Informace

Opravdu netuším, proč "odborníci" stále nechtějí přiznat fakt, že roušky chrání i před vdechováním kapének s koronavirem. Je evidentní, že roušky a respirátory chrání před rozptylováním kapének směrem od nakaženého do okolí. To už přiznává kdekdo. Dokonce i WHO. (O tom, jak neprofesionálně funguje WHO jsem psal zde...)

Podrobně o rouškách jsem psal zde ...

V článku Rouška zastaví koronavirus, potvrdili vědci. Laboratoří je i celé Česko to dnes slavnostně píše iDnes.

   Pořád ale nikdo nechce připustit, že rouška (a lépe respirátor) chrání i před vdechnutím kapének s koronavirem. Nebaví mě pořád dokola rozebírat proč tomu tak je. Tak pro ty, kterým to zatím ještě pořád ještě není jasné, se to pokusím dokázat na tom co sami "odborníci" doporučují.

   Všude se můžete dozvědět, jak je důležité nedotýkat se roušky rukou, opatrně ji sundávat, sahat jen na šňůrky nebo gumičky, prostě nedotýkat se venkovní kontaminované strany roušky nebo respirátoru. Toto doporučení není pro nakažené, ti mají kontaminaci hlavně na vnitřní straně roušky. Je to doporučení pro nenakažené, kteří přes roušku filtrují vzduch před vdechnutím.

   Zkuste se zamyslet, v jakém případě bude rouška z venkovní strany kontaminována.
Ano. Je to v případě, že se pohybujete v prostředí, kde jsou rozptýlené kapénky s koronavirem. Pokud by, jak oni říkají, rouška propouštěla virus dovnitř, pak by nezůstával na venkovní straně roušky a rouška by nebyla kontaminovaná. Pokud je rouška z venkovní strany kontaminovaná, tak to znamená, že se tam zachytil infekční materiál, který bychom jinak vdechli. Představa, že když koronavirus vidí roušku, tak neodolá a snaží se usadit se na její vnější straně, nevypadá moc věrohodně. Že?
To, že nám říkají, že rouška je kontaminovaná, znamená, že rouška zachytila koronavirus, který bychom jinak pravděpodobně vdechli. To v každém případě znamená, že se minimálně sníží počet virionů, které vdechneme a to může mít i zásadní vliv na to, jak bude infekce probíhat, případně zda se naší imunitě podaří infekci zlikvidovat úplně.

Z toho vyplývá jediné: rouška a respirátor chrání i zdravé před nakažením. Noste roušky nejen abyste nikoho nenakazili, ale také abyste nenakazili sebe.

Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

   Jsou to nesmyslná nařízení nekompetentní vlády? Bohužel tomu tak není. Tato nařízení smysl mají. Sice jen pro někoho, ale mají.
To, jakou vládu máme, vypovídá o tom, jak moc chytří nebo hloupí jsme. Tedy aspoň kolik rozumu má třetina z nás.
   Vláda zase musí vládnout všem lidem v této zemi bez ohledu na jejich loajalitu nebo třeba kompetenci. Kdybychom byli rozumní a ohleduplní, pak by možná nebylo nutné nic moc nařizovat. Možná by pak stačilo doporučení: chovejte se tak, abyste nenakazili ani sebe ani nikoho dalšího. Náš národ, ale ani jiné národy, které aspoň trochu znám, takové bohužel nejsou. Proto vláda zavádí restriktivní nařízení a také, celkem opatrně, se je snaží kontrolovat. Lidé nejen, že neslyší na nějaká doporučení, oni ani nedodržují nařízení, která mají šíření nemoci zabránit. Neodradí je ani hrozba pokut. Od toho, aby si dělali, co chtějí, je neodradí prostě nic. Takoví ale nejsou zdaleka všichni.

   Pokud jste ve vlastním autě, kde jedete sami nebo s rodinou a nebudete mít roušky, nikoho nenarazíte a nikdo nenakazí vás. Taky vás za to nikdo nebude trestat. Stejně tak, když budete sami v lese a okolo nikdo nebude. Pokud se k někomu přiblížíte, roušku si nasadíte a je vše OK. Taky vás za to nebude nikdo trestat. Chce to totiž mít trochu inteligence (stačí opravdu jen málo) a používat rozum. Ani to ale u nás bohužel nejde.

