V neděli zveřejnila část prozápadní běloruské opozice „svůj“ program. Pokud by uspěli v opakovaných volbách chtějí v zemi provést totální privatizaci ekonomiky, neprodyšně uzavřít hranici s Ruskem a zakázat používání ruštiny. Prozápadní část opozice má podle odhadů podporu asi 10% obyvatel. Je to ta „parta“, které EU podle rozhodnutí Evropské rady posílá na jejich činnost 52 milionů eur. Přispívá jim i český státní rozpočet 40 miliony korun z kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí.
Politický program „západniků“ byl zveřejněn ve formě letáků a na internetu. Většina textu byla dvojjazyčná – v běloruštině i ruštině. Ve verzi psané rusky však byla vynechána pasáž o privatizaci. Více než 80% občanů Běloruska mluví rusky, ale nikoli bělorusky. Připomíná to situaci v Irsku, kde jsou úředními jazyky angličtina – jazyk bývalých okupantů, jimž ale hovoří většin národa -
a irština, coby původní řeč keltské většiny, kterou však dnes ovládají jen vlastenečtí „fajnšmekři“.
Během dneška už text kompletně přeložili stoupenci proruské opozice. Těch je mezi opozičníky naprostá většina. Z dvojí hry „západniků“ udělali pořádný skandál a už mobilizují občany do budoucího politického střetu. Jde o hodně. O více než polovinu podniků v zemi. A také o to, aby Bělorusko nedopadlo jako Ukrajina. Tedy naprostým ekonomickým rozvratem, který nastal po podpisu Asociační dohody EU-Ukrajina, která byly podmíněna zrušením společného trhu s Ruskem.
V Bělorusku je 60% podniků ve státním vlastnictví. Současný prezident Alexandr Lukašenko se v roce 1994 dostal k moci s programem zastavení divoké privatizace, která do té doby i v Bělorusku, stejně jako v Rusku, probíhala podle západních not. Pro většinu podniků se po nějaké době nutnosti dotování ze státního rozpočtu podařilo najít smysluplnou výrobní náplň. Pomohla jim zejména konsolidace ruského hospodářství, k níž došlo po nástupu prezidenta Vladimíra Putina. Strojírenské výrobky z devítimilionového Běloruska našly dobré uplatnění na stopadesátimilionovém společném trhu Euroasijské ekonomické unie.
Běloruské podniky se úspěšně účastní i ruských zbrojních zakázek. Exportně nejúspěšnější protiletadlové systémy na světě S 300 míří mimo Ruskou federaci na podvozcích z Běloruska. Kromě toho však na hospodářské spolupráci se zeměmi bývalého SSSR, kterou inspirovalo a organizuje Rusko, Bělorusové vydělávají i nákupem surovin – zejména ropy a plynu - za výhodnější než světové ceny.
Tohle všechno by chtěli „západnici“ financovaní z Bruselu zničit. Za „pár drobných“ by podle not z Bruselu měly být běloruské podniky rozprodány západním firmám. Nebo zlikvidovány. Po odpojení od společného trhu s Ruskem a dalšími postsovětskými republikami by je čekaly velmi těžké časy. Zde je nutné připomenout, že většina postsovětského asijského trhu rozhodně nejsou žádné „žebrácké státy“. Na tomto území se těží téměř celá Mendělejevova tabulka prvků. Některé z těchto středoasijských států mají na to, aby do svých nemocnic lákaly na lukrativní platy západní lékaře, aby ty jejich učili nejnovějším léčebným postupům. A rádi tam jezdí nejen čeští, ale i němečtí a američtí špičkoví experti.
Pro objektivitu bych chtěl dodat, že v Bělorusku se samozřejmě objevily obavy i z "divoké privatizace" ruskými oligarchy. Ti mají z dob Jelcina bohaté zkušenosti. A někteří i taková pěkná jména, jako třeba bankéř jménem Wekslberg... Bělorusko zkrátka stojí na křižovatce. Jedno je jisté - cesta směr Majdan a ukrajinizace je ta nejhorší možná.
MUDr. Ivan David Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.
Tři rozhovory s paní Veronikou Salminen o Rusku, Putinovi, Ukrajině, Krymu a dalších aktuálních tématech, o kterých máte jistě spoustu informací z médií a tedy většinou informací, které šíří novináři. Většina těchto informací je bohužel zatížená propagandou a neznalostí autorů, kteří jsou většinou v publikovaných názorech poplatní svým chlebodárcům mnohem více než realitě.
Veronika Salminen (nar. 1976) vystudovala historii na FF UK a doktorát z oboru antropologie obdržela na FHS UK. Dlouhodobě se věnuje východoevropským a středoevropským moderním dějinám s přesahem do politologie a částečně postkoloniálních studií. Je autorkou více než dvou desítek odborných studii a recenzí. V roce 2015 ji vyšla první monografie věnovaná současné ruské politice „Za vlády Vladimira Putina“, což je první původní česká publikace k tomuto tématu. Věnuje se publicistice a politické analýze se zaměřením především na postsovětský prostor, ale i na českou politiku.
Veronika Salminen 1. díl: Informace a názory o Rusku jsou v mainstreamu většinou negativní
Délka: 38:05
Datum: 27.3.2020
Spisovatel Maxim Gorkij prý kdysi prohlásil: „Rusko má dvě tváře. Jednu laskavou, tu slovanskou. A druhou tatarskou, krutou a zlou.“ Zní to zajímavě, mnohem zajímavěji, než mnoho současných textů o Rusku. Ale je to výstižný popis? Není poněkud černobílý? Co na tom. Černá a bílá jsou základní barvy, které dnes používáme při popisu světa. Faktem je, že o Rusku dnes mluví prakticky každý – a prakticky nikdo mu nerozumí.
A stejně často, a možná pokud je to vůbec možné, ještě častěji se mluví o jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je právě v těchto dnech 20 let u moci v nejvyšší pozici ruského státu. Jak vnímá Západ jeho osobu? Když to zestručníme, tak dostaneme opět jen dva černobílé pohledy. Velká část politiků se ho usilovně snaží vykreslit jako ztělesnění všeho zla ve světové politice. A někteří lidé v něm naopak vidí naději a spásu. Kde je pravda? Jak už to tak bývá, asi bude někde uprostřed. Barevnější obraz Vladimira Putina se pokusíme nakreslit s historičkou Veronikou Sušovou-Salminen, která se dlouhodobě zabývá jak Ruskem, tak i osobou Vladimira Putina, a napsala na toto téma několik knih. Je autorkou více než dvou desítek odborných studií a recenzí. V roce 2015 jí vyšla první monografie věnovaná současné ruské politice „Za vlády Vladimira Putina“, což je první původní česká publikace k tomuto tématu.
Přepis úvodní části rozhovoru:
Martina: Pan Veroniko, začnu názvem jedné z vašich knih, protože se dá předpokládat, že jste o této věci a této otázce důkladně přemýšlela. Je to otázka, která je přetřásána v mnoha rozhovorech, článcích, diskusích – otázka zní jednoduše, ale odpověď je velmi složitá. Máme se bát Ruska?
Veronika Salminen: Tak já jsem tuto otázku mimochodem čekala…
Martina: Opravdu? Jsem tak čitelná?
Veronika Salminen: Myslím, že je to stěžejní otázka. Samozřejmě tvrdím ve své poslední knížce, že ne. Že strach není dobrý rádce a není to způsob, jak budovat jakoukoliv zahraniční politiku – a snažit se ji budovat na bázi bezpečnosti pro všechny. Nejenom tedy pro vybrané, ale aby bezpečnost sdíleli všichni, kterých se to týká. Takže podle mého názoru strach z Ruska není koncepce, skrze kterou bychom se měli na Rusko dívat a budovat s ním jakékoliv vztahy.
Martina: A jak byste tedy nazvala cit, pocit, emoci, kterou bychom z Ruska měli mít, když ne strach?
Veronika Salminen: Myslím, že především pragmatický pohled, který vidí plusy i negativa Ruska, a uvědomí si jejich zahraničně politické charakteristiky. Rusko je velmoc, a to samo o sobě s sebou nese určité charakteristiky, určitý styl politiky. A zároveň každá velmoc v Evropě má své specifikace, své charakteristiky. Rusko má specifika, se kterými musíme počítat, brát je vážně, ale to neznamená, že máme vztah budovat na tom, že mu budeme pořád jenom něco vyčítat, nebo se bát, případně se ho budeme snažit změnit. Velice často je kritika Ruska spojena s pocitem, že by se mělo změnit, a pak bychom ho začali brát vážně. Ale to je naprosto naivní představa.
Celý rozhovor najdete na YouTube:
Veronika Salminen 1. díl: Informace a názory o Rusku jsou v mainstreamu většinou negativní
Veronika Salminen 2. díl: Putin moc dobře ví, co si může dovolit. Není blázen a nikdy by nešel do rizika, kterým by ohrozil Rusko
Délka: 46:56
Datum: 3.4.2020
„Každá velmoc má svá specifika a charakteristiky. Má je také Rusko a musíme s nimi zkrátka počítat. To však neznamená, že bychom měli náš vztah s Ruskem založit jen na tom, že mu budeme donekonečna něco vyčítat, neustále se ho bát nebo se ho permanentně budeme snažit změnit. Kritika Ruska je totiž často spojena s naším pocitem, že by se mělo změnit, a pak teprve ho budeme brát vážně. Ale tato představa je naivní.“
Tato slova zazněla v našem předchozím rozhovoru od historičky a spisovatelky Veroniky Salminen. Ta dále řekla, že „nálada, kterou u nás vytvářejí politici převažujícího proudu, je postavena na rusofobii, a postoji k Rusku, který zdůrazňuje jen negativa.“ Paní Salminen míní, že „o Rusku se musíme snažit dozvědět maximum reálných informací, jak negativních, tak pozitivních. Klidně se na Rusko dívejme s nedůvěrou, ale stejně tak se dívejme s nedůvěrou i na ostatní velmoci.“
V naší minulé debatě o Rusku a jeho politice jsme se samozřejmě nevyhnuli ani ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, o kterém jsme se zatím jen letmo zmínili. A právě otázkami o něm dnes na minulý rozhovor navážeme.
Přepis úvodní části rozhovoru:
Martina: V těchto dnech oslaví prezident Putin 20 let v nejvyšších funkcích ve vedení Ruska. Vy jste mu věnovala knihu. Řekněte mi, když parafrázuji otázku, kterou jsem položila jako první, máme se bát Vladimira Putina?
Veronika Salminen: Moje odpověď je, že strach není dobrý rádce a není to způsob, jak hodnotit Vladimira Putina. Vladimir Putin je specifická osobnost, určitě obrovským způsobem zapadá do ruské politické kultury, která je charakteristická silnými muži a lídry. Zapadá do tradice, která zdůrazňuje silnou roli státu, který je dominantní a dominuje společnosti, což zase není západoevropskou tradicí. Ta stojí na tom, že vlastně by měla být silná společnost, a stát poskytuje společnosti určitý servis, vzájemný vztah by měl být vyrovnaný. A stát a jeho moc by měl dostávat brzdy od občanské společnosti, politických stran občanů.
