. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

15. září 2020

Roušky, koronavirus, zdravý rozum, politika a můj poslední pokus



Asi je to úplně zbytečné, protože fanatik žádné argumenty stejně nepřijme, ale zkusím to.
Pro všechny, kteří tvrdí, že se víc umírá na rakovinu nebo na jiné nemoci:
ANO, MÁTE PRAVDU !

   Ten problém, který hodně lidí nechápe, je ale dost jinde. Corona je infekční onemocnění. Ne mnoho, ale přece jen nějaké procento nemocných má těžký průběh. Množství nakažených se poměrně těžko reguluje, protože doba odezvy na opatření se nepočítá na hodiny a dny ale spíš na týdny (při inkubační době 2 - 14 dnů).

Snad se mnou ještě někdo souhlasíte. Ti, co popírají i existenci koronaviru, tak dál už číst nemusí.

Těžkých případů je určité procento (díky bohu malé) ze všech nakažených.
20.7. bylo 4826 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 19 pacientů a to je 0,39 %
19.8. bylo 4934 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 29 pacientů a to je 0,59 %
8.9. bylo 8790 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 52 pacientů a to je 0,59 %

S počtem nakažených stoupá i počet pacientů s těžkým průběhem onemocnění. Určité procento pacientů sice nemá průběh tak závažný, ale hospitalizaci potřebuje. Podíl hospitalizovaných pacientů se dlouhodobě pohybuje nad 2 %.
Na jednotkách intenzivní péče a na odděleních ARO je v celé České republice k dispozici asi 4 tisíce lůžek. Téměř 3000 lůžek je obsazeno většinou pacienty s jiným onemocněním než z covidem.

   Pokud budou počty nakažených stoupat, budou stoupat počty hospitalizovaných i počty pacientů s těžkým průběhem nemoci. Procenta jsou výše uvedena. Pokud poroste počet nakažených příliš rychle a to se teď děje, dříve nebo později budou kapacity lůžek vyčerpány. Budou vyčerpány i počty ventilátorů pro těžké pacienty.
   Pak nastane situace, že nemocnice už nebude mít místo pro další pacienty. Nejen pro pacienty s covidem, ale pro žádné pacienty, kteří budou potřebovat intenzivní péči. Pokud to nastane, začnou někteří pacienti umírat zbytečně. Nejen ti s covidem. Umírat budou všichni ti, pro které už nebude na JIP a ARO místo. Umřou lidé s infarktem, po autonehodě, s chřipkou, s covidem, se srdeční zástavu, s anafylaktickým šokem a další. Prostě ti, kteří se do nemocnic už nevejdou.
   Pokud dojde k takovému zahlcení nemocnic, bude samozřejmě omezena nemocniční péče celkově. Jednak se nakazí jistě i někteří zdravotníci a jednak nemocnice mají jen určité rezervy. Nastane to, co všichni kritizují. Začnou možná umírat i pacienti kvůli odkládaným operacím nebo léčbě.
   Velmi podobné následky bude mít další pravděpodobný důsledek vysokého počtu nakažených a to je zvýšený počet nakažených a nemocných zdravotníků a lékařů. To povede také ke snížení kvality zdravotní péče pro všechny.

   To celé je důvod, proč bychom se dnes měli snažit zabránit velkému nárůstu počtu pacientů s touto nemoci, ale ostatních podobných nemocí se to samozřejmě týká také. Taková situace může nastat i u jakékoli jiné infekční nemoci s podobným průběhem. Měli bychom to dělat kvůli zdravému rozumu, kvůli pudu sebezáchovy a měli bychom to dělat bez ohledu na to kdo, kdy, co a jakou formou nám to nařizuje.
   Šíření infekční nemoci se dá zabránit známými a dnes tak s gustem ignorovanými způsoby. Není třeba je znovu popisovat.

Pouze jediná poznámka k šíření nemoci. Jistě vás napadá, že roušky by mohli nosit jen nemocní, aby zdravé nenakazili.
OPĚT MÁTE SAMOZŘEJMĚ PRAVDU !
   V případě infekční nemoci, která má inkubační dobu 2 - 14 dní není po tuto dobu možné rozlišit, kdo už je nakažený a kdo nikoli. Spousta lidí je nakažených a příznaky se ještě neprojevily a možná ani moc neprojeví, ale tito lidé už mohou nakazit další, u kterých nemusí být průběh zdaleka tak báječný.
   Proto je nutné nosit roušky a dodržovat i ostatní protiepidemiologická opatření i když se cítíte být zdraví. Je jedno, co vám teď kdo říká, toto jsou stará známá a nezpolitizovaná fakta. Dělejte si co chcete, ale pokud dopustíme, aby bylo nemocných příliš mnoho, může umřít kdokoli z nás a nemusí to mít s tím prý neexistujícím virem vůbec nic společného.