   Na úrovni vlády není možné řešit každý jednotlivý případ, každého možného typu auta (vlastní, vypůjčené od známého, vypůjčené z půjčovny, sdílené, taxi). Podobně je to s rouškou v lese. Každý musí používat hlavně selský rozum a chovat se tak, aby nikoho nenakazil a nikdo nenakazil jeho. Nelze všechno nařizovat nebo zakazovat. To jaksi rozumný člověk dokáže řešit sám a pokud nedokáže, měl by se řídit nařízením, že mimo domov má nosit roušku. To řeší všechny sporné případy bez nutnosti toho, aby se k miliónům podobných problémů musel vyjadřovat premiér. Za chvíli by řešili, jestli taky ve vlastní kadibudce, která ovšem není na vlastním pozemku a která je 47,5 metru od zastávky autobusu musím mít roušku.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

   Nakup bezpečně je projekt, díky kterému můžete dál nakupovat ve svých oblíbených potravinách, drogeriích i lékárnách. Jako dřív, jen o něco bezpečněji. Nákup vyřídíte doma online, obchod zboží připraví a vy si ho jen vyzvednete. Bez dlouhého vybírání, čekání ve frontě a obav.

   Je nesmyslné abychom striktně dodržovali karanténu a potom trávili poměrně dlouhý čas v potenciálně nebezpečném prostředí obchodů. V nákupních prostorách se potkává relativně mnoho lidí na poměrně malém prostoru. To je z hlediska šíření koronaviru hodně rizikové chování.

   Zakladatel Rohlik.cz Tomáš Čupr přichází s novou službou. Minulý týden v pátek pomocí facebookové skupiny COVID19CZ zapojil programátory, designéry, call centrum a investoval i stovky tisíc korun a s pomocí pana Tomáše Matějíčka a několika dalších dobrovolníků dali během pár dnů dohromady službu Nakup bezpečně, která byla spuštěna v pátek 27.3.2020.

Pro obchodníky i pro uživatele je služba Nakup bezpečně zdarma.

Služba má dva cíle: dostat lidi z front v obchodech a pomoct menším obchodníkům, kteří teď trpí.

   Podle předpokladů se během několika dnů na platformě objeví tisíce obchodů z celé země. „V první fázi to budou spíš malé krámky, co jsou všude po republice, a snad přesvědčím řetězce, aby se do toho zapojily,“ říká Čupr a zároveň připomíná, že současné kapacity online supermarketů typu Rohlík.cz, Košík.cz či iTesca nestačí náporu uživatelů, a navíc jsou dostupné jen ve velkých městech.

   Jak má Nakup bezpečně vypadat z pohledu zákazníka? Na počítači nebo na mobilu si nechá zobrazit zapojené obchody ve svém okolí, pak si zobrazí jejich sortiment, vybere do košíku svůj nákup, zaplatí a vybere si čas vyzvednutí. Buď si pro připravený nákup sám dojde do obchodu, nebo si ho nechá dovézt kurýrem.

Službu Nakup bezpečně najdete zde ...

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Bouřka vzbuzuje u některých lidí obdiv a úctu před silou a mocí přírodních sil, u jiných vyvolává strach a hrůzu, ale u všech by měla vzbuzovat respekt. Bouřka představuje poměrně velké riziko hlavně v horách, toto riziko si hodně návštěvníků hor neuvědomuje. Ve střední Evropě bývá průměrně 30 bouřkových dnů v roce.

    Maximální snahou každého návštěvníka hor by mělo být, aby ho bouřka v horách nezastihla na nechráněném místě. Za chráněné a tedy bezpečné místo lze považovat horské chaty, případně jiné budovy opatřené hromosvodem a vnitřní prostory automobilů, autobusů, vlaků a lanovek. Všechna okna a dveře musí být uzavřeny. U auta by neměla být vytažená anténa.
Bouřky se vyskytují častěji odpoledne a navečer než v ranních a dopoledních hodinách. Na přicházející bouřku nejčastěji upozorní hrom, který je slyšet na vzdálenost do cca 20 km. Vzdálenost bouřky můžete poměrně přesně odhadnout podle doby, která uplyne mezi pozorováním blesku a zaslechnutím hromu. Protože blesk vidíte v podstatě okamžitě a zvukové vlny se vzduchem šíří rychlostí 0,33 km/s, odpovídá doba mezi bleskem a hromem v sekundách dělená třemi vzdálenosti blesku v kilometrech. Uběhne-li např. mezi bleskem a hromem 9 sekund, je bouřka vzdálena asi 3 km.

