. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

7. dubna 2020

Jak se změní náš život po koronavirové pandemii?



Jako po Třicetileté válce.

V dnešním komentáři se chci zamyslet nad tím, jak se naše země vypořádá s následky pandemie COVID-19. Stejně jako celá Evropa, také Česká republika bude muset přežít velmi bolestivé období rozpadu globalizovaného světa na menší celky.

   Skoro nic nebude jako dřív, protože virus nade vší pochybnost ukázal, že rizika globalizace definitivně a ze dne na den převážila nad jejími přínosy. Zastavil to nejdůležitější, čím se naše civilizace vyznačovala – pohyb a snadnou dostupnost všeho.

   Náhle začíná být jasné, že globální vesnice, kde se na jednom konci pracuje, na jiném pěstuje obilí, na třetím bydlí a do čtvrtého se létá na výlety, skončila. Od zítřka to všechno začneme rozebírat, abychom to zase sestavili v menším měřítku jako před sto a více lety. To všechno nás čeká, pokud přežijeme dvě klíčové události: samotnou pandemii a následnou opravdu hlubokou ekonomickou krizi.

   Zdá se mi, že její dopad bude připomínat jakýsi podivný hybrid jedné ze světových periodických hospodářských depresí a následků válečných událostí. COVID-19 představuje vnější zásah, který dočasně či trvale zlikviduje celá odvětví ekonomiky, například mezinárodní turismus, silně omezí civilní leteckou dopravu, jeho dopad na sektor služeb se zatím nedá odhadnout. Většině lidí i států se výrazně sníží příjmy.

   Na druhé straně se vrátí principy, na které jsme třicet let mohli zapomenout. Například se vrátíme k potravinové soběstačnosti, dojde ke znovuobnovení průmyslu (obávám se, že hlavně obranného), vzroste význam lokálních ekonomik. Drahé a nevýkonné nadnárodní instituce (Evropská unie a NATO) zaniknou.

   Nejvíce ze všeho se však změní naše životy. Povinnosti nám ukládané budou výrazně větší než dnes, a o svá práva budeme muset tvrdě bojovat. Mimo jiné proto, že v našem současném světě jsou práva jedněch vyvažována povinnostmi jiných – například právo Afričanů svobodně migrovat do EU de facto zakládá povinnost Evropanů je živit. V chudém světě po koronaviru to nepůjde, solidarita se bude vztahovat jen na bližní.

Infekční snění

   Jistým způsobem jde o ironii osudu, ale Evropa v dobách moru v mnohém připomíná svět podle Grety. Nelétáme, nejezdíme auty, žijeme (a hlavně budeme žít) skromněji. Jenom na přání jejich loutkovodičů ohledně elektromobility a likvidaci elektráren nedojde, protože na to nebudou peníze. Na druhé straně nás ona mnohdy proklínaná karanténa duševně dokonale připravuje na budoucí malý svět s hranicemi. Trochu mi to připomíná radu veterináře ohledně jednoho z mých kocourů, který nesnášel stěhování. Prostě jsem ho na pár dní zavřel do koupelny, aby si zvykl. Pak byl z nového bytu nadšený.

   Svým způsobem bude postpandemická ekonomická krize a následná obnova země připomínat poválečnou situaci. V minulém století po obou válkách se Československo neobyčejně rychle vzpamatovalo. Tentokrát tak optimistický nejsem, nejbližší analogii vidím až po roce 1648, kdy k zotavení došlo až po dvou generacích. Dnes máme za sebou třicet let globalizace a v lecčemž budeme začínat od nuly.
J.B.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

5. dubna 2020

Česká republika nemá nic, čemu by se dalo říkat armáda



Epidemie nemoci Covid-19 v plné nahotě odhalila problémy, do nichž nás zavlekla hloupost, amatérismus a servilita našich politických ... nevím jak to slušně nazvat, ale mezi sebou si říkají "elity" … vůči zemím, které v uplynulých 30 letech pomocí lichocení, lží a korupce vyrabovaly naši ekonomiku a udělaly z kdysi bohaté a sebevědomé země nesvéprávnou novodobou kolonii bez vlastního majetku, zahraniční politiky a armády. Neschopnou zajistit nedotknutelnost vlastních hranic a území, a neschopnou zajistit bezpečnost nás, jejích obyvatel.

   Jsem kritizován za tvrzení, že Česká republika nemá armádu. Máme přece AČR! Ozbrojenou skupinu lidí, ochotných za peníze umírat za zájmy korporací z Francie, USA, Německa nebo Číny, těžících uran, ropu nebo rubidium v Afghánistánu, Mali, Somálsku … Vlastně pardon, to asi není tak úplně korektní. Správně se říká … udatně bojovat za demokracii s terorismem ve jménu spojeneckých závazků vůči NATO, EU, nebo pod praporem OSN. Což je dnes organizace ovládaná silami, na něž jsou krátké i USA.

   Takže znovu opakuji: Česká republika nemá nic, čemu by se dalo říkat armáda. Úkolem každé armády je totiž především příprava na obranu vlastní země. Pro tu českou je to definováno v zákoně, o ozbrojených silách č. 219/1999 Sb, kde se v § 9, bod 1 praví doslova: „Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení“. Veškeré další činnosti musí být pro české ozbrojené síly druhořadé. Přesto se dnes a denně jak z úst politiků, tak z nejvyšších kruhů MO a velení českých ozbrojených sil dozvídáme, že „prioritou armády je plnění spojeneckých závazků vůči NATO a EU“.

   Co nám ale to spojenectví přineslo? Pod heslem „spojenci nás ubrání“ a za vzývání božského „článku 5“ Severoatlantické smlouvy jsme se propracovali k likvidaci národní armády, kterou si jako občané platíme ze svých daní na to, aby bránila nás, naše rodiny a celou naši zemi před napadením. Během uplynulých 30 let jsme za doslova biliony korun získali bojově sice bezcenného trpaslíka, ale finančně bezedného molocha, pohlcujícího obrovské sumy peněz za … co vlastně?

   Tak především za logisticky nezvladatelné předražené krámy, velmi eufemisticky nazývané „nejmodernější výzbroj a výstroj“, použitelné pouze v tzv. „zahraničních misích“ a z větší části naprosto bezcenné pro obranu našeho území. Pořídili jsme si nebo „na povel“ za více než 20 miliard pořizujeme například Američany vyřazované vrtulníky Venom, určené výhradně pro námořní pěchotu USA, systémy Věra NG, třikrát dražší pro ČR než pro NATO, pro obranu území státu naprosto neúčinné protiletadlové raketové komplety RBS-70 NG, 2,5krát dražší pro ČR než pro Argentinu, stroje Pandur, dvakrát dražší pro ČR než pro Norsko, „dopravní“ letouny CASA C 295M, původně určené především pro námořní hlídkování, o miliardu dráž než Finsko atd., atd.

   Dále za několik tisíc příslušníků „vydrilovaných“ elitních jednotek „misionářů“, kteří sice přísahali věrnost ČR, ale ve skutečnosti jsou vedeni k bezvýhradnému obdivu vůči NATO a „hrdosti“ na činy, spáchané v zahraničních misích. Jaká rizika to může znamenat pro demokratický vývoj v naší zemi, to si může domyslet každý, kdo se aspoň trochu zajímá o historii a zná například souvislosti řeckých událostí z roku 1967.

   Naše peníze byly takto vynakládány také za to, že vojáky, „odsouzené“ z různých důvodů k službě „pouze“ v ČR, není ministerstvo obrany schopno vybavit potřebnou výstrojí a materiálem tak, aby si to, co skutečně potřebují, nemuseli nakupovat v různých armyshopech.

   Prostřednictvím resortu obrany jsme si platili také překupníky a lobbisty, kteří tak díky nám mohli uspokojovat finanční nároky lidí, rozhodujících o vojenských nákupech. V nemalé míře jsme také dotovali pokladny a politiky „tradičních“ politických stran. Právě jim můžeme děkovat za zdecimované schopnosti ministerstva obrany nakoupit za rozumné ceny věci, skutečně potřebné pro obranu naší země, i za totálně zastaralou a nedostatečnou údržbou zničenou výzbroj, výstroj a vojenskou techniku.

   Česká armáda je díky vývoji v uplynulých 25 letech v krizi. Stejně jako v ní jsou všechny bezpečnostní složky našeho státu. Epidemie virové nákazy SARS-CoV-2019 ukázala v plné nahotě absolutní nepřipravenost českého bezpečnostního systému na hrozby typu plošných pandemií, a vlastně jakýchkoliv velkých katastrof s celostátním dopadem. Bez obětavosti a pohotovosti nás, občanů, bez naší ochoty pomoci a schopnosti snášet nepříjemná opatření by se zdravotní systém ČR pravděpodobně zahltil a možná i zhroutil stejně, jako se tomu stalo v Itálii a dokonce i v USA.

   Ministerstvo obrany se chlubí počty nasazených vojáků, množstvím techniky a povoláváním vojenských chemiků do boje s nákazou. Přestože si toho cením, ukazuje se, jak je ve skutečnosti tato pomoc zanedbatelná a de facto nepřínosná. Musel jsem se (hořce) smát, když jsem četl, kolik techniky nasadila armáda jako pomoc při organizaci přepravy zdravotnických potřeb a dalšího materiálu. Bylo to necelých 150 nákladních vozidel, jak se navíc ukazuje, k podobným účelům nepříliš vhodných. Minimálně 15 logistických firem, působících na území ČR, disponuje mnohonásobkem této přepravní kapacity, kterou je navíc schopno nasadit za daleko nižší náklady pro český stát, než AČR.

   V plné nahotě se ukázala pro podobné případy naprostá zbytečnost několikamiliardové Tvrdíkovy „supernemocnice“ v Těchoníně, která nedávno vyjádřila „ochotu“ vyčlenit 28 lůžek pro nemocné seniory. Bylo by to směšné, kdyby to nebylo k pláči. Stejně jako faktická neschopnost ministerstva obrany rozvinout urychleně armádní zdravotnické kapacity jinde, než v Afghánistánu nebo v Iráku.

   Tak zvaná AČR je dnes pouhým stínem síly, schopné skutečně bránit naši zem. Ztratili jsme vliv na vlastní ozbrojené síly. Naprosto dobrovolně jsme se jich v uplynulých letech zbavili tím, že jsme se nechali politickými amatéry a zkorumpovanými hlupáky odříznout od možnosti spolurozhodovat o vlastní bezpečnosti, nechali jsme se připravit o možnost učit se efektivně bránit sebe, své rodiny, svůj majetek a historické dědictví, za které bojovali a umírali naši předkové.

   Jak je česká armáda připravena čelit výzvám současné krizové situace a raketově rostoucím bezpečnostním hrozbám? A nemyslím tím vojenský útok Číny nebo Ruska na území Evropy, protože něco takového může dnes prohlašovat už jen skutečný blb typu Haškova Pepka Vyskoče, nebo člověk kterému je jedno, za co dostane peníze. Jen když tečou …

   Kde jsou Pavlem, Kalouskem, Němcovou, Černochovou a dalšími politickými relikty vzývané "pozitivní přínosy spojeneckých svazků“, plynoucích ze Severoatlantické nebo Lisabonské smlouvy? V problémech nám nepomohlo ani NATO, ani slavná Evropská unie, jejímuž „soudnímu dvoru“ nebylo stydno nás odsoudit v současné situaci za to, že odmítáme migranty z muslimských zemí. Navíc ve stejný den, kdy vedení Islámského státu označilo současnou pandemii za trest boží pro nevěřící a de facto vyhlásilo celosvětový džihád proti nemuslimům.

   Současná krize jasně ukázala základní pravdu. Pomocnou ruku najdeme jenom na konci svého ramene, a jediný, kdo opravdu potřebuje naši pomoc, jsou naše rodiny, naši sousedé a naše komunita, v níž žijeme. Tady začíná naše bezpečnost, ne v nějakém Bruselu, Berlíně, Paříži New Yorku či v Moskvě! Těm jsme naprosto ukradení.

   Je to jen na nás. A je to na naší armádě, která se musí začít sakra rychle chovat jako skutečná národní armáda, musí se starat o naši bezpečnost a hledat cesty, jak si k tomu zajistit prostředky. Nejen finanční, ale především lidské a materiální. Kvalitní, levné, české. A hlavně rychle. Bez ohledu na kecy bossů z ODS, TOP09, STAN, Pirátů a podobných obskurních, umírajících subjektů české politické scény.

   Jako občan českého státu trvám na tom, aby moje armáda, jejímž jsem byl příslušníkem, byla schopna zajistit mou bezpečnost, a ne aby její vojáci rajzovali po světě pro vyšší zisky zahraničních firem. Rád bych věřil, že současná krize donutí politiky realisticky uvažovat o hrozbách, které přináší současný vývoj. Občanská svépomoc v případě vojenských hrozeb totiž moc nefunguje. Tedy kromě revolucí.

Převzato z facebooku Jaroslav Štefec.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.


Otevřený dopis vládě ČR: Žádost o zamítnutí elektronické evidence tržeb



Vážení členové vlády,

ministr financí oznámil záměr předložit vládě návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Budete rozhodovat o důležitém zákonu, který by měl zasáhnout podstatnou část občanů, proto Vám chceme touto cestou poskytnout informace, které ministerstvo financí, jako předkladatel ignoruje či bagatelizuje. Dochází tak k nevyváženému a jednostrannému informování o elektronické evidenci tržeb, její potřebnosti i dopadech.

Dovolte, abychom Vás seznámili s důvody, proč nemá být elektronická evidence tržeb zavedena, i s důvody, proč má být zavedena.

Šest důvodů proti zavedení EET:
1. EET je zbytečná. Finanční správa má všechny informace potřebné k tomu, aby identifikovala ty, kdo případně krátí daně nebo neplatí DPH. Úředníci místních pracovišť finančních úřadů nežijí ve vzduchoprázdnu a dobře znají poplatníky ve svém okolí.
2. Protože je EET nepotřebná, byly by veřejné prostředky za ni vydány zbytečně, a tedy nehospodárně.
3. EET má vysoký korupční potenciál. Nemalým nebezpečím jsou korupční rizika, spojená jak se zaváděním, tak i provozem systému.
4. EET je robustní a drahý nástroj, zacílený na nepatrnou část daňových úniků. Podle zprávy NKÚ je pouze 7% výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Přesto ministerstvo financí na ně zaměřuje svoje hlavní úsilí.
5. Zavedení EET je typickou plošnou restrikcí. To porušuje principy subsidiarity a proporcionality. Laicky řečeno, stát má stíhat nepoctivé, aniž by tím obtěžoval poctivé a stát má vždy přijmout nejmírnější nástroj restrikce z těch, které jsou k dispozici. Oba tyto principy by byly zavedením EET zjevně porušeny.
6. EET nepřinese zvýšení výběru daní, ale pravděpodobně zaviní ukončení podnikání velkého počtu malých podnikatelů a živnostníků. Protože se MFČR rádo zaštiťuje příkladem Chorvatska, pak nemůže popřít, že podle údajů Eurostatu nedošlo v Chorvatsku po zavedení EET k navýšení výběru daní, zvýšil se však rozpočtový deficit a zaniklo asi 5600 maloobchodních firem.

Tři důvody pro zavedení EET:
EET je obrovská obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat miliardy. Můžeme jen spekulovat, zda ty obrovské prostředky už nemají předem určené příjemce.
EET pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků. Tady je příklad Chorvatska na místě, protože přesně to se tam děje.
EET dále zvýší tlak na malé podnikatele a živnostníky. Zatímco dosud jsou celkem svobodnou a svébytnou částí společnosti, pomocí EET se dostanou zcela pod kontrolu státu a velkých korporací.