Další závěry si udělejte sami. Na případné dotazy rád odpovím. Na konstruktivní protiargumenty také. Argumenty, že jsem blbec budu ignorovat. Přeji všem hodně zdraví.

Jiří Hrbáček
(fotka nahoře je pouze ilustrační - slečna je mnohem hezčí než já a s problematikou nemá nic společného)
(Zabývám se mimo jiné technikami přežití, kam ochrana před infekcemi také patří. Otázky virologické konzultuji s virologem. Názory vlády, zubařů, kardiochirurgů, onkologů, senátorů a dalších odborníků se snažím do svých úvah nezahrnovat stejně jako názory ekonomů ve funkcích ředitelů nemocnic.)



Už jsem na pár dotazů odpovídal, tak jen abych nemusel dokola:

Dotaz:

Já jen k těm rouškám... proč nosit něco co před virem nechrání? Vždyť se to dokonce na balení roušek píše. Roušky naopak mohou vyvolávat, nebo zvyšovat respirační obtíže a přivést určité procento lidí do nemocnice.

Odpověď:

Já vás nenabádám k nošení roušek. Nabádám k zastavení šíření nemoci. A k těm rouškám. Virus rouškou projde. Virus ale necestuje sám. Kapénku, která virus obsahuje, rouška zastaví. Ne všechny, ale aspoň něco. Záleží na roušce, na tom jak je nasazena a tak. Není potřeba zastavit všechny kapénky (viry). Mnohdy stačí snížit počet virionů, které projdou do dýchacích cest, aby si už imunita poradila a viry zlikvidovala. Nemoc pak nepropukne. A není potřeba jen rouška, stačí být dále od zdroje nákazy nebo stát tak, aby vítr foukal od vás k nákaze a podobně. Možností je hodně. Pokud u někoho rouška vyvolává respirační obtíže, je možné roušky měnit častěji, použít jiný typ roušky nebo respirátoru případně alespoň maximálně využívat jiných způsobů zabránění přenosu infekce.
Doplněno 25.9.2020:
Video: Jaký mají roušky vliv na množství kapének člověkem produkovaných... (Zdroj: Facebook)


Dotaz:

Já poukazuju na nebezpečí které rouška může představovat a přesto je lidem neustále vnucována, ačkoliv může být větším nebezpečím než virus.

Odpověď:

Můj článek je o tom jak bychom se měli chovat a čemu bychom měli zabránit. Nehodnotím, neschvaluji ani neodmítám žádná nařízení. Rozebírám jak a proč bychom se měli chovat ve vlastním zájmu. Jak se kdo bude chovat je jen a jen jeho věc. Každé nařízení se dá obejít a naopak je možné se chovat i zodpovědněji než ukládají nějaká nařízení.


Dotaz:

Nabádáte k zastavení šíření viru. Ok. A jak si to představujete?

Odpověď:

Je to tam napsané: "Šíření infekční nemoci se dá zabránit známými a dnes tak s gustem ignorovanými způsoby. Není třeba je znovu popisovat."
Tak to tedy popíšu: omezit kontakty, zvětšit vzdálenost od potenciálního zdroje infekce. Když předchozí nelze a i když lze tak filtrovat vdechovaný a vydechovaný vzduch, chránit si oči, umývat ruce, metoda jedné ruky čisté a druhé špinavé je také velmi dobrá metoda ochrany.
Jsou další způsoby vhodné někdy a někde.
Stůjte tak, aby vítr foukal od vás k ostatním. V dopravních prostředcích buďte v místě, kam je z venku přiváděn čerstvý vzduch. Pokud nemáte čisté ruce, tak si nesahejte do očí a raději na obličej vůbec. Chovejte se tak, jako by jste byli nakažení. U ostatních předpokládejte že nakažení jsou.
To jsou různé způsoby vhodné pro zabránění šíření infekcí.
V případě tohoto koronaviru není potřeba dodržovat důsledně vše jako třeba v případě eboly. Netrénovaný člověk by se z toho taky mohl zbláznit. Můžete to ale brát jako trénink pro případ nějaké horší nakažlivé nemoci, která jistě přijde, jen nevíme kdy. Pak takové dovednosti jako když najdete. Pak také může jít skutečně o přežití. Teď je to spíš varování než hrozba.


Dotaz:

Když budeme bránit přenosu, tak ten virus nakonec zmizí?

Odpověď:

Je možné, možná i pravděpodobné, že virus nezmizí nikdy. Když se virus množí, tak se mění. Někdy mírně a někdy skokově (mutace). Různých variant viru je vždy hodně a dlouhodobě přežívá ta varianta, která svého hostitele nezabije. Zjednodušeně řečeno: Virus chce přežít a když zabíjí své hostitele, tak to má těžší. Je lepší, když se v hostiteli může rozmnožit a putovat dále. Viry tu nejsou proto, aby nás zabíjely, ale proto aby oni přežily. Postupně se virus stane méně zabíjejícím a i lidská imunita si na něj zvykne, částečně se přizpůsobí a najde možnosti obrany. Postupně se z něj možná stane podobný virus jako tisíce dalších.