    Některá místa jsou za bouřky zvláště nebezpečná, je proto nezbytně nutné se jim vyhýbat. Jsou to především vyvýšené objekty jako samostatně stojící stromy, výrazné skalní bloky, vyvýšeniny hřebenů a vrcholy hor. Nebezpečné jsou nejen objekty špičaté, ale i oblé a málo výrazné. Zásah v okruhu do 15 m od vyvýšeniny je asi 10x pravděpodobnější než ve vzdálenosti 100 m. Stany netvoří žádnou ochranu a v některých případech mohou být zasaženy s větší pravděpodobností než např. člověk ležící mimo stan. Těsné skalní výklenky jsou nebezpečné, protože člověk, který se zde ukrývá, tvoří propojení mezi horním a spodním okrajem výklenku. Ze stejného důvodu jsou nebezpečné i vstupní otvory jeskyní a okna nebo dveře chat. Protože blesk si hledá cestu s nejmenším elektrickým odporem, jsou také nebezpečná místa se silně podmáčenou půdou a místa s podzemní vodou. Protože se takováto místa těžko lokalizují, vyhýbejte se sníženým místům v sedlech nebo na loukách. Na podmáčená místa může také upozornit výskyt bujnější vegetace. Vyhýbejte se i vlhkým žlabům a korytům.Velmi nebezpečné je pobývat v blízkosti vysokých předmětů, které nejsou zajištěny bleskosvodem. Pobyt ve vzdálenosti menší než dva metry od takového předmětu je nebezpečnější než stát v otevřeném terénu. Potenciálně nebezpečné jsou také blízko stojící stožáry vysokého napětí.

    Pokud už vás bouřka v horách zastihne na nechráněném místě, snažte se alespoň minimalizovat všechna rizika. Opusťte neprodleně vrcholy hor a hřebeny a snažte se dostat co nejníže. Odložte co nejdále od sebe všechny kovové předměty. Pokud jste ve skupině, snažte se rozptýlit po větším prostoru. Pokud dojde k zásahu bleskem, je tak větší pravděpodobnost, že nebudou všichni zasaženi a bude mít kdo poskytnout první pomoc ostatním a přivolat pomoc. Pokuste se odizolovat se od země např. usednutím na batoh. Nohy mějte u sebe, snížíte tak případné napětí (tzv. krokové napětí), které vzniká při průchodu elektrického proudu po povrchu země. Pokud se nacházíte v otevřeném plochém terénu vyhledejte nějakou prohlubeň a v té se ukryjte.

V další cestě pokračujte, až bude bouřka vzdálena alespoň 10 km (čas mezi bleskem a hromem alespoň 30 sekund).
Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Palivové dříví jako palivo zažívá v posledních letech obrovskou renesanci. Prodává se stále více krbových kamen a krbových vložek. Výrobci jako Jotul, Saey, Nordica, Romotop nebo Thorma si mnou ruce a majitelé nových krbových kamen shánějí palivové dřevo.
    Palivové dřevo je v současné době jednoznačně nejlevnějším tepelným zdrojem – palivem. Topení dřevem patří mezi ekologicky šetrné způsoby vytápění. Dřevo se řadí mezi obnovitelné zdroje. Při topení dřevem je oproti ostatním palivům minimální odpad, který se dá ještě dále využít i jako hnojení. Ve srovnání s uhlím se palivové dřevo mnohem snáze a čistěji skladuje. Také manipulace se dřevem je snazší a čistější.

    Při topení dřevem ale není jedno, jaké použijete, hlavně musí být dřevo dobře vyschlé. Čerstvé dřevo mívá průměrně 50% vlhkosti, v lese vyschlé 25-30% a proschlé (na vzduchu vyschlé) 10-20% vlhkosti. Měkká dřeva by měla schnout alespoň jeden rok, tvrdá asi tři roky. Měkká dřeva jsou například smrk, borovice, jedle, topoly, vrby, modřín, bříza nebo olše. K tvrdým dřevům patří třeba dub, ořešák, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, akát nebo habr. Výhřevnost dřeva se pohybuje zpravidla od 4,1 do 4,4 kWh/kg.