Vážený pane premiére, místopředsedové vlády a ministři, jistě cítíte velkou odpovědnost za řízení země. Proto, prosím, uvažte, že EET je ku prospěchu jen úzké skupině lidí a firem, a naopak: EET má být zavedena v neprospěch a proti malým podnikatelům a živnostníkům. Doufáme, že to nepřipustíte.
Žádáme Vás, abyste zamítli návrh zákona o elektronické evidenci tržeb.
Děkujeme.

Za Asociaci podnikatelů a manažerů, z.s.
Radomil Bábek, předseda asociace

Místopředseda italské poslanecké sněmovny odstranil vlajku EU z budovy italského parlamentu



Hněv a vztek na EU, která podle německých not stanovila Itálii nepřijatelné podmínky pro finanční pomoc na boj s korovairem, stoupá z ulic měst do nejvyšších pater politiky. Ve středu zveřejnil italský deník Il Gionale popis podmínek, na které by Itálie podle požadavků Německa měla přistoupit, pokud chce získat od EU peníze na pomoc v boji s pandemií COVID-19. V noci na čtvrtek zmizely vlajky EU z řady veřejných budov. Z radnic mnoha obcí je i přes stále platný zákaz vycházení ve čtvrtek ráno sundávali osobně starostové v rouškách. V pátek zmizela vlajka EU i z budovy italského parlamentu. Z budovy ji odstranil osobně místopředseda italské Poslanecké sněmovny Fabio Rambeli.

   Podle plánu, který připravuje Evropská komise by na pomoc zemím postiženým pandemií neměly být vydány společné dluhopisy eurozóny. Jednotlivým členským státům, které kvůli epidemii potřebují dodatečné peníze by mělo být umožněno pouze vydání státních dluhopisů. Jejich objem by však měl být omezen pouze na 2% HDP, jak to požaduje Pakt „stability“ a „růstu“. Komise navíc navrhuje, aby souhlas EU s vydáním státních dluhopisů Itálie, Španělska a dalších zemí používajících euro byl podmíněn tím, že jejich národní vlády předají kontrolu nad svými rozpočty Bruselu. Podle plánu, který Brusel převzal od ministrů spolkové vlády v Berlíně, by po vyčerpání půjčky měly ihned následovat tvrdé rozpočtové škrty a privatizace veřejného majetku.

   Jde o opakovaní situace z roku 2008, kdy v rámci „pomoci EU“ při dluhové krize byly Řecku uloupeny všechny ziskové státní a veřejné podniky. Výdělečných podniků se při privatizaci za zlomek hodnoty zmocnily německé firmy. Návrh Komise místopředseda italského parlamentu odsoudil v prohlášení pro tisk v němž uvedl že„Evropa zneužívá slabosti italského politického systému po celá desetiletí. Ale Itálie dnes "nechce být číšníkem, zatímco ostatní, jako je Francie a Německo, jedí humra". V rozhovoru pro deník Il Giornale Rambeli uvedl: „ Kdo ví, možná tato hvězda na vlajce navždy zmizí.“ Podle novináře, který s ním rozhovor pořizoval přitom ukazoval na jednu z hvězd na sejmuté vlajce EU.

Převzato z facebooku MUDr. Ivana Davida.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

1. dubna 2020

Lidé se skládají na plicní ventilátory a šéf VZP dostane 1,282 milionu


Češi za jeden jediný den vybrali 10 milionů na plicní ventilátory. Sbírku na pět stovek z nich ve čtvrtek vyhlásila skupina COVID19CZ sdružující přední české IT odborníky a vývojáře. Celkem se zapojilo cca sedm tisíc lidí. Sbírka je nyní zastavena a jedná se o spolupráci se státem.
„Díky tomu, kolik lidí a jak rychle přišlo s pomocí a darovalo peníze, získal projekt pozornost ministerstva průmyslu a obchodu. Už v pátek ráno jsme s nimi zahájili jednání. Chtějí nám totiž pomoci projekt strategicky zastřešit,” říká Pavel Doležal, jeden z členů iniciativy COVID19CZ.


Šéf největší pojišťovny VZP dostane odměnu 1,282 milionu korun. Odměnu schválila Zdeňku Kabátkovi správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny. Rozhodnutí bylo poměrně jednoznačné. Šestnáct lidí bylo pro, tři proti a šest se zdrželo. Ti, kteří se hlasování zdrželi nebo byli proti, požadovali, aby Kabátek dostal nižší odměnu.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

31. března 2020

Putin rozpoutává vůči USA strategické peklo



Jsem vášnivým hráčem šachů. Avšak i přesto jako člověk, který oceňuje křehkou rovnováhu mezi strategií a taktikou, musím říci, že jsem ohromen, jaký má ruský prezident Vladimir Putin smysl pro načasování.

Protože pokud by existoval moment, kdy by mohl Putin a Rusko uštědřit Americe ránu a způsobit maximální bolest prostřednictvím Achillovy paty, finančních trhů a neuhasitelné touhy po dluhu, tak by to bylo právě tento měsíc, kdy koronavirus dosáhl amerických břehů.

Jak jsem již řekl, jsem velký hráč a zvláště miluji takové hry, kde je jemná rovnováha mezi silou hráče, kterou je třeba udržovat, když není na řadě. Útoky se musí překazit, aby hráč nepostupoval tak rychle, ale zase ne natolik, aby bylo možné se bránit při dalším tahu hráče.

To vše slouží k udržení hry, avšak až do doby, než zjistíte, kdy je ten pravý moment pro zasazení úderu a dosažení vítězství. Sleduji hrát Putina tuto hru už osm let, a pevně věřím, že dnes nikdo nemá takovou pozici moci, kdo by ji svíral pevněji, než on.

Skutečně věřím, že tento krok zlomí OPEC+, a poté sledujte, jak Mohamed bin Salmán zlomí OPEC, což bude Putinův velký zpětný tah ve stylu juda. A tímto tahem ani ne za týden zcela uzavře americký finanční systém.

V pátek 6. března Rusko informovalo OPEC, že nepodpoří další omezení těžby ropy. Ve středu 11. března Federální rezervní systém (Fed) již zdvojnásobil denní intervence na trhu s repo operacemi, aby udržel vysokou likviditu bank.

12. března v poledne Federální rezervní systém oznámil 1,5 bilionu dolarů v nových repo prostředcích, včetně tříměsíčních repo smluv. Během obchodování v tom dni byl v jednom momentě celý americký trh dluhopisů bez nabídek. Nebyl tam nikdo, kdo by učinil nabídku za nejlikvidnější a nejvyhledávanější finanční aktiva na světě.

Proč? Protože ceny byly tak vysoké, že je nikdo nechtěl.

Nejen, že došlo k masivní expanzi intervencí na trhu s repo operacemi ze strany Fedu, ale měly i delší trvání. To je jasné znamení, že tento problém je téměř nekonečný. Repo operace, které jsou v této souvislosti delší než tři dny, jsou vzácností.

To, že Fed musí do tříměsíčních repo operací přidat 1 bilion dolarů, jasně poukazuje na to, že nahlížejí na konec čtvrtletí jako na další problém, který bude dále pokračovat.

Stručně řečeno, znamená to, že světové finanční trhy se zcela „zasekly“.

A je to ještě horší... Nezafungovalo to.

Akcie nadále klesaly, zlato a další bezpečná aktiva byly tvrdě zasaženy změnou odlivu kapitálu z USA. V první části těchto nepříznivých důsledků, které nastaly po Putinově rozhodnutí, byl dolar zničen, neboť evropští a japonští investoři, kteří dříve hromadili bezpečné americké akcie, opustili své pozice a přenesli svůj kapitál domů.

Trvalo několik dní, než Christine Lagardeová předvedla na zasedání Evropské centrální banky opatrnou rétoriku a všem sdělila, že nemá žádné jiné řešení, než rozšířit nákup aktiv a pokračovat v tom, co v minulosti selhalo.

To odstartovalo další fázi krize, kdy dolar začíná posilovat. A v této fázi jsme právě teď.

Putin chápe, že svět, topící se v dluzích, je svět, který nedokáže odolat měně, jež je zapotřebí ke splácení dluhu, který prudce narůstá.

To klade další nátlak na jeho geopolitické soupeře a nutí je, aby se zaměřili spíše na domácí zájmy, než na ty zámořské.

Putin už celé roky naléhá, aby Západ zastavil šílenou agresivitu na Středním východě a v Asii. Výmluvně argumentoval na půdě OSN i v rozhovorech, že unipolární moment je pryč, a že USA si mohou udržovat svůj status světové supervelmoci pouze po tak dlouhou dobu. Nakonec dluh podkope jejich sílu a ve správný okamžik se ukáže, že jsou mnohem slabší, než jak se ukazovaly.

To však nejde dohromady s prezidentem Trumpem, který věří ve výjimečnost Ameriky. Bude bojovat za svou verzi „America First“ až do použití poslední zbraně, kterou bude mít k dispozici. Problém s tímto postojem „nikdy neustoupit“ spočívá v tom, že je Trump velmi předvídatelný.

To, že Trump uvalil sankce vůči Evropě, jen aby zastavil výstavbu plynovodu Severní proud 2, bylo hloupé a krátkozraké. Způsobilo to pouze to, že Rusko bude ve své reakci neúprosné a projekt se zpozdí o několik měsíců.

V tomto případě bylo snadné Trumpovi čelit. Podepsat dohodu s Ukrajinou, zoufale toužící po penězích, a přesměrovat kladení potrubí zpět do Baltského moře, aby se plynovod dokončil.

Vzhledem k tomu, že ceny zemního plynu v Evropě slábnou kvůli nadměrným zásobám a mírné zimě, tak to nakonec nebude tak velká ztráta času a peněz. Bude lepší celosvětově snížit cenu ropy výrazně pod výrobní náklady v USA, čímž se zajistí, že Trumpův předražený zkapalněný zemní plyn (LNG) se neobjeví na evropském trhu, neboť mýtus o energetické soběstačnosti USA zmizí v obláčku kouře finančních derivátů.

Nyní bude Trump čelit zhroucení trhu, což se bude dalece vymykat jeho schopnostem přijít tomu na kloub nebo nějak reagovat. Zatímco Rusko je v jedinečné pozici, aby snížilo ceny pro tolik lidí, zatímco díky úsporám přečká bez úhony šok, jaký to bude mít pro globální systém.

Protože peníze tečou tam, kde je nejlepší návratnost, vysoké ceny ropy a zemního plynu zadusí rozvoj ostatních odvětví. Nejen, že snížení cen ropy zredukuje všechny zveličované americké finanční zbraně, ale také omezí sílu ropného průmyslu na domácím trhu. To Putinovi umožní pokračovat v přepracování ruské ekonomiky, společně s obory, na něž je méně zacíleno. Levná ropa a plyn znamenají nižší návratnost investic do energetických projektů, což zase otevírá dostupný kapitál pro další oblasti ekonomiky.

Putin právě řekl celému světu, že nelpí na ruských zdrojích ropy a zemního plynu jako nějaká dojná kráva, ale spíše jde o důležitou součást jiné ekonomické strategie pro rozvoj Ruska.

Je to, jako když se díváte na někoho, kdo hraje první polovinu hry a používá jednu strategii, poté učiní kritickou změnu a rozehraje jinou strategii napůl a využije neopatrnosti svých protihráčů.

Zřídkakdy to funguje, ale pokud ano, výsledky mohou být velkolepé. Hra, pozice, kombinace, Putin.
T.L.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Summit EU ohledně koronaviru dospěl k hořkému konci



Co nám naše tzv. „veřejnoprávní media a politici“ neřeknou.

Italský premiér Conte hrozil odchodem a publikoval vlastní prohlášení, v němž vyzývá EU, aby vyvinula inovativní finanční opatření během příštích 10 dnů. Italské noviny Fatto Quotidiano prohlásily v titulu svého článku, že Conte údajně řekl, že "EU je mrtvá a může se jít vycpat".

   Předsedové vlád 27 zemí EU se ve čtvrtek večer (26.3.) setkali prostřednictvím videokonference a diskutovali o krizi způsobené koronavirem. Zatím je hlášeno z EU 276,000 nakažených a 17,300 úmrtí. V době konference byla EU se svými 450 miliony obyvatel v epicentru pandemie ještě před USA. A čísla budou nadále stoupat. Pandemie nerespektuje žádné hranice a naléhavě vyžaduje celoevropskou a mezinárodní reakci. Summit EU však názorně demonstroval naprostou neschopnost k poskytnutí společné reakce. Sumit skončil rozhádaností EU států a bez výsledku.

   Konflikt způsobila otázka, jak by vlády měly financovat obrovské záchranné finanční akce, s nimiž se snažily reagovat na krizi. Tato opatření byla zaměřena především na posílení bank a velkých korporací. Například ze 756 miliard eur záchranného balíčku, který přijala německá vláda, šlo 600 miliard eur korporacím, 50 miliard eur pro malé podniky a osoby samostatně výdělečně činné. Další celkem malé částky šly na sociální služby a na zdravotní péči, které jsou nezbytné pro boj proti pandemii a pro likvidaci jejich následků. Podobný proces se odehrává i v jiných zemích, hlavně v USA.

   Obrovské výdaje a hospodářské výpadky během epidemie přivedly některé státy na pokraj bankrotu. Jedná se zejména o ty státy EU, které byly zničeny globální finanční krizí v roce 2008 a úspornými opatřeními, jež na ně následně uvalila EU. Například státní dluh Řecka se zvýšil ze 125 procent HDP v roce 2008 na 181 procent dnes. To byl přímý důsledek záchranných programů tzv. "Trojky", tedy EU, ECB a MMF. Řecká vláda dostala půjčky, aby zaplatila minulé půjčky a přemrštěné úrokové sazby. Stát byl zničen za cenu obyčejných lidí, kteří přišli o důchody a sociální zabezpečení. Stejný vývoj byl v Portugalsku, Španělsku, Itálii a dalších zemích jižní Evropy. Státní dluh Itálie například vzrostl ze 106 % v době finanční krize na 135 % HDP dnes. A přitom se musely drasticky snížit sociální výdaje.

   Jeden z důsledků těchto úsporných opatření je nízký počet nemocničních lůžek, což částečně vysvětluje vysoké počty úmrtí na COVID-19. Itálie má 3,2 nemocničního lůžka na 1000 obyvatel, zatímco Řecko má 4,2 lůžek na 1000 obyvatel. Naproti tomu Německo jich má osm a Francie šest. Rozdíl je ještě větší u lůžek intenzivní péče, které určují, zda akutní pacienti budou žít, nebo zemřou. Německo vede tabulku s 29 lůžky intenzivní péče pro každých 100 000 obyvatel, zatímco Francie jich má 11,6, Itálie 12,5 a Řecko šest.

   Devět zemí, včetně Francie, Itálie a Španělska navrhovalo na summitu financování dodatečných výdajů na koronavirus skrze dluhopisy vydávané všemi členskými státy EU. To by mělo tu výhodu, že každá země bude muset zaplatit stejnou a relativně nízkou úrokovou sazbu. Německý státní dluh má negativní úrokovou míru -0,5 procenta. To znamená, že německý stát na svých dluhopisech přímo vydělává peníze. Naopak Itálie má zaplatit úrok 1,3 procenta. A toto číslo může rychle vyletět nahoru, pokud měnoví spekulanti ucítí krev.

   Návrh byl rozhodně odmítnut Němci a Holanďany. Videokonference se vlekla šest hodin a během ní se údajně objevily ostré rozpory. Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že evropská idea to nemusí přežít. Italský premiér Conte hrozil odchodem a publikoval vlastní prohlášení. V něm vyzývá EU, aby vyvinula inovativní finanční opatření během příštích 10 dnů. Italské noviny Il Fatto Quotidiano prohlásily v titulu svého článku, že Conte údajně řekl, že "EU je mrtvá a může se jít vycpat". Italský deník Corriere de la Sera varoval, že přišel konec evropského projektu. Finanční deník Il Sole-24 citoval diplomata, který údajně řekl, že "když počítáte mrtvé, tak nemůžete počítat miliardy."

