako před sto a více lety. To všechno nás čeká, pokud přežijeme dvě klíčové události: samotnou pandemii a následnou opravdu hlubokou ekonomickou krizi.

   Zdá se mi, že její dopad bude připomínat jakýsi podivný hybrid jedné ze světových periodických hospodářských depresí a následků válečných událostí. COVID-19 představuje vnější zásah, který dočasně či trvale zlikviduje celá odvětví ekonomiky, například mezinárodní turismus, silně omezí civilní leteckou dopravu, jeho dopad na sektor služeb se zatím nedá odhadnout. Většině lidí i států se výrazně sníží příjmy.

   Na druhé straně se vrátí principy, na které jsme třicet let mohli zapomenout. Například se vrátíme k potravinové soběstačnosti, dojde ke znovuobnovení průmyslu (obávám se, že hlavně obranného), vzroste význam lokálních ekonomik. Drahé a nevýkonné nadnárodní instituce (Evropská unie a NATO) zaniknou.

   Nejvíce ze všeho se však změní naše životy. Povinnosti nám ukládané budou výrazně větší než dnes, a o svá práva budeme muset tvrdě bojovat. Mimo jiné proto, že v našem současném světě jsou práva jedněch vyvažována povinnostmi jiných – například právo Afričanů svobodně migrovat do EU de facto zakládá povinnost Evropanů je živit. V chudém světě po koronaviru to nepůjde, solidarita se bude vztahovat jen na bližní.

Infekční snění

   Jistým způsobem jde o ironii osudu, ale Evropa v dobách moru v mnohém připomíná svět podle Grety. Nelétáme, nejezdíme auty, žijeme (a hlavně budeme žít) skromněji. Jenom na přání jejich loutkovodičů ohledně elektromobility a likvidaci elektráren nedojde, protože na to nebudou peníze. Na druhé straně nás ona mnohdy proklínaná karanténa duševně dokonale připravuje na budoucí malý svět s hranicemi. Trochu mi to připomíná radu veterináře ohledně jednoho z mých kocourů, který nesnášel stěhování. Prostě jsem ho na pár dní zavřel do koupelny, aby si zvykl. Pak byl z nového bytu nadšený.

   Svým způsobem bude postpandemická ekonomická krize a následná obnova země připomínat poválečnou situaci. V minulém století po obou válkách se Československo neobyčejně rychle vzpamatovalo. Tentokrát tak optimistický nejsem, nejbližší analogii vidím až po roce 1648, kdy k zotavení došlo až po dvou generacích. Dnes máme za sebou třicet let globalizace a v lecčemž budeme začínat od nuly.
J.B.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Milý Micíku,
ptáš se, co nás nyní čeká. Nikdo přesně neví. Ze současných dat se zdá, že nákazu koronavirem bude muset prodělat asi 60% populace, abychom dosáhli kolektivní imunity. Tedy aby jeden nakažený dokázal v průměru nakazit už méně než jednoho nenakaženého (a neimunního) a virus tak ztratil schopnost se v naší populaci šířit.

   To nezní příliš optimisticky – když vynásobíme 10 milionů obyvatel Česka 0,6 a poté pravděpodobností, že nakažený zemře, řekněme 0,02, získáme tak vysoké číslo, že se mi ho tady ani nechce uvádět.

   Jenže ono to nejspíš bude trochu jinak. Virus mutuje a neustále tak přizpůsobuje svou virulenci (to, jak moc ubližuje nakaženým) i svou infekčnost (to, jak dobře se v populaci šíří) momentálním podmínkám. Jestliže jsme si nyní nasadili roušky a v rámci možností se ve větších skupinách nestýkáme, ztížili jsme mu možnost přenosu z nakaženého na nenakažené. Tím jsme zvýhodnili ty varianty viru, kteří si svého nakaženého šetří. Podobně funguje i to, že jsme začali aktivně vyhledávat a izolovat nakažené, a přednostně ty z nich, co mají vážný průběh nemoci. Virus tak bude proto postupně ztrácet jak infekčnost, tak virulenci – jeho reprodukční konstanta (počet nenakažených, které nakazí jeden nakažený) se bude snižovat, a i zabíjet bude méně. K tomu přispěje i fakt, že v populaci bude postupně přibývat osob, které už nemoc prodělaly a jsou už proti ní imunní. Nižší infekčnost znamená i nižší procento imunních osob potřebných k dosažení kolektivní imunity. Kdyby ses Micíku učil kybernetiku, tak by sis nejspíš všiml, že se zde dokonce uplatní princip pozitivní zpětné vazby – čím menší infekčnost, tím větší pokles infekčnosti – který celý proces poklesu škodlivosti viru ještě urychlí.