    Při nákupu palivového dřeva může být užitečné znát jeho objemovou hmotnost v kg/m3. Zde jsou údaje pro několik druhů dřeva. Údaje jsou pro čerstvé dřevo a v závorce pro dřevo na vzduchu vysušené. borovice lesní 700 (520), bříza 940 (600), buk 990 (720), habr 1080 (820), jasan 920 (720).

    Palivové dřevo se většinou měří v prostorových mírách. Základní jednotka je 1 m3 = plnometr (kubík dřeva). To je krychle o stranách 1 metr zcela plná dřevní hmoty. Takto se ale palivové dřevo nedodává, protože je to nemožné. Častěji se používá jednotka prostorový metr rovnaný, což je opět krychle o hraně 1m, ve které jsou vyskládaná jednotlivá polena či štípané dřevo. Skládání je časově náročné a zvyšuje se tak cena dřeva pro odběratele. Často se tedy používá jednotka prostorový metr sypaný, což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor krychle o hraně 1m. Je to měření značně nepřesné ale hlavně je levné pro praktické použití.

    Rozhodně při topení nepoužívejte nevhodné dřevo jako je dřevo chemicky ošetřované, železniční pražce a lisované dřevotřískové desky. Při topení těmito materiály se rychle znečišťují topeniště i komín a spalováním vznikají nebezpečné toxické exhaláty a výpary. Nikdy nespalujte staré palety, překližku, odpadky nebo navoskované předměty.

Jaké dřevo kupujete Vy? Jak ho skladujete a jak dlouho sušíte? Přidejte své zkušenosti do komentářů.

Do konce roku 2010 je čas na doplnění nebo výměnu obsahu autolékárničky. Za novou lékárničku zaplatíte podle odhadů o nejméně 100 až 150 korun více než dosud. Vyhláška 283/2009 Sb. předepisuje kvalitu zdravotnických prostředků a nové komponenty. Musíte si dávat pozor při výběru autolékárniček, vyhláška totiž stanovuje pouze základní požadavky na kvalitu autolékárniček a není proto garantem jejich skutečné funkčnosti.

   Kromě zdravotnického materiálu je součástí nové autolékárničky také přehledný obrázkový a textový návod na poskytnutí první pomoci při autonehodě. Jedná se jen o stručný návod, protože se předpokládá, že řidiči znají zásady první pomoci minimálně z autoškoly. Na místě nehody má pak tento návod sloužit hlavně pro připomenutí základních postupů v případě zmatku nebo paniky. Asi nejdražší součástí výbavy nové autolékárničky je termoizolační fólie. Nově přibude také resuscitační maska.
   Naopak z povinných náležitostí zmizí třeba špendlík, který je podle odborníků zbytečný, z vyhlášky vypadla také zmínka o tom, že obvazy musí být sterilní.

Nový obsah autolékárniček je povinný od 1. ledna 2011:
Obvaz hotový s 1 polštářkem (šíře 8 cm, savost 800g/m2) 3 ks
Obvaz hotový se 2 polštářky (šíře 8 cm, savost 800g/m2) 3 ks
Šátek trojcípý z (netkaného) textilu (délka stran nejméně 960 x 1360 x 960 mm) 2 ks
Náplast hladká cívka (velikost 2,5cm x 5m, min. lepivost 7 N/25 mm) 2 ks
Náplast s polštářkem (velikost 8cm x 4cm, min. lepivost 2,5 N/cm) 6 ks
Obinadlo škrtící pryžové (60 x 1250 mm) 1 ks
Maska resuscitační s výdechovou chlopní a filtrem schválená jako zdravotnický prostředek 1 ks
Rouška plastová (20 x 20 cm, tloušťka 0,05 mm) 1 ks
Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu 1 pár
Nůžky se sklonem v antikorozní úpravě se zaoblenými hroty – délka 15 cm 1 ks
Isotermická fólie (rozměry min. 200 x 140 cm) 1 ks
Letáček o postupu při zvládání dopravní nehody 1 ks

   Základním doporučením při nákupu nové autolékárničky je vybírat si autolékárničky splňující vyhlášku 283/2009 Sb. Většinou by tato informace měla být uvedena na obalu lékárničky a hlavně je důležité koupit lékárničku u odborné firmy - třeba v lékárně.