   Dohody bylo nakonec dosaženo s tím, že rozhodnutí se odloží o dva týdny. Během tohoto období mají ministři financí zemí EU vypracovat přijatelný návrh. Takže epidemie koronaviru bude sílit a přijde tsunami, ale úředníci v EU si dali dvoutýdenní přestávku. Německá vláda chce nabídnout finančně slabým zemím EU úvěry z Evropského mechanismu stability (ESM). Tento fond byl založen v roce 2012 jako reakce na dluhovou krizi v EU a v současné době může na úvěry poskytnout 410 miliard euro. Jenže tyto úvěry mají neskutečnou řadu dalších podmínek. Vlády, které o ně budou žádat, musí odsouhlasit rozsáhlé škrty veřejných služeb a sociálních výdajů. Půjčky tohoto typu tedy uvedou do pohybu další kolo úsporných opatření, která by mohla mít zničující dopad na obyčejné občany.

   Spor o tzv. coronabonds je jen poslední příklad, jak evropské vládnoucí elity reagovaly na koronavirus tváří v tvář vlně nacionalismu. "Když přijde virus, každá země je ponechána sama sobě," což uvedl Der Spiegel již před třemi týdny. Na eskalující krizi v Itálii reagovaly Německo a Francie v době, kdy Itálie měla jen 4,000 nakažených infekcí, ale nyní má více než 9000 úmrtí. Obě sousední země zakázaly vyvážet do Itálie ochranné oděvy a lékařské masky. Žádosti italské vlády o pomoc EU v podobě ochranných oděvů a další lékařské pomoci byly ignorovány.

   Tím byl dán precedens pro další vývoj. Evropští lídři původně vydali slavnostní sliby, že nebudou jednostranně uzavírat své hranice. Ale pak to státy napadené infekcí rychle změnily. Výsledkem byly fronty kamionů až 60 kilometrů, což vedlo k částečnému narušení dodavatelských řetězců pro důležité potraviny. Boj proti koronaviru představuje nejhlubší krizi v EU od konce 2. světové války. Účinná akce vyžaduje mezinárodní spolupráci, která bezpodmínečně upřednostňuje lidský život a sociální potřeby, ne kapitalistický zájem soukromého zisku. Poslední summit EU potvrdil, že EU je zcela neschopná udělat tento krok.

   EU a její instituce neztělesňují evropskou jednotu. Představují zájmy evropského velkého byznysu a bank, které okrádají pracující a hájí pouze vlastní zisk. V podmínkách hluboké krize to nevyhnutelně vede k nacionalistickým sporům a k vzepětí šovinismu. To se dělo už během finanční krize v letech 2006 až 2009 a nyní se to opakuje v ještě horší formě. Boj proti pandemii koronaviru je neoddělitelný od boje proti neoliberalismu, který vládne v EU. Vyžaduje to znárodnění neuvěřitelného bohatství získaného v průběhu posledních deseti let, které si přivlastnila malá vrstva multi-milionářů a miliardářů. Evropští pracující se musí sjednotit v boji o budoucí podobu spojených socialistických států Evropy.
P.S.
Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

29. března 2020

Máme platit nezávislým mediím aby nás chránila před Čínou a Ruskem



Již jednou jsem psal, že znám paní Jourovou dlouho a nedovedu pochopit její proměnu osobnosti po zvolení eurokomisařkou. To co však nyní předvádí, svědčí o neuvěřitelně nebezpečné osobnosti, která nemá sebemenší pochopení pro současnou krizi a obtíže občanů. Prý musíme dát peníze nezávislým mediím, aby nás chránila před dezinformacemi z Číny a Ruska. Nedovedu si to jinak vysvětlit než tak, že paní Jourové napadl koronavirus mozek. Zajímalo by mě, co jsou v pojetí paní Jourové nezávislá média. Asi jsou to ta, která nám pořád tlučou do hlavy, jak je pro nás EU životně důležitá. To všichni aktuálně poznáváme na vlastní kůži. Žádná skutečná pomoc, jen nějaké přerozdělování peněz, které jsme do Bruselu poslali. Ani je nenapadlo, že by řekli, "jste v průšvihu, peníze neposílejte." Jenže, to by za chvíli neměli z čeho žít, protože z každé dotace jim něco zůstane a tak si můžou vyplácet statisíce měsíčně. Je mi z toho zle.
Autor: Václav Krása

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Politickým neziskovkám už ani korunu



Politickým neziskovkám už ani korunu!



Padla výzva premiérovi. A je zde otevřený dopis.
Publicista Alexandr Vojta se obrátil na vládu Andreje Babiše (ANO) a navrhl jí, kde najít peníze na řešení koronavirové krize. Měla by je prý sebrat všem neziskovým organizacím, které se zabývají politickým aktivismem, a rozdat je lidem.

„Vážený pane premiére, ministryně a ministři, dovoluji si vám všem navrhnout, abyste prosím v rámci přípravy státního rozpočtu na kalendářní rok 2021 ukončili financování všech nevládních, či nestátních projektů takzvaných neziskových organizací zabývajících se politickým aktivismem, a peníze takto uspořené deponovali v rámci rozpočtu potřebným, to jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a lidé v nouzi. Peníze může rozdělit podle vámi navrženého mechanismu stát skrze své úřady a instituce, není k tomu potřeba žádný zprostředkovatel. Věřím, že každá miliarda přijde vhod. Zvláště v této věci žádám o aktivní přístup v řešení mého návrhu paní ministryni Maláčovou,“ stojí v otevřeném dopise, který zaslal vládě.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

23. března 2020

Otevřený dopis restauratérů vládě



Restauratéry spojily obavy o výplaty zaměstnancům. Poslali kvůli tomu otevřený dopis vládě.
Skupina provozovatelů restaurací a kaváren, která dává práci téměř 4000 zaměstnanců, požaduje po vládě jasně formulované záruky přímé finanční pomoci ze strany státu.
Mezi signatáři dopisu jsou šéfkuchaři Zdeněk Pohlreich, Radek Kašpárek, Jan Punčochář či Emanuel Ridi, zakladatelé sítí Ambiente, Together a La Collezione, provozovatelé Potrefených hus a řada majitelů dalších vyhlášených podniků.

Pane předsedo vlády, vážená vládo,

obracíme se na vás coby provozovatelé restaurací a kaváren. Většina z nás zasvětila celý svůj profesní život rozvoji gastronomie v České republice. Za ta léta dobře víme, že podniky poskytující gastronomické služby jsou křehkým organismem. Některým se daří lépe, jiným hůře. Máme zkušenost i s podniky, které jsme museli zavřít. Ale za celou dobu jsme nikdy nenechali žádné dluhy u našich zaměstnanců, pronajímatelů, dodavatelů ani partnerů a nikdy jsme neměli žádné pohledávky vůči státu. Chováme se jako řádní hospodáři. Necháváme si rezervu, abychom pokryli výkyvy sezon i popularity, havárie, opravy, renovace a nepředvídatelné události. Všechny restaurace máme za nemalé částky pojištěné. Proti dopadu nařízení, která vláda vyhlásila v rámci boje proti onemocnění COVID-19, se však pojistit nelze. Na takto náhlé zastavení tržeb není a ani nemohl být nikdo z nás připraven. Většina gastronomických podniků v České republice je tak dnes ve vážném ohrožení.

Podle rozboru právních kanceláří na tuto situaci pamatuje zákon 240/2000 Sb. – Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Je v něm jasně uvedeno, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními“. Je evidentní, že náhradou škody nelze rozumět například poskytnutí záruk u bezúročných půjček, pozdržení platby daní ani částečnou náhradu mezd. Nikdo z nás nechce dlouhodobě zadlužit své podniky, které v blízké budoucnosti nejspíš nebudou prosperovat. Profesní čest a zdravý podnikatelský rozum nám nedovolují vstoupit s našimi společnostmi do tak nejisté situace s dluhy. Neseme zodpovědnost za budoucnost tisíců zaměstnanců – a týmy našich lidí jsou to nejcennější, co máme. Snažíme se o solidaritu a i v těchto dnech nadále vaříme jídlo všem, kteří jsou na stravování v gastronomii odkázáni, i přesto, že takovýto provoz je podnikatelsky velmi ztrátový. Považujeme to za svou povinnost.

I když je jasné, že současnou prioritou vlády je ochrana zdraví občanů, v důsledku opatření, která souvisí s vyhlášením nouzového stavu, je situace všech podnikatelů v gastronomii neudržitelná.

Bez včasné, jasně formulované záruky přímé finanční pomoci ze strany státu nebude moci většina restauratérů pokračovat v podnikání. Pokud pomoc vlády nebude rychlá, budou naše statutární orgány podle současné legislativy povinny vyhlásit insolvenci. Nejen my, ale hlavně naši zaměstnanci a celý dodavatelský řetězec se tak ocitne ve vážné životní nejistotě.

Jan Boroš
500 zaměstnanců
26 restaurací Potrefená husa

Miloš Hodan a František Koutal
107 zaměstnanců
Grosseto Průhonice, Grosseto Náměstí Míru, Grosseto Brumlovka, Grosseto Dejvice, Kulinářská akademie

Tomáš Karpíšek a Daniel Kronďák
1100 zaměstnanců
Pasta Fresca, Pastacaffé, Brasileiro Slovanský dům a U Zelené žáby, Kuchyň, Myšák, Eska, Dva kohouti, Grils, Pizza Nuova, Café Savoy, Eska, La Degustation Bohême Bourgeoise, Bokovka, Kantýna, Naše maso a Lokály Dlouhááá, U Bílé kuželky, U Zavadilů, Nad Stromovkou, Hamburk, U Caipla, Pod divadlem, Korunní

Lubomír Osuský
150 zaměstnanců
Šenk a restaurace Lékárna, Červený jelen, Kozlovna, Doubravka, Potrefená husa Plzeň, Plzeňka, Sokolovna Bolevec

Radek Kašpárek
29 zaměstnanců
Field

David Petřík
400 zaměstnanců
SIA, Potrefená husa Hybernská, Potrefená husa Pardubice, Cukrář Skála, Vinohradský Parlament, Bruxx, FoodWay, Catering, Sisters

Zdeněk Pohlreich
105 zaměstnanců
Next Door, Imperial, Divinis

Jan Punčochář
32 zaměstnanců
U Matěje

Ondřej Rákosník a Riccardo Lucque
200 zaměstnanců
Aromi, La Finestra, Amano, La Bottega di Finestra, La Bottega Bistroteka, La Bottega Linka, La Bottega Tusarova, La Bottega Gastronomica

Emanuele Ridi
20 zaměstnanců
Manu Risto, Manu Praga

Sylvio Spohr
80 zaměstnanců
Café Louvre

Ladislav Starka
800 zaměstnanců
La Bodeguita del Medio, La Casa Argentina, Dutch Pub, Asia Temple, U Císařů, El Toro Negro, Café 80’s, La Republica, Oliva Verde, Cohiba Atmosphere, U Zlaté konvice, Georgia

Libor Vedral
120 zaměstnanců
Mincovna, Tiskárna, Potrefená husa Národní

Václav Vojíř
110 zaměstnanců
Bugsy’s bar, Špejle, Phenomen, F&B Catering, Potrefená husa Na Verandách, Potrefená husa Albertov


22. dubna 2015

Jak přežít ekonomický kolaps (Argentina)



Argentinský kolaps
Toto téma není nové. Když Argentina spadla po spirále do sociálního a ekonomického kolapsu na konci 90. let, změnil se každému život. Bez ohledu na příčiny je zde mnoho, z čeho se můžeme poučit od země, která byla prosperující, ale dnes se vzpamatovává z ekonomické krize, která uvrhla okolo 60% lidí do chudoby.
Populární článek survivalové sféry „Lekce z ekonomického kolapsu Argentiny“ od Ferfala dokumentuje zápasy o přežití lidí v kolabující společnosti. Stáhnout si jej můžete ve formátu PDF zde: Argentinský kolaps (v angličtině) nebo si jej jednoduše přečíst níže:

Můj bratr před několika týdny navštívil Argentinu. Žije již několik let ve Španělsku. Během prvního týdne onemocněl silnou chřipkou, i když nebyl v chladném klimatu a pečoval o sebe. Není pochyb o tom, že onemocněl kvůli spoustě nových virů v mé zemi, které nenaleznete v zemích první třídy. Bída a hlad nás vedou do situace, kdy i přestože máte potraviny, přístřeší a zdravotní péči, většina ostatních toto nemá a proto onemocní a šíří nemoci po celém regionu.
Co mě zarazilo na této zprávě je to, že jsem to vlastně viděl přicházet měsíc předtím, než se nové viry rozšířily a ve zprávách začali mluvit o tomto novém zdravotním poplachu, což dokazuje, že mluvení, přemýšlení a sdílení myšlenek s podobně myslícími lidmi (ano, vy) pomáhá vidět věci, které přicházejí a připravit se na ně s předstihem. Tak jsem začal přemýšlet o několika otázkách, o kterých jsem se dozvěděl (buď tvrdě, nebo pomocí tohoto fóra) po všech těch letech života ve zkolabované zemi, která se pokouší dostat z ekonomické katastrofy a všeho co s tím souvisí. I když je moje angličtina omezená, doufám, že budu schopen předat hlavní myšlenky a koncepty, která vám poskytnou lepší obrázek o tom, jak se vypořádat se dny, kdy ekonomika ve vaší zemi zkolabuje.


Část 1: Město nebo venkov?