Toto v Rusku samozřejmě částečně existuje, ale je to slabé. Vždy tam měl stát silnou roli pro společnost a Putin to opakuje od roku 2000, kdy vydal svůj programový dokument, co chce s Ruskem dělat. Tam je jasně řečeno, že na Západě je stát chápán takto, ale my stát chápeme jinak. Pro nás je to nenahraditelná instituce, která nám zajišťuje národní přežití. Takže není žádné překvapení, že v čele Ruska je někdo jako Putin.
Když se podíváte na ruské dějiny, na to, co se dělo v Sovětském svazu, jak Sovětský svaz a sovětský systém fungoval, tak Putin je podle mého názoru člověk, kterého se mohou mnozí obávat, protože má dostatek státnického umění. Má zdravou kombinaci předvídavosti a nepředvídatelnosti, což samozřejmě budí obavy. Mimo to, jak jsme mohli vidět například v případě Krymu, je to politik, který se nebojí rizik. Jde do rizika.
Martina: Jaký je Putin podle vás jako státník? Řekla jste: předvídavý, nepředvídatelný. Ale když se podíváme na vyjádření západních politiků, tak ti akcentují spíše tu nepředvídatelnost, zdůrazňují, že je to jakýsi samovládce. Jak to vnímáte vy?
Veronika Salminen: Otázkou je, jestli ta nepředvídatelnost není opět důsledkem minulosti. Protože když neznáte tuto zemi, když máte předsudky a na základě nich hodnotíte, pak jste překvapeni, že Putin jedná nějakým způsobem. Zatímco když víte, máte informace, tak nejste zase tak překvapená. Putin se nebojí rizika, a to zřejmě budí, nebo může budit obavy, protože překvapuje i vlastní společnost. Když budeme mluvit o ústavní reformě, o jeho posledním projevu, tak to byl blesk z čistého nebe, nikdo neočekával, že toto bude projednávat ve výročním projevu a že hned padne vláda. Někteří tvrdí, že on dokáže dělat politiku ve stylu rychlé vojenské operace. Takže je to více méně seskládané.
Celý rozhovor najdete na YouTube:
Veronika Salminen 2. díl: Putin moc dobře ví, co si může dovolit
Veronika Salminen 3. díl: Rusko je a bude velmoc, která bude formovat mezinárodní vztahy a prosazovat své zájmy ve vztazích k jiným velmocem
Délka: 44:19
Datum: 10.4.2020
„Rusové si v případě Krymu velmi dobře uvědomovali, kde je čára, kam až mohou zajít. A nepřekročili ji ani při podpoře separatistů na Donbase, kterým pomohli jen do té míry, aby nebyli kyjevskou armádou poraženi. Ale nekonala se žádná invaze na Ukrajinu, vytvoření Novorossije, nebo dokonce dobytí Kyjeva, jak se v jedné chvíli na Západě spekulovalo. Nic z toho se nestalo a myslím, že to ani nebylo v plánu. Vladimír Putin se sice neobává jít do rizika, ale není to blázen, nešel by do nesmyslného hazardu. Je to dobrý taktik.“
Tento názor zazněl v předchozí části rozhovoru od historičky a politoložky, která se věnuje Rusku a Vladimiru Putinovi, Veroniky Salminen. Dále jsme hovořili o tom, v jakém stavu Vladimír Putin převzal moc v Rusku. Slyšeli jsme srovnání propadu ruského HDP na začátku devadesátých let s velkou hospodářskou krizí ve Spojených státech na začátku třicátých let. A dostali jsme se až k opatřením a reformám, které prezident Putin udělal, a k nebývalé popularitě, kterou mu přinesly. A právě o těchto tématech budeme pokračovat i v této části rozhovoru s paní Veronikou Salminen.
Přepis úvodní části rozhovoru:
Martina: Když se podíváme zpětně, tak doba nástupu reforem – zmínili jsme reformy ekonomické, sociální, právní a za malou chvíli se ještě zeptám i na politické – zajišťovala Putinovi obrovskou popularitu, která rostla přímo raketově. Řekněte mi, čím především oslovil lidi, čím si je získával?
Veronika Salminen: On ji má do určité míry dodnes, i když teď mu rating klesá. Jsou to dva ratingy, to mohu potom vysvětlit, ale jeden z ratingů mu klesá. Mám s tím vývojem reálnou zkušenost, sledovala jsem ho, když jsem začala jezdit do Ruska, které se docela rychle měnilo k lepšímu. I když nemohu tvrdit, že jsem byla na Sibiři nebo v takzvané glubince, kde to šlo pomaleji. Většinou jsem byla ve velkých městech, kde bylo vidět změny možná dynamičtější, rychlejší, to je jasné, ale mohla jsem sledovat třeba ruské železnice, jak mění služby atd. Touto reálnou zkušeností bylo, že přišla stabilita. Předtím se stávalo, že lidé běžně i 10 měsíců nedostávali žádný plat, ačkoli chodili do práce, nedostávali po řadu měsíců důchody a podobně. Putin jasně řekl, že tohle musí začít fungovat a dokázal to.
Martina: Fascinuje mě, že lidé stále do té práce chodili…
Veronika Salminen: Chodili, ale práci potom využívali k získávání neformálních příjmů, protože jim nic jiného nezbylo. Policisté brali úplatky. Šla jste skládat zkoušku na univerzitu a musela jste zaplatit profesorovi za zkoušku, protože nedostával plat, tak si holt zkoušky zprivatizoval. Nic jiného mu nezbylo. Teď si představte situaci, že opravdu nedostáváte nic, nemáte peníze a do toho ještě řádí inflace. Takže reálná zkušenost lidí s Vladimirem Putinem byla v tomto ohledu určitě pozitivní, protože tyto věci za něj začaly postupně fungovat.
Jak jsem říkala, bylo to i tím, že ruský stát měl vyšší příjmy na základě světové konjunktury, což bylo velice důležité. Putin měl v tomto ohledu štěstí a reformy také podpořily tento vývoj. Tudíž lidé určitě jednak prodělali zkušenost, že za vlády Putina se mnoho podstatných věcí zlepšilo. A za druhé měl Vladimir Putin vždy velmi dobré PR, uměl komunikovat s veřejností. V Rusku tomu říkají politická technologie, prostě politický marketing. Vzali to za dobrý konec a byli schopni jeho práci dobře prezentovat lidem.
Všimněte si, že Putin má určité charisma a když se stal premiérem a později prezidentem, působil docela normálně. Dnes už tomu tak možná není, protože po dvaceti letech ve vrcholné politice se člověk mění, to není normální život. Ale on tehdy působil jako člověk, který je pracovitý, oproti Jelcinovi vypadal zdravě a čile, do dnešních dnů je sportovec, mimochodem nepije, což byl u Jelcina obrovský problém, a lidé to samozřejmě vnímali. Jelcin bohužel začal symbolizovat rozpad a na jeho osobě to lidé mohli vidět. Putin je člověk, který se nebál říct některé věci natvrdo tak, že to obyčejný prostý člověk pochopil. Existuje slavný výrok, kdy Putin, když došlo k teroristickým útokům, dokonce použil slangové výrazy z mafiózního prostředí, že si to s nimi prostě vyřídí. Takže PR mu, myslím, velice pomohlo – a do dnešních dní myslím, že mu pomáhá. Je to dobře vymyšlené, když umí využívat média a televizi, umí dobře mluvit – i když ne nutně konzistentně.
Evropská komise chce tvrdě bojovat proti dezinformacím - zní úvod úvodní věty reportáže České televize. Konkrétně jde tentokrát o dezinformace koronavirové a jako všechny správné dezinformace prý pocházejí hlavně z Ruska, protože Putinovi se nelíbí, jak Evropská unie vzkvétá.
Boj s dezinformacemi je ve dvacátých letech jednadvacátého století ve „sjednocené“ Evropě asi nejoblíbenější činností. Stejně jako například ve století patnáctém v Evropě katolické, nebo ve století dvacátém v Evropě sovětizované.
Na hranici Vnější i vnitřní nepřítel a jejich lži. Žádný režim založený na potlačování svobody se bez nich nikdy neobešel. Nepřítel a jeho lži totiž můžou za všechno a slouží jako umělá mlha, kterou se zakrývá fakt, že se režim hroutí vlastní vahou, protože sám stojí na lži. Mnoho se tedy nezměnilo, ale faktem je, že nynější šiřitelé lží jsou na tom podstatně lépe, než jejich předchůdci. Váš názor na nějaký společenský jev či událost jehož významným identifikátorem je, že neladí s názory vyžadovanými, je sice dezinformací a je tedy třeba ho potírat, ale alespoň vás za něj soudobá inkvizice nebo lidové soudy neupálí na hranici nebo nezavřou do gulagu. Zatím.
Fyzické upálení nebo zavření za ostnatý drát za vyjádření názoru vám dnes sice opravdu v kvetoucí zahradě míru, prosperity a svobody Evropské unie ještě nehrozí, ale upálení symbolické a koncentrák pomyslný už ano.
V mnoha jejích zemích, především v těch západních, které tradičně stojí v čele společenského pokroku, vás jiné názory než ty schválené až příliš snadno přivedou, oblečeného do směšného hábitu a vysoké čepice pomalované čerty, na symbolickou hranici, nebo v pruhovaném pyžamu s číslem do pomyslného gulagu pro společenské vyděděnce.
Protože touha některých lidí po svobodě je věčná, stejně jako touha jiných lidí jim svobodu brát. Zpravidla ve jménu něčeho údajně posvátného, něčeho, na co mají prý patent jen oni – Boha, ideálu, ideologie nebo, a to je dnešní příklad, „pravdy“ . Kdyby to nebylo pokaždé k pláči, bylo to opravdu velice zábavné.
Zachvátí-li tě, zahyneš!
Reportáž mě skutečně zaujala. Ta stejná bojovná rétorika, ty stejné fráze, to fanatické přesvědčení, člověku se v hlavě hned začnou promítat vzpomínky na podobně laděné protektorátní nacistické žurnály o hrozbě sovětského komunismu – Zachvátí-li tě, zahyneš! – nebo ty poúnorové komunistické o číhajícím americkém imperialismu, sionismu a kapitalismu.
Jen se tolik nepoužíval termín dezinformace. Internet neexistoval. Vrcholem sdělovací techniky bylo rádio a dezinformátoři byli zpravidla odkázáni jen na cyklostyl. Moskva se nesnažila rozvrátit tehdejší již krásně Německem sjednocenou Evropu hybridně oklikou přes fejsbuček, ale natvrdo a přímo prostřednictvím té třicet čtyřek. S vydatnou pomocí Západu se jí to tehdy do značné míry podařilo.