Takže kdybych měl citovat jistého bývalého pražského primátora „situace je nadmíru výtečná“.
   No, ve skutečnosti tak úplně není. Jakmile totiž polevíme v ostražitosti, sundáme roušky, pošleme děti do škol, nebo otevřeme divadla a stadiony, opět se začne dařit zlejším mutantům viru lépe než těm hodnějším. Takže mnohá z opatření, která tak drasticky změnila náš život, budeme muset dodržovat podstatně déle, než jsou ochotní politici i epidemiologové sobě a společnosti přiznat. Přitom pokušení prohlásit situaci za zvládnutou a opatření za nadále nepotřebná bude natolik silné, že jim naši populističtí (a až na výjimky i dosti hloupí) politici jen těžko odolají. A to ještě není celé. Jakmile se otevřou hranice, budou obyvatelé států a regionů, které první nápor epidemie zvládly hůře, importovat své zlejší varianty viru do naší populace. Takže čas od času budou i u nás vznikat na lokální úrovni malé zlé epidemie uvnitř té velké mírnější. Kdy a jak to celé skončí závisí na mnoha věcech, v první řadě na charakteru imunity proti viru – jak dlouho vydrží a zda bude účinná proti všem variantám viru.

   Tak Micíku, teď už víš, co nás zhruba čeká. Jak dlouho to bude trvat ti radši ani neřeknu – to bys mi snad ani nevěřil. Ale můžeš být klidný – nejspíš si budeš užívat celodenního drbání na bradičce mnoho, mnoho měsíců.

Jaroslav Flegr

Převzato z facebooku Jaroslava Flegra
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha) je český profesor ekologie a evoluční biologie.

Zajímavé jsou i komentáře k textu, z nichž vybírám:

Petra:
Můžu se Vás pane profesore zeptat, co byste tedy nám všem poradil v této situaci? Jestli tedy mladí a celkem zdraví tomu viru mají jít spíš naproti teď co nejdřív nebo je cesta této izolace správná, což se dělá hlavně kvůli zmírnění přetížení zdravotnictví a systému, ale na úkor velkých ekonomických dopadů. Přijde vám lepší švédský model? Nebo se prostě máme smířit že tu bude do budoucna bude neustále virus mezi námi a my budeme s tím žít neustále a staří budou běžně na koronavirus umírat a bude tu už neustále tento strach? Chřipka přichází cca 2x ročně ve vlnách a takto to bude i s koronavirem, který je ale evidentně zákeřnější a nebo se jen bude čekat jestli vědci vymyslí účinnou vakcínu, která ale na mutace nebude zabírat?

Jaroslav Flegr:
Rozhodně nechoďte viru naproti. To by se muselo dělat nějak řízeně, nejlépe třeba jen v několika okresech, aby bylo jisté, že to naše zdravotnictví zvládne. Optimistickým prohlášením epidemiologů nevěřím. Mám dojem, že i za normální situace byl nedostatek zdravotnického personálu a pochybuji, že by se to nyní nějakým zázrakem zásadně zlepšilo. I když budeme mít nakonec dost ventilátorů a lůžek, bez lidí nám moc nepomohou. Je třeba epidemii tlumit a doufat, že co nejdříve najdeme lék a vyvineme vakcínu. Kdo může zůstat doma, měl by zůstat doma, protože mnoho jiných tak učinit nemůže, aby hospodářství nezkolabovalo. Ti budou průběžně plnit ta lůžka a obsazovat ty ventilátory.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Otevřený dopis prezidenta ČLK Milana Kubka předsedovi Ústředního krizového štábu Janu Hamáčkovi „Přirozené promoření populace“ virem Covid-19 je nebezpečná iluze a hazard s životy desítek tisíc nevinných lidí

Vážený pane ministře,
obracím se na Vás jako na předsedu Ústředního krizového štábu formou otevřeného dopisu s naléhavou výzvou, abyste nedopustil překotné rozvolňování opatření, jejichž účelem je bránit šíření infekce Covid-19.