Jednou se mě někdo zeptal, jak se žije lidem na venkově. Jestli se mají lépe, než obyvatelé měst. Jako vždy, neexistuje jednoduchá odpověď. Přeju si, abych mohl říct, že venkov je dobrý a město špatné, ale nemohu, protože – pokud mám být plně upřímný, a snažím se o to – existuje řada otázek, které musí být analyzovány, obzvláště otázka bezpečnosti. Samozřejmě, ti na venkově mají kus země a zvířata a jsou lépe připravení v otázce potravin. Není potřeba mít několik akrů plodin. Pár ovocných stromů, pár zvířat (např. drůbež , krávy a králíci) a malý sad by vás zajistily roky dopředu oproti lidem ve městech. Kuřata, vejce a králíci by poskytovali proteiny, jedna nebo dvě krávy na mléko a sýr, trochu zeleniny a ovoce, vejce a králíci by mohli být obchodováni za mouku na chléb, za těstoviny a cukr, nebo za sůl.
Samozřejmě že existují výjimky, například některé provincie na severu mají pouštní podnebí, a téměř nikdy tam neprší. Je téměř nemožné žít bez země a zvířat vyžadujících potravu a vodu, kterou budete muset koupit. Takoví lidé to měli těžké; není divu, severní provincie trpí nejvíce v mé zemi. Ti žijící ve městech se prostě musí zařídit jak mohou. Ceny potravin se zvýšily o 200 až 300%. Lidé snižovali náklady co jen mohli, ab si mohli koupit jídlo. Někteří jedli co se dalo; lovili ptáky nebo jedli toulavé psy a kočky, jiní hladověli. Pokud dojde na potraviny, při krizi města prohrávají. Obvykle nedostatek potravin nebo nemožnost je získat je to, co spouští nepokoje a rabování při SHTF (SHTF = Shit Hits The Fan = výraz používaný survivalisty pro popis katastrofické situace).
Když dojde na otázku bezpečnosti, je to ještě více komplikované. Zapomeňte na střílení z 300 metrů na ty, kteří vám chtějí ublížit. Toto přenechejte ozbrojeným komandům a 12ti letým dětem, které vyrostly na Internetu a předstírají dospělost.
Nějaká fakta:
1. Ti, kteří vám budou chtít ublížit nebo vás okrást nepřijdou s mávající pirátskou vlajkou nad hlavami.
2. Ani na vás nezačnou střílet 200 metrů od vás.
3. Nepřijedou za velkého randálu na kolech, nebo oblečeni do oranžové, uprchlí trestanci prostě utečou v trestaneckých uniformách, takže je lépe poznáte. Ani nebudou nosit řetězy okolo krku a kožené bundy. Kdybych dostal dolar pokaždé, když mě okradla osoba, která vypadala normálně, oblečená stejně běžně jako my, pak bych měl dost peněz na pěknou zbraň. Existují výjimky, ale nebudou oblečeni jako ve filmech.
4. Muž se ženou se dvěma nebo třemi dětmi se nemůže jen tak zastavit a čekat. Nezajímá mě, jestli jste SEAL, SWAT, nebo Rambo, žádný šestý smysl vám neřekne, že na vás někdo míří zbraní, když se právě snažíte opravit rozbitou vodní pumpu, nebo když nesete velký batoh sušených fazolí, které jste ráno koupil.
Nejlepší alarm, který každý může mít na farmě, jsou psi. Ale psi mohou být zabiti a otráveni. Mému příteli přes jednu noc někdo otrávil čtyři psy, všichni zemřeli. Po všech těch letech jsem se dozvěděl, že i když osoba, která žije v této zemi, je bezpečnější, když přijde čas na malé loupeže, tatáž osoba je vystavena extrémně násilným domácím loupežím. Zločinci vědí, že jsou izolovaní a jejich pocit nezranitelnosti je posílen. Když zaútočí na venkovský dům nebo hospodářství, obvykle zůstanou po celé hodiny nebo dny a budou mučit vlastníky. Slyšel jsem to všechno: Ženy a děti stále znásilňovány, lidé přivázáni k posteli a mučeni elektřinou, biti, páleni acetylenovou pochodní. Velká města nejsou o mnoho bezpečnější pro survivalistu, který se rozhodne zůstat ve městě. Bude muset čelit únosům, loupežím a docela hodně riskovat, že ho postřelí kvůli tomu, co má v kapsách, nebo dokonce i kvůli jeho oblečení.
Tak kam jít? Betonová džungle je nebezpečná a tak žití daleko od toho všeho je na vlastní pěst. Řešením je zůstat daleko od měst, ale ve skupinách a to buď v malé městské komunitě nebo pokud máte přátele nebo rodinu, která myslí jako vy, tak s nimi vytvořit vlastní malou obci. Někdo si může myslet, že sousedé v rámci vzdálenosti, na kterou je slyšet mluvení, znamená ztrátu soukromí a svobody, ale to je cena, kterou budete muset zaplatit, pokud chcete mít někoho, kdo vám pomůže, pokud byste to někdy potřeboval. Pro ty, kteří si myslí, že nikdy nebudou potřebovat od někoho pomoc, protože budou mít vždy po ruce svou pušku, kontrolovat obzor puškohledem každých pět minut a celou dobu mít na zádech v batohu lékárničku …. Dospěte!
Služby
Jakémukoliv scénáři čelíte, služby pravděpodobně utrpí na kvalitě nebo zmizí. Myslete dopředu, analyzujte možné scénáře a které služby by měly být ovlivněn ve vaší oblasti. Přemýšlejte o nejpravděpodobnějším scénáři, ale také myslete „mimo krabici.“ Co je pravděpodobnější? Tornádo? Ale teroristický útok není tak šílený, jak jste si myslel před několika lety, že?
Také analyzujte důsledky upadajících služeb. Pokud nepůjde elektrický proud, budete muset něco udělat se vším tím masem co máte v lednici – můžete jej vysušit nebo zavařit. Přemýšlejte o zásobách, které pro tyto úkoly budete potřebovat, ještě dříve, než budou potřeba. Máte ve vašem počítači kompletní návod, jak připravit maso…ale jak si jej přečtete, když nepůjde elektrický proud? Vytiskněte si vše, co považujete za potřebné.
Voda
Nikdo nevydrží dlouho bez vody. Městský survivalista může zjistit, že voda je nekvalitní (v takovém případě může využít vodního filtru), nebo že není voda k dispozici vůbec. Když se to stane, ve velkých městech miliony lidí vyčerpají balenou vodu během několika minut. V mém případě voda z vodovodu není příliš dobrá. Vidím v ní malé černé částečky a některé další věci, které vypadá jako mrtvé řasy. Chuť ale není tak špatná. Není dobrá, ale vím, že existují části země, kde je to mnohem horší. Mám-li být upřímný, vysoké procento země nemá pitnou vodu vůbec.
Pokud si můžete postavit studnu, udělejte to, dejte si to na začátek svého survivalového seznamu priorit. Voda má větší prioritu než zbraně, léky nebo dokonce jídlo. Našetřete tolik vody, kolik jen můžete. Naplňte PET lahve vodou a uskladněte na studené místo a dejte do černého plastového pytle, aby na vodu nesvítilo slunce. Voda bude mít po pár měsících plastovou pachuť, ale je to lepší než vodu nemít. S jakýmkoliv scénářem se setkáte, voda bude problém. V mém případě ekonomická krize vytvořila problémy firmám s vodou, které omezily údržbu a kvalitu kvůli snížení nákladů. Voda vyžaduje zvláštní péči a bude tak či tak v nějakém katastrofickém scénáři problémem. I pokud máte vodu z vodovodu, tak kvalitní filtr je nutný, stejně tak jako čerpadlo, pokud nějaké seženete. Snažte se mít zásobu vody alespoň na 2 až 4 týdny.
Elektrická energie
Strávil jsem spoustu času bez elektřiny. Elektřina byla problém v mé zemi i před krizí v roce 2001. Opravdový problém začíná, když jste několik hodin bez světla. Při krizi v roce 2001 byla polovina země bez elektřiny 3 dny. Buenos Aires bylo jedním velkým temným hřbitovem. Lidé uvízli ve výtazích, potraviny se kazily, nemocnice měly palivo do generátorů jen na několik hodin. Bez elektřiny jsou dny kratší. Po západu slunce není moc co dělat. Četl jsem při svíčkách a svítilnách, po chvíli z toho začne bolet hlava. Můžete pracovat okolo domu, ale jen s nářadím bez elektřiny. Zločinnost po západu slunce stoupá, takže pokud po západu slunce někam jdete, mějte v jedné ruce svítilnu a ve druhé zbraň.
Být ve městě bez světla je po chvíli depresivní. Strávil jsem noci posloucháním rádia, jedením jídla z konzerv a čištěním mých zbraní pod světlem čelovky. Pak jsem se oženil, měl syna a zjistil, že když máte koho milovat, výpadky elektřiny nejsou tak špatné. V takových situacích rodina morálně pomáhá.
Co se týče baterek – mějte dvě nebo tři LED čelovky. Nejsou drahé, mají hodnotu své váhy ve zlatě. Silně svítící baterka je nezbytná, zvláště pokud kontrolujete váš majetek kvůli vetřelcům. Ale na prozaičtější věci, jako je příprava jídla, odchod na toaletu nebo dělání věcí kolem domu, je LED čelovka k nezaplacení. Zkuste mytí nádobí ve tmě, zatímco držíte 60ti lumenovou baterku v jedné ruce a budete vědět, o čem mluvím. LED diody mají také tu výhodu, že mají schopnost téměř celý týden nepřetržitého provozu a diody vydrží navždy. Nabíjecí baterie jsou nutností. Mějte zdravé množství náhradních kvalitních baterií a snažte se je sjednotit co nejvíce to půjde. Také mám 2 nebo 3 balení obyčejných Duracell baterií, pro případ nouze, datum spotřeby mají do roku 2012.
Dobíjecí NM baterie mají nevýhodu ztráty energie po určité době, takže mějte běžné baterie i nabíjecí a jednou za čas je zkontrolujte.
Po všech těch letech problémů s elektřinou, které dva přístroje bych nejraději vlastnil?:
1) Generátor.
2) Nabíječka baterií, která má solární panel, nebo malou kliku.
Plyn
Plyn klesl na kvalitě a je ho málo. Snažte se mít elektrický sporák v případě, že jste bez plynu. Pokud elektřina a plyn přestane fungovat, lze použít plynový vařič pro kempování, pokud máte dostatek plechovek s plynem. Ty, které pracují s kapalným palivem se zdají být dlouhodobě lepší, protože mohou používat různé typy paliva.
Můžete skladovat pouze omezené množství stlačeného plynu. Mimochodem, město, které je bez plynu po dobu delší než dva týdny je smrtící past, vypadněte odtamtud, než bude příliš pozdě.
Rozdílná mentalita
Díval jsem se na kanál People & Art v noci s manželkou. Byla to show, kde se natáčel pár během daného časového období a jiní lidé hlasovali o tom, kdo z nich má nejhorší zlozvyk. Byli jsme v naší posteli a když jsem se snažil usnout, slyšel jsem, že ten chlápek je policejní zbrojní instruktor a to mě zajímalo a snažil jsem se neusnout. Manželka toho chlápka řekla, že jí vadí, že její manžel utrácí 500 dolarů měsíčně za krém na obličej, speciální šampon a kondicionér a vyleštění nehtů! „Co to je za idiota? 500 dolarů – to je malý generátor a zbraň a několik balení munice,“ řekl jsem manželce. „To je jídlo na dva měsíce,“ řekla. Oba dva jsme přemýšleli nad praktickým využitím pro tyto peníze, peníze, které ten chlápek v podstatě vyhazoval. Při SHTF se peníze již neměří penězi, ale uvidíte je jako nezbytné zboží, které si za ně můžete koupit. Věci jako potraviny, léky, paliva, soukromé lékařské služby. Mně přijde nepřijatelné utratit 500 dolarů za kosmetiku. Já to vidím tak, že někdo s takovou mentalitou nedokáže přežít týden bez kreditní karty.
Jakmile jednou zažijete nedostatek věcí, které berete za samozřejmé, jako jídlo a léky, vaše priority se náhle změní. Například jsem si nechal odstranit dva zuby moudrosti v loňském roce. V obou případech mi byla předepsána antibiotika a silný ibuprofen proti bolesti. Vzal jsem si antibiotika (koupil jsem si dvě balení na stejný předpis, abych měl jedno balení pro případ nouze) ale nepoužil jsem ibuprofen, přidal jsem ho ke své hromádce léků. Proč? Protože léky nejsou vždy dostupné a nejsem si jistý, jestli budou dostupné v budoucnu. Jistě, bolelo to jako čert, ale bolest sama o sobě vás nezabije. Dobré pro budování charakteru, pokud se mě ptáte.
Přinášet oběti kvůli lepší budoucnosti – to je mentalita, kterou byste měli mít, pokud chcete být připraveni. Jsou věci, u kterých je „hezké je mít“, které ale musí být obětovány kvůli získání nezbytných věcí. Jsou věci, které nejsou základní, ale přesto jsou důležité. Moje žena jde ke kadeřníkovi jednou za měsíc nebo dva. Není to otázka života a smrti, ale díky tomu se cítí lépe a zvyšuje to její morálku.
Koupil jsem si konzoli Xbox a nebo se dívám se ženou na filmy, prostě jen pro relaxaci. 7 nebo 10 dolarů měsíčně mě nezabije. Survivalisti by se měli vyhnout závislostem na alkoholu, drogách a cigaretách. Jsou špatné pro vaše zdraví, stojí spoustu peněz, které byste mohli utratit jinak a vytváří závislost na něčem, co by v budoucnu nemuselo být dostupné. Kdo by pak musel tolerovat vaši nevrlou náladu, když budete při SHTF bez cigaret?


Část 2: Černý / šedý trh

Při SHTF se černý / šedý trh objeví všude kolem vás. V mé zemi jsou nakonec šedé trhy přijatelné. Zpočátku to bylo o obchodních dovednostech nebo řemeslných výrobcích za potraviny. Okresy a města si vytvořily své vlastní trhy, a vytvořily si vlastní lístky, podobně jako peníze, které byly použity k obchodu. Toto netrvalo dlouho. Lístky bylo snadné vytvořit na svém domácím počítači, nebyla žádná kontrola a nakonec se lidé vrátili k papírovým penězům.
Tyto trhy se obvykle nacházely ve skladech nebo na prázdných pozemcích a byly řízeny několika chytrými chlápky a několika gangstery, nebo bezpečnostní službou. Každý si může pronajmout stánek uvnitř těchto trhů za 50 až 100 pesos (20 až 30 dolarů) za den a prodávat své zboží nebo služby. Mír na těchto trzích je obvykle respektován…řekněme, že organizátoři nevolají policii, když někdo zkusí něco jako krádež, bitku nebo využívání žen. Není to dobré pro jejich obchod a kdokoliv zkusí takový bordel tak zjistí, kolik bolesti lidské tělo schytá. Někdy dokonce sami uniformovaní policisté zajišťují bezpečnost na těchto trzích, samozřejmě za malý poplatek. Ale jako vždy, musíte být opatrní. Můžete se setkat s kapesními zloději, nebo dokonce s útokem, když opustíte trh. Jakmile opustíte trh, jste v tom sám na vlastní pěst, jako vždy.
Tyto trhy se vyvíjí a nyní je dostupná spousta produktů. Dnes jsem navštívil svůj místní trh – sklad, který je celkem dobře zařízen a udržován čistý. Měli před pár dny problémy s prodejem odcizeného zboží a falešných značek oblečení.
Co se dá najít na těchto trzích? Většinou jídlo a oblečení. Některé mají větší výběr, ale obecně vždy mají sýr, konzervovaná jídla, koření, med, vejce, ovoce, zeleninu, pivo, víno a maso, stejně tak pečivo a těstoviny. Je to levnější než v supermarketech. Někdy jsou k dispozici i čerstvé ryby, ale ne vždy, lidé nevěří potravinám, které potřebují lednici – dostanou je naopak v supermarketech.
Oděvy jsou také populární a najdete kopie značek, napodobeniny, nebo dokonce ukradené originály, to samé platí pro boty. Dětské oblečení, spodní prádlo, ponožky, ložní prádlo a ručníky jsou velmi populární. Někteří prodávají hračky, ale vždy z Číny, především se špatnou kvalitou i když existují výjimky. Jiní prodávají nástroje, také z Číny, ale jsou také většinou nekvalitní. Některé nabízejí své služby a opravy věcí nebo nabízí práci jako údržbář. Divili byste se, jaké haraburdí,tito lidé dokážou opravit: televize, CD přehrávače, elektrické nářadí, atd.
Po jídle a oblečení jsou třetí nejpopulárnější skupinou CD, DVD, filmy, hudba, herní konzole, programy, videohry, prostě to co zde skončí dva dny po oficiálním uvolnění v USA. Každopádně, je možné sehnat téměř vše, pokud chcete, zeptejte se v okolí, promluvte si těmi správnými lidmi a seženete i ilegální věci, jako jsou drogy, nebo na černém trhu zbraně a munici.
Zlato
Každý chce koupit zlato! „Kupuju zlato. Platím v hotovosti .“ signály jsou všude, i v TV! Nespojil jsem si to s tím, co se tady děje, protože šlo o podřadné zlato jako šperky a to buď ukradené nebo vyprodané, protože potřebovali peníze, ne zlaté mince o kterých mluvíte. Nikdo neplatí za skutečnou hodnotu věcí, takže velký POZOR! Zaměřte se na lidi kupující zlaté mince. Vzhledem k tomu, že není možné určit skutečný minerální podíl zlata, tak malé obchody a prodejci za ně zaplatí stejně jako za běžné zlaté šperky. Co bych dělal být vámi: Místo kupování zlatých mincí kupte mnoho malých zlatých prstýnků a dalších šperků. Měly by být levnější než zlaté mince a pokud nastane SHTF, tak nebudete ztrácet peníze prodejem kvalitních zlatých mincí v hodnotě podřadného zlata. Kdybych mohl cestovat zpátky v čase, tak bych koupil malý sáček naplněný zlatými prsteny.
Malý zlodějíčci budou krást zlaté řetízky přímo z krku a prodávat je u těchto malých všudypřítomných prodejců. To je velmi běžné na nádražích, v podchodech a další přeplněných oblastech.
Takže moje rada – pokud se připravujete na malou ekonomickou krizi, zlaté mince mají smysl. Zachováte hodnotu věcí a budete schopni je prodat za tuto hodnotu dealerům zlata, nebo jiným survivalistů, kteří znají skutečnou hodnotu této věci. V mém případě byly zlaté mince výborná investice, zabránily abych přišel o peníze, když místní ekonomika zkrachovala. I když je to tu špatné, můžu jít do banky a dostat za zlaté mince skutečnou hodnotu, to samé platí o čistém stříbru. Ale tam kde žiji vám místní dealeři zaplatí za zlaté mince stejně jako za obyčejné zlaté šperky, bez ohledu na to o jaký typ zlata jde. Takže musím říct, že pro obchodování jsou lepší zlaté šperky než zlaté mince.