A sovětizované Československo, které prezident Beneš – to je ten, co se podle zákona „zasloužil o stát“ a má sochu na Loretánském náměstí, na kterou nikdo nikdy nic nestříká – předložil Stalinovi na stříbrném podnosu, pak zase ostopéro „tvrdě bojovalo“ s „dezinformacemi“ západních kapitalistů.
Fact Check Po krátkém všeobecném úvodu do problematiky nyní následuje factchecková analýza reportáže, ve které měla, vzhledem k tématu, hlavní slovo nejostřejší antidezinformační pastelka z penálu bruselské inkvizice, neomarxistka Věra Jourová. Vzorem je mi hodnotící systém demagogů z Demagog.cz, nových a konečně domácích inkvizitorů a politických komisařů českého fejsbuku.
V době koronavirové krize prý Evropu podle statistik zaplavilo sedm milionů lží a nepravd původem z Ruska a Číny. Možná ano, možná ne, musíme se spolehnout pouze na toto tvrzení. ČT žádná fakta nezveřejnila a nezveřejnila ani zdroj svých informací, což jinak pokaždé všichni „šiřitelé informací“ vydatně hejtují a označují za jeden z rozpoznávacích znaků dezinformace. Neověřitelné. Zavádějící.
V úvodním vystoupení Jourová nepřímo prohlašuje, že jednou ze zásadních evropských hodnot je pravda. Dále říká, že „na pravdě záleží a že fakta patří všem.“ Nevím, jak vy, ale já jsem od roku 2004 získal silný dojem, že jednou ze zásadních evropských hodnot není pravda, ale lež. Mimochodem, v tomto kontextu získává pojmenování jedné z bruselských agitačních úderek „Evropské hodnoty“ konečně nějaký smysl. S tím, že na pravdě záleží a že fakta patří všem naopak souhlasím. Škoda jen, že se těmito krásnými zásadami nikdo v Bruselu neřídí. Zavádějící.
Dále tam zazní informace, že se „objevují cílené snahy o zpochybnění schopnosti Evropy řešit krizi nebo je záměrně zpochybňováno očkování.“ Můj názor ve shodě s dlouhou řadou myslitelů počínaje Platonem a Sokratem je, že zpochybňovat cokoliv je ve svobodné společnosti nezpochybnitelným právem a že toto právo je jedním z pilířů na kterém vyrostla a stojí západní civilizace. Kromě toho je schopnost Evropy efektivně řešit krize skutečně takřka nulová a její „řešení“ pokaždé jen zadělá na další a ještě větší krizi. Pravda.
Evropská komise „chce tvrdě tlačit na sociální sítě, aby nepravdivé informace potíraly.“ Ano, tvrdost, nekompromisnost a hlavně nemilosrdnost jsou vedle propagandy v boji s třídním nepřítelem dalšími klíčovými zbraněmi, to často opakoval už soudruh Lenin. Potírám informace, tedy jsem. Pravda.
Ovšem je „velice obtížné bojovat se lží,“ zaznělo. „Je velice těžké ji vyvracet v momentu, kdy dnes ten, kdo ji vyrobí, tak ji okamžitě rozprskne do milionu domácností.“ Tak tohle klidně slovo od slova podepíšu. Když „proevropská“ média jako třeba ČT nebo Respekt vyrobí lež a okamžitě ji rozprsknou do milionu domácností, tak se s tím skutečně bojuje velice těžce. Pravda.
„Kromě samotného potírání lží je přitom podle Komise potřeba pracovat také s informační gramotností veřejnosti,“ padlo v reportáži dále. Víte, bruselští neosoudruzi, problém je v tom, že moje touha potírat lež je nulová a i historická zkušenost nám říká, že to není dobrý nápad. Vždycky, když chtěl někdo potírat lež, vždycky to dříve nebo později začal dělat pomocí lží. Lež má svoje místo vedle pravdy a já doporučuji nechat na lidech, aby si to přebrali sami. A k tomu nepotřebují informační gramotnost, ale schopnost kriticky myslet. A ta se získává, kromě vrozených předpokladů, které navzdory představám těch nových neobolševiků nebývají rozhodně stejné, pouze vzděláním. Vzděláním nezatíženým balastem ideologie, podotýkám. Takže, Houstone, máme asi fakt velký problém. Jen úplně jiný, než si myslí Brusel a Jourová. Zavádějící blábol.
„Nejúčinnější zbraní proti tanku je zase tank.“ Heinz Guderian
L.L. Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.
Nové americké sankce proti Nord Stream 2 jsou hrubým zásahem do evropské energetické bezpečnosti a suverenity EU, uvedlo popuzeně německé ministerstvo zahraničí.
Úředníci ministerstva zahraničí jsou přesvědčeni, že extrateritoriální sankce jsou nepřijatelné. Ke kritice Američan se rovněž připojili poslanci Bundestagu, referoval Frankfurter Allgemeine.
Zdá se, že, že zatím jde o dělostřeleckou přípravu. Jaká bude odpověď Německa na americké plány ještě není jasné.
Američtí senátoři neopustili svůj záměr zabránit dostavbě Nord Stream 2, píše Frankfurter Allgemeine. Chtějí přijmout nový balíček sankcí proti společnostem a útvarům podílejícím se na výstavbě rusko-německého plynovodu. Kromě provozovatelů plavidel na kladení potrubí budou nyní sankcionováni také dodavatelé projektu, provozní, certifikační a pojišťovací společnosti Nord Stream-2 a vládní agentury, které řídí jejich činnost. Seznam sankcí může zahrnovat německé energetické společnosti EON a Wintershall.
V Berlíně, jak se dalo očekávat, plán Američanů tvrdě zkritizovali. Na ministerstvu zahraničních věcí Německa byl tento krok nazván „hrubým porušením energetické bezpečnosti Evropy a suverenity EU“. Podle pracovníků ministerstva jsou extrateritoriální sankce nepřijatelné.
Sankce USA proti Nord Stream 2 zasáhnou i německou vládu !
Američany kritizovali také přední poslanci Bundestagu. Zástupce Sociálně demokratické strany (SPD) v parlamentním obranném výboru Fritz Felgentreu uvedl, že Washington sleduje politiku „hegemonie“. Roderich Kizewetter, vedoucí koalice CDU/CSU ve Výboru pro zahraniční politiku Spolkového sněmu, obvinil Spojené státy z „dvojí morálky“, protože oni sami kupují ruskou ropu. „Tímto způsobem Putinovi dávají mnohem více peněz než Nord Stream," zdůraznil. Zástupce vůdce zelených Oliver Krischer uvedl, že Američané........ „rozhodně zašli se svými sankčními plány příliš daleko“.
M.W.K.S. Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.
Bývalý prezident Microsoftu v Kanadě Frank Clegg hovoří o riziku se zaváděním nové 5G technologie a jaké nepříznivé účinky může tato technologie mít a uvádí zdravotní účinky bezdrátové technologie. Frank Clegg je přesvědčen, že naše současná implementace bezdrátové technologie není bezpečná. Proto spoluzaložil Canadians for Safe Technology (Kanaďané pro bezpečnou technologii).
Zdravím, jmenuji se Frank Clegg a mám více jak 40 let zkušeností v technologickém sektoru. Posledně jsem pracoval jako prezident Microsoftu v Kanadě. V rámci své kariéry jsem viděl, jaký přínos může technologie mít. Také jsem viděl potenciální hrozbu nesprávného využití technologií. Jsem přesvědčen, že naše současná implementace bezdrátové technologie není bezpečná. Proto jsem spoluzaložil Kanada za bezpečnou technologii a proč jsem se přidal do skupiny byznys poradců Nadace environmentálního zdraví.
Mám zejména obavy z naší současné implementace bezdrátové technologie 5G. Čím více výzkumu dělám, s čím více odborníky mluvím, o to větší obavy mám. Není pochyby, že tato technologie má přínosy pro věci jako autonomní vozidla a rychlejší stahování. Současně si myslím, že je potenciálně nebezpečná. Je důležité, abychom pochopili, že 5G není jen další číslo na našich mobilech. Více jak 230 vědců a výzkumníků ze 41 zemí na světě oficiálně napsali dopis Spojeným národům, jejich členům, a Světové zdravotnické organizaci, ve kterém vyjádřili svoje obavy z plánovaného zavedení 5G technologie.
Zejména v souvislosti ze zranitelnou populací jako jsou děti, těhotné ženy a environmentálně citliví. K nim se přidali státní zákonodárci a federální regulační orgány, kteří požádali FCC (Federální komunikační komise), aby poskytla důkazy, že 5G technologie nebude představovat žádnou hrozbu. Není pochyby, že inženýři a společnosti, které tuto technologii zavádí, mají dobré úmysly. Nicméně jejich cíl je, být první na trhu a co nejrychleji a nejefektivněji dostat na trh nový produkt.
Nevím o žádném výzkumu nebo studiích v mém průmyslu nebo souvisejícím průmyslu, které by zkoumaly zdraví nebo bezpečnost bezdrátové technologie. Zde je pár důležitých faktů o 5G. 5G technologie nebyla testovaná. Nevím o jediné studii, co prokazuje, že 5G technologie je bezpečná. 5G, jako ostatní bezdrátové technologie, vyzařuje radiofrekvenční záření, které lidské tělo vstřebává, a které se v něm hromadí. Jeden segment 5G technologie jsou milimetrové vlny. Americká a izraelská vláda používá milimetrové vlny ve svých systémech pro kontrolování davů. Způsobují velmi bolestivou reakci v kůži nebo tělesných orgánech.
Nemáme ponětí, jaké důsledky to bude mít na lidské zdraví, pokud by se tyto milimetrové vlny začaly plošně používat a byli bychom jim neustále vystaveni. Bezdrátová technologie a přístroje mají prokázané zdravotní účinky. Ty zahrnují: Nespavost. Bolesti hlavy. Únava. Bušení srdce. To vše způsobuje vystavení bezdrátovým přístrojům a jejich záření. Vážnější symptomy a problémy zahrnují: Srdeční arytmie. Neplodnost. Tinitus. Necitlivost a brnění v končetinách. Cukrovka. Rakovina a permanentní poškození DNA. Má vliv i na duševní zdraví. Způsobuje nárůst úzkosti. Depresi. Nárůst ADHD a autismu. Změny nálad. Emoční nestabilita.
Všechny tyto zdravotní faktory a účinky v posledních 30 letech exponenciálně vzrostly a jsou stovky studií, co prokazují biologickou újmu z bezdrátových přístrojů. Posledně v roce 2018 národní toxikologický program Národního zdravotnického institutu (NHS) zveřejnil zjištění z 14 leté studie za 25 milionů dolarů, která ukazuje jasný škodlivý vliv bezdrátového záření z hlediska rakoviny a permanentního poškození DNA. Tato studie byla o několik měsíců později ověřena prestižním institutem z Itálie, který dospěl ke stejným výsledkům. Můžete se zeptat, jak to, že produkt s takovým potenciálním rizikem může být na trhu pro veřejnost?