   Dovoluji si připomenout, že naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví není schopno zvládat tisíce pacientů v závažném zdravotním stavu. Zároveň upozorňuji, že ujišťování ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že zdravotníci jsou údajně dostatečně vybavení potřebnými osobními ochrannými prostředky, se nezakládá na pravdě. Zdravotníci dostatek potřebných účinných ochranných prostředků stále nemají a řada z nich stále pracuje v naprosto nevyhovujících podmínkách. Důsledkem toho je prudce rostoucí počet nakažených v jejich řadách.

   Díky rychle zavedeným opatřením omezujícím mezilidský kontakt, která Česká lékařská komora podporovala a podporuje, se nám s notnou dávkou štěstí zatím daří rychlost šíření epidemie a tím i nárůst těžce nemocných pacientů jakž takž regulovat. Jde však o velmi křehkou rovnováhu, pro jejíž udržení je důležité disciplinovanost, vzájemná ohleduplnost a slušnost nás všech.

   Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla „přirozené promoření populace“ bez obrovských ztrát na lidských životech. Právě naopak. Příklady explozivního nárůstu nemocných a mrtvých v Itálii a ve Španělsku, tedy v zemích, na které epidemie udeřila takřka bez varování, jsou dostatečným mementem. Poučením však může být také kritická situace v USA, kde administrativa zareagovala pozdě, nebo ve Velké Británii, jejíž vláda závažnost infekce z počátku bagatelizovala a nyní se ukazuje, že na razantní opatření prakticky již pozdě. Rovněž Švédsko, známé svým liberálním přístupem, začíná potřebná opatření zavádět.

   Pokud někteří členové Ústředního krizového štábu, například pan profesor MUDr. Prymula, disponují jinými informacemi o způsobu šíření viru, míře nakažlivosti a závažnosti infekce včetně její smrtnosti dle věkových kategorií a přidružených onemocnění, než těmi, které jsou veřejně dostupné, pak je jejich morální povinností tyto informace zveřejnit. Pokud však neexistují důkazy o tom, že infekce Covid-19 je řádově méně nebezpečná, než co vyplývá z veřejně dostupných dat, pak úvahy o „přirozeném promoření populace“ nemají opodstatnění. Populace se totiž „promořuje“, avšak díky naší společné snaze naštěstí zatím zvládnutelným tempem.

   Z odborného hlediska by bylo možné uvažovat o rozvolnění protiepidemických opatření pouze za předpokladu, pokud by se prokázalo, že významná část populace v České republice má proti infekci Covid-19 protilátky a že ji tedy ve skutečnosti již prodělala. Splnění tohoto předpokladu však zatím nic nenasvědčuje a průběh epidemie v zemích jako je Itálie nebo Španělsko svědčí naopak proti takové spekulaci.

   Vážený pane ministře, jakýmkoliv změnám v protiepidemických opatření musí předcházet především odborná diskuse a účelnost případných změn musí být podložena důkazy. V opačném případě by se jednalo o nezodpovědný hazard. Je třeba si totiž uvědomit, že špatné rozhodnutí způsobí explozivní nárůst počtu nemocných a bude nevratné. Ekonomické aspekty krize jsou jistě důležité, ale zdraví a životy mají cenu vyšší. Chybné rozhodnutí, které by bylo nevratné, by totiž znamenalo prakticky rozsudek smrti pro desítky tisíc našich spoluobčanů a pro stovky zdravotníků, kteří se snaží ze všech sil pomáhat nemocným.

   Věřím, že společně to zvládneme, a právě proto Vás prosím, abyste se vyvarovali zbrklých a odborně nepodložených rozhodnutí. Jde o životy nás všech a o životy lidí, které máme rádi.

V Praze 6. 4. 2020

S pozdravem
MUDr. Milan Kubek – prezident ČLK

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...