Část 4: Mezihra

Učitel sociálních studí vysvětloval různé druhý sociálních pyramid. První pyramida vysvětluje základní společnost. Pyramida se dvěma horizontálními liniemi rozdělující ji na horní část (vyšší sociální třída) , na prostřední část (střední třída) a na spodní číst (chudí, proletariát). Učitel vysvětloval, že střední třída se chová jako polštář mezi bohatými a chudými a že se stará o sociální napětí.
Druhá pyramida měla velkou prostřední část, to je pyramida reprezentující nejrozvinutější země světa (1st Word countries). Spodní část je velmi tenká a šipky naznačují, že je možnost dostat se z nejnižší do střední třídy a ze střední do nejvyšší třídy sociální pyramidy. Náš učitel nám řekl, že to byla klasická demokratická kapitalistická společnost a v zemích, jako jsou ty evropské a socialistické, je pyramida podobná, ale o trochu plošší – střední střída zabírá nejvíce místa a zbylé dvě málo místa. Je jen málo rozdílů mezi těmito třemi pyramidami.
Třetí typ pyramidy ukazuje komunistickou společnost, kde šipky z nejnižší a střední třídy se snaží dosáhnout vrcholku, ale pak se odrazí zpátky. Malá nejvyšší vrstva a jedna velká nižší vrstva, mezi nimi je minimální střední třída. Pak jsme otočili stránku a uviděli čtvrtou pyramidu, na které šipky vedou ze střední do nejnižší chudé třídy.
„Co to je?“ zeptali se někteří z nás. Učitel se na nás podíval a řekl: „Tohle jsme my. Je to zkolabovaná země, která se proměnila v zemi třetího světa, kde střední třída skoro neexistuje – jedna velká chudá nejnižší třída a velmi malá nejvyšší třída.“
„Co jsou ty šipky, které směřují ze středu do spodu pyramidy?“ zeptal se někdo. „To se střední třída mění v chudé.“
„Jak vidíte, příjmy střední třídy nestačí, aby vůbec mohla fungovat jako střední třída. Někteří z nejvyšší spadnou na střední třídu, ale obrovská většina střední třídy se změní na chudé.“ řekl učitel.
Nevím kolik lidí v místnosti najednou pochopilo, že jsou chudí.
Učitel pokračoval: „Máme střední třídu, která se náhle promění v chudé – v podstatě vytvoření společnosti chudých lidí, již neexistuje střední třída, která by zmírnila napětí. Střední třída náhle zjišťuje, že mají příliš vysokou kvalifikaci pro práci, kterou najdou, nezaměstnanost vyletí do závratných výšek – příliš mnoho nabídky, příliš málo poptávky. Vy nyní studujete architekturu, ale jen 3 nebo 4 procenta z vás se tím bude skutečně živit.“
Po několika měsících se vše vyplnilo. I počet studentů se snížil alespoň o 50%. Neviděli smysl ve studiu něčeho, čemu se nebudou moci věnovat, nebo neměli na studium peníze.
Někdo kdysi na tomto fóru řekl, že pokud by se toto stalo v USA, sociální nepokoje by byly mnohem horší. Za prvé, řekl jsem mu, že nesouhlasím, protože se všichni lidé přizpůsobí, když nemají jinou možnost. Ale nyní to více zvažuji, možná měl pravdu. Většina z nás jsou lidé, jejichž prarodiče unikly z občanské války, buď ve Španělsku, nebo v Itálii – naši rodiče přežily špinavou válku. Mohou občané USA přežít to co jsme přežili my? Samozřejmě že mohou, i když si myslím, že jich tolik nebude – mnoho se jich nepřipravuje a berou vše jako samozřejmost. To budou ti, kteří budou zodpovědní za sociální nepokoje při SHTF, kteří jsou příliš líní se o sebe postarat před SHTF, nebo kteří si zvykli během let na pohodlí a věří, že se o ně vláda „postará, protože platili daně.“ Ale nakonec se přizpůsobí, lidé se vždycky přizpůsobí. Byli byste překvapeni. A ti, kteří se nebudou chtít přizpůsobit nové realitě, tak umřou mladí a tím se vyčistí genofond a zajistí se pokračování druhu. Bylo to tak po tisíce let.
Trestné činnosti a nebezpečí
I když trestné činy byly vždy problémem v Jižní Americe, moje země byla celkem výjimka. Bylo to nebezpečné, ano, ale nic podobného jako po ekonomické krizi v roce 2001. Člověk byl schopen nechat hrát si děti na chodníku nebo je nechat vracet se domů z párty. To se vše ale změnilo. Na chodnících si už děti nehrají. Možná děti jezdí na kole pár metrů po chodníku, ale vždy pod dohledem dospělé osoby. Dítě jedoucí na kole na vlastní pěst by bylo o kolo ihned okradeno, pravděpodobně by při tom bylo zraněno – proto rodiče nikdy nenechávají zodpovědní rodiče děti na ulici samotné. Teenageři představují větší problém. Nemůžete je držet celý den doma a i když jsou dokonce tak velcí, že můžou sami ven, když zapadne slunce, je zle.
Když je rodiče organizují sami, vezmou je s sebou k někomu dom, nebo do klubu a v určitý čas si je vyzvednou. Taxíky se používají zřídka, bylo zde totiž hodně případů znásilnění, takže žádný rodič za babku nepustí svého syna či dceru do rukou cizího člověka. Po letech takového života, se téměř každý naučil být opatrný, někdy se to museli tvrdě naučit. Prakticky nikdo nenechává otevřené nebo odemčené dveře a okna. Také se nikdy nevyklání z okna, aby mluvili se svými přáteli. Mohl by to zahlédnout špatný člověk, vidět vás jako snadný cíl, vytáhnul by zbraň a vzal by vás dovnitř vašeho domu.
Neexistují žádné „zbojnické zákony“. Dříve jste slyšeli, jak lidé říkali: Neměl by ses při přepadení bránit, dej jim co chtějí a oni tě nechají jít.“ To už neplatí. Tihle chlápci jsou pod vlivem drog a nebo vás prostě nenávidí, protože máte lepší život než o kterém oni kdy snili, protože byli od narození zneužíváni, takže vám ublíží a poníží vás jak jen můžou. Puštění kriminálníka do domu rovná se tomu, že znásilní/zmlátí/bude mučit a zneužívat kohokoliv koho najde.
Před pár lety jsem osobně nakreslil čáru a po dlouhé a vážné konverzaci s mou ženou jsem se rozhodl, že nikoho za žádnou cenu za tuto čáru nepustím. Zjistili jsme, že jsou horší věci než smrt. Rozhodl jsem se, že u sebe budu mít vždy zbraň. Draze by zaplatili za můj život, i s úroky.
Zdaleka nejnebezpečnější okamžik dne je, když já (nebo moje manželka) opouštím/vstupuji do mého domu. Pevný bezpečný dům nemůže být snadno prolomen, takže zločinci počkají, až budete stát přede dveřmi s klíči a pak na vás skočí. To je důvod, proč si dávám veliký pozor, když se přibližuji k domu – rozhlédnu se po okolí a pokud nevidím nic zvláštního, pokračuji v chůzi nebo jízdě okolo bloku. Nikdy neotevírám dveře, pokud je v okolí podezřelá osoba. Kdokoliv, koho neznáme, zaťuká na dveře je tázán z druhého postranního okna. Zločinci se často vydávají za pracovníky energetických společností, že prý jdou něco opravit. NE! Pokud něco musí opravit, můžou to opravit na chodníku. Cokoliv uvnitř vašeho domu je vaše zodpovědnost a společnost vám to neopraví. Ať tak či onak, je vždy lepší hrát na jistotu – je lepší být hrubý, než mrtvý.
Co se týče dopravy autem – okna a dveře musí být vždy zavřena, zbraň musí být na dosah ruky a dopravní značky a semafory mají při SHTF naprosto nový význam. Pokud vaše země zkolabuje stejně tak jako ta moje, tak si na mě vzpomenete, kdykoliv uvidíte semafor. Nikdy nezastavujte na červenou nebo na stopce, pokud není velký provoz – a to zejména v noci.
Nejprve by vám policie napsala pokutu za nezastavení na červenou, pokud vás uvidí (další způsob, jak si říct o úplatek, pokud vás uvidí projet na červenou), ale po několika měsících si uvědomili, že nic nezmůžou – lidé raději riskují pokutu než své životy, tak se rozhodli permanentně dát na semafory žlutou po osmé nebo deváté večer. To je samozřejmě velmi nebezpečné. Noční dopravní nehody bývají časté a brutální, protože někdy se oba vozy mezi sebou srazí v plné rychlosti.
MissinLink položil dobré otázky, které by vás mohly zajímat, protože jde o bezpečnostní problém, tady jsou:
„Jezdí si zločinci v autech nebo v nákladních vozech? Skrývají se nebo plíží? Jak tito zločinci útočí na venkově? Podobná otázka by mohla být položena i co se týče měst.“
Někdy prostě přijedou na místo kde pracujete, pokud jste daleko od domova, ale většinou času se za vámi plíží. Zločinci nejsou hloupí – stráví celé dny čekáním na určitých místech, především na místech vašich každodenních činností. Například pokud uvidí, že zamykáte v noci bránu, tak počkají za stromem dokud se nepřiblížíte. Toto se děje často. Psi jsou nejlepším alarmem, který můžete sehnat – a zločinci to ví. Otráví je léky když spíte a zaútočí uprostřed noci. Vím o mnoha lidech, kteří takto přišli o psa. Pokud mají strach z bezpečnosti, ukryjí se blízko hlavní brány a počkají si na vás dokud neodcházíte, nebo se nevracíte. Když zastavíte u brány a musíte vystoupit z vozidla abyste otevřeli/zavřeli bránu, tak zaútočí. Řekl bych, že je to nejčastější typ útoku.
„Nejčastější doba útoku? Den, noc, večer, ráno? Chápu, když je to při odchodu/příchodu domů, atd.“
7 hodin ráno, 9 hodin ráno, 1 hodina odpoledne, 7 hodin odpoledne – to jsou nejčastější doby útoků. Neexistuje žádná „bezpečná hodina“. Noc je obzvláště nebezpečná. Možná jsou útoky během dne rychlejší, chtějí vás oloupit a pak rychle zmizet, zatímco v noci mají více času. Ale nejsou zde žádné pevné vzorce chování. Pokud bych mohl dát jednu radu ohledně bezpečnosti při SHTF, bylo by to: Mít oči a uši otevřené při příchodu/odchodu do/z domova. Pokud je to možné, mějte v obou případech po ruce zbraň. Pokud se vám zdá něco divné, pak objeďte blok a znova to pečlivě zkontrolujte. Pokud to pořád vidíte, zavolejte policii (pokud je ještě dostupná) nebo vyhledejte pomoc. Pokud jdete k domu s velkým počtem lidí, odejdou. Jednou jsem uviděl pár divných lidí vyhlížejících u mých dveří. Objel jsem celý blok a stále je tam viděl. Začal jsem blikat světly a troubit a oni odešli. Měl jsem u sebe zbraň, tak buďte opatrní pokud to zkoušíte. Také si pamatujte, že auto je jeden těžký a silný kus stroje. Znal jsem týpka, který měl na nárazníku velké chromované trubky – specielně na odrážení těch, kteří byli tak hloupí, že se jej snažili zastavit postavením se před auto.
Tu a tam se mě někdo pokouší zastavit tak, že se mi postaví před auto (předpokládám, že jsou stále blázní, kteří se takto nechají okrást) uprostřed ulice. Prostě jsem se plnou rychlostí rozjel proti nim. Vždy uskočili stranou. Poprvé mě tohle znervózňovalo, ale věřte mi, nyní je to pro mě běžné stejně jako řazení. Myslím, že je to trochu smutné.