Funguje to tak, že FCC reguluje veškerá bezdrátová zařízení a produkty s nimi související. Bohužel FCC je tvořena bývalými pracovníky telekomunikačního průmyslu, právníky a inženýry. Nejsou v ní žádní vědci nebo doktoři, o kterých byste očekávali, že hrají roli v regulování potenciálně škodlivých produktů. Směrnice FCC jsou ve skutečnosti 20 let zastaralé bez žádného zásadního zkvalitnění. Země jako Čína, Rusko, Itálie a Švýcarsko mají bezpečnostní směrnice, které jsou pro jejich občany 100x bezpečnější.
Směrnice FCC jsou založené na krátkodobém a častém vystavení. Nestarají se o kumulativní efekty z několika zařízení, neměří nebo nemonitorují vystavení 24 hodin denně nebo 7 dní týdně, a vůbec neberou speciální ohled na děti, těhotné ženy nebo ty, co vykazují environmentální citlivost na bezdrátové záření. Co se týče směrnic, FCC neposkytuje žádný dohled.
Telekomunikační průmysl ve skutečnosti dohlíží sám na sebe. Nacházíme se něco jako na divokém západě, kde regulace a směrnice mají velké nedostatky a průmysl má volnou ruku v tom, tuto technologii uvést na trh. Kromě obav ohledně směrnic FCC, federální telekomunikační zákon z roku 1996 zakazuje zažalování jakékoliv telekomunikační společnosti na základě bezpečnosti nebo zdraví jejich produktů. Jinými slovy, telekomunikační průmysl nemá žádnou zodpovědnost za dopad svých produktů. Zajistitel SWISS RE minulý týden zveřejnil celoroční předpověď.
Specificky identifikoval 5G technologii jako nadcházející pojistitelné zdravotní riziko v dalších třech letech. Existuje také více důkazů, že telekomunikační průmysl už před lety věděl o potenciálním dopadu RF záření. V mém průmyslu začínáme vidět chování podobající se chování tabákového průmyslu v posledních desítkách let. Telekomunikační průmyslu má kolem 500 lobbistů, kteří pracují v kongresu a ostatních zákonodárných oblastech, aby svůj průmysl chránili. Všechny tyto uvedené problémy a navíc obecná nevědomost veřejnosti nás zavedla do dnešní situace. Kde se dnes nacházíme?
Dnes jsme z velké části vystaveni záření ve svých domech, firmách, školách a většině veřejných oblastech. Firma Cisco oznámila a předpověděla, že do roku 2030 na světě bude více jak 500 miliard bezdrátově připojených zařízení. To vychází na téměř 60 přístrojů na každého člověka na planetě. Mnoho států a měst na světě debatují a schvalují zákony ohledně zavedení 5G technologie. V USA na federální a státní úrovni tyto zákony urychleně schvalují k podpoření zavedení 5G infrastruktury. Bohužel se zdá, že tyto zákony odebírají individuální práva a práva místních vesnic, okrsků a měst a více moci dávají telekomunikačním společnostem.
Jsme přesvědčeni, že jde o historický přesun moci od jedince a státu na lokální úrovni do průmyslu. Mnoho komunit v USA a na světě schvalují moratoria a zabraňují zavádění 5G technologie, dokud se neprokáže její bezpečnost. 5G vás osobně ovlivní. Návrhy ukazují, že malé 5G antény se budou instalovat skoro na každém třetím domě v okolí.
A na veřejných místech mohou být od sebe každých 150 metrů. Dopad takového záření na takové frekvenci, v takové intenzitě a síle 24 hodin denně a 7 dní v týdnů je nebývalý a není pochopen. Posledních pět let jsem měl tu příležitost, setkat se s experty, kteří svoji kariéru strávili studováním dopadu bezdrátového záření a zařízení. Také jsem měl tu příležitost, setkat se s odborníky z technologického sektoru, kteří pomohli vytvořit tyto skvělé produkty, které používáme, a které nám přináší velké výhody.
Jsem přesvědčený, že existují dostupné bezpečnější alternativy, abychom měli to nejlepší z obou světů. Technologii, která poskytne velké přínosy, a která je zároveň bezpečná. Nejsou motivace, poskytnout výzkum a finance pro vývoj bezpečnějších alternativ. Proto je na nás, abychom tu motivaci vytvořili. Můžeme to udělat tím, že požádáme naše zákonodárce, aby schválili zákony motivující průmysl, aby to udělal. Nebo to můžeme udělat my přímo tím, že budeme žádat změnu v průmyslu, aby byl zodpovědnější a poskytl bezpečnější technologii, která zároveň poskytuje velký přínos. Sami to nezvládneme, potřebujeme vaši pomoc.
Můžete udělat následující. Nejdůležitější je, obeznámit se. Poskytli jsme menší přehled a některé vědecké důkazy ukazující potenciální riziko. Nyní ale musíte vyvinout iniciativu sami. Existují skvělé weby… Kanada pro bezpečnou technologii, Nadace pro environmentální zdraví, saferemr.com, a Lékaři pro bezpečnou technologii. Na konci tohoto videa uvedeme i další zdroje. Chceme vás požádat, abyste šířili tyto informace a tohle video se svými spolupracovníky, rodinou, přáteli, zákonodárci na státní a federální úrovni… I vaše místní školská rada může mít dopad, pokud se rozhodne jednat. Vaše vědomosti jsou vaší mocí a vaše moc je ve vašich rukou.
Jsem silně přesvědčen o tom, že můžeme mít to nejlepší z obou světů. A tím, přístup k technologii a jejím velkým přínosům, ale zároveň bezpečnou technologii. Jsme zastánci bezpečné technologie, ne žádné technologie. Děkuji za váš čas.
Ministerstvo si stěžovalo na záznam pořadu s Jaroslavem Duškem o koronaviru. Youtube, Ulož.to i Seznam ho stáhly. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra obeslalo v březnu internetové servery s varováním před záznamem pořadu, ve kterém účinkuje i herec Jaroslav Dušek. Důvodem bylo, že v představení Malá vizita zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronavirové nákazy. Video později zmizelo ze všech oslovených portálů.
Přepis začátku rozhovoru s Jaroslavem Duškem: - Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra v březnu varovalo internetové servery před záznamem pořadu ve kterém učinkuje i herec Jaroslav Dušek. V představení Malá Vizita údajně zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronaviru. Jak zjistil Český rozhlas video později zmizelo ze všech oslovených portálů včetně YouTube nebo Seznamu. Jaroslav Dušek je teď hostem DVTV. Dobrý den.
- Dobrý den. Já jsem tady jako pracovník Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.
- A kdybychom se vrátili k herci Jaroslavu Duškovi, cítíte se jako oběť cenzury?
- Né. Já myslel, že jde o nedorozumění. Že tam jde o nějaký omyl. Oni to stahli z takového strachu z toho zmatku. To bylo 15. března jsme to vysílali. V té době nebylo moc informací byl takový chaos. Spíš se říkalo, že se nic neví. Pořád se toho vlastně neví úplně dost. A tehdy Milan Calábek vystoupil s určitými návrhy, možnostmi, doporučeními na možnou léčbu nebo prevenci ohledně tohohle toho viru a zřejmě byli z toho tak neklidní, že by se někdo mohl uzdravit, že to raději sundali.
- My se k tomu obsahu samozřejmě dostaneme. Nicméně to samotné stažení videa z těch jednotlivých portálů vy jako cenzuru tedy nevnímáte?
- Já nevím, jestli to je cenzura. Já vůbec nevím co to provedli, protože my jsme s nikým nemluvili konkrétně, aby mi někdo řekl, jestli udělal cenzuru nebo necenzuru. Nám napsali z YouTube že jsme porušili pravidla komunity. No tak člověk nezná všechna pravidla komunity, možná jsme byli oblečení nějak jako chybně pro tu komunitu a ze Seznamu nám zase řekli že to stáhli po poradě redaktorů na základě článku z Deníku N a toho stažení z toho YouTube a UložTo zase dostalo, ty nám to vyřadili, dostali email z ministerstva vnitra. Takový jako, jakoby informativní, doporučující, ale samozřejmě nic nezakazovali. Je to celé postavené tak, že ministerstvo vnitra jakoby upozornilo, že tam je takové nějaké závadné video a bylo to už na nich, jak se rozhodnou. Takže oni se rozhodli a oni mají právo se rozhodnout to sundat, tudíž tak cenzura ve smyslu té státní cenzury tam jakoby není i když tam samozřejmě je.
- A Vás to zaskočilo, že se rozhodli tak, jak se rozhodli?
- Ne, nezaskočilo, mě to jenom překvapilo, jakoby rozesmálo, ono to vidělo půl milionu lidí že jo, to byl ten problém, za týden.
- To byl problém podle Vás?
- Ano. To se vsadím. Kdyby to vidělo sto diváků, tak jim je to jedno, tak se o to nebudou zajímat, ale tam byl ohromný nárůst sledovanosti a během jednoho týdne to vidělo půl milionu lidí a dokonce i ten novinář z toho Deníku N přímo tam když psal to svoje podání na to ministerstvo vnitra tak tam píše: "Víte, že už to vidělo skoro půl milionu lidí? Nestálo by za to toto video vyvrátit?", navrhuje ten samý novinář, který pak o tom píše článek jako o kauze.
- Který tady dnes není, aby třeba něco uváděl na pravou míru, kdyby to náhodou ...
- Není tady, ale jeho SMSky mám tady v mobilu, můžu Vám je ukázat, celou mailovou korespondenci můžeme tady zveřejnit na obrazovku.
- Jak jste se dozvěděl o tom, že se Vaším představením zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra?
- To mám psal ten novinář. Ten, co o tom psal ten článek.
- Novinář Deníku N?
- No, no, no, nejmenovaný novinář.
- To byl ten první impulz, který Vy jste dostal o tom, že se něco děje.
- Ne ne ne. První impulz byl z YouTube, který napsal do divadla Kampa: Stáhli jsme Vaše video, video bylo odstraněno, myslím takovéto slovo tam bylo, z důvodů porušení pravidel komunity, můžete se odvolat. No tak jsme se odvolali. Napsali jsme, že jsme připraveni tedy označené závadné pasáže případně vystříhnout, protože nás velice zajímalo, co je tam teda závadného. No a voni to odvolání.. Na to tam máte dva řádky, jo v tom YouTube, to je takovém jako krátké odvolání. A na to nám napsali, že to znova posoudili a že to prostě nejde, že je to prostě porušení pravidel komunity. Pak se ozval novinář, že o tom bude psát, jestli to vím, že to stáhli a takový a ten v té emailové korespondenci, kterou mi přeposlal, mi ukazoval, že vlastně se tím zabývalo ministerstvo vnitra CTHH a ministerstvo zdravotnictví.
- Napadlo Vás někdy, že by se Vaše umělecké dílo a projev mohly stát předmětem zájmu ministerstva vnitra?