   Důležité je také správné umístění lékárničky, která by rozhodně neměla zůstávat za oknem auta. Nově bude také třeba sledovat datum expirace a v případě použití vždy zase obsah doplnit podle seznamu ve vyhlášce. S dobře vybavenou lékárničkou a základními znalostmi o poskytnutí první pomoci můžete zachránit život někomu z vašich blízkých nebo může být život zachráněn v případě potřeby i vám.

Jak se vyhnout kolonám při cestě do Itálie

Pokud vyrážíte autem do Itálie mimo hlavní letní nebo zimní sezónu, tak na volbě trasy až tak moc nezáleží. Opačný případ nastane v případě, kdy se kromě vás na cestu vydají ještě další statisíce turistů nebo lyžařů. Pak je poměrně důležité znát možnosti kudy se vydat a rizika spojená s jednotlivými trasami.

   V první řadě je dobré si uvědomit, že na poplatcích za rakouskou dálniční známku se šetřit asi nevyplatí. Pravděpodobně bude výhodnější za dálniční známku zaplatit a využít k cestě dálnici. Dále počítejte s tím, že pokud nepojedete přes Vídeň a dále po dálnici A2, tak se nevyhnete ani dalším poplatkům za tunely nebo zvlášť placené úseky rakouských dálnic.

   Nejzápadnější cesta vede přes Rozvadov, Mnichov, Innsbruck a Brenner. Tady se platí poplatek za dálnici mezi Innsbruckem a Brennerským průsmykem. Dopravní problémy bývají v okolí Mnichova, na dálnici od Mnichova k hranicím s Rakouskem a v oblasti mýtnice na dálnici za Innsbruckem.

   Můžete zvolit trasu přes Salzburk a dále po Tauernské dálnici A10 do Villachu. Tady se platí za průjezd tunely na dálnici A10. Dálnice A10 v oblasti Tauernského tunelu je asi nejrizikovějším úsekem v Rakousku. V době extrémního provozu zde můžete narazit až na 40km dlouhé kolony a čekat můžete až několik hodin.

   Poměrně málo rizikovou trasou je průjezd přes Alpy po dálnici A9. Zde narazíte na dva placené tunely. Na dálnici A9 bývá mnohem méně problémů než na západnějších trasách, protože pro většinu řidičů ze západní části Evropy už je to příliš velká zajížďka. Nárazově se zde mohou tvořit kratší kolony před mýtnicemi u tunelů, ale zpravidla to bývá bez problémů.

   Pokud jedete z Moravy, tak nejspíš zvolíte trasu přes Vídeň, Graz a Villach po dálnici A2. Tady tak velké dopravní problémy nebývají a nezbývá než ji doporučit.

   Obecně se předem dá jen velmi těžko určit trasu tak aby jste se vyhnuli všem dopravním problémům. V období velkého provozu stačí jen drobná nehoda a může se na kterékoli trase vytvořit veliký dopravní problém, který pro vás bude znamenat veliké zdržení. Největší provoz bývá o víkendech na začátku, v polovině a na konci prázdnin. Těmto víkendům je lepší se při plánování trasy přes Rakousko raději vyhnout. Pokud to není možné, tak se alespoň vyhněte dálnici A13 na Brenner a A10 u Tauernského tunelu v období půlnoci z pátku na sobotu do sobotního večera.

Šťastnou cestu bez nehody a dopravních problémů

Oblast kolem hradu Kokořín je nádherná a plná pískovcových skal, jezírek a rybníků. Oblast se nachází jen asi čtyřicet kilometrů od Prahy. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko byla vyhlášená v roce 1976. Nejnavštěvovanější památkou Kokořínska je hrad Kokořín, který stojí na pískovcovém ostrohu nad romantickým Kokořínským dolem. Na hradě je muzeum a je zrekonstruovaný a veřejnosti přístupný. V roce 2006 stát vrátil původně zestátněný hrad zpět Špačkům a ti jej ponechávají otevřený veřejnosti. Hrad je velmi zajímavým turistickým cílem.

    V okolí hradu Kokořín je mnoho turisticky zajímavých míst. Jen malý kousek od hradu jsou jeskyně Nedamy. Od hradu sem vede turistická značená trasa. Jsou to poměrně snadno přístupná historická skalní útočište (obydlí). Původ těchto z části uměle vytesaných jeskyní a obydlení je nejasný. Mohla to být doupata pravěkých lidí – troglodytů. Během třicetileté války se zde ukrývali místní obyvatelé před nájezdy švédských vojsk. Na Nedamy se dostanete po zelené turistické značce. Od hradu Kokořín je to necelé 2 km. Přímo pod Nedamy je u silnice turistické tábořiště U Splávků.