Část 5: Nezbytné věci

Seznam věcí, které byste si obstarali, pokud byste „měli druhou šanci.“
Je to dobrý nápad, protože vám může pomoci vyhnout se chybám, které jsem udělal já. Jsou věci, na které nemyslíte dokud je nepotřebujete – a pak už je pozdě.
Řekněme, že jste varování 2 roky předem – objeví se víla s kouzelnou hůlkou a řekne: „Tvá země se propadne do stoky do dvou let, byl jsi varován.“
Existuje několik věcí, které bych byl býval udělal jinak a věci, které bych si koupil jsou:
Potraviny – Brzy se dostanu k otázce jídla, ale nikdy nemůžete mít dostatek konzerv a jiných trvanlivých potravin. Toto byla pravděpodobně moje největší chyba, přehlédl jsem otázku potravin.
Ptal jsem se své ženy co by udělala, pokud by se vrátila zpět v čase před krizi v roce 2001. Moje žena se moc nezajímá o přípravu (preparedness), ale odpověděla: „Koupila bych potraviny“. Pamatuješ si všechny ty prázdné regály v supermarketech?
Rozhodně více potravin – zvláště ty, co vydrží několik let.
Automobil
Koupil bych si auto s pohonem 4×4, i pro život do města, které vám umožní jezdit přes chodníky i pustiny – daleko od zátarasů a nepokojů. Vůz 4×4 má také více hmoty a síly v případě, že by se vás někdo snažil srazit jiným autem.
Nádrže na palivo
Nejen kanystry, ale i velké kovové nádoby. Nejsem si jistý jejich kapacitou, ale viděl jsem je na stavbách a nebyly tak drahé před krizí v roce 2001. Nyní nevím, nějakou dobu jsem je neviděl.
Generátor: Jsou k nám dováženy a pro nás velmi drahé. Myslím si, že je v dnešní době vyrábějí u nás, ale nejsem si jistý kvalitou.
Televize a DVD přehrávač
Chození na večeři nebo do kina je nejen nebezpečné, ale i drahé. Najdete mnohem lepší využití pro tyto peníze při SHTF.
V Buenos Aires jsou místa, kde si můžete zajít na večeři, filmy či divadelní představení a strávit čas v bezpečí. Mají buď vlastní zabezpečení, nebo jsou dohodnutí s policií na zvýšené bezpečnosti. Ale to jsou místa jen pro turisty a pro extrémně bohaté. Mám dobré socio-ekonomické postavení, lepší než 96% populace, takže si mohu dovolit tento obnos peněz utratit jednou, nebo dvakrát do měsíce. Chození na procházku je také možnost a my to děláme každou chvíli, ale řekněme, že ten pohled není tak dobrý – a můžete chodit pěšky pouze 6 bloků stejným směrem, než se dostanete mimo bezpečnou zónu, pak jste na území „na vlastní pěst.“ Můžete jít ven na procházku, ale neriskoval bych to.
Před pár dny čekala mladá žena se svou šestiměsíční dcerou na autobusové zastávce. Policista pronásledující zločince v autě zahájil palbu bez ohledu na kolemjdoucí – tak jako vždycky. Kulka ráže 9mm prošla přímo skrze dítě i matku. Zázrakem kulka nezasáhla žádný důležitý orgán dítěte a matka také přežila. Byla to jen náhoda? Možná, myslím si, že Bůh koná nevyzpytatelně. Máme zde mnoho případů jako je tento, kdy nevinní lidé byli postřeleni policií.
Takže zpět k televizi. Dobrá místa jsou příliš drahá a procházka v noci se ženou/přítelkyní je vyloučena. Popcorn, pizza a film zní jako dobrý plán. Neříkám, abyste strávili celý den před TV jako zombie. Čtení je fajn, sám ho mám rád, ale při SHTF. Kopie DVDček lze nalézt všude a stojí jen pár dolarů. TV je levná a bezpečná zábava. Play Station nebo Xbox se také hodí. Dokonce i když země zkolabuje, vždycky se najde týpek s DVD vypalovačkou co dělá kopie. Je o čem přemýšlet, pokud máte rádi filmy.
Knihy
Pokud máte rádi knihy, kupte si je nyní, i když je nějakou dobu nebudete číst. Pokud vaše ekonomika zkolabuje, stane se papír pro mnoho lidí zdrojem příjmu. Máme zde tisíce sběračů papíru a kartonu. Výsledkem je, že knihy nejsou levné, protože mají samy o sobě hodnotu v papíru. Knihy jsou také těžké a dělají transport dražší, mnoho z nich je tištěno v cizině. Jeden příklad: Vrátil jsem se z návštěvy rodičů ve Španělsku se třemi kufry. Jeden kufr byl plný knih. Knihy tu stojí o 80 až 200% více než v USA nebo ve Španělsku.
Zbraně a munice
Vždycky jsem měl rád zbraně, takže jsem je vždycky měl. Pokud nemáte dobrý výběr zbraní pro přežití, kupte je nyní, nebo jakmile to rozpočet dovolí. Je to jedna z vašich priorit hned po potravinách, vodě a obydlí. Sežeňte si alespoň pistoli a poloautomatickou vojenskou pušku, opakovací pušku.
Další vybavení
Moje rada je vidět to co pravidelně používám o čem si myslíte, že budete po SHTF potřebovat. U těchto výrobků zjistěte kde jsou vyráběny. Pokud se vyrábí mimo vaši zemi, tak jejich cena buď vzroste, nebo se přestanou kompletně dovážet po SHTF. V mém případě jsou dobrým příkladem žiletky Gillette. Vyrábí se v USA a právě teď stojí majlant. Ale jak jsem řekl předtím – zkontrolujte si, co se dováží. Věci, jako je alkohol / víno, hezké pero, parfémy, make-up a další obdobné druhy předmětů se budou hodit, když se budete potřebovat „skamarádit“ s určitými typy lidí. Rtěnka před krizí stála 4 dolary, ale protože se vyrábí ve Francii, tak stála 20 dolarů a před dvěma měsíci ji přestali úplně dovážet.
V ostatních případech lidé dají vědět, že chtějí prostě a jednoduše „úplatek“, tu a tam 50 nebo 100 dolarů v závislosti na situaci odvede svou práci. Používal jsem „dárky“ (parfémy), abych rychleji dostal pas – ušetřil jsem několik měsíců a použil jsem úplatek pokaždé, když mě policie zastavila kvůli „kontrole“. Vím, že to neplatí pro vyspělé země, kde je většina důstojníků čestných, ale prosím pochopte, že v zemích třetího světa se to děje, nenechám se zastřelit rozzlobeným policistou za 10 nebo 20 pesos, dám jim jejich úplatek. Jednou jsem je zkusil neuplatit a už to nikdy znova neudělám.
Potraviny
Choulostivá otázka. I když ne stejným způsobem, týká se nás všech. Mějte na paměti, že při SHTF, ať už jste připravení nebo ne, potraviny budou vždy ve vašich myšlenkách. Pokud potraviny nemáte, uděláte COKOLIV, abyste je získali a pokud jste připravení, budete mít starosti, abyste jich získali více do budoucna. Jakmile ceny potravin vzrostou o 200 až 300%, nebo jednoduše nebudou, tak si uvědomíte, jak cennou komoditou potraviny jsou. Pro ty co si myslí, že v USA nikdy nebude problém s potravinami: Přijeďte se podívat do mé země, ačkoliv je tu na severu pár pouští, většina země je úrodná „pampa“.

Těsně po druhé světové válce Argentina prakticky krmila Evropu, Argentina byla známá v Evropě jako „obilnice světa“. Dobytek a obilí uživily svou vlastní zemi a jiný kontinent. Takže co se stalo? Proč tu máme tak málo, pokud vůbec nějaké, jídla a nakonec ho jíme z kontejnerů? Ta země tu přece pořád je ne? No, země je pořád stejná, ta země, která se kdysi nazývala obilnice světa, ale některé věci se změnily. Několik velkých nadnárodních společností jako je Benetton koupily stovky tisíc akrů přírodních zdrojů. Neznám přesné číslo, ale vzpomínám si, že média začala mluvit o integritě suverenity země, která je v nebezpečí, takže si dovedete představit, kolik akrů bylo koupeno. Poté záhadně média opustila toto téma.
Dalším důležitým faktorem je, že s naší novou ekonomikou není pro obchod dobré prodávat argentinské potraviny v Argentině. Proč prodávat 1kg masa na tuzemském trhu za 17 pesos, když může být prodáno do Španělska za 17 euro, přičemž 1 euro = 3,5 pesos? [Poznámka redakce: Irský bramborový hladomor nebyl výsledkem nedostatku jídla v Irsku, ale irští rolníci byli příliš chudí na to, aby si cokoliv koupili, angličtí vlastníci pozemků prodávali zboží tomu, kdo zaplatil nejvíce.]. To vše v kombinaci s vysokou nezaměstnaností, platy, které nestačí na zakoupení minimálního množství kalorií pro typickou rodinu a vysoké ceny vyústily v to, že země začala pomalu trpět hladem.
Mohu přesně zaostřit na okamžik, kdy si celá země uvědomila, co se děje. Po krizi v roce 2001 to bylo špatné, ale lidé v Buenos Aires, v hlavním městě a nejbohatší provincii, si neuvědomili, jak špatné věci ve skutečnosti jsou v ostatních provinciích. To bylo do doby, než si učitelé všimli, že děti mají problémy se vzděláním. Všimli si, že mají problémy se soustředěním, že usínají a že je pro ně obtížné řešit matematické rovnice.
Později zjistili, že to bylo kvůli podvýživě, děti nedostávaly minimální množství živin pro zdravě fungující tělo. Zlomový bod byl, když reportér vedl rozhovor s malou holčičkou okolo 8 nebo 9 let. Reportér se holčičky zeptal, čím by chtěla být až vyroste. Dívka se rozbrečela a řekla, že nechce být ničím, že jí to je jedno. Reportér se ji zeptal, proč brečí. Řekla, že brečí, protože má hlad, že po celé dny nic nejedla – a pak jsem si uvědomil, jak hubena ta holčička vlastně byla.
Vidět hladové děti je hrozné, myslím, že jsme všichni viděli obrázky hladovějících dětí v Africe. Ale když je vidíte, jak mluví stejným jazykem, se stejným přízvukem ve vaší vlastní zemi, pak je to skutečně na nervy.
Lidé o tom mluvili celé týdny a vedli rozhovory s pediatry, kteří potvrdili, že počet dětí umírajících hladem v posledních několika měsících prudce stoupl. Takže ať se stane cokoliv – hurikán, ekonomický kolaps, zemětřesení, nebo Zemi zasáhne meteorit – potraviny a voda jsou vždy na prvním místě.
V ideálním případě již máte zásobu jídla ve sklepě na jeden rok…nebo nemáte? Ani já jsem ji neměl při SHTF a řekněme, že jsem měl knedlík v krku po celou tu dobu, měl jsem strach, že supermarkety budou úplně zavřené a že já a moje rodina budeme ponecháni bez jídla. Pokud nemáte vyřešenou otázku potravin, udělejte to co jsem udělal já: začněte kupovat navíc trochu potravin pokaždé, když jdete do supermarketu. Znaky potravin, které byste měli hledat, pro skladování jsou (seřazeny podle důležitosti):
1) Není potřeba lednička.
2) Vysoká nutriční hodnota.
3) Datum spotřeby v rozmezí 1 až 5 let.
4) Není potřeba voda.
5) Není potřeba vaření.
Obvykle jde o konzervy masa, ryb, zeleniny, sušené těstoviny, dehydrované polévky, čokoláda, sušené mléko, marmelády, polévky, rýže a sušené fazole. Potraviny v konzervách jsou dobré z hlediska data spotřeby, většinou nejsou dehydrované, takže nepotřebují vodu a můžete je jíst rovnou z konzervy. Jen si dejte pozor, aby se konzerva nepoškodila, jakmile se do ní dostane vzduch, tak se zkazí – pokud se to přesto stane, tak obsah konzervy rychle snězte. Mou oblíbenou konzervou je tuňák. Vydrží dlouho a obsahuje proteiny a bez ohledu na to, jak často ho jím, tak mi chutná. Kromě toho je možné ho zkombinovat s mraženou zeleninou nebo s rýží. Konzervované ovoce a zelenina jsou také dobré, ale mají méně vitamínů, než když jsou čerstvé, proto pijte i tekutinu, ve které jsou naložené.
Sušené těstoviny sice potřebují velké množství vody a vaření, ale jsou nejlepším způsobem jak uchovat sacharidy k pohodlnému použití. Pšenice může být také skladována ve velkém množství a je výživná, ale vyžaduje více přípravy ke konzumaci.
Stali jsme se celkem nezávislí na lednici a používáme ji jen ke zmražení našich čerstvých těstovin, pizzy a kadeřavé zeleniny. Prakticky zmrazíme vše, protože to déle vydrží, prakticky napořád a i když vypadne proud, tak zmražené potraviny vydrží ještě hodiny, někdy i den nebo dva. Čím větší množství potravin zamrazíte, tím déle si udrží svou teplotu. Přesto každý, kdo byl nějakou dobu bez čerstvého ovoce ví, že po určité době začne trpět kurdějemi. Jakmile začnete jíst opět čerstvé ovoce a zeleninu, tak kurděje zmizí.
Zdraví a fitness
Navštivte IHNED vašeho doktora a nechte se dát do pořádku. Navštivte zubaře a ujistěte se, že vaše zuby jsou v perfektním stavu. Není nic horšího než mít bolesti zubů a nikoho kdo by se o to postaral. Pamatujte, že doktoři nemusí být v budoucnu tak snadno dostupní jako nyní. Například jsem podstoupil operaci očí a teď vidím dobře i bez brýlí. To se hodí, při SHTF by se brýle mohly rozbít a pak by bylo téměř nemožné je nahradit. Lidé vás pak i jinak hodnotí, když nenosíte brýle. Lidé jsou pořád po tom všem instinktivní zvířata.
Zločinci se na vás budou dívat jako na slabou osobu, pokud nosíte brýle. Staří lidé a ženy jsou obzvlášť zranitelní. Po nich a dětech přichází na řadu menší lidé, čím menší jste, tím více zranitelní vypadáte a je větší pravděpodobnost, že si vás vyberou jako oběť. Zní to krutě, ale takovým způsobem to prostě funguje. Mladý, dobře vyvinutý a svalnatý muž se širokými rameny se jen tak nestane obětí zlodějů. Pokud si vás ale vybere profesionální skupina, pak je to samozřejmě o něčem jiném.
Ptej se hodně svého doktora. Zvykni si na tuhle filozofii a ptej se všech – mechaniků, doktorů, policistů – vždycky se můžeš naučit něco nového od lidí s kvalifikací. Jako survivalista a chytrá osoba byste měli vědět od všeho trochu, vždycky buďte zvědaví. Takto jsem se naučil mít rozšířené zásoby antibiotik. Doktor mi řekl, že si tělo zvykne, pokud používáte stejný druh antibiotik, což je poté dělá částečně nefunkční, obzvláště to platí u malých dětí, takže mám nyní dva rozdílné druhy antibiotik.
Cvičení na sobě pár hodin třikrát do týdne vás udrží ve formě. Cvičím doma, mám lavičku a pár činek. Zkuste třeba aerobik a nebo posilování. Boxovací pytel se také hodí – procvičuje většinu svalů a budete mít v pěsti větší údernou sílu. Běžecké pásy a cyklistická kola jsou také dobré.
Survivalista, který stráví týdně 3 hodiny cvičením se zbraněmi a žádný čas cvičením svého těla to nedělá správně. Představte si, kdyby jste museli utéct daleko od nepokojů/střelby/útoků – popadnete své evakuační zavazadlo a bojujete holýma rukama proti někomu, kdo vás překvapil. To platí pro život obecně, před i po SHTF, člověk by měl vědět, jak bojovat holýma rukama. Nemusíte být Bruce Lee nebo Miek Tyson, stačí jen vědět, jak vykrýt úder, jak si krýt obličej a nebo znát něco z bojového umění. Procvičování obranných pohybu je užitečné, zvláště pokud to cvičíte s někým, kdo v tom má praxi.
Znát první pomoc je vždy užitečné. Projdu kurzem první pomoci u Červeného kříže. Mějte lékárničku a další speciální leky, můžete je potřebovat. Pokud berete pravidelně nějaké léky, mějte jich zásobu alespoň na jeden rok. Léky je těžké sehnat a jsou drahé, mnoho z nich se vyrábí v zahraničí a při SHTF můžou být nedostupné.
Mám v zásobě tolik léků, kolik jen můžu. Vedle běžné lékárničky první pomoci mám i Ibuprofen a antibiotika, oboje jak pro děti, tak pro dospělé. Antibiotika jsou zde vzácná. Plicní infekce jsou velmi nebezpečné. Také nezapomeňte udržovat dům čistý a větraný, což je jedna z cest k prevenci nemocí. To je těžké, když je město plné špíny, švábů a krys. Moje okolí není tak špatné, jsou mnohem horší místa, kde lidé doslova spí a jí s krysami. Švábi jsou problém, ale držím je na uzdě jeden, který je dodávám ve stříkačkách, které se rozmístí okolo domu.
To mi připomíná, že byste měli mít zásobu jedů na krysy a švábi. Služby jsou obecně špatné a popeláři nejsou výjimkou. Jednou týden stávkovali a pak jste mohli vidět pobíhat krysy v hromadách odpadků, které lidé vyházely na ulice. To je samozřejmě nezdravé a pomáhá to šířit nemoce po městě, takže to mějte na paměti.