- Mě to nenapadlo. Tak nějak jako že by to bylo... jako centrem zájmu, to by mě napadlo, ale že by to shledávali jako nebezpečné, to mě nenapadlo.
- Jaký to je pocit, když to nastane?
- Je to pocit takový.. Víte co... probíhal nějaký ten nouzový stav, já jsem byl na chatě, nějak jsme se neměli moc pohybovat nikde, tak jsme si jako mailovali... Můj pocit byl jednoduchý: že chci s někým mluvit. Já vždycky mám to nejjednodušší řešení: pojďme si o tom popovídat, řekneme si teda vo co jde. Zjistil jsem, že na YouTube si nemáte s kým mluvit, to nejde, tam se nikoho nedoberete, vůbec to není možný ...
- Čili Vás teď víc trápí ten případný dialog s YouTubem než s tím samotným Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra? S tím byste si popovídat nechtěl?
- Velice rádi bychom s nimi povídali, ale voni nechtěj mluvit s náma. Voni dva měsíce zatloukali. Jejich vyjádření první bylo, že žádný email nikam neposlali. Dokonce první vyjádření znělo takto: Že nejsou oprávněni zasahovat do provozu těch serverů. Takhle to napsali. Na to my jsme ale věděli z UložTo, že to udělali, tak jsme jim napsali ale máme tady email...
- No udělali to, že napsali jakési upozornění... To není nutně zásah. To, jak si to skutečně v UložTo potom vyložili je, jak jste sám popsal, jejich vlastní věc.
- Není to nutně zásah, ale oni řekli, že nemají žádné oprávnění vůbec něco takového dělat jo. Takže pak teda
mlčeli, pak ten novinář Pavel Halla, kterej vo tom dělal článek do Rozhlasu požadoval po nich to vyjádření. Chtěl vědět, co napsali na to UložTo. Oni prostě neodpověděli. Normálně neodpovídali a ten novinář je upozorňoval, že bude psát ten článek, že už to musí zveřejnit tu reportáž. Voni neodpovídali a neodpovídali a po dvou měsících, světe div se, nám najednou přišly ty dva emaily, který poslali na Uložto a na ten Google nebo YouTube, které to ministerstvo vnitra poslalo, tak najednou nám je uvolnili, tak že jsme si to mohli i přečíst a to jste asi četla, bylo to asi toho 30. května na tom iRozhlas, tak tam jsou z toho citace.
- Ano. Vyjádření ministerstva zdravotnictví o které se opírá i zmíněné centrum ministerstva vnitra: „Obecně lze uvést, že video, propaguje vědecky nepodložené metody. U propagovaných bylin a látek v nich obsažených neexistují vědecky podložená data, která by prokazovala jejich účinky na koronavirus.“ To řekl Deníku N David Šíma z tiskového oddělení resortu zdravotnictví.Takže jste šířili neověřené a nepodložené informace?
- Ano. Protože je nikdo nemohl do té doby ověřit. 24.3., kdy to napsal pan Šíma tady vo koronaviru nevěděl nikdo nic.
- Tak kde jste je vzali?
- No Milan Calábek to ví. Milan Calábek o tom píše články, on to zkoumá celý život, zabývá se tím. Prosím?
- A proto ví, o zabírá na koronavirus? Protože celý život píše...
- No ono se to potvrdilo. Ten antabus se potvrdil, že jo... Pan doktor Gocál vyléčil antabusem šest lidí na základě doporučení toho Milana Calábka a ...
- Existuje nějaký důkaz o tom, že se někdo vyléčil čistě na základě antabusu a ne proto, že by se třeba vyléčil i jinak?
- No nevím, nejsem tak znalý všech těch důkazů, ale vím, že pan doktor Gocál Radan z Frenštátu léčil šest pacientů, že víc jich neměl, tak je léčil antabusem po dohodě s nimi, středně těžký průběh choroby. On nám to všechno napsal do článku, který je někde zveřejněný na Facebooku, takže ...
Zmiňovaný pořad (Malá Vizita) kvůli kterému celá kauza vznikla:
Malá Vizita & Duše K tentokrát o koronaviru s Milanem Calábkem 15 3 2020 (celý záznam)
Policisté, představitelé státní moci, se v Londýně pokorně "omlouvají" řvoucí lůze. Za co, proboha? Za svoji rasu? Za to, že existují? Chápu, jsou lidi, kterým se u toho postaví. Ale do normální veřejné komunikace bych to fakt netahala, stejně jako chodit nahý s obojkem. Je to perverzní.
Je mi za západní bílou civilizaci, která se "dopracovala" od vynálezu demokracie, humanismu a zázraků technické revoluce k rozbředlé masochistické dekadenci, opravdu stydno. Na tenhle Západ nepatřím a patřit nechci. Propadla bych se hanbou.
Eva Svobodová Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.
Další videa a fotky z USA a Anglie:
Police Officer takes a knee outside Downing Street at Black Lives Matter march in London
Portland Police take a knee to support Black Lives Matter protest
Po zvolení nových radních České televize přišel poslancům otevřený dopis od zástupců některých neziskovek a novinářských federací. Pod otevřeným dopisem jsou podepsáni Lutz Kinkel, generální ředitel Evropského centra pro svobodu tisku a médií (ECPMF), Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ), Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu a Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
před plánovanými březnovými volbami jsme vás vyzvali, abyste zvolili z kandidátů do Rady České televize (Česká televize) nezávisle na jakémkoli politickém zásahu nebo údajných pokusech o ovlivnění. Toto rozhodnutí bylo zásadní pro svobodu a nezávislost veřejnoprávní televize v České republice. Výsledek voleb zbývajících kandidátů dne 27. května je však z našeho pohledu velkým důvodem k obavám.
Jsme znepokojeni, že složení Rady již nelze považovat za nestranné a vyvážené napříč politickými skupinami. Zvolení kandidáti odrážejí jednostrannou politickou nerovnováhu, a to otevírá riziko přímého politického vlivu.
Pokusy vládní strany politizovat Radu ČT a ovlivnit vaše rozhodnutí byly zveřejněny v březnu, v době, kdy byla veřejnoprávní média v České republice již pod tlakem. E-mail zveřejněný na českém webu info.cz obsahoval rady poslancům, aby volili kandidáty podle jejich politických preferencí a postoje k vládní straně ANO. Zvolení kandidáti získali podporu od předsedy volební komise dolní komory s argumentem, že tito kandidáti sdílejí s ČT stejně kritický postoj jako ANO.
Michal Klíma, předseda českého národního výboru IPI, novinář a bývalý šéf nakladatelství Economia a Vltava Labe Media, získal v prvním kole největší počet hlasů, ale přesto nebyl zvolen navzdory své zkušenosti poté, co poslanci obdrželi důrazné doporučení hlasovat proti němu. Takové doporučení je jasným pokusem ovlivnit nestranné rozhodování.
Výsledek volby považujeme za znepokojivý vývoj vzhledem k udržení mezinárodních standardů a nezávislosti veřejnoprávní televize. Veřejnoprávní vysílání musí sloužit veřejnému zájmu, nikoli zájmům jedné politické strany nebo dokonce vlády.
Ujišťujeme vás, že nadále sledujeme stav svobody tisku v České republice.
S pozdravem,
Lutz Kinkel, generální ředitel, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF)
Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ)
Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu
Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Těžko říct, kdo a zda vůbec organizuje nepokoje v USA a kdo je vlastně cílem… Víme, co byl spouštěč – smrt černého muže, který platil falešnou bankovkou.
Starosta Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil v sobotu ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů a nepokojů, které jsou reakcí na smrt George Floyda, jenž minulé pondělí zemřel při zatýkání poté, co mu bělošský policista Derek Chauvin přes osm minut klečel na krku.
Nepokoje se rozšířily po celých Spojených státech a prezident Donald Trump se musel ukrýt v bunkru pod Bílým domem. Mnozí kladou vinu právě jemu a jeho údajné rasistické politice – ale proč byl tedy napaden i štáb CNN, který mu zrovna nefandí?
Tento incident a mnohé podobné, kdy je těžké určit, komu dav fandí, jednoduché zdůvodnění příliš nepodporují. Spíš to vypadá, že mocnost Amerika, tato výkladní skříň kapitalismu, naplno ukázala, jak velmi je nemocná.
Franouzský deník Le Figaro k tomu zveřejnil článek s titulkem „V Minneapolisu, v době zákazu vycházení, organizují obyvatelé svou obranu“.
V něm píše, že „Minneapolis bylo ohnisko. Hlavní nepokoje, které minulý týden pustošily město, se zklidnily poté, co byla povolána Národní garda a od vyhlášení stavu nouze, ale rabování pokračuje a obyvatelé organizují svou vlastní ochranu. Po soumraku jsou ulice prázdné a řev neviditelných vrtulníků, které se točí na obloze, přispívá k pochmurné atmosféře.
East Franklin Avenue, která protíná město směrem k Mississippi, je nyní jen zdí z překližkových panelů. Upevněné na oknech jako ochrana před rabujícími, nejsou vždy používány jen kvůli tomu. Některé nesou výzvy a prosby směřované vandalům: „Prosím, nezapalujte, žijí zde lidé.“ Buď v plném rozsahu uvádějí, že majitel je černý nebo patří k etnické menšině, nebo to shrnují do zkratky POC: Person Of Color.“, napsal včera francouzský deník.
Dnes Le Figaro píše i o New Yorku:
"Centrální Manhattan byl v pondělí večer dějištěm rabování, což přimělo starostu New Yorku, aby oznámil delší zákaz vycházení již v úterý. Značkové obchody, jako je Nike nebo Michael Kors na 5. Avenue, nebo obchody s elektronikou, mobilními telefony nebo obchody Lego jiných hlavních ulic v Midtownu, byly vyloupeny včera večer, dříve než vstoupil v platnost bezprecedentní zákaz vycházení, začínající v 23:00 místního času.
Skupiny mladých lidí, často kolem deseti lidí, pobíhaly z jedné ulice na druhou, zatímco celé ulice tohoto okrsku, obvykle zaplněné turisty, ale nyní opuštěné díky pandemii, byly zablokovány policií. Obrázky z místní televize NY1 zobrazovaly lupiče, běžící z obchodu s elektronikou v řetězci Best Buy, kteří byli zadrženi policií.
Starosta Bill de Blasio považuje situaci za „nepřijatelnou“. Oznámil, že zákaz vycházení bude zahájen v úterý dříve, už ve 20 hodin, zatímco původně v pondělí byl od 23:00 do 5:00 ráno. „Město je zcela pod kontrolou a z velké části klidné “, ujistil však starosta televizi NY1.", jehož vystoupení citoval francouzský deník.
Společnost, kde je velká nerovnost – a ta je v USA jedna z největších, minimum občanů vlastní 99% národního bohatství - vždy bude plodit násilí. A spouštěčem může být cokoli. Když sedíte na sudu s prachem, je jen otázka času, kdy někdo v blízkosti škrtne sirkou….
I.D. Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.