    Na turistickém tábořišti U Splávků se dá jednak zaparkovat auto a dá se zde i za mírný poplatek tábořit. Je to turistické tábořiště bez stálé obsluhy. Za pobyt na tomto tábořišti zaplatíte jen mírný poplatek, který správce vybírá večer a ráno. Není zde pitná voda. Ze studny můžete získat jen vodu užitkovou. Dále jsou zde volně přístupné toalety. Míst na stany je zde dostatek a tábořiště většinou nebývá příliš obsazeno. Můžete si zde rozdělat oheň, ale pouze na místech, kde již jsou ohniště. Zakládat další není dovoleno. V okolních lesích naleznete dostatek dřeva na oheň.

    Pokud jde o další místa vhodná k ubytování, tak na druhou stranu od hradu Kokořín je autokemp Kokořín. V tomto kempu je celoroční provoz. Ubytovat se zde můžete ve stanu nebo v chatkách. Autokemp je vhodný pro rodiny s dětmi, které mají rády přírodu a volnost. K dispozici je dětské hřiště – prolézačky, hřiště pro míčové hry, plocha pro stany a karavany s elektrickými přípojkami. U restaurace je pískoviště a hračky pro nejmenší děti. Dále zde je recepce, kuchyňka, oddělené sprchy a WC. V červenci a srpnu je v kempu otevřen malý obchod se základním smíšeným zbožím denní spotřeby. V kempu je i restaurace a pizzerie.

    Pokud jste náročnější můžete využít dalších ubytovacích zařízení v okolí jako např. penzion Malba - školící a rekreační středisko pod hradem Kokořín. Chata Malběnka je unikátní chaloupka 'Orlí hnízdo' postavená na skále nad penzionem Malba ve stylu místní trampské osady HARAKOKO. Penzion Milča je lesní penzion rodinného typu nacházející se pod hradem Kokořín poblíž rybníka Špaček v samém centru Kokořínského údolí. Penzion Milčinka je samostatný objekt rekonstruovaného lesního domečku v lese pod hradem Kokořín. Nachází se mezi skalami v těsné blízkosti penzionu Milča a poskytuje veškerý komfort pro 2-4 osoby v naprostém soukromí.

Dávejte si pozor na flash disky. Flash disk je úžasná vymoženost dnešního světa počítačů. Za rozumnou cenu si dnes už může každý koupit flash disk s poměrně velikou kapacitou v řádu mnoha GB. Málo kdo si ovšem uvědomuje nebezpečí a problémy, které může takový USB flash disk způsobit.

    USB flash disk je velmi praktické zařízení pro přenos dat. Malé rozměry, velká kapacita a hlavně téměř bezproblémové připojení skoro ke každému počítači činí toto datové médium téměř ideálním zařízením pro přenos dat mezi počítači i vhodným datovým úložištěm pro data, která chceme mít stále u sebe.

    Flash disk USB nemá neomezenou životnost a počet cyklů zápisu je omezen, proto hrozí nebezpečí ztráty mnohdy i velmi cenných dat. Rozhodně nikdy nenechávejte data na flash paměti bez zálohy, nikdy nevíte, kdy přestane váš USB flash disk fungovat a kdy dojde ke ztrátě dat na něm uložených.

    Poslední dobou, se ale také flash paměť stává poměrně významným médiem na kterém se přenášejí počítačové viry. Jak uvedl Pavel Louda ve svém článku v časopise Computerworld zaznamenaly virové laboratoře firmy Eset znatelný nárůst elektronických hrozeb, které využívají soubor autorun.inf. Tento soubor se při standardním nastavení Windows automaticky spustí hned po připojení USB flash disku k počítači a provedou se všechny instrukce v souboru autorun.inf obsažené. Tím je u každého nakaženého média aktivována případně přítomná počítačová hrozba. Velmi pohodlné a uživatelsky příjemné nastavení, kdy se ve Windows automaticky otevře vložené přenosné médium se tak stává velikým bezpečnostním rizikem.