Část 6: Více o bezpečnosti

Seznam věcí, které byste si obstarali, pokud byste „měli druhou šanci.“
Je to dobrý nápad, protože vám může pomoci vyhnout se chybám, které jsem udělal já. Jsou věci, na které nemyslíte dokud je nepotřebujete – a pak už je pozdě.
Řekněme, že jste varování 2 roky předem – objeví se víla s kouzelnou hůlkou a řekne: „Tvá země se propadne do stoky do dvou let, byl jsi varován.“
Existuje několik věcí, které bych byl býval udělal jinak a věci, které bych si koupil jsou:
Potraviny – Brzy se dostanu k otázce jídla, ale nikdy nemůžete mít dostatek konzerv a jiných trvanlivých potravin. Toto byla pravděpodobně moje největší chyba, přehlédl jsem otázku potravin.
Ptal jsem se své ženy co by udělala, pokud by se vrátila zpět v čase před krizi v roce 2001. Moje žena se moc nezajímá o přípravu (preparedness), ale odpověděla: „Koupila bych potraviny“. Pamatuješ si všechny ty prázdné regály v supermarketech?
Rozhodně více potravin – zvláště ty, co vydrží několik let.
Automobil
Koupil bych si auto s pohonem 4×4, i pro život do města, které vám umožní jezdit přes chodníky i pustiny – daleko od zátarasů a nepokojů. Vůz 4×4 má také více hmoty a síly v případě, že by se vás někdo snažil srazit jiným autem.
Nádrže na palivo
Nejen kanystry, ale i velké kovové nádoby. Nejsem si jistý jejich kapacitou, ale viděl jsem je na stavbách a nebyly tak drahé před krizí v roce 2001. Nyní nevím, nějakou dobu jsem je neviděl.
Generátor: Jsou k nám dováženy a pro nás velmi drahé. Myslím si, že je v dnešní době vyrábějí u nás, ale nejsem si jistý kvalitou.
Televize a DVD přehrávač
Chození na večeři nebo do kina je nejen nebezpečné, ale i drahé. Najdete mnohem lepší využití pro tyto peníze při SHTF.
V Buenos Aires jsou místa, kde si můžete zajít na večeři, filmy či divadelní představení a strávit čas v bezpečí. Mají buď vlastní zabezpečení, nebo jsou dohodnutí s policií na zvýšené bezpečnosti. Ale to jsou místa jen pro turisty a pro extrémně bohaté. Mám dobré socio-ekonomické postavení, lepší než 96% populace, takže si mohu dovolit tento obnos peněz utratit jednou, nebo dvakrát do měsíce. Chození na procházku je také možnost a my to děláme každou chvíli, ale řekněme, že ten pohled není tak dobrý – a můžete chodit pěšky pouze 6 bloků stejným směrem, než se dostanete mimo bezpečnou zónu, pak jste na území „na vlastní pěst.“ Můžete jít ven na procházku, ale neriskoval bych to.
Před pár dny čekala mladá žena se svou šestiměsíční dcerou na autobusové zastávce. Policista pronásledující zločince v autě zahájil palbu bez ohledu na kolemjdoucí – tak jako vždycky. Kulka ráže 9mm prošla přímo skrze dítě i matku. Zázrakem kulka nezasáhla žádný důležitý orgán dítěte a matka také přežila. Byla to jen náhoda? Možná, myslím si, že Bůh koná nevyzpytatelně. Máme zde mnoho případů jako je tento, kdy nevinní lidé byli postřeleni policií.
Takže zpět k televizi. Dobrá místa jsou příliš drahá a procházka v noci se ženou/přítelkyní je vyloučena. Popcorn, pizza a film zní jako dobrý plán. Neříkám, abyste strávili celý den před TV jako zombie. Čtení je fajn, sám ho mám rád, ale při SHTF. Kopie DVDček lze nalézt všude a stojí jen pár dolarů. TV je levná a bezpečná zábava. Play Station nebo Xbox se také hodí. Dokonce i když země zkolabuje, vždycky se najde týpek s DVD vypalovačkou co dělá kopie. Je o čem přemýšlet, pokud máte rádi filmy.
Knihy
Pokud máte rádi knihy, kupte si je nyní, i když je nějakou dobu nebudete číst. Pokud vaše ekonomika zkolabuje, stane se papír pro mnoho lidí zdrojem příjmu. Máme zde tisíce sběračů papíru a kartonu. Výsledkem je, že knihy nejsou levné, protože mají samy o sobě hodnotu v papíru. Knihy jsou také těžké a dělají transport dražší, mnoho z nich je tištěno v cizině. Jeden příklad: Vrátil jsem se z návštěvy rodičů ve Španělsku se třemi kufry. Jeden kufr byl plný knih. Knihy tu stojí o 80 až 200% více než v USA nebo ve Španělsku.
Zbraně a munice
Vždycky jsem měl rád zbraně, takže jsem je vždycky měl. Pokud nemáte dobrý výběr zbraní pro přežití, kupte je nyní, nebo jakmile to rozpočet dovolí. Je to jedna z vašich priorit hned po potravinách, vodě a obydlí. Sežeňte si alespoň pistoli a poloautomatickou vojenskou pušku, opakovací pušku.
Další vybavení
Moje rada je vidět to co pravidelně používám o čem si myslíte, že budete po SHTF potřebovat. U těchto výrobků zjistěte kde jsou vyráběny. Pokud se vyrábí mimo vaši zemi, tak jejich cena buď vzroste, nebo se přestanou kompletně dovážet po SHTF. V mém případě jsou dobrým příkladem žiletky Gillette. Vyrábí se v USA a právě teď stojí majlant. Ale jak jsem řekl předtím – zkontrolujte si, co se dováží. Věci, jako je alkohol / víno, hezké pero, parfémy, make-up a další obdobné druhy předmětů se budou hodit, když se budete potřebovat „skamarádit“ s určitými typy lidí. Rtěnka před krizí stála 4 dolary, ale protože se vyrábí ve Francii, tak stála 20 dolarů a před dvěma měsíci ji přestali úplně dovážet.
V ostatních případech lidé dají vědět, že chtějí prostě a jednoduše „úplatek“, tu a tam 50 nebo 100 dolarů v závislosti na situaci odvede svou práci. Používal jsem „dárky“ (parfémy), abych rychleji dostal pas – ušetřil jsem několik měsíců a použil jsem úplatek pokaždé, když mě policie zastavila kvůli „kontrole“. Vím, že to neplatí pro vyspělé země, kde je většina důstojníků čestných, ale prosím pochopte, že v zemích třetího světa se to děje, nenechám se zastřelit rozzlobeným policistou za 10 nebo 20 pesos, dám jim jejich úplatek. Jednou jsem je zkusil neuplatit a už to nikdy znova neudělám.
Potraviny
Choulostivá otázka. I když ne stejným způsobem, týká se nás všech. Mějte na paměti, že při SHTF, ať už jste připravení nebo ne, potraviny budou vždy ve vašich myšlenkách. Pokud potraviny nemáte, uděláte COKOLIV, abyste je získali a pokud jste připravení, budete mít starosti, abyste jich získali více do budoucna. Jakmile ceny potravin vzrostou o 200 až 300%, nebo jednoduše nebudou, tak si uvědomíte, jak cennou komoditou potraviny jsou. Pro ty co si myslí, že v USA nikdy nebude problém s potravinami: Přijeďte se podívat do mé země, ačkoliv je tu na severu pár pouští, většina země je úrodná „pampa“.
Food shelves
Těsně po druhé světové válce Argentina prakticky krmila Evropu, Argentina byla známá v Evropě jako „obilnice světa“. Dobytek a obilí uživily svou vlastní zemi a jiný kontinent. Takže co se stalo? Proč tu máme tak málo, pokud vůbec nějaké, jídla a nakonec ho jíme z kontejnerů? Ta země tu přece pořád je ne? No, země je pořád stejná, ta země, která se kdysi nazývala obilnice světa, ale některé věci se změnily. Několik velkých nadnárodních společností jako je Benetton koupily stovky tisíc akrů přírodních zdrojů. Neznám přesné číslo, ale vzpomínám si, že média začala mluvit o integritě suverenity země, která je v nebezpečí, takže si dovedete představit, kolik akrů bylo koupeno. Poté záhadně média opustila toto téma.
Dalším důležitým faktorem je, že s naší novou ekonomikou není pro obchod dobré prodávat argentinské potraviny v Argentině. Proč prodávat 1kg masa na tuzemském trhu za 17 pesos, když může být prodáno do Španělska za 17 euro, přičemž 1 euro = 3,5 pesos? [Poznámka redakce: Irský bramborový hladomor nebyl výsledkem nedostatku jídla v Irsku, ale irští rolníci byli příliš chudí na to, aby si cokoliv koupili, angličtí vlastníci pozemků prodávali zboží tomu, kdo zaplatil nejvíce.]. To vše v kombinaci s vysokou nezaměstnaností, platy, které nestačí na zakoupení minimálního množství kalorií pro typickou rodinu a vysoké ceny vyústily v to, že země začala pomalu trpět hladem.
Mohu přesně zaostřit na okamžik, kdy si celá země uvědomila, co se děje. Po krizi v roce 2001 to bylo špatné, ale lidé v Buenos Aires, v hlavním městě a nejbohatší provincii, si neuvědomili, jak špatné věci ve skutečnosti jsou v ostatních provinciích. To bylo do doby, než si učitelé všimli, že děti mají problémy se vzděláním. Všimli si, že mají problémy se soustředěním, že usínají a že je pro ně obtížné řešit matematické rovnice.
Později zjistili, že to bylo kvůli podvýživě, děti nedostávaly minimální množství živin pro zdravě fungující tělo. Zlomový bod byl, když reportér vedl rozhovor s malou holčičkou okolo 8 nebo 9 let. Reportér se holčičky zeptal, čím by chtěla být až vyroste. Dívka se rozbrečela a řekla, že nechce být ničím, že jí to je jedno. Reportér se ji zeptal, proč brečí. Řekla, že brečí, protože má hlad, že po celé dny nic nejedla – a pak jsem si uvědomil, jak hubena ta holčička vlastně byla.
Vidět hladové děti je hrozné, myslím, že jsme všichni viděli obrázky hladovějících dětí v Africe. Ale když je vidíte, jak mluví stejným jazykem, se stejným přízvukem ve vaší vlastní zemi, pak je to skutečně na nervy.
Lidé o tom mluvili celé týdny a vedli rozhovory s pediatry, kteří potvrdili, že počet dětí umírajících hladem v posledních několika měsících prudce stoupl. Takže ať se stane cokoliv – hurikán, ekonomický kolaps, zemětřesení, nebo Zemi zasáhne meteorit – potraviny a voda jsou vždy na prvním místě.
V ideálním případě již máte zásobu jídla ve sklepě na jeden rok…nebo nemáte? Ani já jsem ji neměl při SHTF a řekněme, že jsem měl knedlík v krku po celou tu dobu, měl jsem strach, že supermarkety budou úplně zavřené a že já a moje rodina budeme ponecháni bez jídla. Pokud nemáte vyřešenou otázku potravin, udělejte to co jsem udělal já: začněte kupovat navíc trochu potravin pokaždé, když jdete do supermarketu. Znaky potravin, které byste měli hledat, pro skladování jsou (seřazeny podle důležitosti):
1) Není potřeba lednička.
2) Vysoká nutriční hodnota.
3) Datum spotřeby v rozmezí 1 až 5 let.
4) Není potřeba voda.
5) Není potřeba vaření.
Obvykle jde o konzervy masa, ryb, zeleniny, sušené těstoviny, dehydrované polévky, čokoláda, sušené mléko, marmelády, polévky, rýže a sušené fazole. Potraviny v konzervách jsou dobré z hlediska data spotřeby, většinou nejsou dehydrované, takže nepotřebují vodu a můžete je jíst rovnou z konzervy. Jen si dejte pozor, aby se konzerva nepoškodila, jakmile se do ní dostane vzduch, tak se zkazí – pokud se to přesto stane, tak obsah konzervy rychle snězte. Mou oblíbenou konzervou je tuňák. Vydrží dlouho a obsahuje proteiny a bez ohledu na to, jak často ho jím, tak mi chutná. Kromě toho je možné ho zkombinovat s mraženou zeleninou nebo s rýží. Konzervované ovoce a zelenina jsou také dobré, ale mají méně vitamínů, než když jsou čerstvé, proto pijte i tekutinu, ve které jsou naložené.
Sušené těstoviny sice potřebují velké množství vody a vaření, ale jsou nejlepším způsobem jak uchovat sacharidy k pohodlnému použití. Pšenice může být také skladována ve velkém množství a je výživná, ale vyžaduje více přípravy ke konzumaci.
Stali jsme se celkem nezávislí na lednici a používáme ji jen ke zmražení našich čerstvých těstovin, pizzy a kadeřavé zeleniny. Prakticky zmrazíme vše, protože to déle vydrží, prakticky napořád a i když vypadne proud, tak zmražené potraviny vydrží ještě hodiny, někdy i den nebo dva. Čím větší množství potravin zamrazíte, tím déle si udrží svou teplotu. Přesto každý, kdo byl nějakou dobu bez čerstvého ovoce ví, že po určité době začne trpět kurdějemi. Jakmile začnete jíst opět čerstvé ovoce a zeleninu, tak kurděje zmizí.
Zdraví a fitness
Navštivte IHNED vašeho doktora a nechte se dát do pořádku. Navštivte zubaře a ujistěte se, že vaše zuby jsou v perfektním stavu. Není nic horšího než mít bolesti zubů a nikoho kdo by se o to postaral. Pamatujte, že doktoři nemusí být v budoucnu tak snadno dostupní jako nyní. Například jsem podstoupil operaci očí a teď vidím dobře i bez brýlí. To se hodí, při SHTF by se brýle mohly rozbít a pak by bylo téměř nemožné je nahradit. Lidé vás pak i jinak hodnotí, když nenosíte brýle. Lidé jsou pořád po tom všem instinktivní zvířata.
Zločinci se na vás budou dívat jako na slabou osobu, pokud nosíte brýle. Staří lidé a ženy jsou obzvlášť zranitelní. Po nich a dětech přichází na řadu menší lidé, čím menší jste, tím více zranitelní vypadáte a je větší pravděpodobnost, že si vás vyberou jako oběť. Zní to krutě, ale takovým způsobem to prostě funguje. Mladý, dobře vyvinutý a svalnatý muž se širokými rameny se jen tak nestane obětí zlodějů. Pokud si vás ale vybere profesionální skupina, pak je to samozřejmě o něčem jiném.
Ptej se hodně svého doktora. Zvykni si na tuhle filozofii a ptej se všech – mechaniků, doktorů, policistů – vždycky se můžeš naučit něco nového od lidí s kvalifikací. Jako survivalista a chytrá osoba byste měli vědět od všeho trochu, vždycky buďte zvědaví. Takto jsem se naučil mít rozšířené zásoby antibiotik. Doktor mi řekl, že si tělo zvykne, pokud používáte stejný druh antibiotik, což je poté dělá částečně nefunkční, obzvláště to platí u malých dětí, takže mám nyní dva rozdílné druhy antibiotik.
Cvičení na sobě pár hodin třikrát do týdne vás udrží ve formě. Cvičím doma, mám lavičku a pár činek. Zkuste třeba aerobik a nebo posilování. Boxovací pytel se také hodí – procvičuje většinu svalů a budete mít v pěsti větší údernou sílu. Běžecké pásy a cyklistická kola jsou také dobré.
Survivalista, který stráví týdně 3 hodiny cvičením se zbraněmi a žádný čas cvičením svého těla to nedělá správně. Představte si, kdyby jste museli utéct daleko od nepokojů/střelby/útoků – popadnete své evakuační zavazadlo a bojujete holýma rukama proti někomu, kdo vás překvapil. To platí pro život obecně, před i po SHTF, člověk by měl vědět, jak bojovat holýma rukama. Nemusíte být Bruce Lee nebo Miek Tyson, stačí jen vědět, jak vykrýt úder, jak si krýt obličej a nebo znát něco z bojového umění. Procvičování obranných pohybu je užitečné, zvláště pokud to cvičíte s někým, kdo v tom má praxi.
Znát první pomoc je vždy užitečné. Projdu kurzem první pomoci u Červeného kříže. Mějte lékárničku a další speciální leky, můžete je potřebovat. Pokud berete pravidelně nějaké léky, mějte jich zásobu alespoň na jeden rok. Léky je těžké sehnat a jsou drahé, mnoho z nich se vyrábí v zahraničí a při SHTF můžou být nedostupné.
Mám v zásobě tolik léků, kolik jen můžu. Vedle běžné lékárničky první pomoci mám i Ibuprofen a antibiotika, oboje jak pro děti, tak pro dospělé. Antibiotika jsou zde vzácná. Plicní infekce jsou velmi nebezpečné. Také nezapomeňte udržovat dům čistý a větraný, což je jedna z cest k prevenci nemocí. To je těžké, když je město plné špíny, švábů a krys. Moje okolí není tak špatné, jsou mnohem horší místa, kde lidé doslova spí a jí s krysami. Švábi jsou problém, ale držím je na uzdě jeden, který je dodávám ve stříkačkách, které se rozmístí okolo domu.
To mi připomíná, že byste měli mít zásobu jedů na krysy a švábi. Služby jsou obecně špatné a popeláři nejsou výjimkou. Jednou týden stávkovali a pak jste mohli vidět pobíhat krysy v hromadách odpadků, které lidé vyházely na ulice. To je samozřejmě nezdravé a pomáhá to šířit nemoce po městě, takže to mějte na paměti.
Měli byste znát své auto a vědět, čeho je schopné. Otočka o 180 stupňů s použitím ruční brzdy není zase tak těžká a po jednom nebo dvou dnech zkoušení ji budete schopni snadno provést. Pokud vás někdo pronásleduje a situace je vážná, použijte náhle brzdu, pronásledující auto do vás narazí, zničí si chladič a motor. Nabouráte si zadek auta, ale vaše auto bude pořád fungovat, auto pronásledovatelů nikoliv.
Autům blokujících vozovku (únosci, zloději) se vyhněte otočkou o 180 stupňů, nebo rychle zařaďte zpátečku a otočte se pomocí brzd, tak se též otočíte skoro o 180 stupňů. Pokud vám zablokují auty cestu, nebourejte do nich jako v TV. Měli byste POMALU přijet nárazníkem vašeho auta k ose kola auta blokujícího cestu (obvykle dají auto napříč cestou, aby pokryli více místa) a pak zrychlit. Zavazadlový prostor v zadní části auta není tak těžký jako předek auta s motorem. Střelba z pistole během tohoto manévru udrží ostatní dál od vás.
Existuje několik obranných řidičských technik. Jako mnozí, rád jsem poslouchal hudbu během řízení a rád jsem ji měl puštěnou nahlas. Rychle jsem zjistil, že to není příliš chytré, protože neslyšíte, co se děje okolo vás: střelba, řev lidí, zvuk aut, atd. Mějte hlasitost tak nízkou, abyste slyšeli, co se děje okolo vás. Nebo ji vypněte úplně v rizikových oblastech.
Samozřejmě by po celou dobu měly být zavřeny okna a dveře. Také mějte alespoň palivo o objemu poloviny nádrže v kanystrech. Může se stát, že narazíte na zátarasy, se kterými jste nepočítali a které budete muset objet delší cestou. Pak je dobré mít navíc palivo. A vždy mějte oči na stopkách a dívejte se na cestu. Nejen kvůli ostatním autům a lidem, ale i kvůli poškozením na silnici (někdy skoro jako kráter), kvůli objektům, kteří můžou dát zločinci na cestu, aby vás zastavili.