Různé pohledy na záchranný fond na obnovu unijní ekonomiky po koronavirové krizi. Už 23.4.2020 prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Ve středu 27.5.2020 šéfka Komise Ursula von der Leyenová představí návrh nového finančního rámce EU včetně konkrétnější podoby záchranného fondu.
Podívejte se na některé zajímavé pohledy na rozdělení peněz z připravovaného fondu.
Jako první se podívejte na rozbor Michala Svatoše v tomto videu:
MaP 441 EU - Potraviny zdraží až o 100%! Východoevropané mají platit životní standard západoevropanů
Přepis prvních pár minut videa, celé video má přes 30 minut:
Inflace v České republice je o 2% větší než v Evropské unii. Proč se to děje? Děje se to proto, protože Evropská unie zejména Němci, Francouzi a Španělé a Italové se dohodli, že oni budou utrácet, nebudou toho moc dělat, budou utrácet evropské peníze, které si budou půjčovat od hodných bankéřů jako od pana Sorose a ty dluhy budou platit východoevropané, hlavně východoevropané. A východoevropané peníze dostávat nebudu, protože jsou pracovití, nepotřebujou je a protože se zjistilo, že si s covidem dovedou poradit. Tak není třeba, aby peníze dostávali. Takže vy všichni, kteří máte problémy s tou současnou ekonomickou situací, s těma kovidama, tak si dejte na Evropskou unii pozor. My vám vysvětlíme zase, co mají v plánu.
Hodlají utrácet astronomické částky, hodlají utratit jenom z evropských peněz pro začátek 500 miliard euro. Ty máte zaplatit ze svých daní, tedy hlavně vy. Pro vaši představu je to 12 a půl bilionu korun. Tedy asi 3 roky celé České republiky, kdyby pracovala zadarmo. Tedy pokud Všichni Češi budou pracovat zadarmo, bez jídla, bez vody, bez pití bez ubytování, tak za tři roky tu částku zaplatí. Ta částka je astronomická. Češi představují malou část evropské populace, Evropanů je 440 milionů, Čechů je skoro 11 milionů takže vidíte, že Evropa se v budoucnu nadře aby tuto částku zaplatila. No a co se s touto částkou má dít. Takže my vám vysvětlíme nejprve kdo jí tedy bude hodlat utrácet a proč to tedy bude zdražovat východ a v druhé části tedy jak se to má platit. Proč to máme platit my. Takže první je kdo to má dostat. Východoevropané jsou už z toho poměrně vyloučeni, protože Němci s Francouzema a se Španělama a s Italama se domluvili, hlavně tedy Němci s Francouzema, že ty peníze dostanou hlavně ti, kteří jsou postiženi v tom turistickém průmyslu, v tom cateringu, v těch službách pro miliardáře a kteří mají budoucnost, mají ty velké podniky, které jsou pro Evropskou unii důležité, nebo ta důležitá místa jako jsou italská a španělská letoviska, která se nesmějí dostat do rukou čínským a hlavně americkým investorům. My se zaměříme v první části na jižní národy, jak to mají v plánu utrácet. Nicméně musíme vám ještě před tím vysvětlit proč to v Evropě tak je. Evropa totiž zvláštní ekonomický systém, ve kterém Němci mají takzvanou podhodnocenou měnu protože platí Eurem a díky tomu jejich Výrobky jsou levnější a vy si je můžete lépe kupovat i Číňané si je mohou lépe kupovat, Němci si je mohou lépe kupovat. Kdyby totiž každý stát v Evropské unii vlastní měnu, německé výrobky by byly drahé. Musíte si to představit asi tak, že kdyby Spojené státy americké najednou schlamstly celou Jižní Ameriku a zavedly tam dolar a stejný systém jako mají evropané, tedy jednotný dolar, ale různé státy, tak hodnota dolarů by poklesla Američané by spokojeně mohli vyvážet svoje zboží by o mě zájem. Takže takto to vymysleli Němci. To je první systém, ve kterém oni likvidují. Likvidují tedy východoevropan, protože ti si kupují takzvané levné německé přebytkové zboží. To jsou ty nekvalitní potraviny, Protože ty jsou tady díky tomu levnější. Zároveň tím likvidují zbytek Evropy jako Španěly, Francouze, Italy, protože jejich zboží Průmyslové je dražší, protože tak jako mají euro tak zase jim se zvedá hodnota. Proto v Itálii nejsou takzvané montovny, ani nejsou ve Francii, ani nejsou ve Španělsku. Tyto montovny tam nejsou tak rozmnožené, protože by se to nevyplatilo. Proto jsou montovny na východě Evropy. Takže jsme si vysvětlili jak to ti vychytralý Němci dělají a takto hromadí mnohem více peněz než takzvaně Evropě zpátky.
Pokračování je ve videu ...
Dále se podívejte na názory z Ministerstva financí a od tří ekonomů v TV pořadu CNN Prima News:
(vysíláno 21.5.2020 ve 21:45)
Turecko zkouší co si může dovolit okupací malé kapsy řeckého území u pohraniční řeky Evros.
Turecké ozbrojené síly provedly invazi na řecké území a okupují malou kapsu řeckého území u příhraniční řeky Evros. Jedná se o další incident ze série provokací islamistické vlády v Turecku, která nejspíše zkouší co vše si může vůči Řecku dovolit. Zatím EU a NATO všechny turecké provokace tichým souhlasem schvalují ...
Všechno to začalo před asi týdnem v jižním Evrosu poblíž Feres, když tam Turecké vojenské a policejní síly vstoupily do malé kapsy řeckého území a odmítly opustit oblast. Tato oblast, ve které turečtí muži z bezpečnostních sil zřídili stan a mění si směny, patří do Řecka, jak je znázorněno na mapách Google.
Zdá se však, že sami řečtí politici nejsou v otázce jednotní. V rozhovoru pro ERT se ministr zahraničí Nikos Dendias pokusil tuto záležitost bagatelizovat. "Doufám, že můžeme dosáhnout dohody" Je zde otázka přesného určení hranic kvůli změnám v korytu řeky. Nerad vytvářím napětí mezi dvěma zeměmi, které jsou spojenci", řekl Dendias. Naproti tomu řecký ministr obrany Thodoris Dritsas a opoziční ministr George Katrougalos onoho Dendiase kritizovali: "Myslíte si, že příslušný obranný výbor měl být svolán dříve, než v této oblasti podnikla Geografická služba armády?" Odpověď nedostali... Závěrem zdůrazňují, že tyto otázky vyžadují znalosti, vyrovnanost, obezřetnost a odhodlání a varují, že „nedostatek strategie a diplomatické vakuum, které se objeví ve vztahu k Turecku, představuje pro zemi zjevná rizika.“
Vůdce „Pratta“ a bývalý řecký ministr zahraničních věcí Nikos Kotzias se k této otázce rovněž vyjádřil a na Twitteru uvedl :"Turci obsadili 16 hektarů řeckého území. Zvedli bojovou vlajku. Vláda hovoří diskrétně o řecké zemi. Podporuje dnešní evropskou teorii tzv. „mírně těhotných“ ve věcech svrchovanosti a územní celistvosti. Potřebujeme aktivovat armádu. Musíme bránit každý centimetr Řecka,“ řekl na Twitteru.
Nedávno také turecké vojenské letadla provedla simulovaný útok na řecké ostrovy Lesbos a Chios. Jednalo se o záměrné narušení řeckého vzdušného prostoru s výraznou simulací bombardování řeckých cílů. EU a NATO k těmto tureckým útokům mlčí. Je možné, že islamističtí vládci v Turecku si mlčení EU a NATO interpretuji jako souhlas se svou politikou vůči Řecku.
Pojďme se podívat, kdo a jaké zájmy stojí za rádoby bohulibými, ekologickými projekty a hnutími v ČR. Je to skutečně tak spontánní a masový jev, jak se snaží vypadat?
Začněme tedy "drobnými" a tím, jak u nás funguje aktivistická scéna (pak dojde i na ty milióny)...
VYPEČENÉ INICIATIVY
Začalo to tím, že jsem si všiml, kolik se poslední dobou ve virtuálním prostoru vyrojilo "spontánních" iniciativ za "udržitelnou budoucnost", "soucitný způsob života" (pod kterým si můžeme představit jen jedno - striktní veganství) a jak mají nejen podobný obsah a odkazují se jedna na druhou, ale jak mají také téměř totožný přístup ke kritice = zneviditelnit kritické (byť slušné) komentáře a udržovat svou socialní bublinu čistou (jeden až čeká, kdy se začnou po vzoru Svědků Jehovových oslovovat "bratři a sestry v Pravdě").
Zaujal mě tedy občanský spolek "Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku". Na první pohled vypadá jako iniciativa nějakých mladých, neznámých nadšenců, notabene, když na celých stránkách není zmíněno jediné jméno a v kontaktu naleznete hlavně číslo účtu (samozřejmě ne transparentního) pro "příspěvky na dobrou věc". Člověk by mohl malinko zastříhat ušima v momentě, kdy toto číslo účtu střelí do strýčka googleho a vyskočí na něj dalších X stránek s různými projekty a iniciativami.
Co mají společného? Jednu osobu a tou je Nikola Hurychová. Tato činorodá aktivistka má na sebe registrováno 24 doménových jmen různých podobných iniciativ a aktivit, které však vypadají autonomně, s její osobou ji na první pohled nijak nespojují a v kontaktech najdete, jak jinak, stejné číslo účtu o kterém jsem se již zmiňoval...
Každá z těchto iniciativ má pochopitelně svou stránku na facebooku a co je komičtější, tak v příspěvcích těchto stránek se nezřídka odkazuje jedna na druhou...
SCHOPNÁ NIKOL
Tak si říkám, proč, když chce člověk něco propagovat, nevytvoří jeden projekt, dva, tři, pod ty se transparentně nepodepíše a nevěnuje se jim? Možná proto, že je lepší vzbudit dojem "probuzené společnosti", která, chápajíce do jaké katastrofy se to řítíme, zakládá jednu iniciativu za druhou a nabádá společnost k "probuzení" a obrácení na víru pravou. Tu a tam pochopitelně za příspěvek, nebo získaný grant:
Ale čert to ber, každý se nějak živíme... Pojďme tedy k těm masovějším, "spontánním" akcím, které k nám nemohly neproniknout... Vzpomínáte na "stávky za klima" známe jako "Fridays for Future"? Kdo myslíte, že spravuje stránky této odnože u nás a má zaregistrovanou doménu fridaysforfuture.cz? Ano, samozřejmě, naše Nikol Hurychová, (ne)profesionální aktivistka... A myslíte, že se to na stránkách dočtete?
No, ale nechejme už slečnu Nikol na pokoji. V době, kdy se ve velkém "marketinguje" politika, co by si někdo neměl "zmarketingovat" aktivismus? Koneckonců to vypadá, že slečna Nikol tomu sama i skutečně věří, papá jenom samé "soucitné" potraviny a budoucnost vidí veskrze zeleně...