    Už několik let bývají poměrně často počítačové hrozby jako třeba nejčastěji různé varianty trojských koní doplněny o schopnost šířit se přes přenosná média. To se samozřejmě v současnosti týká především flash disků, které mnoho lidí zcela bezmyšlenkovitě přenáší a připojuje k různým počítačům a tím rozšiřují počítačové viry. Podle uvedeného článku bylo už v roce 2008 v Česku přes 13 % počítačových hrozeb doplněno o schopnost šířit se přes přenosná media. Na Slovensku je to pak byla již celá třetina ze všech zachycených hrozeb.

    Zajímavý také byl výrazný vliv konce školního roku na nárůst šíření škodlivého software, který byl pravděpodobně způsoben přenášením mnoha souborů mezi počítači studenty, kteří si přenášeli svá školní data domů. Mohli tak pravděpodobně výrazně přispět k nárůstu případů zachycených počítačových hrozeb v tomto období.

Úvěry a půjčky umožňují financovat potřeby z cizích zdrojů. Pokud si potřebujete něco koupit, případně pokud potřebujete financovat cokoli jiného pro vás důležitého a nemáte dostatek finančních prostředků, nastává situace, kdy začnete shánět někoho, kdo vám za určitý úrok peníze poskytne. Obvykle tedy vstupuje do hry nějaká banka nebo investor.

    V dnešní době je celkem běžné, že jako nakupující nemusíte vlastnit buď žádné finanční prostředky, nebo jen část peněz, které jsou na nákup potřeba. Zbytek zafinancuje někdo jiný, komu pak budete peníze splácet a protože je to součást běžného podnikání, vrátíte mu navíc peníze v podobě úroků.

    Na trhu je řada společností zde nabízí půjčky, úvěry, hypotéky a další možnosti úvěrování a poskytování peněz. Jistě si každý dokáže vybrat - je důležité zvolit si takový úvěrový produkt, který bude maximálně vyhovovat. Jedná se o to, že někdo potřebuje peníze rychle, jiný s nějakou zárukou, někdo chce garanci úroku a další hledá větší objem peněz půjčit na dlouhou dobu. V podmínkách získávání půjček jsou přirozeně také veliké rozdíly. Hlavní odlišnosti jednotlivých typů půjček a jednotlivých institucí, které vám peníze půjčují jsou v ručení, prokazování schopnosti půjčku splácet, dokladování těchto skutečností nebo ceny za uzavření smlouvy a poskytnutí takového finančního produktu.

Rizika při uzavírání půjček jsou poměrně vysoká a můžete tvrdě doplatit na každou chybu. Základním předpokladem každé smlouvy musí být dobrovolnost a svobodná vůle obou stran takovouto smlouvu uzavřít.

Je několik zcela zásadních bodů, které by každý, kdo takovou smlouvu uzavírá neměl opomenout.
➡️ Pečlivé a poctivé přečtení celé smlouvy. Důkladně a v klidu.
➡️ Každou nejasnost konzultovat s právníkem nebo protistranou.
➡️ Texty psané malými písmeny bývají často velmi důležité.
➡️ Větší nebezpečí často představují nebankovní instituce.
➡️ Podrobně se seznámit s případnými sankcemi za nedodržení podmínek smlouvy.
➡️ Pečlivě prostudovat nejen smlouvu, ale i podmínky. Obchodní podmínky jsou totiž také součástí podepisované smlouvy.
➡️ Zkontrolovat, zda smlouva obsahuje o půjčce obsahuje zákonem dané náležitosti. Rozhodně musí být mimo jiné ve smlouvě uvedeno RPSN, podmínky za kterých se může RPSN měnit, výše půjčky a splátek (jejich počtu a doby splatnosti), závazek věřitele informovat dlužníka o jakýchkoliv změnách RPSN a další podmínky, které se uplatňují při případných sporech.
Rozhodně je velmi důležitá správná volba instituce, od které si chcete peníze vypůjčit. Hledejte na internetu případné články i informace klientů. Vyberte instituci, která má dobré jméno a spokojené klienty.
Je extrémně nebezpečné reagovat na různé už na první pohled amatérské inzeráty na ulicích.
Je podezřelé, když vám někdo nabízí podmínky na první pohled výrazně výhodnější než je běžné.
Asi nejlepší, i když možná na první pohled finančně méně výhodné, je půjčit si peníze od banky. Vyhnete se tak případným velikým problémům.