Část 7: Čaj s tetou Sheeple

„Proč se chceš přestěhovat do Španělska? Tady se žije mnohem lépe. Tady si můžeš dovolit 3 pokojské, zahradníka, soukromou školu, soukromé zdravotnické hodiny a hodiny tenisu. Můžeš žít v něčem, co Evropané považují za vilu.“
To byl starý argument, když má matka, teta a babička měly čaj v obýváku mých rodičů. Má matka se opět hádala s mou tetou. Můj otec byl pryč, než hádka vůbec začala. Šel opravit něco v domě, jako vždy, když je v okolí má teta. Je to již několik let, kdy vedle ní naposledy vydržel 5 minut, vedle její ploché mysli a mentality ovce.
V této zemi existuje mnoho lidí, jako je moje teta. Lidé, kteří se překvapivě nebojí SHTF, ale těší se na něj. Znamená to levnější pracovníky, levnější služby a nové využití příležitostí. A nemluvím jen o místních, ale samozřejmě i o mezinárodních korporacích.
Co místní ignorují, nebo je jednoduše nezajímá, je to, že jsou stále nuceni žít s těmi, kteří jsou v mnohem horší pozici. Možná jste bohatý, ale kamkoliv pak půjdete, budete muset být v obrněném voze s bodyguardy. Nebudete mít svobodu, alespoň ne tu reálnou.
Jak jsem již několikrát psal, lidé vás překvapí tím, jak jsou neuvěřitelně vynalézaví a/nebo neuvěřitelně hloupí. Většina je jen „stádo“, které se snaží proplout životem, být šťastný, že jejich oblíbený fotbalový tým vyhrál finále a že si můžou dát pár piv s kamarády.
Povšimněte si, jak se nic nezměnilo od dob starověkého Říma, kde císař tvrdil, že jediné co musíte lidu dát jsou „chléb a hry“, abyste je udrželi pod kontrolou. Lidé jako má teta jsou hlupáci, kteří milují rekreaci v Brazílii a myslí si, že komunismus na Kubě je nejlepší dílo, hned vedle krájeného chleba. Vrátí se zpět zamilovaní do Kuby. Oh! Ty letoviska, jídlo, tolik veselých lidí. Zdá se, že zapomínají, že když Kubánci neudělají hezký úsměv, tak jsou popraveni a mají příležitosti. A mají skvělý čas, protože jsou to turisti s penězi a mohou si dovolit žít jako králové. Proč se tam nepřestěhují bez peněz, tak jak žijí Kubánci? Podívejme se, jestli nekupčí se svými manželkami a dcerami, aby přežili, podívejme se, jestli nežijí jako krysy.
Další problém, který chci vypíchnout. U SHTF jako politické krize nebo ekonomického kolapsu trvá, než se objeví. Nebude deklarován SHTF den. Ano, jsou události jako hraniční kameny a milníky v historii. Ale nějaký čas trvá, než se společnost změní kousek po kousku, dokud není nová realita asimilována a přijata, vědomě či nevědomě, celou populací. Po několika měsících uslyšíte, jak si lidi povídají o minulosti a o určitých událostech, které změnily jejich svět. Pro někoho to může být kurz 1 dolar za 1 peso, pro někoho krize v roce 2001. Lidé to používají v běžné konverzaci. „Takže jsi byl na Havaji? Wau!“, „Ano, ale vrátili jsme se před 1:1, teď je nemožné platit za takový výlet“, „Ano, je to špatné.“
Tento čas nejistoty, dokud lidé nepřijmou, že se svět kolem nich změnil, trvá měsíce nebo dokonce roky. Jednoho dne uvidíte více žebrajících lidí, více prostitutek, domů bez nátěru, auta začnou vypadat opotřebovaně, protože lidé nemají peníze na jejich opravu, a řeknete si: „Wau, takhle to před 6 až 12 měsíci nebylo.“ Věci se nepřijmou ze dne na den, SHTF se může objevit během vteřin, ale trvá měsíce, než se naplno projeví. To důvod, proč byste měli mít otevřenou a nezávislou mentalitu, mít oči a uši nastražené okolo sebe a držet se napřed před stádem.
Finanční bezpečnost a schopnost přestěhovat se = nejlepší survivalová vlastnost
Což mě přivádí k mé finální úvaze o survivalu, můj konečný závěr ohledně přežití velké krize.
Peníze.
Ano, papírové peníze, zlato, investiční stříbro, ale většinou peníze na účtech v několika“bezpečných zemích“ a peníze investované do nemovitostí.
Naše založení společnosti je na penězích. Nejen na těch papírových, ale i na těch na účtech a na virtuálních penězích. Kdyby peníze byly nepoužitelným konceptem, přineslo by to velký celosvětový kolaps, prakticky konec lidstva. Země, několik zemí, dokonce i kontinent se může dostat do bídy, přičemž s sebou strhává i papírové peníze, ale úměrně tomu vyvstává druhý konec. Opravdu věřím a historie také ukazuje, že vždy jsou vítězové a poražení, dobývaní a dobyvatelé, rovnováha jing jang vždy zůstává. Obrovský meteorit by mohl zničit Zemi a malý zelený mužíček by nás mohl zotročit, ale z nekonečného spektra možností jsou tyto scénáře nepravděpodobné. Raději bych se připravil na ty nepravděpodobné. A je velice pravděpodobné, že si vaše země projde ekonomickým kolapsem, zažije občanskou válku nebo přírodní katastrofu, pravděpodobně budete mít možnost utéct někam do bezpečí.
To je přesně to, co tisíce Argentinců udělali, co má rodina udělala a co zamýšlím udělat co nejdříve.
Právě minulý týden mi rodiče řekli, že narazili na staré přátele, kteří se nedávno odstěhovali do Španělska. Zločinci se k nim vloupali domů, když byli doma, nevím co se přesně stalo, ale muselo to být hrozné, takže měli plné zuby nebezpečí a přestěhovali se se svou dcerou do Španělska.
Považuji sám sebe za občana světa a nemám problém se přestěhovat, když musím. Silně vám odporučuji o tom popřemýšlet, protože to může být poslední řešení. Sice věřím v koncept „pevnost-ústup“, ale nevěřím, že je možné odrazit celý hladovějící a poblázněný národ.
Pokud bychom zvažovali dlouhodobý a permanentní TEOTWAWKI (The End Of The World As We Know It = konec světa tak jak ho známe), zvažte přestěhování do jiné vzdálené země a plánujte podle toho. To znamená mít peníze na účtech, mít připravené doklady a cestovní pasy, možná se i naučit jiný jazyk.
Když teď o tom přemýšlím, solidní finanční situace a zajištění světské a bohatě zásobené mentality pro své děti je to, co můj otec, vědomě či nevědomě, zajistil své rodině, aby přežila a skutečně uspěl, zatímco miliony otců selhalo.
Šetřete peníze, investujte, cestuje, hledejte si nové kamarády, navštěvujte dlouho ztracené příbuzné, rádi vás uvidí, cestujte okolo a učte se o rozdílných kulturách, jak být flexibilní a adaptovat se na ně. To jsou nejlepší rady, jaké vám můžu dát, když nastane SHTF. Někdy vám jednoduše dojdou možnosti. Stalo se to tady, stalo se to předtím, stalo se to na několika místech. Může se to stát i vám.
Člověk není survivalistu jednoduše proto, že žije v lesích, nosí celý den maskáče a má vždycky pušku pes rameno. To není to, co v životě chci a není to typ člověka, kterého považuji za flexibilní adaptabilní osobu. Dle mého názoru se survivalista může cítit pohodlně v lesích stejně tak jako na párty obklopený ovcemi. Může hrát oboje, může se adaptovat. Je to osoba, která se umí usmát na ty, kteří myslí jinak. Osoba, která nedokáže tolerovat přítomnost lidí, kteří nejsou jako on, má omezenou schopnost adaptace a je proto omezená, když dojde na přežití. Možná je nejlepší v survivalu v přírodě, ale ne v reálném světě v přežití ve společnosti. Je dobrý v přežití vyžadovaného při pádu letadla v Amazonii, což je skvělé, ale neumí se vyrovnat se společnosti a ostatními lidmi.
Musíte opustit myšlenku, že ústup je jediná poslední odpověď na krizi. To je chybné. Poslední možností je opustit zemi nebo region. A to vyžaduje sociální dovednosti a úspory. Mějte to na paměti, než začnete utrácet peníze za poslední ústup. Ústup do domu, zabarikádování se v něm je velmi důležité, je to předposlední řešení, je to místo, na kterém jste v bezpečí během malých a středních krizí (které jsou pravděpodobnější než velký SHTF) a je to také váš domov, místo, kde strávíte většinu života, když se nic nestane. Ale při SHTF velkého rozsahu musíte odejít, jako mi už mnoho lidí doporučilo.


Část 8: Poslední myšlenka – poselství naděje

Nakonec vám všem chci dát poselství naděje a připomenout vám i mně, že survival je o přežití, ale ne o pouhém faktu žití, ale šťastného a bohatého žití.
Připravujte se, protože je chytré to dělat a ne proto, že se těšíte na SHTF a jiné katastrofy.
Nedělejte tu chybu, že si budete myslet, že je pro vás SHTF novým čistým začátkem a že všechny vaše problémy prostě jen tak zmizí a budete mít nový začátek v novém skvělém světě.
Takto to nefunguje. Spíše opačně – všechno se zhorší, malé problémy se přelijí ve velké, mnohem vážnější problémy. Pokud máte problémy s pitím, budete pít více, pokud si neumíte podržet zaměstnání, strávíte celé roky nezaměstnaní, pokud máte nějakou vážnou chorobu, budete mít těžší sehnat léčbu. Opakuji – všechno se zhorší.
Někdo se mě jednou zeptal: „Jaké to je, když nemůžeš zastřelit zločince 200 metrů od tebe, ale policie nedělá nic pro to, aby ho zastavila?“
SHTF, či jakýkoliv jiný typ krize, není fér. Bude to absolutně nefér.
Budou dobří a čestní lidé, kteří budou hladovět, zatímco ti zkažení budou mít zisk, nebudete mít policistu, který by vás chránil, ale zajisté po vás půjdou, když vás někdo falešně obviní. Takhle to funguje.
Takže kdo se těší na TEOTWAWKI jako na nový začátek – raději se znovu a lépe zamyslete a vyrovnejte se se svým životem nyní.
Survivalisti jsou často považování za temné fatalisty, uctívače konce světa. Tak to není, opravdový survivalista by takový neměl být. Negativní lidé to budou mít těžké v krizi. Naopak to budou mít positivní osoby s dobrou náturou.
Vězte, že jsou nebezpečí a situace, které nemůžete předpovídat a na které se nemůžete připravit jak nejlépe umíte. Ale nikdy nezapomeňte žít život naplno. Vy ani já nevíme, jak dlouho budeme ještě žít, takže z toho dostaňte to nejlepší, každou probíhající minutou.
Survivalista by neměl být pesimista, měl by být vždy pozitivní, veselý a užívat si života víc než kdokoliv jiný, protože chápe, že každá minuta míru, kterou máme, je drahocenná a unikátní a nikdy to nepovažuje za samozřejmost.
Jak to vidím já: survivalista je vitální, v kondici, zvědavý a osoba s humorem. Je v kondici, protože se stará o své tělo a jeho tělo se stará o něj, je zvědavý, protože si myslí, že je důležité se celou dobu učit novým věcem a to učení si užívá, má smysl pro humor, protože si je sám se sebou jistý a zachází s druhými tak, jak chce aby bylo jednáno s ním.
To je způsob, jakým bychom se měli chovat. Být survivalistou je z 90% dáno mentálním postojem. A i když se SHTF neobjeví ve vašem životě, tak tento mentální postoj dělá váš život více bohatým a naplňujícím.
V životě jsou věci, které máme pod kontrolou a které pod kontrolou nemáme. Survivalový způsob myšlení je ten, že jsme si jistí, že máme pod kontrolou to, co můžeme a přijímáme to, co pod kontrolou nemáme.
Takže pokud máte takovou mentalitu, ať už díky plné soběstačnosti, nebo díky zásobám, zbraním, evakuačním zavazadlům, tak si nastavte laťku o kousek výš, choďte napřímení, bez ohledu na to, jestli jste doktor nebo účetní, řidič nebo dřevorubec, buďte hrdí.
Jste nepochybně lepším člověkem.
Pánev
Vím, že si mnoho z vás klade otázku: Kdo je ten člověk s takovým obrázkem?
Pánev je v mé zemi symbolem. Byla použita pro odstranění zbytečných prezidentů, celkem jich bylo pět v jednom týdnu. Lidé bušili pánvemi doma i na ulicích jako znak protestu. Zvuk milionů pánví je…pokořující. Je to jako obrovská vibrační vlna, kterou nikdo nemůže ignorovat, proto musel prezident utéct z vládní budovy ze střechy vrtulníkem.
Je to také znak hladu. Tisíce Argentinců bušily pánvemi na protest vůči zavřeným dveřím u bank, které jim odmítly vrátit peníze.
Vskutku mocný symbol. To jen dokazuje, že nezáleží na zbraních jako M16, FAL, M1A1, je to síla vůle, na čem záleží. Pánev. Když každý Argentinec s ní bušil, síla všech sjednocených byla dostatečná, aby odstranila prezidenta podporovaného celou armádou. Nepadl žádný výstřel, to jen vůle lidí…a byly slyšet pánve.
Překlad článku The Argentina Collapse – Lessons from Argentina’s economic collapse
http://www.survival-spot.com/survival-blog/argentina-collapse/
část převzat z : http://www.freepub.comehere.cz/