JSOU TADY ALE JINÍ ŠÍBŘI...
Pojďme se tedy podívat na ono již zmiňované hnutí Extinction Rebellion. Kdo si zaregistroval tuto doménu v ČR? Zdánlivě neškodně právnická osoba Extinction Rebellion Czech Republic - Rebelie proti vyhynutí, z.s. Zajímavější však už je, kdo za touto právnickou osobou stojí...Kdo je Arne Springorum? Zjistíme podle adresy...
Na této adrese má trvalé bydliště a je majitelem pozemku manželský pár Arne Kai Springorum a Olga Springorumová. Paní Springorumová je podle všeho učitelka někde v Praze Dejvicích a není na ní nic zajímavého. Naopak osoba pana Arneho už je poněkud zajímavější...
Hydrogeolog původem z Německa, který poněkud přilnul nejen k ekologii, ale také k byznysu kolem ní. Dle výpisu z obchodního rejstříku je tento pán nejen předsedou "Rebelie proti vyhynutí", ale také byl zakladatelem, jednatelem, společníkem a následně pak "ničím" ve firmě HE Consulting s.r.o., na kterou se podíváme...
Tuto firmu zabývající se poradenstvím v oblasti úspory energií založil p. Arne v r. 2013 jako jediný majitel i jednatel. Načež firma v rejstříku listin vykazovala v rozvahách účetních uzávěrek průměrná aktiva okolo 2 milionů korun ročně (což nám mnoho neřekne). Z výkazů zisků a ztrát, které má ale uvedeny pouze za roky 2013 - 2016 lze ale tušit, že firma svůj obrat rok od roku zvyšovala až na nějakých 9,5 milionů korun ke konci roku 2016.
Rok 2019 byl však přelomový co do účetní rozvahy a aktiv firmy, která se oproti minulému roku zvedla o 25% a rokům předchozím se dokonce více než zdvojnásobila (dost by mě tedy zajímal onen "výkaz zisků", který ale firma od r. 2016 do registru nedodala...).
No a v tomto roce se stala ještě jedna zajímavá událost. A to sice, že v nejúspěšnějším roce firmy HE Consulting s.r.o. se p. Arne Springorum rozhodl svůj jediný a 100% podíl ve firmě přepsat na 3 další osoby. Alfreda Krause, Martina Zwardoně a Kryštofa Hánu.
Za jakých podmínek a proč tak učinil se můžeme jenom dohadovat, když dále zůstává hlavním "program directorem", dle údajů samotné firmy. Nicméně další práce s veřejně dostupnými zdroji může ledacos naznačit.
EXPERTI
Napřed se podívejme, koho že to pan Springorum jmenoval jednatelem celé společnosti. Pan Alfred Kraus to přes různé posty v Penzijním fondu České spořitelny dotáhl až na člena představenstva, načež koučoval zaměstnance finanční skupiny České spořitelny. Jistě, kdo jiný je erudován v energetických úsporách, než právě finanční štika ve velkokapitálu... A komu taky jinému by chtěl předat "své dítě" enviromentální aktivista, zakládající u nás odnož hnutí, jenž se vyznačuje, mimo jiné, naprostým odporem k současnému kapitalistickému systému a netají se touhou jej zcela zbořit?
Ale tak co, řeknete si, třeba to kluci myslí upřímně, žádná levá v tom není a už vůbec ne žádná malá domů, že ano... Vždyť je tady ještě pan Martin Zwardoň, kterému se zajisté nedá upřít erudovanost v oblasti energetického managementu. Sice nebyl jmenován jednatelem, ale v čem je tedy problém?
No za mě možná v tom, že pan Zwardoň byl jmenován do "expertního týmu pro energetiku a klimatickou změnu" Svazu průmyslu a dopravy České republiky, který je mimo jiné lobbistickou skupinou v Parlamentu ČR a členem tripartity.
To už pak i člověk pochopí, že chlapci nechtějí pracovat pro kdejaké příštipkáře:
Ale tak řeneme si "OK, kluk aktivistická to chtěl posunout dál, tak firmu přepsal na jednoho finančního dravce, druhého frajera, co má kontakty v tripartitě a třetího člověka, co je tam do počtu. Co je na tom divného? Už toho asi měl plné zuby..."
Ale tak abychom měli hlavu ještě víc v pejru, podívejme se, co se stalo hned necelé 3 měsíce po tom, co pánové převzali podíly na firmě od pana Springoruma. Opět je o tom záznam ve veřejném rejstříku listin.
Všichni tři pánové, Kraus, Zwardoň i Hána postoupili svou účast na valných hromadách společnosti, jakožto i hlasování o jejich podílech a výkonu práv na advokáta Mgr. Jana Najmana a ten následně všechny tři podíly, formou substituční plné moci, převedl na koncipientku Lucii Skopalovou.
A co je to vlastně "Valná hromada" společnosti s ručením omezeným? Nic důležitého..... Prosím pěkně:
Sečteno podtrženo, mně se nezdá jako úplně blbý business plán rozpoutat debatu o "klimatické krizi, až apokalypse" a prostřednictvím fanatiků z Extinction Rebellion volat po "revoluci", když mám se "společníky" firmu s milionovými obraty, která radí výhradně koncernům, jak této "hrozící apokalypse" zabránit a potažmo se vlastně vyhnout nezbytnému. Protože pokud rychle něco neuděláme, přijdou společenské nepokoje (jak vyhrožuje pán v odkazu) a kolaps systému... Který koncern by tomu "za těch pár drobných" odolal, no řekněte?
TAKŽE, CO TÍM VŠÍM CHTĚL BÁSNÍK ŘÍCT?
Že on někdy možná ten aktivismus není tak úplně tím, čím se zdá být. A to sice "nevinnou, spontánní snahou citlivých, mladých (mnohdy školou povinných), krásných lidiček, kteří by jen a pouze rádi nezištně zlepšili naše společné místo k životu, mnohdy i za cenu odporu nás ostatních...
Že někdy je ten promyšlený marketing, business, ve kterém se točí miliony velice úzce propojen se zdánlivou snahou právě tento business a systém položit na lopatky, zmuchlat a zahodit. Někdy si mohou docela dobře rozumět a sloužit jeden druhému...
A to je jen tady ten náš malý, bezvýznamný rybníček a střípky toho, co se podařilo z veřejných zdrojů dohledat takovému čučkaři, jako jsem já... Co teprve, kdyby se na to podívaly se svými kontakty a možnostmi opravdové investigativní špičky nejen naší, ale i světové žurnalistiky...
Tož tak na světě...
V.S. Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.
Příspěvkem na Facebooku, ve kterém zastupitel středočeské Jesenice Martin Lang (ODS) také uvedl, že Miloš Zeman je „druhý Hitler a je potřeba podřezat ho jako svini”, se podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 Lang nedopustil trestného činu, ale maximálně přestupku.
Když to porovnáme s případem tzv. tykadlového řidiče Romana Smetany, který před volbami přikreslil tykadla politikům ODS a KDU-ČSL na autobusech olomoucké MHD, kde sám pracoval jako řidič, tak můžeme vidět, proti komu a pro koho rozhodují naše soudy.
V obou kauzách figuruje politická strana ODS. V kauze, kdy byla politikům ODS přikreslena tykadla, padl trest obecně prospěšných prací, který byl později změněn na trest vězení. Kauza ve které politik, který je členem ODS, veřejně vyzve k likvidaci prezidenta republiky, je zhodnocena jako "maximálně přestupek".
Svoboda dostal za tykadla 100 hodin obecně prospěšných prací, které ale odmítl vykonat, a soud mu za to trest přeměnil na 100 dnů vězení.
NS před rozhodnutím vyslechl samotného Smetanu, který konstatoval, že jeho čin představoval projev jeho politické vůle a motivací k pomalování reklam bylo jeho znechucení ze sledování politické scény. „S nelibostí jsem dlouhodobě vnímal i polistopadový vývoj v zemi, rozkrádání společného majetku, zotročování lidí - dnes lidských zdrojů - ve jménu trhu, konkurenceschopnosti, produktivity. Politici napříč politickým spektrem mají, dle mého mínění, na tomto stavu podíl a profitují z něj,“ poznamenal ve vyjádření Smetana.
Smetanu odsoudila u olomouckého soudu soudkyně Markéta Langerová, manželka někdejšího ministra vnitra Ivana Langera (ODS).
V Langově kauze samosoudce Miloslav Sládek prohlásil, že by Langův případ neměl být řešen trestněprávně, ale v přestupkovém řízení nějakou pokutou.
Lang slova napsal loni v dubnu na svůj soukromý facebookový profil v reakci na Zemanův souhlas se zdaněním církevních restitucí.
Kromě přirovnání Zemana k Hitlerovi se také vyjádřil, že poslanci, kteří pro zdanění církevních náhrad zvedli „své ničemné pazoury“, jsou „smradlavá, proradná prasata”.
„Chci zdůraznit, že se cítím naprosto nevinný a svým příspěvkem jsem pouze uplatňoval svá ústavní práva zaručená Listinou základních práv a svobod,“ uvedl na začátku své výpovědi Lang.
„Své trestní stíhání považuji za zneužití práva mocí výkonnou za účelem zastrašení obyvatel, aby zvedli hlavu a využili svého práva na názor,“ dodal.
K tomuhle využili epidemii! Statisíce dalších již čekají na hranicích. Výměna národů za rasu "euronegroidů" pokračuje naplno.
Pozor, je tady vytvořená klouřová koronavirová clona k dalšímu "rozpuštění" stovek tisíc migrantů mezi krizí postižené národy.
Evropské vlády využívají pandemii koronaviru jako kouřovou clonu k udělování hromadných amnestií – k legalizaci pobytu - stovkám tisíc ilegálních imigrantů z Afriky, Asie a Středního východu.
Zatímco Evropa zažívá bezprecedentní hospodářský šok a desítky milionů Evropanů přišly o živobytí, ilegálním migrantům je v Evropě automaticky poskytováno bezplatné bydlení a bezplatná zdravotní péče.
V Itálii,
kde se očekává, že veřejný dluh letos vzroste na 160 % HDP, oznámila koaliční vláda plán na udělení amnestie nejméně 600.000 migrantů pobývajících v zemi ilegálně. Povolení k pobytu má být platné zpočátku jen po dobu šesti měsíců, ale poté může být samozřejmě donekonečna prodlužováno.
Takzvaný Marshallův plán pro zemědělství vymyslela ministryně zemědělství Teresa Bellanova, která tvrdí, že migranti jsou důležití, protože během koronavirové krize sklízejí úrodu a starají se o seniory. Odpůrci tohoto plánu namítají, že v Itálii v současné době pracuje v zemědělství nebo v oblasti péče o seniory pouze velmi malý počet ilegálních migrantů bez platných dokladů.