Nepovažuji se za počítačového piráta, ale už jsem doplatil na použití fotografie stažené z internetu.

To bylo tak. Dělal jsem webové stránky, na kterých bylo nabízeno ubytování v různých zemích. Mezi jinými také jedna opravdu malá zemička v Evropě. Na každou stránku s ubytováním jsem chtěl umístit fotografie charakterizující tu kterou zemi. Jen tak pro dokreslení, nebylo to nezbytně nutné ale chtěl jsem ty webové stránky mít hezké. Většinou jsem použil vlastní fotografie z dovolené nebo služební cesty - to pro ty běžné destinace, kam jezdí na dovolenou hodně lidí včetně mne. Ale s touto malou zemičkou byl problém, žádnou fotku jsem neměl. Začal jsem tedy hledat na internetu. Nic moc jsem nenašel ale něco přece. Na jedné webové prezentaci, už vůbec netuším kde a čeho jsem fotografii našel. Byla to nějaká soukromá webová stránka s malinkou fotkou té nejmenované zemičky. Tak jsem ji stáhl a použil na své stránce s nabídkou ubytování. To byla ale veliká chyba. Vůbec mě tehdy nenapadlo, že bych s tím mohl mít někdy nějaký právní problém.

   Po několika měsících - nebylo to určitě ani půl roku jsem dostal doporučený dopis od jakési nejmenované firmy, která se zabývá mimo jiné vymáháním pohledávek. V dopise bylo uvedeno že mám zaplatit necelých 20.000 Kč za neoprávněné užití fotografie - nebo že mám doložit, že vlastním platnou licenci k použití fotografie na svých webových stránkách. Protože mám několik webových stránek a všude mám vlastní fotografie, považoval jsem to nejdříve za nějaký žert, nebo pokus dostat ze mě nějaké peníze. Vůbec jsem si nevzpomněl na stránku s ubytováním. Zkontaktoval jsem tedy firmu, která platbu požadovala. A oni mi poslali počítačový výpis ve formátu PDF, kde nějaký program udělal snímek mé webové stránky s nabídkou dovolené ve zmíněné zemičce. Tam byla označena fotografie a informace o tom, že digitální podpis ukrytý ve fotografii se shoduje s digitálním podpisem fotografie z nějaké fotobanky, kde byla nabízena k prodeji.

   No teď jsem pochopil, že to je průšvih a že jsem skutečně neoprávněně použil nějakou fotku, kterou jsem sice neukradl z fotobanky ale od někoho, kdo si ji buď koupil, nebo možná taky od někud stáhl. Nedalo se nic dělat. Nejdříve jsem zkusil kontaktovat fotobanku. To v podstatě nebylo možné, protože komukoliv jsem tam zavolal a řekl, že se jedná o neoprávněné použití fotografie, řekli mi, že tam nikdo kompetentní není a vzápětí mi volali z firmy, která pohledávku vymáhala, že jen oni jsou oprávněni vše řešit a že na to mají plnou moc a že fotobanku nemám kontaktovat. Protože se považuji za slušného člověka a nikdy jsem nic vědomě nikomu neukradl, tak jsem si přiznal chybu a zaplatil - tu fotku jsem sám nefotil a z webu stáhl, s tím se nedá nic dělat. Co naplat, že částka skoro dvacet tisíc za obrázek o velikosti cca 200 x 150 obrazovkových bodů se mi zdála hodně vysoká. Nebylo se na koho obrátit. Jediná další možnost byla nechat to řešit u soudu a to se mi opravdu nechtělo.

   Nechť je tento příklad poučením i pro všechny ostatní, kteří nějaké obrázky z cizích webových stránek používají ve svých prezentacích. Můžete za to zaplatit i dost vysokou částku. Dokonce ani stránky, na kterých na autora není žádný kontakt vás nezachrání, protože pak se vymahači obracejí na majitele domény, kde adresa uvedena být musí a je snadno dohledatelná. Není pak s kým diskutovat - buď zaplatíš, nebo bude soud. Roboti kteří bez přestávky prohledávají webové obrázky po celém světě a hledají digitální podpisy dělají svoji práci i právě teď a bez speciálního software nemáte šanci poznat, že vámi použitá fotografie takovýto podpis obsahuje.