Argument proti rouškám:

Když mám roušku, tak vdechuji CO2 a otravuju sám sebe.

Odpověď:

Technicky jde o to, že mezi rouškou a tváří je malinkatý prostor, kde po výdechu logicky zůstává vydechnutý vzduch, který se nemísí rovnoměrně s následně nadechovaným vzduchem, který jde do úst cestou nejmenšího odporu. Dechový objem dospělého člověka při klidném dýchání je asi 500ml. Objem vzduchu zůstávajícího mezi tváří a rouškou je výrazně menší. Ve vydechovaném vzduchu bývá asi 40 000 molekul CO2 na milion (PPM). V běžném vzduchu je těch molekul CO2 jen asi 400. Vdechujeme tedy část vydechnutého vzduchu zpět a koncentrace CO2 se zvýší. U roušek tam ale nikdy nezůstane tolik vydechnutého vzduchu, aby to podstatně zvedalo hladinu CO2 nad 1500 ppm, což je v normě. U některých respirátorů je to horší.
(Jen poznámka k té hladině CO2 1500 ppm. Výpočet jsem nekontroloval a ani normu pro CO2 neověřoval. Fakt nemám čas řešit problémy celého světa. Zkuste si to spočítat (odhadnout) a vyhledat sami pokud vás to zajímá. Pro mě to ztrácí význam ve chvíli, kdy připustíme fakt, že jsou roušky běžně používány desítky let a pokud vím, tak k žádné otravě CO2 nedošlo.)


Dotaz:

Aktuálně jsou u nás i jiné infekce, proč by měl být koronavirus hlavním problémem?

Odpověď:

Koronavirus jako hlavní problém zmiňuji, protože na rozdíl od ostatních infekcí ho (díky politice, snaze některých "odborníků" se zviditelnit, volbám a mnoha dalším faktorům) nedokážeme aktuálně zastavit. Přesněji zastavit jeho, teď už nekontrolovatelné, šíření. Kdyby se takto šířila jiná, nějaká stará známá infekce, tak by nikoho ani nenapadlo ji popírat, nebo podceňovat a sami rádi by se před ní lidé chránili a tedy by sami bránili jejímu šíření. Těch pár lidí, co by nedodržovalo hygienická opatření, by snadno zvládlo usměrnit jejich okolí. Tento koronavirus je tu nový a od začátku je nástrojem politiky a propagandy. Lidé s ním nemají ještě zkušenosti a proto mohou nevěřit v jeho nebezpečnost.


Dotaz:

Někteří politici i ředitelé nemocnic tvrdí, že lůžkové kapacity jsou dostatečné. Proč by tedy mělo být lůžek málo?

Odpověď:

Určité procento pacientů potřebuje hospitalizaci. Při dostatečném počtu nemocných bude odpovídající počet hospitalizovaných a lůžka prostě dojdou. Už teď jich není mnoho volných. Pokud vás aktuální stav obsazenosti lůžek zajímá, tak se dá sledovat třeba zde: Volné kapacity intenzivní péče v nemocnicích ...


Dotaz:

A vy máte strach?

Odpověď:

Ano, mám strach. Strach je důležitá emoce, která vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí. V přiměřené míře je strach velmi důležitým pomocníkem a zvyšuje šance na přežití. Jde o normální reakci na nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Dnes se už málo kdo cítí v nebezpečí nebo má pocit přímého ohrožení. Příliš se spoléháme na pomoc jiných (státu, úřadů, záchranných složek). Když necítíme nebezpečí nebo ohrožení, odvykáme si i pociťovat strach. To ale v době jakékoli krize může být problém. Když nejsme zvyklí prožívat strach, tak také neumíme ze strachu těžit, ovládat jej a naše reakce na nebezpečí a ohrožení nejsou správné. Buď pak strachu podléháme a necháme se jím ovládnout nebo ignorujeme nebezpečí či ohrožení. Správně má strach motivovat k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním. Dnes, ve společnosti, kde už vlastně téměř nic nejsme schopní aktivně ovlivnit či změnit, dochází k tomu, že nemůžeme ani utéct ani se nebezpečí vyhnout a pak se strach může měnit na agresi. S tím se dnes setkáváme poměrně často.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Štítky pro "Roušky, koronavirus, zdravý rozum, politika a můj poslední pokus": , , , , , , , ,  
Komentovat příspěvky můžete na facebookové stránce INFORMACE.
Chcete být informováni o novinkách na tomto webu?
Označte stránku INFORMACE na facebooku nebo ji sledujte. Každý nový příspěvek tam najdete.

Obsah stránky se nemusí shodovat s názory a stanovisky majitelů webu ani editora, který obsah publikoval. Texty jsou díly autorů, kteří jsou pod článkem uvedeni.