V Itálii pracuje každý rok legálně přibližně 100.000 zemědělských dělníků z východní Evropy, ale letos to v důsledku pandemie koronaviru kvůli zákazům cestování není možné. Podle zemědělských odborů chybí v zemědělství aktuálně 200.000 pracovníků. Toto číslo odpovídá zhruba jedné třetině ilegálních migrantů, jejichž pobyt v Itálii by ministryně Bellanova chtěla legalizovat.
Bývalý ministr vnitra Matteo Salvini, který nyní vede opozici, prohlásil, že je pro dočasné udělování pracovních povolení těm, kteří v současné době pracují v zemědělství, ale masová amnestie stovek tisíc migrantů je neospravedlnitelná. Navrhl alternativní plán: Nezaměstnaní imigranti, kteří pobývají v zemi legálně a pobírají sociální dávky, by měli být povoláni na práci v zemědělství.
Matteo Salvini řekl, že legalizace pobytu stovek tisíc ilegálních imigrantů je "fackou do tváře" milionům nezaměstnaných Italů. Varoval, že by tento krok mohl také vyvolat novou vlnu ilegální imigrace do Itálie. Teresa Bellanova pohrozila svojí rezignací, pokud nebude po jejím.
Ačkoliv se výzvy k masové amnestii ilegálních migrantů objevovaly již několik let před koronavirovou krizí, byly v předchozí vládě důsledně blokovány Matteem Salvinim a jeho stranou Lega. Současná vláda, vládnoucí od září 2019, je k ilegální imigraci daleko liberálnější. Zdá se, že ministryně Bellanova, podporovaná skupinami aktivistů, nyní využívá demokratické vakuum vytvořené nouzovým stavem kvůli koronaviru k vyhlášení amnestie bez souhlasu parlamentu.
V Portugalsku
vláda 28. března 2020 oznámila, že se všemi migranty, kteří čekají na vyřízení žádosti o azyl, bude nejméně do 1. července zacházeno jako s trvalými rezidenty, aby měli během pandemie koronaviru přístup k veřejným službám. Ilegálním migrantům tak byl poskytnut přístup k lékařské péči, sociálním dávkám, bankovním účtům a pracovním a nájemním smlouvám. Tento krok Portugalska vyvolal výzvy k masovým amnestiím ilegálních migrantů i v ostatních evropských zemích.
Ve Francii
podepsalo více než 100 francouzských poslanců dopis adresovaný premiérovi Édouardovi Philippeovi, v němž vyzvali vládu, aby kvůli pandemii koronaviru zlegalizovala pobyt všech migrantů bez platných osobních dokladů pobývajících ve Francii. V dopisu, zveřejněném týdeníkem Le Journal du Dimanche 12. dubna, napsali:
"Se vší vážností žádáme francouzskou vládu, aby přijala stejná opatření jako vláda portugalská. Zdravotní katastrofa, kterou zažíváme, nás nutí jednat odpovědně a bez průtahů, tak jako to udělali naši přátelé v Portugalsku."
Skutečný počet ilegálních imigrantů ve Francii není znám, ale v roce 2017 odhadla organizace Pew Research Center jejich počet na 300.000 až 400.000. Dnes jich je díky pokračující masové imigraci pravděpodobně mnohem více než půl milionu.
Ve Španělsku,
kde je nyní na podpoře od státu závislá polovina obyvatel z celkového počtu 47 milionů lidí, požádalo 200 nevládních organizací vládu o "mimořádné zlegalizování" pobytu ilegálních imigrantů v zemi kvůli koronaviru. "Široká a mimořádná legalizace pobytu všech migrantů žijících na španělském území je nejefektivnějším a nejkomplexnějším opatřením, které zaručí, že se všichni lidé budou schopni vypořádat s touto zdravotní a ekonomickou krizí," uvedli ve svém prohlášení ze 14. dubna 2020. Podle španělské rozhlasové stanice COPE se počet ilegálních imigrantů ve Španělsku odhaduje na více než 800.000.
Ve Spojeném království
vyzvali katoličtí představitelé 3. května 2020 premiéra Borise Johnsona, aby během pandemie koronaviru umožnil žadatelům o azyl a ostatním imigrantům s "vratkou existencí" možnost v zemi svobodně žít a pracovat. Podle průzkumu organizace Pew Research Center v Británii žije nejméně 1,2 milionu ilegálních migrantů - přibližně čtvrtina všech migrantů, kteří ilegálně vstoupili do Evropy.
Mezitím komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović vyzvala evropské vlády, aby kvůli koronaviru propustily z detence žadatele o azyl, jimž byl azyl zamítnut, a zadržené ilegální migranty. Ve svém prohlášení zveřejněném 26. března 2020 napsala:
"Vzhledem k celosvětové pandemii nemoci COVID-19 muselo mnoho členských států pozastavit nucené deportace osob, které již nemají povolení k pobytu na jejich územích, včetně tzv. Dublinských návratů – to je vracení migrantů do zemí jejich vstupu do EU podle Dublinských dohod - a není jasné, kdy by mohly být obnoveny. Detence zadržených migrantů za účelem jejich deportace je z hlediska lidských práv legální pouze v tom případě, že k deportaci skutečně dojde. Tato vyhlídka je v současné době v mnoha případech v nedohlednu..."
"Propuštění těch nejzranitelnějších by mělo být prioritou. Vzhledem k tomu, že detence dětí bez ohledu na to, zda jsou bez doprovodu nebo se svými rodinami, není nikdy v jejich nejlepším zájmu, měly by tyto děti být okamžitě propuštěny. Orgány členských států by rovněž neměly vydávat nové příkazy k detenci osob, které pravděpodobně nebudou moci být v blízké budoucnosti deportovány."
Ve Španělsku,
kde byl kvůli koronaviru vyhlášen nouzový stav 14. března 2020, propustila vláda z detence tisíce ilegálních imigrantů zadržovaných v tzv. Internačních centrech pro cizince (Centro de Internamiento de Extranjeros, CIE). Španělské zákony umožňují zadržovat migranty před deportací v CIE - dočasném detenčním zařízení - po dobu maximálně 60 dnů. Protože hranice uzavřené v důsledku pandemie koronaviru znemožnily deportace, nechalo je španělské ministerstvo vnitra prostě odejít. Mnoho migrantů bylo posláno do tzv. Center pro přijímání uprchlíků (Centro de Acogida a Refugiados, CAR), kde jim bude po dobu šesti měsíců poskytnuto ubytování a stravování.
V Belgii
vláda propustila z detenčních středisek několik set migrantů. Zpravodajský portál Brussels Times napsal:
"300 zadržovaných migrantů, zejména mužů, bylo propuštěno z detence s příkazem opustit Belgii do 30 dnů. Ilegální imigranti tedy v tomto případě nebyli nuceně usazeni do letadel letících do jejich vlasti, ale jednoduše jim bylo umožněno odejít hlavními dveřmi detenčního střediska. Lze očekávat, že mnoho z nich zmizí v podsvětí. Protože nemají žádné osobní doklady, bude jejich sledování od nynějška obtížné, ne-li nemožné."
Ve Spojeném království
propustila vláda z Deportačních detenčních center (Immigration Removal Centers, IRC) více než 700 migrantů, protože nemohli být deportováni kvůli pandemii koronaviru. Soudní tribunály donutily ministerstvo vnitra propustit desítky migrantů navzdory obavám, že by mohly představovat riziko pro veřejnost. "Více než 40 zemí, do nichž je ministerstvo vnitra mělo v úmyslu deportovat, buď uzavřelo své hranice, nebo omezilo cestování, což deportace znemožnilo," uvedl zpravodajský portál The Telegraph.
Zdá se, že shovívavost Spojeného království vyvolala další vlnu ilegální imigrace. Od 23. března 2020, kdy byla kvůli koronaviru vyhlášena ve Spojeném království karanténa, překročilo podle organizace Migration Watch UK kanál La Manche ilegálně téměř 900 lidí. 8. května zastavily hlídky Pohraničních sil osm agentů, kteří přepravovali 145 migrantů, což je podleministerstva vnitra denní rekord. Předpokládá se, že v roce 2020 již úspěšně přeplulo Lamanšský průliv z Francie více než 1 200 ilegálních migrantů.
Národní agentura pro trestnou činnost informovala britský parlament, že cílem pašeráků a migrantů je nechat se britskými orgány "zadržet" a odvézt do některého britského přístavu, kde jich většina (přes 90 %) požádá o azyl.
Podle organizace Migration Watch UK: "Největší pobídkou pro ty, kteří se pokoušejí o nebezpečné přeplutí kanálu La Manche, je vědomí toho, že když je vyzvedne plavidlo britských Pohraničních sil (Border Force) nebo se jim podaří vstoupit na náš břeh, tak mají velkou šanci na získání trvalého pobytu."
U sousedů
8. května 2020 informoval německý deník Die Welt o dokumentu uniklém z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), podle něhož se agentura připravuje na nový příliv migrantů na hranici mezi Řeckem a Tureckem, jakmile turecká vláda zruší omezení zavedená v důsledku pandemie koronaviru:
"Omezení týkající se nemoci COVID-19 byly postupně zrušeny ve většině provincií Egejského regionu, ale v provinciích Canakkale, Istanbul a Izmir jsou omezení stále v platnosti. Až bude v těchto provinciích obnovena svoboda pohybu, lze očekávat masivní přesuny migrantů směrem k řecko-turecké hranici."
Ministr vnitra spolkové země Sársko Klaus Bouillon (CDU) v rozhovoru s deníkem Die Welt řekl, že německá veřejnost by už další vlnu ilegální migrace nepřijala vlídně:
"Ochota přijímat migranty je dnes v naší zemi nižší. Pravděpodobně bychom už nebyli schopni aktivovat dostatek dobrovolníků. Velkým problémem je kromě toho i absorpční kapacita."
"Mezi obyvatelstvem je velká nespokojenost, protože každý migrant, který sem přijde, má okamžitě právo na sociální dávky a lékařskou péči a má dokonce přednost před někým, kdo zde celý život pracoval."
"V rozhovorech s lidmi slyším každý den velké rozhořčení a frustraci. Základní výše sociálních dávek jsou stanoveny zákonem a dokonce, i když někdo zahodí svůj cestovní pas a nespolupracuje s úřady, tak mu mohou být jeho sociální dávky sníženy jen minimálně."
Německá vláda stále přijímá další migranty. Kancléřství nedávno oznámilo, že usiluje o vytvoření "koalice ochotných" evropských zemí, které by přijaly děti z uprchlických táborů v Řecku. Plán by měl pomoci 1 500 dětem, které byly identifikovány jako zvláště ohrožené: Jedná se o děti bez doprovodu mladší 14 let a děti, které potřebují neodkladnou lékařskou péči. Německá vláda se zavázala přijmout 350 dětí a zdůraznila, že nejvyšší prioritou je zachránit mladé dívky. Když 18. dubna přistálo v Hannoveru první letadlo se 47 dětmi, byly v něm jen čtyři dívky.
Invaze prostě pokračuje naplno - a nyní ještě zesílí.
S.K. Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.
